..: Nelehký život elektrické jednotky 470, díl druhý - Provoz :..

Ilustrační obrázekBohumín - Po téměř dvou měsících se ŽelPage vrací k seriálu o osudu elektrických jednotek řady 470. První jízdní zkoušky jednotky 470.001/002 byly zahájeny na začátku roku 1991, a to na zkušební trati výrobce ze Studénky do Bartošovic. Na veřejnou železniční síť se "Kraken" poprvé dostal 21. 2. 1991, kdy se uskutečnila zkušební jízda s prototypovou komisí na palubě. V březnu pak probíhaly testy na okruhu v Cerhenicích.

Dne 2. 5. 1991 byla jednotka předána LD Bohumín, které s ní mělo najezdit prvních 100 000 km v ostrém provozu. Severomoravské depo bylo výrobcem zvoleno, aby mohli jeho technici provádět servisní zásahy a úpravy prototypu v případě technických problémů. Od 3. 5. pak začala další fáze testování. Jednotka jezdila bez cestujících na trati Bohumín - Hranice na Moravě a zpět, kdy docházelo k simulování ostrého provozu. Pro případ technických potíží byl její jízdní řád sestaven tak, aby mohlo dojít k dlouhodobějšímu zastavení ve Studénce, popřípadě k zajetí na zkušební bartošovickou trať. Čas od času probíhaly zkoušky také na vlacích mezí Bohumínem a Petrovicemi u Karviné.

Nasadit jednotku nejprve bez cestujících se ukázalo jako dobrý krok, jelikož pár dní po zahájení zkušebních jízd odhalili technici větší množství poruch nižší závažnosti, kvůli kterým musela být jednotka odstavena. Po jejich odstranění provoz pokračoval, a to včetně provozního ošetření a testu mytí soupravy na myčce uzpůsobené pro mytí patrových souprav Bpjo v Bohumíně. Za jeden týden najel "Kraken" celkem 1713 km.

Prvním velkým dnem jednotky se stal 11. 5. 1991, kdy byla uskutečněna předváděcí jízda z Bohumína do Prahy a zpět. Dva dny po té byl zahájen pravidelný provoz s cestujícími, a to na vlacích z Ostravy Poruby (dnes Ostrava - Svinov) do Českého Těšína a zpět. Pravidelný denní proběh jednotky činil 695 km. V době tohoto provozu byly výrobcem laděny různé komponenty, jelikož neustále docházelo k různým závadám lehčího rozsahu. Šlo převážně o problémy s plynulostí regulace brzdění a rozjezdu vozidla. Po jejich vyřešení došlo k další předváděcí jízdě, a to 16. 6. 1991 do Žiliny na výstavu.

Nedlouho poté, 20.6.1991, došlo k předání jednotky do Prahy. Za necelé dva měsíce provozu najel "zelený kraken" na Ostravsku celkem 20 180 km, a to bez jakýchkoli velkých poruch, jelikož výše zmíněné záležitosti byly pouze drobného rázu. Zbylých 80 000 testovacích kilometrů najížděla souprava v okolí pražské aglomerace. Tam docházelo jak k jízdám s cestujícími, tak i k testům na Cerhenickém okruhu, kde se již mohla potkávat s druhým prototypem, jenž byl na rozdíl od prvního vyveden do modrošedého barevného schématu, který mu až na drobnější změny laku na čele motorového vozu zůstal dodnes.

470 003, foto: Vítek_V 470 003, foto: Vítek_V 470 003, foto: Vítek_V 470 003, foto: Vítek_V 470 003, foto: Vítek_V 470 003, foto: Vítek_V 470 003, foto: Vítek_V

