..: Komentář: Oprava trati Praha - Beroun je prioritní investicí! :..

Lokomotiva 163 ČD Cargo, Všenory-Černošice, foto: Vítek_V BerounTrať 171, vedoucí z Prahy do Berouna podél řeky přes Karlštejn, je vskutku nedůstojnou součástí 3. tranzitního železničního koridoru. Do povědomí široké veřejnosti se dostala především kvůli tragickému stavu a četným mimořádnostem, jež jsou zde na denním pořádku. Ať již jde o stržené trakční vedení, velmi častý lom kolejnice nebo jinou závadu, dojde téměř vždy k úplnému ochromení provozu. Zpoždění tu nevznikají jen při mimořádnostech, které se předvídat nedají (avšak dá se jim předcházet odpovídající údržbou tratě), ale i při plánovaných výlukách. Ani ty se však občas nedaří správně organizovat. Trať s přehledem vede také v počtu odřeknutých vlaků. Uvažovaný „supertunel“ má být k dispozici později než v roce 2025; rekonstrukce stávající tratě se nedočkáme dříve než za osm let. Co bude dál? „Nějak se to vyjezdí…“

Provoz na trati

Elektrická jednotka 471.026 u zastávky Praha-Velká Chuchle, foto: Honza Beránek/JTB Osobní vlaky linky S7 zde až na výjimky jezdí v pravidelném půlhodinovém intervalu, od 12. prosince 2010 jsou navíc vybrané spoje během ranní a odpolední dopravní špičky prodlouženy až do Úval, kde tak vzniká čtvrthodinový (ráno z Radotína do Prahy desetiminutový) interval. České dráhy na tyto výkony nasazují výhradně moderní elektrické jednotky CityElefant, které s příchodem jízdního řádu 2010/2011 zcela nahradily zastaralé jednotky řady 451, zde provozované v netradiční šestivozové variantě. V pracovní dny jsou navíc zavedeny osobní vlaky mezi Prahou a Řevnicemi. Rychlíková doprava je taktéž hustá – vlaky vyjíždějí vždy v 10. minutu z Prahy a směřují přes Plzeň do Chebu, Klatov nebo Německa. Opomenout bychom neměli ani rychlíky do Českých Budějovic přes Beroun a Příbram, které jezdí v dieselové trakci se dvěma výjimkami v pravidelném dvouhodinovém intervalu. Nákladní doprava zde během denních hodin až na výjimky spíše stagnuje a v případě sebemenší mimořádnosti nejezdí vůbec, neboť pro ni již nezbývá na trati místo. Největší frekvenci nákladních vlaků proto zaznamenáme od večerních hodin po celou noc, kdy je zejména stanice Radotín využívána pro přepřahy, postrky, střídání strojvedoucích a jiné technologické úkony.

Stanice na trati

Zastávky na trati

Hradla a jiné drážní objekty na trati

Mimořádnosti za poslední dny

4. března 2011 12.00 – 15.00

  • Úsek: Praha–Radotín
  • Příčina: porucha trolejového vedení; stržené nosné lano při nakládce dřeva na 5.koleji
  • Vliv: zpoždění všech projíždějících vlaků (provoz přes stanici pouze sudou skupinou), odřeknutí minimálně osmi spojů osobní dopravy bez náhrady

7. března 2011 7.10 – 9.00

  • Úsek: Praha–Smíchov – Praha–Radotín
  • Příčina: technická závada na trati
  • Vliv: odklon R 751, 823, 1243 přes Prahu–Krč, rychlíky mimořádně stavěly ve stanicích Řevnice, Dobřichovice a Praha-Radotín
    Odřeknutí Os 9908, 9910, 9912, 9921, 9923, 9925 v celém úseku bez náhrady, odklon Os 8813 a 9915 přes Prahu–Krč

8. března 2011 6.30 – 9.10

  • Úsek: Dobřichovice – Řevnice
  • Příčina: technická závada na trati
  • Vliv: odřeknutí Os 9904, 9906, 9908, 9913, 9917, 9921 v úseku Řevnice – Dobřichovice a opačně bez náhrady

