..: Lehrter Bahnhof - Hlavní nádraží Berlín :..

Hlavní nádraží Berlín, foto: Petr Šmídek (archiweb) Na místě původního nádraží Lehrter Bahnhof vzniklo největší železniční nádraží v Evropě: protínají se zde severojižní a východozápadní dráhy InterCityExpress ve spojení s příměstskou a podzemní železniční dopravou. Severojižní dráha probíhá v podzemním tunelu 15 metrů pod Sprévou a Tiergarten. Východozápadní dráha je zvýšena 10 metrů nad zemí. Hlavní myšlenkou projektu nového nádraží Lehrter Bahnhof bylo zdůraznit výjimečné situování stávajících tratí v městském prostředí.

Velká prosklená střecha, stejně jako dva mosty kancelářských budov, vykládají tyto principy za pomocí architektonických prostředků. Hlavní části spočívá na podnoži, kde se kříží všechny dráhy, má ve všech výškových úrovních v podlahách velké otvory, kudy mohou propadat sluneční paprsky až k podzemním nástupištím a zároveň umožňují jasnou prostorovou orientaci. Nádražní hala pro dálkové spoje je umístěna do tunelu připomínajícího valenou klenbu. Sloupy podpírající tuto “valenou plošinu“ jsou umístěny vždy uprostřed nástupiště, popř. mezi železničními kolejemi. Formální charakteristika křížové klenby v severojižní nádražní hale je přenesena také do horních úrovní ležících nad nimi. 321 metrů dlouhá skleněná střecha východozápadní haly je navržena jako mřížková síť s téměř čtvercovými oky sítě, které vznikají mezi křížícími se napnutými lany. Z jižní strany jsou na střechu položeny fotovoltaické články. Stavba skleněné střechy začala souběžně východním a západním směrem od severojižního křížení. První střešní nosník byl vztyčen 1. února 2002 a každý týden byly postaveny další dva oblouky. Z důvodu dopravní výluky musela být střecha dokončena do června 2002, proto se na stavbě pracovalo nepřetržitě ve třech směnách. Aby mohl být tento termín dodržen, byla střecha na přání investora zkrácena o 110 metrů (ze 430 m na 320 m), čímž mohly být práce dokončeny ještě před tímto termínem, avšak nádraží je v této podobě pouhým torzem.

Hlavní nádraží Berlín, foto: Petr Šmídek (archiweb) Hlavní nádraží Berlín, foto: Petr Šmídek (archiweb) Hlavní nádraží Berlín, foto: Petr Šmídek (archiweb) Hlavní nádraží Berlín, foto: Petr Šmídek (archiweb) Hlavní nádraží Berlín, foto: Petr Šmídek (archiweb) Hlavní nádraží Berlín, foto: Petr Šmídek (archiweb)
Hlavní nádraží Berlín, foto: Petr Šmídek (archiweb) Hlavní nádraží Berlín, foto: Petr Šmídek (archiweb) Hlavní nádraží Berlín, foto: Petr Šmídek (archiweb) Hlavní nádraží Berlín, foto: Petr Šmídek (archiweb) Hlavní nádraží Berlín, foto: Petr Šmídek (archiweb) Hlavní nádraží Berlín, foto: Petr Šmídek (archiweb) Hlavní nádraží Berlín, foto: Petr Šmídek (archiweb)
Hlavní nádraží Berlín, foto: Petr Šmídek (archiweb) Hlavní nádraží Berlín, foto: Petr Šmídek (archiweb) Hlavní nádraží Berlín, foto: Petr Šmídek (archiweb) Hlavní nádraží Berlín, foto: Petr Šmídek (archiweb) Hlavní nádraží Berlín, foto: Petr Šmídek (archiweb) Hlavní nádraží Berlín, foto: Petr Šmídek (archiweb)
Hlavní nádraží Berlín, foto: Petr Šmídek (archiweb) Hlavní nádraží Berlín, foto: Petr Šmídek (archiweb) Hlavní nádraží Berlín, foto: Petr Šmídek (archiweb) Hlavní nádraží Berlín, foto: Petr Šmídek (archiweb) Hlavní nádraží Berlín, foto: Petr Šmídek (archiweb) Hlavní nádraží Berlín, foto: Petr Šmídek (archiweb)

Historie

Dnešní hlavní nádraží stojí na místě původního nádraží Lehrter Bahnhof z roku 1868-71, odkud vyjížděly vlaky spojující Berlín s Hannoverem (městečko Lehrte bylo prvním železničním uzlem na hannoverském území). Nádraží leží na řece Sprévě poblíž Humboldtova přístavu. Původní projekt pocházejí od architektů Alfreda Lenta, Bertolda Scholze a Gottlieba Henriho Lapierra, kteří nádraží navrhli v reprezentativním slohu francouzské novorenesance, čímž se lišilo od jiných berlínských nádraží.

