Červenka - Psal se 15. březen loňského roku, když se po silnici 3. třídy číslo 4496 blížil osobní automobil k železničnímu přejezdu P6520, který leží na hlavní železniční trati 270 poblíž stanice Červenka. Řidič místní soukromé taxislužby v obloucích před přejezdem ztratil nad vozidlem kontrolu a ve smyku s ním doklouzal až na železniční přejezd. Část auta se dostala mimo vozovku do kolejiště. Taxikář proto po zjištění, že auto z prostoru přejezdu nemůže sám vyprostit, začal volat linku 158 a doufal, že se podaří provoz na trati včas zastavit a nedojde k nehodě s vážnými následky. I přes to, že operační důstojník Policie ČR přejezd identifikoval, se během více než pěti minut od nahlášení nehody nepodařilo dopravu včas zastavit a do překážky na trati najel noční expres 444 Slovakia. Jaké jsou výsledky následného vyšetřování?
Výsledky vyšetřování
Bezprostřední příčiny
• uváznutí automobilu na přejezdu;
• nezastavení dopravy v úseku Červenka - Moravičany po obdržení požadavku na její zastavení
Zásadní příčiny
• předání požadavku na zastavení dopravy při bezprostředním ohrožení bezpečnosti zaměstnanci provozovatele dráhy, který nedisponoval prostředky k zastavení provozu a který plnil pouze roli prostředníka
Příčiny v systému bezpečnosti
• nestanovení priority (důležitosti v pořadí) telefonních kontaktů, poskytnutých provozovatelem dráhy integrovanému záchrannému systému, na které má operátor IZS při hrozícím nebezpečí z prodlení požádat o zastavení dopravy
Bezpečnostní doporučení
• SŽDC - stanovit IZS prioritu telefonních kontaktů, na kterých má operátor kontaktovat provozovatele dráhy a žádat zastavení provozu v případě nebezpečí;
• Správě silnic Olomouckého kraje - umístit na pozemní komunikaci z obou směrů před pravými oblouky, na které navazuje přejezd, svislé výstražné dopravní značky upozorňující na tento oblouk, popř. učinit další vhodná opatření směřující ke zvýšení bezpečnosti v okolí přejezdu;
• Ministerstvu dopravy a Drážnímu úřadu - obsahem pravidel silničního provozu rozšířit povinnost řidičů o znalost umístění čísel jednotné identifikace železničních přejezdů a jejího použití, rozšířit povědomí veřejnosti o umístění těchto čísel
Zdroj: Závěrečná zpráva DI, kráceno
Běžné závěry většiny nehod na železničních přejezdech jsou jasné - řidič silničního vozidla nedal přednost drážnímu vozidlu, případně navíc nerespektoval výstražná signalizační zařízení nebo jiné dopravní předpisy. I v tomto případě byla jedna z hlavních příčin rovněž mimo železnici, taxikář totiž zřejmě nepřizpůsobil jízdu počasí, viditelnosti a stavu vozovky a díky tomu uvázl na přejezdu. Následná zjištění vyšetřovatelů však poukázala na zásadní systémové problémy, které mohou zapříčinit další nehody způsobené nedostatečně včasným zastavením provozu na trati.
Prvním alarmujícím faktorem je to, že jde již i několikátou podobnou mimořádnost, kdy řidič automobilu neznal systém jednotného označování přejezdů a operátorovi tísňové linky nedokázal číslo přejezdu sdělit. Drážní inspekce proto již poněkolikáté vydala směrem k Ministerstvu dopravy a Drážnímu úřadu bezpečnostní doporučení, aby byla v tomto směru zajištěna osvěta veřejnosti a aplikace tohoto systému do legislativy. Podstatná část nových řidičů i uchazečů o řidičský průkaz totiž o nějakém označování přejezdů ani v posledních letech v autoškolách nikdy neslyšela a těžko ho pak může znát v praxi.
Velký vykřičník však poslala Drážní inspekce také správci infrastruktury, Správě železniční dopravní cesty. Té DI vytýká, že ačkoliv přejezd byl policejním operačním důstojníkem ihned identifikován a požadavek na zastavení provozu SŽDC předán, ta nebyla schopna neprodleně zastavit provoz. Důvodů bylo několik - od nevhodně zvoleného kontaktního čísla přes problémy s vnitřní komunikační sítí v CDP Přerov až po téměř třičtvrtěminutovou vyzváněcí dobu, než se policie dispečerům dovolala, nebo špatně naladěnou rádiostanici strojvedoucího vlaku.
