..: Optimalizace trati 231 Praha-Vysočany - Lysá nad Labem :..

koridorPraha a Středočeský kraj - Delší dobu diskutovaná rekonstrukce železniční tratě 231 z Prahy-Vysočan do Lysé nad Labem je nyní ve fázi přípravné dokumentace, kterou zpracovává inženýrská firma SUDOP Praha a.s. a dle předpokladů naváže na realizovanou stavbu Nového spojení v Praze, která se již postupně dokončuje. Zamýšlená stavba s názvem „Optimalizace trati Lysá nad Labem – Praha-Vysočany“ je v souladu se záměry a plány železničního uzlu Praha a Středočeského kraje.

Koncesi ke stavbě spojovací tratě do Prahy získala Rakouská severozápadní dráha (ÖNW) v roce 1870 a tak téměř před 136 lety byl zahájen provoz vlaků mezi Prahou, Čelákovicemi a Nymburkem. V letech 1925 – 1928 byla trať 231 v úseku Praha-Vysočany – Lysá nad Labem zdvojkolejněná a v roce 1976 byla tato část elektrifikována. Trať 231 je jedním z hlavních železničních tahů Středočeského kraje. Náklady na optimalizaci tratě jsou odhadovány ve výši 5,8 miliardy Kč.

Rozsah stavebních prací

Optimalizace tratě Lysá nad Labem – Praha-Vysočany uvede trať do normového stavu odpovídajícího technickým podmínkám EU. Dále zajistí spolehlivý provoz s potřebnou kapacitou a odstraní morálně zastaralé objekty a zařízení. Již v letech 2009 – 2010 je připravována modernizace zabezpečovacího zařízení mezi Vysočany a Lysou, která si vyžádá častější a postupné zavádění výluk v jednotlivých úsecích tratě.

Všechny hlavní staniční, předjízdné a traťové koleje se dočkají rekonstrukce na nové bezpodkladnicové s pružnými svorkami, včetně nevyhovujících a technicky zastaralých výhybek v celé délce. Na trati se v nedávné době událo i vykolejení vlaku jednotky řady 471 na zhlaví žst. Čelákovice dne nebo stržení trolejového vedení v Zelenči.

Součástí rekonstrukce je i vybudování nového zabezpečovacího a sdělovacího zařízení, aby byl výhledově umožněn přechod na centrální řízení dopravy, které již nevyžaduje trvalou obsluhu v jednotlivých stanicích. Dále budou vybudována nová automatická hradla.

Praha-Vysočany

VysočanyVysočanské nádraží projde rekonstrukcí nástupišť a odbavovacího prostoru. Vzniknou dvě nová ostrovní nástupiště se čtyřmi hranami s možností výhledového přídání páté. Vážně se uvažuje o zrušení nádražní budovy a jejím nahrazení odbavovacím prostorem v dolní části před vstupem do podchodu v úrovni ulic před nádražím (Paříkova, Přednádražní, Pešlova, Bratří Dohalských). Souběh tratí 231 a 070 k odb. Skály překvapivě nebude měněn a nadále bude kolej ku Praze používána pro vlaky z obou tratí. Nově bude tento tříkolejný úsek též vybaven novým zabezpečovacím a sdělovacím zařízením. To ovlivní i zamýšlenou zastávku Rajská Zahrada na Černém Mostě by měla být vybudována v rámci samostatné investiční akce Hlavního města Prahy. Praha však zatím nezareagovala. Stavba by znamenala další výdaje na vybudování lávky přes rušnou Chlumeckou ulici a nového vstupu do metra, které byly slibovány již při jeho dokončení v roce 1998.

Čelákovice

Čelákovice, foto: Pavel chmost přes labe čelákovice, foto: Pavel chV Čelákovicích vzniknou 2 nástupiště (ostrovní pro směr Praha/Lysá n. L. a vnější u budovy pro směr Brandýs n. L.). Ostrovní nástupiště bude posunuto směrem na sever s 2 podchody (nádražní budova a Kollárova – Technické služby). Přístup na veškerá nástupiště předpokládá bezbariérové řešení s výtahy a plošinami. Nový podchod propojí obě části města, rozdělené v současnosti železniční tratí.

