Hradec Králové - metropole Královéhradeckého kraje, ležící na soutoku Labe a Orlice. Město Hradec Králové je jedno z najvýznamnějších turistických a kulturních center Královéhradeckého kraje. Na území města a v jeho přilehlém okolí žije zhruba 95 tisíc obyvatel. Je zřejmé, že takovéto město vyžaduje kromě jiného i kvalitní dopravní infrastrukturu, do které neodmyslitelně patří i železniční síť. Je však nutno hned na úvod poznamenat, že Hradec Králové není tak významným železničním uzlem jako například sousední Pardubice. Na samotném území Hradce Králové můžeme najít 3 větší vlakové stanice. Největší a nejvýznaměnjší ja samozřejmě Hradec Králové hl.n., dalšími nádražími spíše maloměstského, menšího typu, ovšem nezanedbatelného významu pro obyvatele jednotlivých městských částí Hradce Králové, jsou Hradec Králové-Slezské předměstí a Hradec Králové-Kukleny. Dále jsou na území města i 2 menší zastávky - Plotiště nad Labem a Hradec Králové zastávka. Tento článek je zaměřen především na stanici Hradec Králové hlavní nádraží.

Historie a současnost výpravní budovy

Výpravní budova železniční stanice Hradec Králové hl.n. byla postavena v letech 1929-1935. Jedná se o již třetí budovu v pořadí. První výpravní budova stála původně někde na úrovni dnešního 2. nástupiště. Hlavním důvodem výstavby byl požadavek železničního spojení Pardubice - Liberec a vojenský požadavek o propojení pevností Hradec Králové-Josefov. Dne 3. 10. 1857 přijel slavnostně do prostoru stanice první parovůz a 4. 11. 1857 byl zahájen pravidelný provoz. V roce 1870 mělo nádraží 3 dopravní koleje, 1 manipulační, 2 kusé nákladní a 2 vlečkové (dnešní ZVU a do cukrovaru).

Díky rozvoji železniční sítě směrem na Chlumec nad Cidlinou a Hořice bylo roku 1894 postaveno tzv. druhé nádraží. Jednalo se vlastně o přístavbu k jižní straně původní budovy. Nádraží již mělo krytá nástupiště a osvětlené prostory kolejiště. V roce 1907 mělo nádraží 13 kolejí, výtopnu s točnou a 2 již výše zmíněné vlečky. Doprava rostla i nadále a požadavky na rozšiřování stanice se nadále hromadily.

Roku 1929 začíná již třetí etapa budování hradeckého nádraží. Projektantem nové budovy je Ing. arch. Václav Rejchl, projekt vytvořil ve splečné spolupráci s bratrem Ing. arch. Janem Rejchlem v letech 1928-1929. Stavbu vedl stavitel Ing. František Komárek. Samotná výstavba trvala téměř celých 6 let, slavnostní otevření se uskutečnilo 5. května 1935. Budova se ve své době řadila mezi nejmodernější železniční stanice ve střední Evropě, délka budovy je 152 m a rozkládá se na ploše 5 000 metrů čtverečních. Hlavní průčelí budovy má 41 okenních os. Vchody a východy v přízemí kryje pultová střecha. Na ose hlavního průčelí vystupuje do výšky 46 m předsazená hranolová věž s hodinami, v jejímž vrcholu byl nainstalován vodojem pro zásobování stanice vodou. Sedlová střecha budovy vlevo od věže je osazena ocelovým krovem se skleněnými výplněmi, které zajišťují přirozené osvětlení odbavovací haly. V této části střechy se nachází sousoší od akad. sochaře Josefa Škody. Sousoší znázorňuje dva světlonoše s ozubeným okřídleným kolem a má symbolizovat přínos železnice rozvoji lidstva. Fasády stěn jsou z okrového břízolitu a pískovcových obkladových desek. Hlavní vchod a východ je ozdoben leštěnou žulou. Okna na průčelí jsou zdobena obrazy Merkura, okřídlených kol a městským znakem.

V roce 2003 vyvrcholilo mnohaleté úsilí ČD k výraznému zlepšení prostor a zařízení pro cestující na královéhradeckém hlavním nádraží. Došlo k výstavbě nového ČD centra, opravě věžních hodin, byl osazen nový informační systém, provedeno předláždění odbavovací haly, zřízena čekárna pro matky s dětmi a byly vybudovány nové prosklenné výtahy na všech nástupištích. Modernizace se dočkala i všechna nástupiště, kde byla provedena i oprava jejich zastřešení. V prostorách stanice najdete veřejnou samoobslužnou jídelnu, obchod s potravinami, obchod s tabákem, tiskovinami, pekařství, lékárnu, knihkupectví a k velké "radosti" mnohých cestujícíh také například casino.

Provoz ve stanici

Železniční stanice Hradec Králové hl.n. je spojovacím uzlem tratí 020, 031 a 041. Do hradeckého hlavního nádraží tak ústí celkem pět železničních tratí ze směru od Pardubic, Týniště nad Orlicí, Jičína, Jaroměře a Chlumce nad Cidlinou. Celé nádraží je elektrifikované. Z hlediska osobní železniční dopravy královéhradecké nádraží však nepatří mezi velmi významné uzlové stanice, což bylo zmíněno již na počátku tohoto článku. Ve stanici staví všechny vlaky, některé jsou ze stanice vypravovány nebo zde naopak svoji jízdu končí.

Co se týká kategorie osobních vlaků, můžete se zde setkat s vlaky osobními, spěšnými a rychlíky. Rychlíky směrem na Prahu odjíždějí z Hradce Králové v pravidelných hodinových intervalech, vlaky směr Pardubice v přibližně půlhodinových intervalech, stejně tak jako vlaky do Jaroměře či Týniště nad Orlicí. Směrem na Jičín jsou intervaly zhruba hodinové. Dá se tedy říci, že stanice malou vytížeností netrpí. Aktuálně nepotřebné osobní vagóny jsou většinou odstavovány na kusých kolejích severního zhlaví stanice, kde také často vyčkávají na odtah do přilehlé myčky kolejových vozidel. Nástupišť na hlavním nádraží najdete celkem 4. První u nádražní budovy, první prodloužené, druhé ostrovní nástupiště a třetí ostrovní nástupiště. Další koleje za nástupišti slouží pro krátkodobé odstavování souprav, nejčastěji nákladních vagonů a vozů určených pro posun. V prostoru železniční stanice můžeme také najít depo s čerpací stanicí.

Oproti osobní dopravě na tom je o něco hůře doprava nákladní (co se počtu a frekvence týká). Na severním zhlaví je používané skladiště kusových zásilek a vlečka do podniku ZVU. Na jižním zhlaví se nachází svážný pahrbek. Nejčastěji na hradeckém nádraží potkáte nákladní vlak, jehož zátěž tvoří vagóny s osobními automobily ze závodu firmy Škoda a.s. v Kvasinách. Daleko více zboží se však nakládá či vykládá ve stanici Hradec Králové-Slezské předměstí, která se nachází nedaleko městské průmyslové zóny.

Autorem plánků stanice je Petr Voltr

Použité zdroje:

• VOLTR, Petr. Katalog nákladních vagónů : Železniční stanice [online]. [2003] [cit. 2008-06-27].
• Hradec Králové : Výpravní budova žel.st. Hradec Králové [online]. 2007 [cit. 2008-06-27].