..: Nová koncepce dvoupodlažního vozidla pro příměstskou dopravu :..

Celkový pohled na vůz, foto: Jan Plomer Praha — V rámci studia na fakultě strojní ČVUT v Praze jsem navrhl koncept patrového dvoučlánkového vozu, který jsem v akademickém roce 2013/2014 v rámci diplomové práce prověřil po stránce proveditelnosti, a to především pojezdu. Koncepci jsem po technické stránce konzultoval s několika odborníky na podvozky, ale chyběla mi odezva ze stran širší odborné veřejnosti, hlavně z okruhu dopravců. To je důvodem k tomu, proč vám, čtenářům ŽelPage, nyní chci v článku koncepci představit. Představovaná koncepce je původní myšlenkou autora, některé aspekty jsou pak výsledkem studie proveditelnosti zpracované v rámci diplomové práce autora na FS ČVUT v Praze. Koncepce je zaměřena zejména na optimalizaci využití kinematického obrysu včetně jeho dovolených přesahů při průjezdu obloukem.

Popis koncepce

Hlavní myšlenkou koncepce je využít a sloučit výhody, které představují jednotlivé „standardní“ koncepce patrových vozidel. Standardní čtyřnápravové vozy se dvěma podvozky totiž díky převislým představkům mohou využívat při průjezdu obloukem i dovolený přesah obrysu vně koleje. Nevýhodou tohoto naopak je, že prostor nad podvozkem a představek je uzpůsobitelný pouze pro jedno podlaží, a délka, ve které lze použít dvě podlaží nad sebou, klesá. Tím pádem tak klesá i přidaná hodnota oproti jednopodlažním vozidlům. Proto je snahou maximálně prodloužit vzdálenost podvozků. Tato hranice se zastavila na hodnotě vzdálenosti otočných čepů 20 000 mm. Tato vzdálenost otočných čepů podvozků způsobuje, že skříň může být široká jen 2 770 - 2 780 mm, což je hraniční hodnotou šířky pro uspořádání interiéru se sedadly v uspořádání "2+2". Někteří výrobci zůstali z důvodu zachování komfortu u hodnot vzdálenosti otočných čepů pod touto maximální hranicí (19 000 mm), která umožňuje šířku vozu alespoň 2 810 mm. Protože tloušťku bočnice nelze zásadním způsobem ovlivnit, musí se chybějící centimetry projevit na vybavení interiéru. Buď se ušetří na šířce sedadel - ty však pak neodpovídají doporučením normy UIC 567 (ta mluví o hodnotách 500 mm sedák, 60 mm područka), nebo na šířce uličky, což je nevhodné i z hlediska bezpečnosti při případné evakuaci. U vícečlánkových vozidel se společnými Jakobsovými podvozky (pravými i nepravými) je rozšíření obrysu směrem ven z hlediska kinematiky průjezdu obloukem zcela nevyužité. Články těchto vozidel jsou tedy kratší o 2 představky a pro sestavení soupravy o srovnatelné kapacitě je třeba více kratších článků (jejich délka může být vzhledem k obrysu odpovídat maximálně zmíněným 19 - 20 metrům). Výhodou je (nebo spíše bylo by), že poměr délky využitelné pro dvě patra nad sebou vůči celkové je lepší.

Navrhovaná koncepce využívá společný podvozek. Na rozdíl od Jakobsova podvozku jsou otočné čepy jednotlivých skříní předsunuty směrem ke středu článku. Tím je docíleno toho, že je využito i vnější rozšíření obrysu v oblouku. Navíc je dosaženo i toho, že i když mohou být skříně dlouhé téměř jako u čtyřnápravových vozidel, je podíl využitelné délky pro uspořádání dvou podlaží větší. Navrhované vozidlo je koncipováno jako dvoudílné.

porovnání vozidel v oblouku, foto: Jan PlomerSrovnání využití prostoru, foto: Jan Plomersrovnani-071, foto: Jan Plomer