Předchozí díl seriálu: Nelehký život eletrické jednotky 470 - Zrození

Zdroje: ŽM - Atlas vozidel 4, Elektrické jednotky, ŽelPage


Samir Lepara | 4.11.2008 (16:00)
Related newsopen/close

More on Vozidla

More from ČR Moravskoslezský ČR Praha ČR Středočeský


  1 2 3 4      Zpráv na stránku:   
06.11.2008 (10:33)  
Kdo v něm nejel o hodně přišel...
Tak to mohu jen potvrdit. Snažím se jízdě v tomto werku vyhnout co to jde, bohužel často marně. Když pominu nedostatky jako venkovní otevírání dveří asi 50cm nad úrovní nástupiště, vzdálenost sedadel že lze obsadit pouze jednu stranu a kolena se vám opírají o protější sedadlo, a výšku prostoru pro cestující, kdy při svých 193cm musím buďto sedět nebo stát v jediném vyšším místě u vstupu, tak musím vyzdvihnout naprosto nedostatečnou údržbu ze strany ČD.
Člověka, který vymyslel plyšová sedadla bych do tohoto vlaku posadil za trest na rok, aby se zadusil ukrutným pachem, který vydávají. Sice ČD po mé stížnosti sedadla před 3/4 rokem vyčistily, ale pach potu a moči se zase pomalu vrací a týden od týdne sílí.
05.11.2008 (20:30)  
Interiér je dost pohodlnej. A pokud bych si měl vybrat rychlík vedenej klasickou soupravou nebo jednotkou 470, tak jasná volba je Kraken. Kdo v něm nejel o hodně přišel.
Registered user bugear 
05.11.2008 (19:42)  
@M_V: Bistrovozy jsou klasické vozy UIC-X. Vložáky krakena jsou splácanina "co dům dal".
05.11.2008 (17:16)  
Bohumín opravdu na SEVERNÍ MORAVĚ nenajdete....
05.11.2008 (17:01)  
Sova: tak to by byl takový problém vrazit tam výzbroj vybrakovanou z nějakých zrušených 460tek či 451ček a ubrat jeden vložáku
Ty jsi dnes jedl asi hodně vtipné kaše, že? :-)))
05.11.2008 (10:41)  
Jinak co se atypyčnosti týče, zase tak horké to nebude, podvozky to má koncepčně podobné jako 843/471, motory upravené z 460, pulzáky vycházející z 163, sedačky jak v Bp a vůbec hodně dílů běžně používaných před rokem 1989, prostě nebyly otevřené západní trhy, tak se to splácalo ze všeho dostupného. Atypycký je možná vzhled a lak této jednotky, ovšem neříkám, že se tam nějaké to inovatorium nenajde.
04.11.2008 (22:30)  
samlep: to máš pravdu. Já jsem to tam umístil pro ty co se ptaj kolik to jezdí jak to vypadá v kabině atd. Vlastně se tam můžeš dočíst i jaký komponenty byly laděny.
Registered user M_V 
04.11.2008 (21:08)  
6 vozů není zas takový problém.... bistrovozů je taky jen 6 kusů, a pokud je skříň a podvozky v pořádku, tak proč to nevyužít, třeba předělat sedadla jako ve velkoprostorovém voze a při rychlosti 120 to může jet i na rychlíku a nahradilo by to 8-9 vozovou soupravu, ale pokud je problém i se skříní, tak zbývá rozpálená pec :-(
04.11.2008 (20:42)  
Myslím že zde http://pantograf.wz.cz/470-obsah.html je o této jednotce mnohem víc(a do detailu).
04.11.2008 (20:15)  
Ono udržovat jeden kus atypického vozidla je dost drahé.V případě odstavení hnacích vozů zbyde 6 vložáků (přičemž ty zelené už také nejsou kompletní) a nutnou úpravou vznikne serie 6 atypických vozů.Ideální řešení neexistuje šrotace dokud jezdí zbytečná,neni kloudná náhrada(křik fandů nezmiňuji),uchování jako exponát by také nebylo zrovna laciné a proč uchovávat každý prototyp?Třeba asynchron ř 169 uchován nebyl a byl daleko přelomovější. Umělé prodlužování agonie je také drahé.
  1 2 3 4      Zpráv na stránku:   

Comments are users' expressions.
ŽelPage has no liability for their contents.

- Correspondent or Member of ŽelPage, - Editor or ŽelPage Administrator

Add comment
Comments are only allowed for registered users.
Before you insert your comment, you have to log on or register.
Sign in
 
 
  
 
   Register

© 2001 - 2024 ŽelPage - Webmaster


Info
informacni okenko