..: Nehoda u Červenky ukázala na problémy při nehodách na přejezdech :..

PZZ, Cítov, foto: topičČervenka - Psal se 15. březen loňského roku, když se po silnici 3. třídy číslo 4496 blížil osobní automobil k železničnímu přejezdu P6520, který leží na hlavní železniční trati 270 poblíž stanice Červenka. Řidič místní soukromé taxislužby v obloucích před přejezdem ztratil nad vozidlem kontrolu a ve smyku s ním doklouzal až na železniční přejezd. Část auta se dostala mimo vozovku do kolejiště. Taxikář proto po zjištění, že auto z prostoru přejezdu nemůže sám vyprostit, začal volat linku 158 a doufal, že se podaří provoz na trati včas zastavit a nedojde k nehodě s vážnými následky. I přes to, že operační důstojník Policie ČR přejezd identifikoval, se během více než pěti minut od nahlášení nehody nepodařilo dopravu včas zastavit a do překážky na trati najel noční expres 444 Slovakia. Jaké jsou výsledky následného vyšetřování?

Výsledky vyšetřování

Bezprostřední příčiny

• uváznutí automobilu na přejezdu;

• nezastavení dopravy v úseku Červenka - Moravičany po obdržení požadavku na její zastavení

Zásadní příčiny

• předání požadavku na zastavení dopravy při bezprostředním ohrožení bezpečnosti zaměstnanci provozovatele dráhy, který nedisponoval prostředky k zastavení provozu a který plnil pouze roli prostředníka

Příčiny v systému bezpečnosti

• nestanovení priority (důležitosti v pořadí) telefonních kontaktů, poskytnutých provozovatelem dráhy integrovanému záchrannému systému, na které má operátor IZS při hrozícím nebezpečí z prodlení požádat o zastavení dopravy

Bezpečnostní doporučení

• SŽDC - stanovit IZS prioritu telefonních kontaktů, na kterých má operátor kontaktovat provozovatele dráhy a žádat zastavení provozu v případě nebezpečí;

• Správě silnic Olomouckého kraje - umístit na pozemní komunikaci z obou směrů před pravými oblouky, na které navazuje přejezd, svislé výstražné dopravní značky upozorňující na tento oblouk, popř. učinit další vhodná opatření směřující ke zvýšení bezpečnosti v okolí přejezdu;

• Ministerstvu dopravy a Drážnímu úřadu - obsahem pravidel silničního provozu rozšířit povinnost řidičů o znalost umístění čísel jednotné identifikace železničních přejezdů a jejího použití, rozšířit povědomí veřejnosti o umístění těchto čísel

Zdroj: Závěrečná zpráva DI, kráceno

Běžné závěry většiny nehod na železničních přejezdech jsou jasné - řidič silničního vozidla nedal přednost drážnímu vozidlu, případně navíc nerespektoval výstražná signalizační zařízení nebo jiné dopravní předpisy. I v tomto případě byla jedna z hlavních příčin rovněž mimo železnici, taxikář totiž zřejmě nepřizpůsobil jízdu počasí, viditelnosti a stavu vozovky a díky tomu uvázl na přejezdu. Následná zjištění vyšetřovatelů však poukázala na zásadní systémové problémy, které mohou zapříčinit další nehody způsobené nedostatečně včasným zastavením provozu na trati.

Prvním alarmujícím faktorem je to, že jde již i několikátou podobnou mimořádnost, kdy řidič automobilu neznal systém jednotného označování přejezdů a operátorovi tísňové linky nedokázal číslo přejezdu sdělit. Drážní inspekce proto již poněkolikáté vydala směrem k Ministerstvu dopravy a Drážnímu úřadu bezpečnostní doporučení, aby byla v tomto směru zajištěna osvěta veřejnosti a aplikace tohoto systému do legislativy. Podstatná část nových řidičů i uchazečů o řidičský průkaz totiž o nějakém označování přejezdů ani v posledních letech v autoškolách nikdy neslyšela a těžko ho pak může znát v praxi.

CDP Přerov, foto: AŽD Praha s.r.o.Velký vykřičník však poslala Drážní inspekce také správci infrastruktury, Správě železniční dopravní cesty. Té DI vytýká, že ačkoliv přejezd byl policejním operačním důstojníkem ihned identifikován a požadavek na zastavení provozu SŽDC předán, ta nebyla schopna neprodleně zastavit provoz. Důvodů bylo několik - od nevhodně zvoleného kontaktního čísla přes problémy s vnitřní komunikační sítí v CDP Přerov až po téměř třičtvrtěminutovou vyzváněcí dobu, než se policie dispečerům dovolala, nebo špatně naladěnou rádiostanici strojvedoucího vlaku.