Porovnání vozidel: v oblouku, využití interiéru. Zdroj: autor

Návrh interiéru

Vnitřní prostor je v každém článku rozdělen do tří oddílů pro cestující. Dolní podlaží, střední podlaží nad podvozkem a horní podlaží. Protože tento dvoučlánkový vůz je rozdělitelný pouze dílensky, není důvod aby byl přechod mezi články ve standardizované výšce 1 250 mm. Z tohoto důvodu je volen v úrovni horního podlaží. Opačná čela jednotlivých článků jsou opatřena standadním rozhraním dle UIC. Nástupní prostory jsou voleny tak, aby byl z každých dveří umožněn přístup do všech oddílů. Nástupní prostory jsou vzhledem k článkům nesymetrické. Jeden článek obsahuje dva nástupní prostory se šířkou dveří 1 400 mm a druhý pouze jeden se šířkou dveří 2 000 mm. K nástupním prostorům blíže ke kraji vozidla přiléhá vždy jedno WC, které je uzpůsobeno i pro imobilní cestující. Dále je u těchto nástupních prostorů vytvořen víceúčelový prostor se sklopnými sedadly. Třetí nástupní prostor (prostřední) je nejmenší. Je z něj přístup přímo do spodního oddílu a po schodech přímo doprostřed horního podlaží, které je nedělené skrz oba dva články. Nejlepší představu o uspořádání interiéru dá však přiložený výkres a obrázek.

Typový výkres vozidla, foto: Jan PlomerUspořádání interiéru 3D, foto: Jan Plomer

Typový výkres vozidla • uspořádání interiéru. Zdroj: autor

Návrh pojezdu

Pojezd navrhovaného vozidla je velmi atypický. Jeho uspořádání činí toto vozidlo výjimečným. Pojezd sestává ze dvou „obyčejných“ podvozků krajních a jednoho podvozku společného, pro toto vozidlo přímo vyvinutého.

Krajní podvozky mají rozvor 2 400 mm. Primární vypružení je provedeno pomocí ocelových vinutých pružin a vedení dvojkolí je pak realizováno pomocí kyvných ramen s optimalizovaným poměrem příčné a podélné tuhosti. Sekundární vypružení je realizováno jako pneumatické, jednobodové, doplněné dvěma torzními stabilizátory. Nouzové vypružení je z důvodu zmenšení změny kolových sil realizováno rovněž jako jednobodové (paralelní, předepnuté) a nachází se tedy uprostřed hlavního příčníku. Tlumení je hydraulické a působí na svislé pohyby primárního vypružení a svislé, příčné a vrtivé pohyby sekundárního vypružení. Přenos podélných sil je prostřednictvím lemniskátového mechanismu pod hlavním příčníkem.

Střední podvozek je třínápravový. Primární vypružení je navrženo rozdílně pro krajní nápravy a střední nápravu. Primární vypružení krajních náprav je navrženo tak, aby byla jeho příčná tuhost relativně vysoká a podélná naopak relativně nízká. Toho je docíleno tím, že primární vypružení vzhledem k ložiskové komoře je nesymetrické. Na straně ke kraji podvozku ho tvoří ocelová vinutá pružina usazená na pryžových kloubech, na druhé straně ložiskové komory je pak pryžový prvek tvarovaný podobně jako pružina s optimalizovanou tuhostí ve všech třech směrech (podobně jako podvozek Flexx od firmy Bombardier, původně vzor Talbot). Primární vypružení střední nápravy je co se týká skladby pružících prvků podobné, ale tuhost je nízká v obou horizontálních směrech. Vedení krajních náprav je realizováno pomocí ojniček a vahadla otočně usazeného do hlavního příčníku rámu podvozku. Vahadla obou krajních náprav jsou nad příčníky spojena křížovou vazbou (na některých vyobrazeních chybí). Na jednom z vahadel je rovněž vytvořeno rameno pro převod pohybu mechanismu na střední nápravu. Tento převod je volen tak, aby dvojkolí zaujímala ideální radiální polohu v oblouku. Pohyb obou těchto vahadel je tlumen hydraulickými tlumiči. Obě sekundární vypružení jsou stejně jako u krajních podvozků vzduchová, jednobodová s jednobodovým nouzovým vypružením a doplněná o dvojici stabilizátorů. Na sekundárním vypružení jsou usazeny trojúhelníkové „delta“ rámy. Jejich pohyb vůči rámu podvozku je omezen podélnými ojnicemi, které dohromady vytvářejí paralelogram. Tyto ojnice jsou značně masivní protože přenášejí podélné síly až 2000 kN (dle P-I, EN 12 663). Na delta rámech jsou v oblasti nad sekundárním vypružením kluznice pro přenos svislých sil ze skříně nebo naopak na skříň. Přenos horizontálních sil se děje na třetí straně trojúhelníka, která je oproti podvozku podélně vyložena. Tam se na rámu nachází válcová díra, do níž zapadá čep. Primární vypružení je tlumeno hydraulickými tlumiči, vždy na straně vinuté pružiny. Sekundární vypružení je tlumeno ve svislém a příčném směru. Funkci tlumičů vrtivých pohybů zde zastávají kluznice na poměrně velikém poloměru vůči čepu.

