Řím — Rekonstrukce či přestavby nádražních budov i samotných kolejišť nejsou dnes vlastně žádnou novinkou. Jejich provedení (ať už koncepce nebo technické řešení) se však liší stanici od stanice, natož pak v různých zemích. Zavítejme do slunné Itálie a přibližme si, jak probíhá přeměna nejen železniční stanice Tiburtina… Současná Roma Tiburtina je druhou největší železniční stanicí v Římě a zároveň jednou z největších v Itálii. Nachází se v severovýchodní části města a je elektrifikována napěťovou soustavou 3 000 V. V říjnu 2007 byla zahájena výstavba nové stanice s tím, že v současné době by měla být hotova již drtivá většina prací. Ty zahrnují i výstavbu nových parkovacích míst, úpravu zeleně, ulic a také obchodních ploch a kanceláří. Kolejiště je situováno ve výšce zhruba devíti metrů nad zemí. Stanice je navržena jako „galerie vzduchu“.

Investice na italský způsob aneb co u nás neuvidíte

Klášterec nad Ohří, Třeboň, Písek, Jablonec nad Nisou – to vše jsou jedny z mnoha nádražních budov, které v minulosti prošly rekonstrukcí v rámci revitalizačního projektu Českých drah. Stavební práce u nás však většinou zahrnují jen nutné, na první pohled viditelné změny. Jmenujme například novou střechu, opravu čekárny či výměnu starých oken za nové. Podíváme–li se však do zahraničí, nemůžeme přehlédnout rozsáhlé práce například ve vídeňském uzlu nebo úroveň nádraží v Německu. Itálie vzala rekonstrukce železničních stanic po svém. Přeměny se zde nedočká pouze samotná nádražní budova, ale také kolejiště nebo rovnou celá přilehlá městská zástavba. Ostatně Italy k tomu motivuje úspěch samotné železniční dopravy, zejména pak té vysokorychlostní. Jmenujme například stanici Torino (Turín) Porta Susa, jejíž rekonstrukce byla započata na jaře 2006 a skončit by měla v roce příštím, který je zároveň stopadesátým výročím sjednocené Itálie. Předloženo tehdy bylo celkem více než 50 návrhů. Po skončení rekonstrukce budou všechny koleje této turínské stanice situovány pod zemí. Maximální zahloubení zde dosahuje hodnoty -11 m. Nad kolejištěm se tyčí velká skleněná hala. Náklady na přeměnu této stanice dosahují částky 55 milionů eur, což v přepočtu činí zhruba 1,4 miliardy korun.

Nyní se přesuneme do Boloně. Zdejší stanice bude stejně jako ta turínská zahloubena do země, nicméně tato realizace potrvá o něco déle – stavba má trvat údajně šest let a ukončena by měla být tedy v roce 2015. Pro samotnou stavbu byla vyhrazena astronomická částka 340 milionů eur, tedy zhruba 8,6 miliardy korun. Historická budova, jejíž otevření proběhlo v roce 1864, zdemolována nebude. Projde naopak počítá s renovací a bude zachována jako historická památka. Vítězný návrh předložil devětasedmdesátiletý japonský architekt Arata Isozaki. Stavba se přímo dotkne plochy o rozloze asi 162 tisíc metrů čtverečných.

Zaměříme–li se na samotné italské hlavní město Řím, pak nemůžeme přehlédnout stanici Tiburtina. Všechny spoje jedoucí ze severu na koncové Roma Termini jím totiž projíždějí. Rozsáhlá rekonstrukce se nevyhnula ani této stanici a probíhá již od roku 2007. Završit by se měla příští rok. Koleje vyhrazené pro VRT mezi Tiburtinou a Termini byly položeny již v říjnu 2006. Pojďme si stavební práce v rámci této stanice více přiblížit.

Územní plán

Plán rozvoje Říma je nyní úzce spjat s železniční dopravou. Nejen díky tomu byly na tento velmi nákladný projekt vyčleněny finance – stavba totiž výrazně změní ráz okolí stanice a stane se mimo jiné také novým místem pro obchod a cestování. Stejně jako v dalších velkoměstech představuje obnova infrastruktury tohoto druhu příležitost reorganizovat mobilitu města a proto byla stavba pojata jako revitalizace městské části Tiburtina v okolí stanice. Investice se přímo dotýká plochy o rozloze zhruba 92 hektarů. Pro ilustraci níže uvádíme výčet investic, které se v rámci projektu uskuteční nebo již uskutečnily.