9. března 2011 5.30 – 8.00

  • Úsek: Řevnice – Zadní Třebaň
  • Příčina: technická závada na trati; lom kolejnice
  • Vliv: zpoždění vlaků v postiženém místě

9. března 2011 14.30 – 16.00

  • Úsek: Praha–Radotín – Dobřichovice
  • Příčina: odstranění nakloněných stromů nad TK
  • Vliv: odřeknutí Os 9928, 9930, 9939, 9941 v úseku Řevnice – Praha–Radotín bez náhrady

12. března 2011 6.29 — 8.10

  • Úsek: Praha–Smíchov – Praha–Radotín
  • Příčina: technická závada na trati; lom kolejnice
  • Vliv: provoz vlaků veden po jedné koleji

Tunel z Prahy do Berouna – budou velkolepé plány skutečně dobrým řešením?

Zaústění VRT do stanice Beroun, foto: SUDOP Praha Praha - Beroun: nové železniční spojení. Přesně tak zní název projektu, na jehož konci by měla stát nová trať mezi Prahou-Smíchovem a Berounem. Trať, která má té současné ulehčit od rychlíkové a částečně i nákladní dopravě. Předmětem stavby je, mimo jiné, 25 kilometrů dlouhý tunel Barrandov, rekonstrukce samotné železniční stanice Beroun i rekonstrukce trati 170 mezi Berounem a Královým Dvorem, jenž je taktéž v nevyhovujícím stavu. V Praze by mělo dojít například k rekonstrukci stávající trati do Prahy–Krče a jejímu zdvoukolejnění. Plán představuje jakýsi zárodek vysokorychlostní tratě, díky níž se značně zkrátí jízdní doba mezi Prahou a Plzní, resp. Německem. A datum realizace? Podle SŽDC se s výstavbou nezačne dříve než v roce 2019. Ačkoliv je projekt již zařazen v Superstrategii ministerstva dopravy, není ještě definitivně rozhodnuto o jeho naplnění. Náklady na jeho realizaci jsou totiž příliš vysoké. Pro ilustraci – částka by údajně pokryla kompletní rekonstrukci poloviny stávající tratě Praha–Cheb. Uvidíme tedy, zda bude projekt za desítky miliard korun skutečně dobrým východiskem z dnešní situace…

MD ČR: Havarijní stav trati není důvodem ke spěchu

Lokomotiva 363.062 Praha-Vyšehrad, foto: Andrew33 Vraťme se ale k realitě. Ke stávající trati, která je dějištěm většiny mimořádností na železnici v okolí Prahy. Kdo tudy cestuje, dá mi jistě za pravdu, že mimořádnosti jsou na denním pořádku. Koleje, vybavení dopraven a staniční zabezpečovací zařízení je zde zastaralé, od Radotína do Berouna elektromechanické. Zejména v úseku Řevnice až Praha–Radotín, kde bychom našli 10 úrovňových přejezdů, je trať v otřesném stavu a už několik let vyžaduje kompletní rekonstrukci. Na tu se ale zatím nedostává – SŽDC sice právě provádí technicko–ekonomickou studii proveditelnosti opravy celého úseku, avšak realizace se středočeští cestující dočkají dle tzv. Superstrategie Ministerstva dopravy nejdříve za šest let.

O to horší je fakt, že trať 171 je jednou z nejvytíženějších tratí minimálně v rámci Středočeského kraje, ne–li státu. Ani nádražní objekty na trati nejsou v nejlepším stavu – například výpravní budova v Řevnicích sice prošla revitalizací exteriéru, interiéru už se však práce nedotkly. Rozpadlé nevyhovující perony prakticky v celém úseku a zchátralé přístřešky na zastávkách už v dnešní době nemají na trati s takto silným provozem a frekvencí cestujících co pohledávat. Nevyhovující je taktéž stav zařízení pro bezbarierový přístup, které dokonce v nejvíce vytíženém Radotíně zcela chybí, stejně jako automaty na jízdenky PID.