Sestavný výkres podvozku, foto: Jan PlomerPohled na podvozek, foto: Jan PlomerPrimární vypružení, foto: Jan PlomerMechanismus, foto: Jan Plomer

Výkresy a modely podvozku. Zdroj: autor

Výpočet obrysu pro konstrukci vozidla

Výpočet obrysu pro konstrukci bylo potřeba přizpůsobit atypickému pojezdu. Vozová skříň se má vzhledem k obrysu tři kritická místa při průjezdu obloukem. Jsou to oba vnější rohy a plocha bočnice, která se nejvíce přiblíží mezní hranici v prostoru poblíž středu vzdálenosti podvozků. Vzdálenost k mezní hranici byla pro tato tři kritická místa prověřena pro posloupnost poloměrů a na základě jejich hodnot byl stanoven tvar kulis proměnných dorazů příčného vypružení všech podvozků.

Výpočetní simulace

Pro navržené vozidlo byly odhadnuty hmotnost a momenty setrvačnosti jednotlivých komponent a na základě jich sestaven dynamický model v prostředí software SIMPACK®. Sestavený model prošel řadou simulací pro ověření jeho funkčnosti. Byly to simulace vážení, simulace zkoušky náklonu a simulace zkoušení změny kolových sil na zborcené koleji. Některé simulace probíhaly na virtuálním zkrucovacím stavu. Jejich výsledkem bylo ověření funkčnosti a validace modelu. Výsledky simulace zkoušení změny kolových sil rovněž posloužily pro vyhodnocení bezpečnosti proti vykolejení (Y/Q)lim, jehož součástí byla simulace průjezdu měrným obloukem R150. Takto ověřený model byl použit pro simulaci jízdně technických zkoušek ve smyslu normy EN 14 363 se zastoupením všech zkušebních oblastí. Dále byly provedeny simulace pro ověření bezpečnosti proti vykolejení při průjezdu jednoduchou kolejovou spojkou s úhlem odbočení 1:7,5 a simulace zkoušky shozem z klínů, pro zjištění hlavních vlastních frekvencí vozidla. Výsledky simulací byly pozitivní (viz též tabulka č. 1).

SIMPACK model, foto: Jan PlomerSIMPACK model soupravy, foto: Jan PlomerSIMPACK - zkrucovací stav, foto: Jan Plomer

Modely v simulačním software SIMPACK. Zdroj: autor

Stav zatížení Prázdný vůz Obsazený vůz Poloměr
oblouku [m]
Stav vypružení Vzduch Nouze Vzduch Nouze
1. zkušební oblast
cd ≤ 40 mm
cd = 0 mm cd = 0 mm cd = 0 mm cd = 0 mm
2. zkušební oblast
600 m < R
cd > 40 mm
cd = 130 mm 1300
cd = 165 mm cd = 165 mm cd = 165 mm cd = 165 mm 1170
800
750
650
3. zkušební oblast
400m ≤ R ≤ 600m
600
550
500
cd = 165 mm cd = 165 mm cd = 165 mm cd = 165 mm 450
400
4. zkušební oblast
250m ≤ R < 400m
350
300
cd = 165 mm cd = 165 mm cd = 130 mm
cd = 165 mm
cd = 165 mm 250

Tabulka 1: Oblasti zkoušení dle EN 14 363. Zdroj: autor

Porovnání

Vozidlo je navrženo tak, aby maximálně využilo prostor pro co největší úsporu neužitečné hmotnosti vztahující se k jednomu sedadlu. V porovnání s ostatními v Evropě provozovanými patrovými vozy je vidět, že zlepšení bylo dosaženo, a to ne nepatrného.

Hmotnost na sedadlo, foto: Jan PlomerPočet sedadel na metr, foto: Jan Plomer

Porovnání: počet sedadel na metr, hmotnost na sedadlo. Zdroj: autor

Závěr

Navržené vozidlo má potenciál vyhovět zkouškám stran jízdních vlastností a jízdní bezpečnosti. Uspořádání interiéru bylo navrženo nějakým způsobem, který je ale ve velké míře přizpůsobitelný zákazníkovi. Netradiční koncepce dává vozidlu velmi výhodné technicko-ekonomické parametry, na stranu druhou může být netradiční koncepce překážkou při odhodlávání potenciálního výrobce jít touto originální cestou a „prošlapat“ cestičku jistě nelehkým procesem schvalování vozidla. Dosažené parametry vozidla jsou uvedeny níže v tabulce č. 2.

