Podještědí - Neděle 11.května 2008. Velmi časné slunečné ráno, chvilku po šesté hodině. Na prostranství před nádražní budovou žst. Česká Lípa stojí podezřelé množství automobilů a kolem nich se potlouká několik desítek lidí, kteří po sobě pokřikují, zdraví se či jen prostě hulákají.. Zatím se neděje nic nezákonného, jenom pár pošuků s fotoaparáty a videokamerami se dostavilo na fotoakci pořádanou sdružením Posázavský pacifik. Servírovat se bude sergej, praotec brejlovec a k tomu několik Bamů s hytlákem a zetkou.

Náčelník akce rozdává vzorně zpracovaný sešiťák, pokyny pro účastníky, fotopas, něco propagačních cetek a hbitě a nekompromisně kasíruje na poslední chvíli se dostavivší, předem neplatící účastníky. Někteří labilnější jedinci si ještě rychle odskakují ke staniční budově. Není to kvůli tomu aby vykonali tělesnou potřebu, ale aby si šlehli první fotku, tzv. stanicovku. My zkušenější, kteří takovýmito fotkami spíše opovrhujeme, stojíme u svých vozidel s blazeovaným výrazem plným pochopení se díváme na kolegy poklesle šotící ve stanici a dobře víme, že ty správné chvíle teprve přijdou.

Chvilku po půl sedmé vyráží konvoj vozidel na první štaci. Většina účastníků se vydá na místo křížení tratí 080 a 086 s tratí 087. Po chvíli se objevuje vlak, spouště aparátů cvakají jak o závod, pásky v kamerách se točí a hned po průjezdu nastává zrychlený přesun k autům, hromadné nasedání, riskantní otáčení či couvání na úzké místní komunikaci mezi rodinnými domky a zahrádkami za užaslých pohledů probuzených domorodců. To se bude opakovat ten den ještě několikrát s menšími obměnami.

Po zrychleném přesunu k zastávce Vlčí Důl – Dobranov pochodujeme na „značky“, které jsou na louce, jež je nás vítá poměrně vzrostlou trávou, navíc značně vlhkou. Několik jedinců, kteří stáli na louce již před naším příjezdem na nás zdálky mává a něco volá my jim odpovídáme. Až na místě se ukáže, že to nebyl pozdrav, ale naštvané mávání, abychom auta postavili až za přejezd či s nimi couvli zpátky, protože jsme je postavili tak šikovně, že nám do nich při focení „najede“ vlak. Takže většina účastníků fotí více z boku a svorně nadává sama sobě.

Opět následuje rychlý přesun kousek nad zastávku Božíkov a několikasetmetrový pochod další loukou s notně mokrou trávou, která zásadním způsobem prověřila vlhkuvzdornost obuvi každého účastníka. Voda celkem jasně prokázala svoji převahu.

Po třetím fotofleku se již autokolona začíná dělit a jednotliví účastnící si vybírají různá místa k focení. Vše jde podle plánu, ale ne dlouho. Do Brniště přijíždí vlak s několikaminutovým zpožděním, které způsobilo křižování se zpožděným osobním vlakem. Navíc se v Brništi přehazují lokomotivy a přípřežní sergej jde na postrk. Výpravčí odmítá vlak vypravit, protože má obavy, že by zpozdil rychlík od Liberce, se kterým měl křižovat v Jablonném v Podještědí. Nakonec nám zbytečně nadělí 40 minut zpoždění.

Tím se z dosud poklidné akce stává divoká rallye. Operativně se ruší či krátí pobyty ve stanicích a rallye pokračuje. Naštěstí se stihnou plánované fotofleky a vlak krátí zpoždění na minimum a tak se k viaduktu v Novině dostáváme ještě v době, kdy sluníčko svítí ze správného směru. Ti drzejší vyjíždějí až k zastávce a dobře dělají, protože vlak už přijíždí a na fleku je zatím jen pár rychlejších jedinců. Pro loudaly se průjezd zopakuje a následuje ještě jeden průjezd jen s lokomotivou T478.3001. Pro sergeje je to s největší pravděpodobností premiéra na Novině, protože tyto lokomotivy zde dříve neměly přechodnost.

Původně plánovaný bod obratu v Horním Růžodole se změnil na Karlov pod Ještědem, kam se všichni nyní řítí, aby si nafotili mašiny při objíždění soupravy pěkně vedle sebe. Zažijeme při tom nečekaně poutavé představení, ve kterém je hlavní postavou výpravčí z Karlova p.J., který dokáže ve stanici se dvěma kolejemi vykřižovat čtyři vlaky najednou a přehodit mašiny našeho vlaku za poměrně krátkou dobu. Neztratí glanc ani když se mu po stanici potloukají individua s foťáky a dokáže vypravit náš vlak na čas, i když nakonec vypadá dost uštvaně.

Vyrážíme zpátky na Novinu. Přízeň Svatého Petra nás opouští, přicházejí mraky a dva průjezdy po viaduktu jsou již bez potřebného slunečního svitu. Boj s počasím pokračuje i na dalších místech. Většinou zvítězili fotografové. Mnohdy to však bylo jen těsně. Jízdní řád opět platí, a tak je přesun mezi fotohalty celkem rutinní záležitost a vybyde i čas na úpravu fotomísta vysekáním trávy či porostu. Téměř na čas přijíždí vlak do České Lípy a po kratším pobytu se vydává na Jedlovou jako objednaná přeprava. Někteří z nás se ještě snaží vlak fotit, ale počasí již definitivně přebírá vládu a nad Svorem již marně čekáme na sluníčko. Když přijede notně zpožděný brejlovec s Bamy je už slunce za pořádně černým mrakem, z kterého i vydatně sprchne. Asi proto, že jsme měli zaplaceno jen do České Lípy.

Nikdo se nevyboural, nikdo se nezranil, nikdo nedostal pokutu, nikdo se neztratil. Jen jeden nejmenovaný kolega téměř přišel o mobilní telefon, když ho vytrousil na louce u Noviny. Málem jsem ho rozšlápl. Jakuza byl hrozně rád když mu byl vrácen. Všichni jsme přišli o něco peněz, ale nepřišli jsme o pěkné fotky a to byl záměr celé, velmi vydařené akce. Některé fotky z akce jste již mohli vidět v galerii, některé další zde u článku (fotky jsou jen minimálně upraveny).