Pro případ mimořádností na kříženích dráhy se silnicí mají operátoři tísňových linek po identifikaci přejezdu několik čísel, na která mají volat s žádostí o zastavení dopravy. U nich však není stanovena priorita a je tak na operátorovi záchranného systému, které číslo si vybere. A tak se může stát, stejně jako v tomto případě, že se dovolá zaměstnanci SŽDC, který nemá přímé prostředky k zastavení provozu a je pouze prostředníkem, který požadavek posílá dál. Tím však dochází k nebezpečnému zdržení až v řádu minut.

A jak tomu bylo v tomto konkrétním případě? Policejní operátor tísňové linky si vybral číslo na vedoucího dispečera CDP Přerov, odkud se celý traťový úsek dálkově řídí. Nejprve telefon 40 sekund vyzváněl, následně po telefonátu ještě minutu probíhala lokalizace přejezdu a vyhledání příslušného dispečera s možností zastavit provoz. Poté se navíc v důsledku chybného nastavení komunikačního zařízení TouchCall nemohl vedoucí dispečer dotyčnému kolegovi dovolat, takže musel do jiného patra budovy běžet pěšky. V momentě, kdy vešel do místnosti a došlo k zadání rádiového příkazu Generální stop, však už bylo několik sekund po srážce.

Navíc se ukázalo, že ani kdyby traťový dispečer vyslal pokyn k zastavení dříve, nemuselo by to být k ničemu. Strojvedoucí osudného vlaku totiž zapomněl v určeném místě správně nastavit komunikační zařízení TRS, které tak nebylo naladěno na správné frekvenci a kódový příkaz Generální stop tak nemohlo přijmout.

Rok poté

Zabezpečený přejezd, foto: RailmanA k jakým změnám tedy nakonec došlo necelý rok po této mimořádné události? SŽDC změnila typ rádiového spojení na trati, kdy je nově prvotním dorozumívacím prostředkem síť GSM-R a systém TRS je až záložním řešením. Otázkou však zůstává, zdali již SŽDC určila složkám integrovaného záchranného systému prioritu v telefonních číslech, na něž mají volat v případě mimořádné události na železničním přejezdu. Na tuto otázku odpověděl mluvčí SŽDC Jakub Ptačinský značně neurčitě: „Telefonní číslo má PČR samozřejmě k dispozici,“ uvedl pouze. Informace o aplikaci klíčové části svého bezpečnostního doporučení pak zatím neměl ani mluvčí Drážní inspekce Martin Drápal.

Odkaz: Závěrečná zpráva Drážní inspekce (.pdf)

Zdroje: Drážní inspekce, Správa železniční dopravní cesty


Michal Jaroš Poslat mail autorovi | 4.2.2015 (6:00)
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Legislativa Nehody a mimořádnosti

Další z regionu ČR Olomoucký


  1 2 3 4 5 ... 9      Zpráv na stránku:   
07.02.2015 (19:10)  
Honza: Moje 3310 to umí. Vyzkoušeno několikrát.
M 474 003: Hasiči vyžadují podjezdnou výšku 4,5 metru. Zrušíme je? Zrušíme také autojeřáby a sanitky? Zrušíme autobus z dědiny děckám do školy? Co kombajny traktory a bagry?
Převoz nadměrného nákadu taky nic, žejo. Třeba lodí na Brněnskou přehradu.
registrovaný uživatel SYN 
07.02.2015 (14:27)  
Vím, že dispečer nemůže sledovat na kamerách 20-30 přejezdů najednou, ale nemohl by například SW umět rozeznat, že na přejezdu stojí auto nějak dlouho a dispečera varovat, ať se podívá (a koná)?

No, u takto vybavených přejezdů by myslím mělo docela stačit aby bylo k dispozici nouzové tlačítko (proti zneužití bych ho navrhoval vybavit buď snímačem otisku prstů nebo třeba bezkontaktní platební karty nebo něco podobného co umožní v případě zneužití jednoznačnou identifikaci, taktéž by jistě mohl být k dispozici videozáznam právě z té kamery když bude tlačítko v jejím zorném poli) které pošle výstrahu (patřičně důraznou) na centrum DOZ, kde operátorovi může snadno vyskočit obraz z té kamery na největší monitor a umožní mu posoudit závažnost situace rychlým pohledem... předpokládám že ten dozor tam je nepřetržitý (minimálně po dobu kdy probíhá doprava, mimo tu dobu riziko nehrozí) a měl by mít reakční dobu kratší než několik minut??

Pokud si neváží toho, že můžou jezdit kratší trasou, a chovají se jako prasata, tak si zaslouží jezdit delší trasou.