Maximální rychlost 160 km/h
Hmotnost prázdného vozidla 79 600 kg
Počet sedadel pevných + sklopných 274 + 12
Maximální nápravové zatížení 174 kN
Vzdálenost otočných čepů 19 000 mm
Vzdálenost středů podvozků 22 000 mm
Délka přes nárazníky 51 700 mm
Šířka vozové skříně 2 812 mm
Výška hrany nástupního prostoru 550 mm
Počet WC odpovídající TSI PRM 2

Tabulka 2: Výsledné parametry vozidla. Zdroj: autor

Autorský text.


Jan Plomer Poslat mail autorovi | 17.11.2014 (8:00)
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Stavby a projekty Vozidla

Další z regionu Česká republika (celá)


  1 2 3 4 5      Zpráv na stránku:   
registrovaný uživatel Ešus 
17.11.2014 (21:28)  
Kdybych ty vozy objednával, taky bych chtěl více multifunkčního prostoru. Další dvě menší buňky WC bych dal nad krajní podvozky. Velmi pěkná by byla netrakční jednotka, u níž bych se někde uprostřed nebál vyprázdnit půl dolního patra. Záchody by ale musely být po dvou v dolním patře (nahoru by se nevešly). Už ji vidím na lince Meißen - Dresden - Schöna.

Edit: A jak je to u SŽDC? Mají nějaké příplatky za třínápravové podvozky? Nebo se jen vezme počet náprav?
17.11.2014 (19:25)  
Neviem, prečo si väčšina ľudí trojnápravový podvozok hneď spája s okrúhlymi rýchlostníkmi. Veď trieda prechodnosti 3 je o priečných silách a nie o počte osí. Vozeň má priaznivejšie účinky na koľaj a zvršok ako rušeň predsa.. a pokiaľ by malo toto radiálne natáčanie dvojkolí, nevidím problém.
Ďalšia vec, toto tu je dosť originálne riešenie na to, aby som to nazval Jakobsom.
Dvojnápravový stredový podvozok asi e-e, lebo ak uvážime cca 80 ton hmotnosť jednotky a 400 sediacich a stojacích cestujúcich, dokopy ďalších vyše 30 ton, to už by bolo na 6 nápravách cez limitných 20 ton. Nehovoriac o tom, že stredový podvozok bude väčšmi zaťažený ako krajné.
Ak by autor šiel na dve osi, už by skracoval skriňu, znižoval percentuálny podiel dvojpodlážnosti a strácal na výhodnosti pomeru sedadlo/dĺžka. A jemu zjavne išlo o čo najefektívnejšie využitie "stavebnej dĺžky", viď úvod článku.
registrovaný uživatel kevin 
17.11.2014 (18:46)  
Třínápravový podvozek a tedy omezenou přechodnost či nutnost jezdit dle "kulatých" rychlostníků za nic dobrého nepovažuji.
17.11.2014 (18:24)  
Pokud si dobře vzpomínám, tak třínápravové Jakobsovy podvozky používaly už čtyřvozové patrové souprav Bp/Bpjo/Btjo, které ČSD dovážely z bývalé NDR v 60. letech 20. století. Tyto soupravy byly nějaký čas v provozu též na tratích Posázavského pacifiku a bohužel zde vykolejovaly. Vlastním model takové soupravy ve velikosti H0 a bohužel vykolejuje stejně. Dle mého názoru tudy cesta nevede...
17.11.2014 (18:23)  
Pěkné, pěkné! Už jsme se o tom s autorem bavili na "káčku" a také per mail, ale přecijen ještě jedna otázka:
Zajímalo by mě, jak se to bude chovat, když to začne mít tendenci k nestabilitě. Viděl bych pak možná trochu jako problém, jak vůbec utlumit vrtivé pohyby skříní na tom Jakobsu. Jasné, jsou tam kluznice, které by (teoreticky) měly svým třením působit stabilizačně a SIMPACK může pro teoretické podmínky klidně tvrdit, že kritická rychlost půjde někam ke 300 km/h. Ale vzpomeňme, jak z počátku jezdily LEO Flirty, že... ;-)

A ještě jedna drobnost. Tohleto není přesné: "Jejich výsledkem bylo ověření funkčnosti a validace modelu." Ověření funkčnosti možná, ale validace modelu bude možná až tehdy, když někdo to vozidlo vyrobí, provede s ním zkoušky a jejich výsledky pak porovná s výsledky těch simulací. A že vím, vo čom mluvím... ;-)
dopisovatel nebo člen ŽP Hawkey  mail  
17.11.2014 (17:09)  
Díky Bohu, za každého nadějného člověka, který se pustí do konstrukce kolejových vozidel. Myšlenka na ucelenou netrakční patrovou jednotku jako takovou, se mi zamlouvá. Nicméně ten třínápravový podvozek se mi moc nezamlouvá, ale třeba se mýlím.