Obsah revitalizace

• 324 019 m² železniční trati
• 219 480 m² nové silnice
• 101 107 m² travnatých ploch
• 13 005 m² nové komunikace pro pěší
• 108 593 m² parkovacích míst
• 48 655 m² administrativních objektů (kanceláře, prostory pro cestující, výstavní prostory)
• 156 900 m² sídlištních ploch

Vítězem mezinárodní soutěže se stal již před lety italský architekt Paolo Desideri. Římské čtvrti Nomentano a Pietralata již nebudou díky nově vybudované konstrukci vzájemně odděleny. Výstavba nového nádraží posloužila též jako příležitost k výstavbě nového městského centra. Nyní si přibližme novou koncepci stanice Roma Tiburtina, jejíž kolejiště je umístěno zhruba devět metrů nad zemí na nosné konstrukci a dělí se na dvě atria. 4,5 metru pod zemí se nachází stanice metra, na povrchu pak samotná nádražní budova, v jejíž nadzemní části najdeme restaurace, obchody a další služby pro cestující. Mezi náměstím a stanicí metra se pak nachází technologické budovy, zajišťující chod zabezpečovacích a jiných zařízení.

Stazione di Roma Termini

Železniční stanice Roma Termini je nejdůležitějším osobním nádražím v Římě, největším v Itálii a druhým největším v Evropě. Rekord totiž drží francouzské Gare de Nord. Historie této slavné římské stanice sahá až do druhé poloviny 19. století, kdy bylo nutné rozhodnout, zda bude italské hlavní město mít jednu centrální stanici nebo velkých stanic více. Se stavbou bylo nutné začít ihned po otevření dvou prvních železničních tratí a první „prototyp“ nádraží byl veřejnosti otevřen údajně 25. února 1863. O šest let později byl vybrán konečný návrh, jehož realizace byla téměř okamžitě zahájena. V roce 1883 se Termini dočkala elektrického osvětlení, rok 1935 se pak nesl ve znamení elektrifikace kolejiště. Ve třicátých letech minulého století bylo rozhodnuto o modernizaci římského železničního uzlu. Součástí plánu byla i výstavba zcela nové stanice Termini, nicméně II. světová válka tomuto úmyslu zabránila. Ministerstvo dopravy pak přistoupilo k vyhlášení nové soutěže, na jejíž konci stála opravdu nová stanice. Ta byla otevřena v roce 1950 a vydržela až do dnešních dnů.

Staniční budova se stala taktéž důležitým bodem nejen pro turisty, ale i samotné občany – poskytovala nejrůznější služby a v suterénu pak mohli najít velké obchodní středisko. Provoz kolejiště je řízen elektronicky, nicméně až do října 1997 byl řízen mechanicky. Zabezpečovací zařízení tehdy údajně čítalo celkem 750 přestavovacích pák. Elektronické zabezpečovací zařízení nemusí obsluhovat tolik lidí, jako to mechanické a umožňuje zaměstnancům sledovat provoz v reálném čase. Roma Termini je nejrušnějším nádražím v Itálii a ani v Evropě na tom není špatně – umístilo se na třetím místě. Denně odbaví přibližně 800 vlaků a 400 000 cestujících.

Roma Termini: tratě procházející/výchozí (italsky)

• Pisa – Livorno – Roma
• Roma – Albano Laziale
• Roma – Ancona
• Roma – Firenze
• Roma – Frascati
• Roma – Cassino – Napoli
• Roma – Formia – Napoli
• Roma – Nettuno
• Roma – Sulmona – Pescara
• Roma – Velletri
• Leonardo Express

Videa:

• Roma Tiburtina - prezentační video
• Alta Velocit? a Roma Tiburtina
• Arrivi e partenze alla stazione Termini ROMA

Námět: Mexicannos

Zdroj: Wikipedia.org, RomaTiburtina.it, Trenitalia, Skyscrapercity.com