363.061, Praha-Radotín, foto: Vítek_V Největší překážkou během realizace přestavby bude samotná doprava. Trať je totiž, jak již bylo řečeno, opravdu na hranici kapacitních možností a provoz je zde velmi hustý. V podstatě neexistuje ani použitelná paralelní objízdná trasa – trať 173 občas slouží pro odklony rychlíků do/z Českých Budějovic. Odklony jsou zde navíc většinou možné pouze při odřeknutí pravidelného osobního vlaku, neboť i tuto trať zasáhly kolejové redukce, a trpí proto nízkou propustností. V případě, že bychom uvažovali skoro nemyslitelné vyloučení provozu linky S6 (vytížené jsou zejména spoje z Nučic do Prahy a opačně), bylo by možné využít odklonovou trať alespoň pro část rychlíkové dopravy. Zbývající rychlíky by musely být výchozí z Berouna a ve zbytku trasy nahrazeny NAD, případně už tak někdy kapacitně nedostačujícími osobními vlaky linky S7.

749.240, Srbsko, foto: Hrady Jednotka 451 při výluce v Radotíně odjíždí po nesprávné koleji do Dobřichovic, foto: Vítek_V Vyloučení či radikální omezení provozu linky S7 na trati 171 je taktéž nemyslitelné – vzhledem k tomu, že v náročných krajinných podmínkách není příliš možností, jak se dopravit do škol či zaměstnání, je zde nejvyužívanějším dopravním prostředkem vlak. Noční výluky by sice řešily problémy s osobní dopravou, která by tak vlastně nemusela být nijak zásadně omezována, nicméně jednalo by se vždy jen o časový úsek mezi půlnocí a čtvrtou hodinou ranní, kdy již vyjíždí první spoje a platí půlhodinový interval osobních vlaků.

Ani během nočních hodin není trať zdaleka prázdná, neboť právě v této části dne jsou zde vedeny nákladní vlaky. A pokud to stát, potažmo SŽDC myslí s podporou železniční nákladní dopravy skutečně vážně, nemělo by se již stát, že nákladní doprava bude zcela vyloučena a převedena na výrazně delší objízdné trasy, které jsou kromě výrazně nižší kapacity, únosnosti a horších sklonových poměrů navíc často sjízdné pouze pomocí hnacích vozidel nezávislé trakce – zboží se vždy musí dostat na místo určení…

Výrazně pomoci by už nyní mohly kolejové spojky v mezistaničním, téměř desetikilometrovém, úseku mezi Prahou-Radotínem a Dobřichovicemi. Bohužel, SŽDC s nimi zatím nepočítá, a to ani po mnoha urgencích ze strany ČD i ROPIDu. Předmětem samotné rekonstrukce by pak mohla být instalace banalizovaného autobloku, optimalizace výhybek na traťovou rychlost, výstavba zmiňovaných spojek a další nezbytné změny v samotných stanicích. Podrobnosti se dozvíme až po zveřejnění projektu Správou železniční dopravní cesty.

Pro dokreslení současné situace a výhledu na blízkou budoucnost připojuji vyjádření, které nám před dvěma lety ke článku o mostu inteligence poskytl mluvčí SŽDC Pavel Halla: "Do ukončení stavby přeložky III. koridoru v úseku Praha - Beroun, tedy cca do roku 2018, se toho s největší pravděpodobností ve stávající stopě mezi Prahou a Berounem příliš "neodehraje", kromě běžných oprav pro zajištění bezpečného provozu. Po dokončení tunelu dojde k rekonstrukci tratě včetně výměny TZZ. Trať 171 bude totiž, kromě běžného uvažovaného provozu, také zálohou pro případ technického problému či mimořádnosti právě v tunelu."

Zdroj: ŽelPage, Ministerstvo dopravy ČR, Trať Praha-Beroun


Dominik Jaroš | 12.3.2011 (20:00)
Zusammenhängende Nachrichtenopen/close

Weitere von Stavby a projekty Komentáře

Weitere aus ČR Středočeský


  1 ... 6 7 8 9 10      Zpráv na stránku:   
13.03.2011 (10:02)  
VencaM:
"Navíc jakákoliv rekonstrukce
nebo modernizace zásadně
nevyřeší problém s hustou
dopravou a nízkou propustností
tratě. V."