Jednalo se o koncové nádraží. Nádražní hala měřila 188 metrů do délky a byla široká 38 metrů, po stranách se nacházela dvě křídla. Původně se zde nacházely čtyři koleje pro výstup a nástup a jedna kolej pro objíždění lokomotiv. Od roku 1884 odtud byly vypravovány i vlaky do Hamburku a dále do Skandinávie. Nádraží bylo známé rychlými spojeními do cílových měst, již 1872 odtud jezdily expresní rychlíky rychlostí 90 km/h, roku 1932 byl uveden do provozu Der Fliegende Hamburger, který jel až 160 km/h.

Lehrter Bahnhof, situace, 1875, foto: neznámý Lehrter Bahnhof, 1879, foto: neznámý Lehrter Bahnhof, odjezdová hala, 1879, foto: neznámý Lehrter Bahnhof, letecký pohled, 1910, foto: neznámý Lehrter Bahnhof, 1929, foto: neznámý

Během druhé světové války utrpělo nádraží těžké škody při bombardování a vyhořelo. Z nedostatku jiných alternativ bylo po válce provizorně znovuvybudováno pro nouzový provoz. V srpnu 1951 byl provoz ukončen; bourání a úklid ruin se však protáhl až do roku 1959, protože se musel brát ohled na v bezprostřední blízkosti se nacházející Lehrtské městské nádraží, sloužící městské a regionální dopravě. Po roce 1951 ztratila tato původně přestupná stanice na významu, později i proto, že pokračování trati městské dopravy pak leželo již ve Východním Berlíně. Toto městské nádraží se nacházelo v památkové péči a bylo roku 1987 k 750letému výročí založení města za asi 10 milionů euro sanováno, v průběhu výstavby nového hlavního nádraží však bylo roku 2000 zbouráno.

Po pádu Berlínské zdi v roce 1989 začal berlínský senát diskutovat o novém dopravním konceptu, této diskuse se účastnily i německé dráhy Deutsche Bundesbahn AG. Jednalo se nejen o vyřešení pozůstatků minulosti (faktické rozdělení dopravy na dvě nepropojené části), ale i o podtržení skutečnosti, že Berlín je hlavním městem. Elementární roli v těchto konceptech hrálo zřízení ústředního nádraží ve městě. Roku 1992 bylo rozhodnuto zřídit takové nádraží na místě dřívějšího Lehrtského nádraží. 1993 byla vypsána soutěž, v níž zvítězil architekt Meinhard von Gerkan s Jürgenem Hillmerem.

Technické údaje:

  • Autoři: gmp architekten – Jürgen Hillmer, Mainhard von Gerkan
  • Investor: Deutsche Bahn AG
  • Náklady: 1.200.000.000 eur
  • Soutěž: 1993
  • Realizace: 1993 až 2006
  • Plocha pozemku 100 000 m²
  • Užitná plocha: 175 000 m²

Autorský text. Autor: Petr Šmídek.

Převzato z archiwebu s laskavým svolením redakce.

Historické fotky převzaty z webu Academic.


Redakce ŽelPage Poslat mail autorovi | 14.7.2013 (8:00)
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Stavby a projekty

Další z regionu Německo


  1 2 3      Zpráv na stránku:   
registrovaný uživatel stoupa  mail  
15.07.2013 (12:06)  
Pro "arj":

Poslanci nejsou i při svém počtu (jmenovitý seznam zde: http://www.bundestag.de/bundestag/abgeordnete17/alphabet/) určující pro dráhu, když v Berlině žije kromě několika set poslanců už jen zhruba 3,5 milionů lidí. Ti ale využívají možnost nastupovat/vystupovat z dálkových vlaků i v dalších nádražích - Spandau, Gesundbrunnen, Ostbahnhof a Südkreuz.

Blízkost Vládní čtvrti je lákavá pro turisty - ti ji okukují v každem ročním období, v každém počasí. A turistů je přes dvě Mega ročně.

Počet úřadů a ministerstev v Bonnu dramaticky klesl a počet míst kesá dál. Lze říci, že většina už je dneska v Berlině.

Historie a pozice Air Berlin zde: http://de.wikipedia.org/wiki/Air_Berlin
registrovaný uživatel arj 
15.07.2013 (11:37)  
leží to snad v centru Berlína - ne?? Bude se stavět..

