Linz - Jelikož se v rakouském tisku opakovaně objevují zprávy o chystaných omezeních provozu osobní dopravy na zhruba deseti lokálkách (zejména v Dolním a Horním Rakousku), vyrazil jsem na konci Velikonoc do země našich jižních sousedů. Aby vše proběhlo hladce, domluvil jsem si ubytování ve městě Wels (Jugendherberge Wels – cena 11-12 €/osoba/noc se snídaní, což je více než přijatelné).

Reportáž z rakouských tratí Lambach – Haag am Hausruck, Wels – Aschach a. d. Donau, Wels – Grünau im Almtal

Z Prahy vyrážím až R 635 v 11:44 hod., v Českých Budějovicích máme i přes různé koridorové výluky asi 5 minut náskok, takže pohodlně stíhám osobák směr Summerau a návazný REX směr Linz. Jelikož ve Welsu potřebuji vyšetřit maximum času na ubytování se (recepce je otevřena pouze 17 - 19 hod.), využívám necelou čtvrthodinku na přestup v žst. Linz Hbf a kupuji v automatu jízdenku pro relaci Neukirchen b. Lambach – Haag am Hausruck. Zde, stejně jako na některých dalších lokálních tratích Horního Rakouska, provozuje dopravu společnost Stern-Haferl (cesty s ÖBB absolvuji na jízdenku FIP, proto, i když vlak do Haagu vyjíždí již z žst. Wels, volím z úsporných důvodů tuto nejzažší možnost přestupu). Cena je 3,30 € a odpovídá počtu projetých pásem (čtyř) Hornorakouského dopravního svazu (OOeVV).

V žst. Wels Hbf obdivuji teprve před pár lety dokončenou novostavbu výpravní budovy, nadchodu propojujícího obě části města a nástupišť; celek na první pohled ohromí. Použité materiály i konstrukce jsou veskrze moderní, ale vnitřní uspořádání výpravní budovy mi příliš praktické nepřijde – zkrátka, díky třípodlažnímu řešení hlavní haly mi chybí jakýsi centrální prostor, informační tabule s odjezdy vlaků jsou umístěny poměrně excentricky... A tak, byť na první pohled zajímavá budova, pro mě postrádá běžné logické řešení.

Fotím odjíždějící osobák směr Haag a krátce nato pokračuji Os ÖBB až do Neukirchenu; v žst. Lambach předjíždíme můj příští vlak do Haagu. (Pro úplnost – v neděli a ve svátek je na trati do Haagu provozován pouze jeden pár vlaků.)

V Neukirchenu je moje jízdenka po nástupu do elektrického motoráku zkontrolována strojvedoucím a průvodčím v jedné osobě a kromě jeho známé a jediného "normálního" cestujícího (který záhy vystoupí na jedné z nácestných zastávek) jsem ve voze sám. Jeho interiér je příjemný, večerní projížďka neméně. Fascinují mě dřevěné sloupy trakčního vedení a vůbec trať jako taková, pozvolna zelenající se s přicházejícím jarem. I traťové rychlosti kolem 40 - 50 km/h evokují méně uspěchanou dobu, než je ta dnešní.

Ze stanoviště jsem byl spatřen, zřejmě jak jsem "šermoval" foťákem, a tak jsem byl pozván "dopředu", což jsem s díky přijal. Dozvěděl jsem se zajímavá fakta (že elektrifikace je již z 30. let minulého století a jejím smyslem bylo zhospodárnění provozu, dále že trať je spravována a udržována prostřednictvím ÖBB...) a domluvil se na focení v jednotlivých stanicích. Jen pro doplnění uvádím, že trať je elektrizována stejnosměrným systémem 750 V, takže provozovaná vozidla jsou z důvodu pojíždění traťového úseku do Welsu dvousystémová.

Protože se jednalo o poslední vlak toho dne, a ze žst. Haag koleje dál nepokračují, měl jsem v plánu pokračovat pešky cca 7 km do žst. Pram-Haag na trati spojující Neumarkt-Kahllham a Ried i. Innkreis. Strojvedoucí mi nabídl, že jede tím směrem a pár kilometrů mě sveze (nakonec mě "vzal" až na místo samé, prý že je cesta orientačně složitá – což tedy byla, navíc bych měl jen mizivou šanci dorazit za světla). Příjemným motorem řady 5047 jsem se vrátil do Welsu.