Tohle je velký milník. Právě že by se tím kapacita trati zvýšila a to rapidně troufám si říct. Na trati s "báboblokem" (dovolil jsem si vypůjčit toto úsměvné slovo, byť jsem ještě před rokem sám byl tou bábou, tuším, že to zaznělo v diskuzi pod zprávou o nehodě na přejezdu u Tetína) se za prvé nedá dost dobře předjíždět a za druhé není možná patřičně hustá jízda vlaků po téže koleji za sebou (autoblok společně s banalizací se nezdá). Ke zkapacitnění pomůžou i štíhlé výměny, nebo třeba rozhlas na zastávkách. Obojí souvisí s tím předjížděním. Příklad z mé vlastní praxe: Trať 221. Tady se předjíždí po levé koleji běžně. Náklad osobní vlak, osobní vlak pomalou traťovku, rychlík osobák.... Modernizace trati do Berouna ve stávající stopě je skutečné řešení současné situace. Náklady by najednou zjistily, že můžou jezdit i ve dne.
13.03.2011 (9:21)  
Nesouhlasím s autorem článku, že by se to nedalo vyjezdit při výlukách zavedených při rekonstrukci tratě. Osobní vlaky by prostě šly do hodinového intervalu i za cenu spojování Elefantů do čtveřic. Pokud to neumějí, bude třeba je to naučit. Spojit rychlíky směr ČB a PLZ a spojování/rozpojování provádět ve Zdicích. Takže to máme dva vlaky za hodinu jedním směrem. Ostatní už bylo řečeno. Tady nebo na Káčku.
Registrierter Benutzer Busman 
13.03.2011 (9:12)  
Výluka by se musla řešit rázně: Prodloužení intervalu S7 na 60 min, spoje vést v trojici 471 (vešlo by se to k nástupištím?), rychlíky ukončit v Berouně s NAD po D5, nebo je vozit busy už z Plzně. Možná kombinace výlukových busů Plzeň - Praha a Beroun - Praha. Ta výluka by byla na pár let, takže by se investovat do konvoje Beulasů mohlo...
Registrierter Benutzer rzehy 
13.03.2011 (4:51)  
joki: no on by se ten tunel mozna ani nemusel razit az k Rudne, ale treba by stacilo nekam za Slivenec priblizne ke krizovatce prazskeho okruhu a ul. K Barrandovu, pak tu trat vest kolek okruhu a napojit na 173. A navic by se tam teoreticky dala udelat i odbocka na letiste a byly by to 2 mouchy jednou ranou (i kdyz by jizdni doba byla o odhadem o 10-15 minut delsi). No a kdyby se letiste nejak objelo nebo podjelo tunelem, dalo by se to napojit jeste na 121, pak by se postavila spojka z Noutonic do Reze a byl by jednak zeleznicni okruh Prahy jednak by mohly vlaky na Usti jezdit pres letiste. Ale to je v tuhle chvili asi utopie :)
13.03.2011 (1:50)  
občasné jízdy Pha-Pils - noční můra. R staví doslova v každé prdeli a stav svršku-hrůza.
Všechny rychlíky staví v Rokycanech, Hořovicích a Berouně. Některé ve Zbiroze a Zdicí. Pokud by rychlíky nestavěli v těchto "dírách", tak to může dálková doprava na trati 170 zabalit.
IC není zavedeno, případně ho supluje SA na dálnici. Aby nějaké IC či EC mohlo časově konkurovat busům je nutné počkat na dokončení rekonstrukce souvislého úseku alespoň Plzeň (včetně) - Beroun (mimo)
Registrierter Benutzer VencaM 
13.03.2011 (0:32)  
Nelekněte se toho dlouhého odkazu, ale je tam mapka s CHKO Český Kras: http://www.ceskykras.ochranaprirody.cz/wps/wcm/connect/78e63d8045360016a4aaa4317c0c9b8b/cesky_kras.jpg?MOD=AJPERES&CACHEID=78e63d8045360016a4aaa4317c0c9b8b
Železniční trať prochází středem, tím esíčkem přes Karlštejn. To je jeden z důvodů, proč tuto trať není prakticky možno koritorizovat na vyšší rychlost v současné stopě. V tomhle směru souhlasím s ochránci přírody a nechci si ani představovat, jaký by byl výsledek napřímení trati v dané lokalitě. Natož, kolik by to stálo peněz.
Navíc jakákoliv rekonstrukce nebo modernizace zásadně nevyřeší problém s hustou dopravou a nízkou propustností tratě. V.
Korrespondent oder ŽP Mitglied IR  mail  
13.03.2011 (0:12)  
Už před časem - při jiné diskusi o trati z Prahy do Berouna - mi to nedalo a důkladně jsem si celou trasu prošel v detailní satelitní/letecké mapě. Do té doby jsem byl totiž skálopevně přesvědčený, že tím údolím se opravdu nedá jiné trasování (oblouky o větším poloměru apod.) protáhnout, protože je celé údolí do Berouna totálně zastavěné. Není! Byl jsem překvapený, co je v celé trase nezastavěných ploch. A tak mi to nedalo a jen tak cvičně jsem si začal "prstem v mapě" črtat nové trasování. A vycházelo mi, že bych sice taky musel "tunelovat" (celková délka tunelů cca až do 5 km (dle zvolené varianty)), ale trasa by se výrazně (o několik km) zkrátila a traťové rychlosti bych odhadoval na min. 140 km/h, nemluvě o pendolinu. Dokonce jsem došel k poznatku, že by se ze Smíchova do Berouna dala postavit údolím Berounky úplně nová trať (byť procházející většinou původních stanic či zastávek), aniž by se musl zbourat jediný barák. Jenže mě hned napadlo: No jo, ale to znamená výkupy pozemků, dohadování s obrovskou spoustou vlastníků, protesty místních obyvatel i všemožných zelených škůdců, využívání situace různými politiky ke svému "zviditelňování"... No, tuhle situaci právě nejelegantněji řeší ten supertunel. Tam všechny tyhle komplikace prostě odpadají. A s uvážením výše uvedených komplikací mě dokonce napadá, jestli by ta trať vedená údolím nakonec - v důsledku těch výkupů, tahanic, náhrad - vyšla vůbec levněji...??? No, jsem úplný laik, nejsem stavař, natož potom stavař železniční, tak mě berte s rezervou...
12.03.2011 (23:02)  
VencaM: dejte tam rovnou 4 koleje, jak je to na vizualizaci optimalizace úseku Nusle - Smíchov a je zakreslena v "superstrategii", doporučuju nalézt mapku na jejich stránkách plánovaných staveb.