Ano, v geografickém centru Berlína to leží. Stavět se určitě taky bude - někdy ... zatím tam vyrostl akorát hotel "Motel One" - prakticky naproti nádraží (docela dobrý = cenově, kvalitou, krásným výhledem směrem na Parlament).

Ovšem jinak je to uprostřed ničeho, což přiznávají i němečtí dopravní odborníci; nejbližší zástavba je Parlament směrem na jih a ministerstvo (já ho pamatuji ještě jako FMD, dnes FM pro vědu a technologie) na severovýchod.

Jen pro doplnění: Osazenstvo obou těchto úřadů se dráze spíš vyhýbá. Poslanci proto, že jsou poslanci a tudíž zdůvodní, proč museli použít letadlo (a úřad jim ho musí zaplatit, ač by jinak na dráhu měli volnou jízdenku). Zaměstnanci spolkových ministerstev, sídlící v Bonnu, naopak dnes mají příkaz (před pár lety si mohli vybrat) létat s Air Berlin (paradoxně partner British Airways, nikoliv německé Lufthansy), protože úřad má smlouvu za peníze, vlakem nedosažitelné (navíc je to rychlejší).
registrovaný uživatel stoupa  mail  
15.07.2013 (11:28)  
Pro Vikititor, Tomáš Kraus:

Bln. Hbf. už víc v centu Berlina snad ani být nemůže. A kolem se staví, buduje horečně, na severní straně dokonce i tramvajová trať - první po desetiletích na území bývalého Západního Berlina. Z hlediska dopravního není největší v ani v Německu, ale nejmodernější. Velikost kancelářské plochy není dopravně relevantní.
15.07.2013 (10:52)  
Osobně si také nemyslím, že Berlin hbf. je největší - ani rozlohou nástupišť, ani velikostí na mapě co se týče kolejiště. Oni to spočítali na m2 prostoru - myšleno večkeré prostory v budově, na nástupištích a td.. to už pak díky kancelářím a mega budovám opravdu je - možná i největší..

Kraus - tak nevím - leží to snad v centru Berlína - ne?? Nebo se pletu?? :-) Podle mě je tam budov dost a dost - myslíte-li písečné prostranství, nebo lagunu, to je zatím pouze připravená parcela.. Bude se stavět..
14.07.2013 (21:57)  
Trochu bych polemizoval s prvním odstavcem - podle čeho je Berlin Hbf největší železniční nádraží v Evropě? Nahoře je 6 nástupních hran a dole 8, tedy celkem 14 + metro - a to má např. pražské hl.n. také :-) Divná je také další věta o "tratích InterCityExpres ve spojení s příměstskou a podzemní železniční dopravou". Chápu že je to tím, že zdrojem není web o železnici, ale o architektuře. Tím spíš nechápu tu větu o "městském prostředí", když kolem vůbec žádná městská zástavba není...
14.07.2013 (21:37)  
fakt je, že vylezu z hlaváku, a bleju. vajgly, rozmlácený dlaždice, povalující se individua.
registrovaný uživatel stoupa  mail  
14.07.2013 (20:16)  
Pro Helmuta Kafku:

:-) Na západ je Frankfurt, nebo Mannheim, Berlin je na sever. :-)
14.07.2013 (19:59)  
Helmut Kafka: Rozhodně bych pražské hlavní nádraží neshazoval. Úroveň se dost zvedla. Naopak bych si dovolil do toho německého zázraku rýpnout, protože na Hbf. přestupovat a ideálně Hbf. - Hbf. tief je fakt chuťovka, kór když máte tři minuty na přestup. Výtahy jsou pomalé, obrovský přetlak lidí a dost složitá orientace, tak to vidím já. Na hlavním v Praze to je podstatně jednodušší (však je taky menší :)). Uvidíme, jak bude vypadat finálně ta Vídeň, ono to sice už částečně funguje, ale zatím to je spíš ke vzteku -:).
14.07.2013 (19:42)  
Srovnání s naším hl.nádražím v Praze je fascinující. Občas si říkám, proč mě rodiče nezplodili trochu více západněji.
registrovaný uživatel stoupa  mail  
14.07.2013 (14:23)  
Pro Jiří Kocourek:

To je specifický folklor šířený z Bruselu a z Brna.

Taky to nedělá v HO dobrotu při spřahlech Fleischmann. Na samočiné spojení potřebuješ rovnou. Ale jinak OK. Modelový personál nenadává.
  1 2 3      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Přihlášení
 
 
  
 
   Zaregistrovat

© 2001 - 2024 ŽelPage - správci


Info
informacni okenko