Pro případ mimořádností na kříženích dráhy se silnicí mají operátoři tísňových linek po identifikaci přejezdu několik čísel, na která mají volat s žádostí o zastavení dopravy. U nich však není stanovena priorita a je tak na operátorovi záchranného systému, které číslo si vybere. A tak se může stát, stejně jako v tomto případě, že se dovolá zaměstnanci SŽDC, který nemá přímé prostředky k zastavení provozu a je pouze prostředníkem, který požadavek posílá dál. Tím však dochází k nebezpečnému zdržení až v řádu minut.
A jak tomu bylo v tomto konkrétním případě? Policejní operátor tísňové linky si vybral číslo na vedoucího dispečera CDP Přerov, odkud se celý traťový úsek dálkově řídí. Nejprve telefon 40 sekund vyzváněl, následně po telefonátu ještě minutu probíhala lokalizace přejezdu a vyhledání příslušného dispečera s možností zastavit provoz. Poté se navíc v důsledku chybného nastavení komunikačního zařízení TouchCall nemohl vedoucí dispečer dotyčnému kolegovi dovolat, takže musel do jiného patra budovy běžet pěšky. V momentě, kdy vešel do místnosti a došlo k zadání rádiového příkazu Generální stop, však už bylo několik sekund po srážce.
Navíc se ukázalo, že ani kdyby traťový dispečer vyslal pokyn k zastavení dříve, nemuselo by to být k ničemu. Strojvedoucí osudného vlaku totiž zapomněl v určeném místě správně nastavit komunikační zařízení TRS, které tak nebylo naladěno na správné frekvenci a kódový příkaz Generální stop tak nemohlo přijmout.
Rok poté
A k jakým změnám tedy nakonec došlo necelý rok po této mimořádné události? SŽDC změnila typ rádiového spojení na trati, kdy je nově prvotním dorozumívacím prostředkem síť GSM-R a systém TRS je až záložním řešením. Otázkou však zůstává, zdali již SŽDC určila složkám integrovaného záchranného systému prioritu v telefonních číslech, na něž mají volat v případě mimořádné události na železničním přejezdu. Na tuto otázku odpověděl mluvčí SŽDC Jakub Ptačinský značně neurčitě: „Telefonní číslo má PČR samozřejmě k dispozici,“ uvedl pouze. Informace o aplikaci klíčové části svého bezpečnostního doporučení pak zatím neměl ani mluvčí Drážní inspekce Martin Drápal.
Odkaz: Závěrečná zpráva Drážní inspekce (.pdf)
Zdroje: Drážní inspekce, Správa železniční dopravní cesty
Jde o to omezit plané poplachy na minimum. Když to bude 10 planých poplachů po sobě, tak se na to začne kašlat. Celé to bude k ničemu, budou to vyhozené peníze, čas a nervy. Zatímco při jednom planém poplachu na dvě, tři reálné ohrožení to bude bráno vážně i dlouhodobě.
Čistě teoreticky by ETCS mohlo umět zanamenat takovýto telefonát (reagovat na to, že byl hovor spojen na ústřednu a vyťukán příslušný kód) a na vlaky v okolí přenést návěst max 40 km/h přes přejezd. A po přehodnocení dispečerem případně shodit na stůj nebo naopak omezení zrušit.
No u nás by to nešlo, nesměli by mezi námi být hovada, kteří by to vytáčeli podobně jako že "na letišti je bomba" a furt by se někde něco zastavovalo. Bohužel z tohoto důvodu nemůže být funkční řada systémů.
Ten přejezd v Olešku je zvláštní v tom, že tu zastávku "půlí", takže v obou směrech se ten elefant rozjíždí do přejezdu, tak by to dávalo smysl. Pochopil bych, kdyby ASE soubory chybně vyhodnotily polohu vlaku na přejezdu, ale i v tom případě přece nemůže dojít k anulaci, když je obsazený úsek natvrdo z opačného směru (na vedlejší koleji). To mi nebere hlava :-)
A jednou jsem si taky všiml na přejezdu u Vraňan (ted vedlejší, než ten proslavený zavedením číslováním), projížděli jsme rychlíkem směrem na Lovosice a z okna vidím, že se závory do poloviny zvedly a zase spadly dolů, přitom celý náš vlak to ještě nemohl minout.