V rámci optimalizace trati připravuje SŽDC také přestavbu železničního mostu přes Labe v Čelákovicích. Most po výměně nosné konstrukce musí splňovat požadavek Ředitelství vodních cest ČR na výšku plavebního profilu 7 m. Oproti stávající výšce 4,8 m to vyvolá zdvih nivelety trati o cca 3,25 m, který však neovlivní zastávku v Jiřině. Do připravovaného návrhu nového mostu vstoupila i žádost vybudovat též souběžnou lávku pro pěší a cyklisty včetně osvětlení.

Modernizovaná trať musí vyhovovat nárůstu regionální dopravy, a to především díky plánovanému vzniku nové linky do Milovic prodloužením linky S29 z Vysočan a elektrizací tratě 232. Tím vznikne přímé spojení Milovic s Prahou s průjezdem linky dále do Strančic.

Zdroje: vlastní zjištění, SŽDC, Pražský deník


Pavel Ch. | 26.4.2009 (8:00)
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Stavby a projekty

Další z regionu ČR Středočeský


  1 2 3 4 5 ... 12      Zpráv na stránku:   
registrovaný uživatel SYN 
30.04.2009 (14:04)  
Sim: Máte zajisté pravdu, 471 zrovna moc pružností konfigurace neoplývá, a někde by to skutečně mohlo vadit, zejména pokud by se jich nakupovalo tolik že by ve velkém začaly vytlačovat klasické soupravy na dálkovývh spojích. Toho se ovšem řekl bych obávat nemusíme, a to málo co se občas může na nějakém R vyskytnout snad bude nasazováno s rozmyslem tak aby tam kapacita byla využita přiměřeně.

Pak je tu také otázka co je "pravá" dálková doprava, kategorie R u nás ji myslím zase až tak docela nesplňuje, bývají to vlaky které staví docela často (řádově 15 min) a jedou svých +/- 150km něco přes 2 hodiny. To je řekl bych stále ještě dost často zastavující vlak ve kterém netrávím přehnaně dlouhou dobu ani když jedu z jednoho konce na druhý, takže se nízkopodlažnost a rychlá a pohodlná výměna cestujících stále ještě šikne, přičemž interiér nemusí být zrovna ultrapohodlný pro dálkové cesty. To celé ještě tuplem když tratě a vlaky budou mít lepší Vmax než dnes (snad ano).

Pokud bych uvažoval o tom jak co nejvíc skloubit výhody obou koncepcí tak mě napadají dvě věci: pro tratě s větší intenzitou přepravy dvoupatrové nízkopodlažní soupravy, pro tratě skutečně dálkové povahy snad možná jednotlivé nízkopodlažní vagóny víceméně klasické konstrukce (používá se to někde?) který by docela dobře mohl v soupravě stačit jeden (něco jako nízkopodlažní poloslužebák BDs?). V obou případech pak samozřejmě rídící vůz...
Příklady bychom asi našli mnohé, první - patrové soupravy s řidičákem DOSTO, druhé (bez NP) třeba i RailJet.
Pro menší kapacitu (i když to není přesně příklad 471) ale asi jednotky zůstanou lepší sť děláte co děláte (i přes nemodulárnost), ono tahat takové 2-3 vagónky 80t loko nikdy nemůže vyjít efektivně...