Oblíbený princip kolektivní viny, kvůli jednomu blbci budou mít problémy desítky bezproblémových... a co takhle takhle třeba zrušit tu trať, to by přece taky pomohlo?? A když nějakej fíra projede červenou, nahradit je všechny robotama, když jsou neschopný...
07.02.2015 (12:26)  
M 474 003: A co pěší a cyklisté? Ti si také mají zajíždět nebo zacházet 7 km, k tomu s převýšením u nadjezdu nebo podjezdu? A místní doprava mimo vlak to má dělat jak? :) Ostatně zajížďka auta je také "ekologická"... No že by tam někdy mohl na kousku jezdit vlak 200 místo 160, sice vypadá hezky, ale pak by bylo na místě spíše přejezdy nahradit podjezdy přímo v jejich místě a nevyrábět okliky, které akorát povedou k nepatřičnému přecházení kolejí...
registrovaný uživatel hank 
06.02.2015 (21:08)  
M 474 003: "co vyžaduje výšku 4 m, má jet po kolejích" Dobrá rada, zvlášť když se má jet pod pod trolejí, která je ve výšce třeba taky jenom 4,8 m.
06.02.2015 (20:18)  
Pokud si neváží toho, že můžou jezdit kratší trasou, a chovají se jako prasata, tak si zaslouží jezdit delší trasou. Návěsy vyšší než 4m nemají vůbec existovat, co vyžaduje výšku 4m, má jet po kolejích. Vůbec by bylo vhodné přehodnotit existenci aut, zda neprodukují celosvětově více škody než užitku.
registrovaný uživatel Honza  mail  
06.02.2015 (20:07)  
mahathma: No já mám jeden, který to neumí, sice ho používám už jen jako budík, ale mám tam normálně platnou SIM s kreditem a ani nemůžu zjistit, kdy končí platnost kreditu, protože to se dělá přes hlasový automat, takže musím SIM přendat do jiného a tam to vyzkoušet.
registrovaný uživatel hank 
06.02.2015 (19:05)  
M 474 003: "Podle mně tam přejezd vůbec není nutný, ve vzdálenosti 3410m je nadjezd a do vesnice Králová se dá dojet přes Střelice a Benkov. ZRUŠIT a cestu ponechat pouze pro účely lesní správy."

Ty jsi nějakej chytrej.

Nejkratší (a jediná rozumná) silniční spojnice Litovle s Uničovem, silnice II/449, vede POD koridorovou tratí podjezdem o světlé výšce 3,4 m, takže např. návěsy typu lowdeck vysoké 4 m přes Královou jet musí. Stejně tak vede přes Královou nejkratší trasa z obcí na západě okresu Olomouc na skládku v Medlově, takže ji běžně využívají i vozy svážející odpad. Kromě toho vozovky silnic III. třídy v okolí Benkova jsou pro provoz těžkých vozidel absolutně nevhodné, o stavu jejich údržby nemluvě.

Přes ten přejezd v doubravském lese jezdím dvakrát denně, do práce a z práce. Kromě toho, že je přejezd v esíčku, takže normální člověk by snad měl zpomalit už jen z toho důvodu, je Doubrava součástí CHKO Litovelské pomoraví a možná ještě "oblíbenější" nehodovou událostí než střetnutí s vlaky na koridoru jsou tam srážky se zvěří, to i přesto, že na obou krajích lesa je u silnice III/4496 výstražná značka A14 "Zvěř" a doporučená rychlost 50 km/h. Kromě toho tam majitel honitby každoročně na podzim dává upozornění na daňčí říji. Přesto tam skoro denně potkávám řidiče, kteří se tam chovají jako na dálnici.

Komu zkrátka není rady, tomu není pomoci. A na tom nic nezmění ani rádoby chytré komentáře zdejších trollů.
06.02.2015 (13:19)  
Vyšetřování v podstatě ukázalo, že i v dnešní době se občas stane, že dobrá myšlenka není dotažena do konce. Pamatuji se na sebevraha na mostě, který chtěl skočit pod vlak. Podotýkám, že je to bylo až za zhlavím a onen sebevrah si kupodivu vybral tu správnou kolej. Hasiči tvrdili, že je doprava zastavená a čeká se jen na psychologa. Neumíte si představit, jaké bylo jejich zděšení, když je přejezd upozornil na přijíždějící vlak. Rozběhli se proti směru jeho jízdy a vzhledem k tomu, že to byl Shark, z rychlosti ani né 60 km/hod, tak se jim ho podařilo zastavit.
06.02.2015 (10:08)  
Honza: každý GSM-kompatibilný telefón musí byť schopný vyťukať kód počas hovoru. :)
registrovaný uživatel Honza  mail  
06.02.2015 (0:44)  
To je pravda, ale zase některé staré jednoduché telefony (mobilní, pevné s impulsní volbou nepočítám) neumějí vyvolat ten kód, kterým se ovládá například hlasový automat a nemůžeme vědět, jaké vykopávky kdo používá.
  1 2 3 4 5 ... 9      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Přihlášení
 
 
  
 
   Zaregistrovat

© 2001 - 2024 ŽelPage - správci


Info
informacni okenko