Druhý den začal dřív než brzy: již v 5:30 opouštím Wels v motorovém voze směr Aschach a.d. Donau. Nejsem rozhodně ranní ptáče, ale jediný pár vlaků na této trati to rozhodl tentokrát za mě. Mimo mě v tomto směru nejel skoro nikdo, většinu zastávek na znamení jsme projížděli. Trať, alespoň její část mezi žst. Eferding a koncovou stanicí, má budoucnost zajištěnu díky poměrně silné nákladní dopravě obsluhující průmyslové areály na břehu Dunaje v Aschachu. Cestou zpět sleduji příjezd obousměrných přípojných vlaků z trati "LiLo", neboli Linzer Lokalbahn. (Zde dopravu provozuje rovněž Stern-Haferl a k vidění a "svezení" jsou moderní elektrické jednotky.) Postupně se počet cestujících "vyšplhá" až na desítku, u „školního“ vlaku to však není žádná sláva...

Jako dle jízdního rádu stíhám v půl osmé snídani v ubytovně a pár minut po osmé odjíždím z nedaleké žst. Wels Lokalbahnhof již obligátní řadou 5047 do Grünau i. Almtal (vezeme i vůz pro přepravu kol). Nad tratí naštěstí nevisí Damoklův meč omezování provozu, ale projetou ji nemám a dnes se výborně hodí do plánu. Ve Voitsdorfu díky samovratným výhybkám hravě zvládáme křižování s protijedoucím Os a po hodině jízdy se objevuje výpravní budova žst. Grünau i. Almtal (510 m n.m.) – městecko je sevřené prstencem alpského předhůří (s běžnými nadmořskými výškami Jeseníků) a je známé i jako zimní lyžařské středisko.

Po příjezdu jsem měl v plánu uskutečnit přechod přes nedaleký vrchol Zwillingskogel (1.402 m n. m.) a kolem jezera Laudachsee do města Gmunden (a navázat projetím další trati dopravce Stern-Haferl: Gmunden-Seebahnhof – Vorchdorf-Eggenberg/ úzkorozchodná část – Lambach). Zmíněného vrcholu jsem dosáhl poměrně snadno a předpokládal, že celou cestu v pohodě zvládnu. Jenže další úsek byl místy pod skoro půlmetrovou vrstvou sněhu, takže jsem začal ztrácet čas. Aby toho nebylo málo, přidaly se následky řádění větrných smrští, polomy; najít pokračování cesty proto nebylo mnohdy právě snadné... Nakonec mi nezbylo, než vzít zavděk sestupem zpět do údolí Almtal a vrátit se vlakem do Welsu. (Takže lokálky v okolí Vorchdorfu se zatím odkládají na neurčito.)

Návrat do ČR by byl už poměrně všední záležitostí, kdyby můj vlak směr Linz (IC ze Salzburgu) neměl 30 minut zpoždění; volím proto nejbližší další – REX s odjezdem v 16:27 hod., abych měl aspoň malou rezervu na přestup na EC Jože Plečnik (mohl jsem sice počkat pár minut na EC Transalpin, ten měl však třicetiminutové zpoždění pro změnu předchozí den…). Plečnik nakonec na zpožděné „ícéčko“ čeká, což způsobí jeho následné půlhodinové zpoždění. I obdivované Taurusy mají zřejmě "své dny", neboť právě neschopnost tohoto hnacího vozidla byla důvodem zpoždění IC.

Jen jsem přemýšlel, jak si s touto situací poradí v ČR na trati 220: aby třeba nezaznělo hlášení "vlak je opožděn z důvodu stavebních prací...".

P.S. Berte tuto reportáž jako výzvu k výpravě do bližšího i vzdáleného rakouského příhraničí, k čemuž se skvěle hodí nově zavedená nabídka ÖBB "RegionalTicket" (obdoba německé SWT). Pokud by se našlo pár zájemců, rád do Rakouska na den či dva opět vyrazím.

• Lokalbahn Lambach – Haag a. H.
• Stern & Hafferl Verkehr
• 152 Wels Hbf - Eferding - Aschach a.d. Donau
• 153 Wels Hbf - Pettenbach - Grünau im Almtal
• 162 Lambach - Gaspoltshofen - Haag am Hausruck