Je to návrh z MD, je to pokus o nějakou jinou trasu: čtyřkolejka do Radotína, tam 2koleje po té louce, přes původní trať(po mostě) do tunelu, výjezd u Karlštejna, otázkou je jak dál. Není tím ale odstraněn problém velice komplikovaného(krasového) území, vrtat v tom bude vskutku pro odvážné. Víceméně na tuto variantu není žádná oficiální studie.

Zajímavé je, že se stále píše o tom dlouhém tunelu, když už z toho zcela sešlo a ve strategii je výše řečené (alespoň na mapce).
Registrierter Benutzer Honza  mail  
12.03.2011 (22:54)  
Tak máte tam garantované city elefanty i pro všední dny, takové super luxusní pohodlné vozidlo s pohodlnejma měkkejma sedačkama, příjemným voňavým vzduchem z klimatizace, krásně průhlednými okny ze kterých je vidět pomalu i v noci a příjemným tlumeným osvětlením, tak co víc si přát.
12.03.2011 (22:32)  
Ještě něco - kolik by asi stál autoblok a rychlé odbočky z kolejí na most inteligence ke kolejím na Smíchov v místech, kde začínají ty koleje na IQ stoupat? To by mohlo vyřešit docela hodně. A vůbec by se to nemuselo zaobalovat do nějakého "koridoru".
  1 ... 6 7 8 9 10      Zpráv na stránku:   

Kommentare äußern den Ansicht der Leser.
ŽelPage übernimmt keine Haftung für deren Inhalt.

- Korrespondent oder ŽP Mitglied, - Editor oder ŽP Admin

Kommentar hinzufügen
Kommentare dürfen nur registrierte Benutzer senden.
Bevor Sie Kommentieren, melden Sie sich bitte an oder registrieren Sie sich.
Anmelden
 
 
  
 
   Registrieren

© 2001 - 2024 ŽelPage - Webmaster


Info
informacni okenko