Jsou to celkem záhady.
Že by u přejezdu mohlo být číslo na dispčera? Žijem v době počítačové. Co kdyby volající na dispečink rovnou po zadání telefonního čísla a spojení hovoru na ústřednu naklikal příslučné číslo trati nebo toho konkrétního přejezdu a telefonní ústředna by to přesměrovala rovnou na stůl, komu to patří. Hmm? Nemluvě o rozpoznávání hlasu.
Před časem vyšla knížka Vlivy tyristorové regulace na zabezpečovací zařízení, a bylo mimo jiné popsáno, jak u řady 163 a 363 musel být doplněn krystalový oscilátor, aby kmitočet řídících impusů neujížděl, aby nemohl ovlivňovat kolejové obvody. Ovšem nikde jsem nenašel zmínku, jak je to vymyšlené, aby oscilátor přestal kmitat, když se krystal poškodí, předpokládám, že kmitočet ujede a pak se dějí věci.
CityElefant je vozidlo ještě složitější, a jeho elektronika si žije vlastním životem, vůbec bych se nedivil, kdyby si v určité konstalaci, která se nedá při zkouškách nasimulovat, s kolejovými obvody nerozuměl. Mohl na to mít také vliv zmíněný nákladní vlak pokud ho netáhla odporová lokomotiva.
Mně šlo o situaci, velmi stručně a neúplně, popsanou v bulváru Blesk ze 13. prosince loňského roku. Přejezd v zastáce Oleško u Roudnice nad Labem. Došlo k nějaké (uvádějí atypické) poruše, kdy došlo k anulaci výstrahy při najetí vlaku do přejezdu a málem to smetlo řidiče ve starém Favoritu. Jenže to bylo trochu jinak. Už asi 3 týdny před tímto dnem, došlo ke stejné situci, kdy po najetí osobního vlaku (CityElefantu) do přejezdu se závory zvedly a zřejmě přestala blikat výstraha (taková situce by zas tak nebezpečná nebyla, jen blázna by napadlo vjíždět do přejezdu když na něm přávě projíždí vlak, ale už i tací se bohužel našli). V tomto případě jsem tuto skutečnost oznámil jednak svému známému, který má známého zabezpečováka, který už před lety řešil stejnou situaci v Dobříni, a zároveň jsem informoval vlakvedoucího našeho vlaku. Problém jsem považoval za vyřízený a i vyřešený. Jenže asi za ty 3 týdny se stejná situce opakuje. Elefant najíždí do přejezdu a závory jdou nahoru a jen několik málo okamžiků po tom, míjíme protisměrný nákladní vlak, který jede traťovou rychlostí a nehouká. A výsledek je na snímku v tom Blesku, co stačil pohotově vyfotit řidič druhý v pořadí před přejezdem, potom co Favorit stačil vycouvat. I v tomto případě jsem jsem informoval vlakvedoucího ale nejspíš v množství starostí a povinností záhy zapomněl zprávu předat dále.
Kdo ví, kolikrát se na tomto přejezdu něco podobného opakovalo během zaznamenání prvního a doufám i posledního případu, to ví asi jen "černá skříňka" toho přejezdu.
Bohužel se podobné případy stávají, před pár lety jsme takto projeli přejezd v Povrlech a ani si toho nikdo nevšiml.
Ale to sme sa už vzdialili od témy, ktorou je nehoda na priecestí a otázka, či to nebol poistný podvod. :) Ak dotyčný to auto kúpil za podozrivo vysokú cenu (a predávajúci mu vrátil časť peňazí na ruku), tak potom by to malo zmysel. Poisťovňa vyplatí maximálne plnenie a on bude v balíku. Ale na to majú poisťovne aj polícia svoje vyšetrovacie tímy...
Komentáre vyjadrujú názory čitateľov.
Redakcia nenesie žiadnu zodpovednosť za ich obsah.
- dopisovateľ alebo člen ŽP, - editor alebo admin ŽP
Pred vložením komentára je potrebné se buď prihlásiť, alebo zaregistrovať.