Možná jsem špatně četl, ale nevšiml jsem si konstrukce skříně.

Osobně bych preferofal řešení s "jakobsy" přinese to v další konstrukci jednotky menší potíže než toto řešení, ať už se jedná o měch, realizaci propojení elektriky, vzduchu apod. Dál bybch byl velmi opatrný s používámím pryžových elementů v primárním vypružení či vedení dvojkolí, ona pryž dokáže občas pěkně zazlobit..
registrovaný uživatel Já 1 
17.11.2014 (15:56)  
TGV Duplex je průchozí po celé délce jen v horním patře, stejně jako "jednotky" které jezdí mezi Curichem a Ženevou, jednotky v uvozovkách protože jde o vratnou dvoupatrovou soupravu s lokomotivou na jednom a řídícím vozem na druhém konci.
Co se WC týče, dvě bezbariérové je zbytečně moc, jedno klidně stačí, tolik vozíčkářů najednou těžko pojede, a místo druhého udělat dvě klasická WC vedle sebe.
registrovaný uživatel Busman 
17.11.2014 (15:03)  
Dovolil bych si několik laických dotazů (za jejichž blbost se rovnou omlouvám...:-) )
- není šance v českém obrysu pro vypouklá okna nahoře - jako u DB? - takhle to furt připomíná Bdmteeo
- může to být i tříčlánkové?
- co by se stalo, kdyby byl vprostřed jen 2 nápravový podvozek? Jde o nápravový tlak, musela by se délka vozů zkrátit?
- není u třínápravového podvozku problém s projížděním oblouků menších poloměrů?
- jak je to u TGV Duplex - nejsou tam mezi některými články mezivozové přechody, které jsou průchozí dole i nahoře?
Velmi zajímavá práce.
17.11.2014 (13:31)  
Především děkuji, že je někdo, kdo vůbec je schopen něco navrhovat a vymýšlet "jen tak do foroty", i když je na 99,9 % jasné, že nic z jeho snahy nedojde do realizace. Někdy se nějaký zajímavý nápad ujme a i kdyby to byla malá vychytávka, třeba na blbé rukojeti u dveří, tak ji za den ocení tisíce lidí.
Mě napadly hned dvě věci, když jsem návrh vozu viděl:
1) Jak už tu někdo přede mnou psal - více záchodů. Chápu, že je dneska nutností mít vakuovaná WC (mě neuráží ani klasika), ale nemusí hned každé být velké jako taneční parket.
2) Ač nejsem cyklista, kočárkář atp., tak mi přijde, že pro tento typ vozu by mohli mít více prostoru.
Ale jak jsem psal - celkově nádherná práce.
17.11.2014 (12:54)  
Zajímavé, nicméně realizovatelné pouze ve velkoseriové zakázce, minimálně v rozsahu potřeb DB či SNCF a ještě ve spojení dalšími ... a právě zde si uvědomuji jeden závažný nedostatek (právě ze zkušenosti s patrovými vozy s 1 WC v příměstské dopravě v Německu) nedostatečná kapacita WC. Při obsazení článkového vozu okolo 200 cestujícími či více (při předpokládané nižší obsazenosti by asi nemělo smysl takovéto vozy vyvíjet) jsou i v příměstském provozu 2 WC "na hraně", v případě poruchy či delšího obsazení (právě třeba imobilním cestujícím) pak již velkým problémem. Hojné využívání WC právě v příměstském provozu má své příčiny jednak v absenci či zpoplatnění WC na stanicích či zastávkách ale především pak absencí WC v návazných - přestupních dopravních prostředcích (městská či místní návazná doprava) při krátkých přestupních časech, příchodu cestujících na poslední chvíli atd.
  1 2 3 4 5      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Přihlášení
 
 
  
 
   Zaregistrovat

© 2001 - 2024 ŽelPage - správci


Info
informacni okenko