P.S. Trochu nechápu proč Škoda / Studénka když už mají zvládnutou technologii výroby dvoupatrových vozů je nenabízí také s drobnou úpravou v provedení dvoupatrový push-pull, že by o ně nebyl zájem si nemyslím...
30.04.2009 (7:41)  
Ibc 26.04.2009 (14:06): Souhlas.Rychlíkům od Hradce by prospěla nejen optimalizace tratě 231, dle norem EU,eventuelně koridorizace.Ale hlavně ona krátká spojka tratí 020/231,umožňující jízdu mimo Velký Osek.
registrovaný uživatel Sim 
29.04.2009 (17:15)  
SYN > ja jako jeden z problemu nasazeni takovych jednotek na dalkove spoje vidim spatnou moznost regulovat kapacitu podle potreby - k normalnimu vlaku se proste pripoji jeden nebo dva vagony a to je vlastne cele. Byt to elefant, normalni vagony se k tomu jen tak nepripoji a tak jedina sance by byla brat dalsi jednotku ze zalohy.
registrovaný uživatel SYN 
29.04.2009 (15:43)  
Web: tak ona by ani na rychlíku nebyla nízkopodlažnost na škodu, taktéž široké dveře, plošina pro vozíček... A takové věci jako větší unifikace vozového parku a zástupnost by asi také nebyly od věci. Nepočítám obousměrnost/ostré obraty které jdou dosáhnout i u klasiky (ale zatím ne u nás na závislé). Takže zůstane proti prakticky jen to že je to příliš drahé a že na to nemáme (což je tedy pravda to ano).
29.04.2009 (11:39)  
Zítra pojedou dvě jednotky 471 na R 1541, takže možno hned na dálkovém spoji vyzkoušet.
registrovaný uživatel Web 
28.04.2009 (21:11)  
471ky na dálkovou jsou naprostou většinou zbytečné, jsou navrženy na silný příměstský provoz (velké nástupní prostory, etc). Je zbytečné se omezovat dvoupatrovým uspořádáním, aby mi pak na R mohly jezdit místo čtyř vozů vozy dva... Myslím že je správné jít spíše směrem menších souprav a vyšší frekvence. Kde je to rameno, kde se R nevejdou k nástupišti a je nutné je cpát do výšky?

Za tímhle je zas jenom omezení "když u nás se v podstatě nic jinýho než 471 nevyrábí, takže co jinýho na R".
28.04.2009 (21:01)  
Poborskii: Jedna jednotka 675 za 500 milionů korun, to zas není nějak hrozně moc ... a kde je těch 12 miliard za odprodej majetku? A ten náměstek nebo kdo, který byl odstraněn, když se začal ptát, kam ty peníze šly?
28.04.2009 (19:59)  
peter100: CityElefanty ř.471 by na rychlíky použít šly, ale jsou primárně určeny pro příměstskou dopravu a taky jsou tam nejvíce potřeba. Pro dálkovou dopravu (rychlíky) ČD zvažovaly koupi odvozené verze ř.675, která by měla asi pět vozů, oba koncové vozy hnací, rychlost zvýšenu na 160 km/h a upravený interiér, doplněný např. o bistro oddíl apod. Ale jaksi nejsou prachy a nahradit ty staré rozpadající se příměstské vlaky je urgentnější.
28.04.2009 (15:02)  
MirekM: Dle mapy bych to střihl za Stéblovou a celková vzdálenost od Valů je asi 20 km, tedy při rychlosti 120km/h by to bylo deset minut. A pokud bych měl zaplatit za 3 kilometry víc a mít jednak klidnou cestu a půl hodiny navíc, tak ano, dám za to 2 koruny.

Ale to je takové vedlejší, protože stejně tyhle diskuze jsou pouze zesvětlování tmavých zítřků, protože se nic takového nepostaví. Budeme rádi, když se zdvojkolejní trať do Pardubic.

Web: Pardubice nepotřebují další spoje na Prahu. Jediný důvod, proč by měl rychlík Praha (Pardubice) Hradec zajíždět do Pardubic by byl ten, že někdo chce z Pardubic rychlíkem na Týniště a Letohrad či Trutnov. Takhle musí přejet do Hradce.
registrovaný uživatel MirekM  mail  
28.04.2009 (14:29)  
Jiri Vosecek: Nevím, kde ty údaje berete. Dosavadní rozdíl tras je 10 km. Pochybuju, že se spojkou cesta může zkrátit o tolik, kudy by měla vést? Pokud objedeme Rosice po druhé straně než 031, zkrátí se cesta asi o 3 km.
Dosavadní časový rozdíl je 9 minut a 1 přestup v neprospěch Pardubic, nicméně u vlaků EuroCity je 20 minut čekání v Pardubicích. Dejme tomu, že po zdvoukolejnění 031 a výstavbě spojky 010–031 přijede rychlík do Hradce o půl hodiny dříve než teď, ale stále s vyšší cenou za jízdenku než po 020.
  1 2 3 4 5 ... 12      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Přihlášení
 
 
  
 
   Zaregistrovat

© 2001 - 2024 ŽelPage - správci


Info
informacni okenko