..: Komentář: Oprava trati Praha - Beroun je prioritní investicí! :..

Lokomotiva 163 ČD Cargo, Všenory-Černošice, foto: Vítek_V BerounTrať 171, vedoucí z Prahy do Berouna podél řeky přes Karlštejn, je vskutku nedůstojnou součástí 3. tranzitního železničního koridoru. Do povědomí široké veřejnosti se dostala především kvůli tragickému stavu a četným mimořádnostem, jež jsou zde na denním pořádku. Ať již jde o stržené trakční vedení, velmi častý lom kolejnice nebo jinou závadu, dojde téměř vždy k úplnému ochromení provozu. Zpoždění tu nevznikají jen při mimořádnostech, které se předvídat nedají (avšak dá se jim předcházet odpovídající údržbou tratě), ale i při plánovaných výlukách. Ani ty se však občas nedaří správně organizovat. Trať s přehledem vede také v počtu odřeknutých vlaků. Uvažovaný „supertunel“ má být k dispozici později než v roce 2025; rekonstrukce stávající tratě se nedočkáme dříve než za osm let. Co bude dál? „Nějak se to vyjezdí…“

Provoz na trati

Elektrická jednotka 471.026 u zastávky Praha-Velká Chuchle, foto: Honza Beránek/JTB Osobní vlaky linky S7 zde až na výjimky jezdí v pravidelném půlhodinovém intervalu, od 12. prosince 2010 jsou navíc vybrané spoje během ranní a odpolední dopravní špičky prodlouženy až do Úval, kde tak vzniká čtvrthodinový (ráno z Radotína do Prahy desetiminutový) interval. České dráhy na tyto výkony nasazují výhradně moderní elektrické jednotky CityElefant, které s příchodem jízdního řádu 2010/2011 zcela nahradily zastaralé jednotky řady 451, zde provozované v netradiční šestivozové variantě. V pracovní dny jsou navíc zavedeny osobní vlaky mezi Prahou a Řevnicemi. Rychlíková doprava je taktéž hustá – vlaky vyjíždějí vždy v 10. minutu z Prahy a směřují přes Plzeň do Chebu, Klatov nebo Německa. Opomenout bychom neměli ani rychlíky do Českých Budějovic přes Beroun a Příbram, které jezdí v dieselové trakci se dvěma výjimkami v pravidelném dvouhodinovém intervalu. Nákladní doprava zde během denních hodin až na výjimky spíše stagnuje a v případě sebemenší mimořádnosti nejezdí vůbec, neboť pro ni již nezbývá na trati místo. Největší frekvenci nákladních vlaků proto zaznamenáme od večerních hodin po celou noc, kdy je zejména stanice Radotín využívána pro přepřahy, postrky, střídání strojvedoucích a jiné technologické úkony.

Stanice na trati

Zastávky na trati

Hradla a jiné drážní objekty na trati

Mimořádnosti za poslední dny

4. března 2011 12.00 – 15.00

  • Úsek: Praha–Radotín
  • Příčina: porucha trolejového vedení; stržené nosné lano při nakládce dřeva na 5.koleji
  • Vliv: zpoždění všech projíždějících vlaků (provoz přes stanici pouze sudou skupinou), odřeknutí minimálně osmi spojů osobní dopravy bez náhrady

7. března 2011 7.10 – 9.00

  • Úsek: Praha–Smíchov – Praha–Radotín
  • Příčina: technická závada na trati
  • Vliv: odklon R 751, 823, 1243 přes Prahu–Krč, rychlíky mimořádně stavěly ve stanicích Řevnice, Dobřichovice a Praha-Radotín
    Odřeknutí Os 9908, 9910, 9912, 9921, 9923, 9925 v celém úseku bez náhrady, odklon Os 8813 a 9915 přes Prahu–Krč

8. března 2011 6.30 – 9.10

  • Úsek: Dobřichovice – Řevnice
  • Příčina: technická závada na trati
  • Vliv: odřeknutí Os 9904, 9906, 9908, 9913, 9917, 9921 v úseku Řevnice – Dobřichovice a opačně bez náhrady

9. března 2011 5.30 – 8.00

  • Úsek: Řevnice – Zadní Třebaň
  • Příčina: technická závada na trati; lom kolejnice
  • Vliv: zpoždění vlaků v postiženém místě

9. března 2011 14.30 – 16.00

  • Úsek: Praha–Radotín – Dobřichovice
  • Příčina: odstranění nakloněných stromů nad TK
  • Vliv: odřeknutí Os 9928, 9930, 9939, 9941 v úseku Řevnice – Praha–Radotín bez náhrady

12. března 2011 6.29 — 8.10

  • Úsek: Praha–Smíchov – Praha–Radotín
  • Příčina: technická závada na trati; lom kolejnice
  • Vliv: provoz vlaků veden po jedné koleji

Tunel z Prahy do Berouna – budou velkolepé plány skutečně dobrým řešením?

Zaústění VRT do stanice Beroun, foto: SUDOP Praha Praha - Beroun: nové železniční spojení. Přesně tak zní název projektu, na jehož konci by měla stát nová trať mezi Prahou-Smíchovem a Berounem. Trať, která má té současné ulehčit od rychlíkové a částečně i nákladní dopravě. Předmětem stavby je, mimo jiné, 25 kilometrů dlouhý tunel Barrandov, rekonstrukce samotné železniční stanice Beroun i rekonstrukce trati 170 mezi Berounem a Královým Dvorem, jenž je taktéž v nevyhovujícím stavu. V Praze by mělo dojít například k rekonstrukci stávající trati do Prahy–Krče a jejímu zdvoukolejnění. Plán představuje jakýsi zárodek vysokorychlostní tratě, díky níž se značně zkrátí jízdní doba mezi Prahou a Plzní, resp. Německem. A datum realizace? Podle SŽDC se s výstavbou nezačne dříve než v roce 2019. Ačkoliv je projekt již zařazen v Superstrategii ministerstva dopravy, není ještě definitivně rozhodnuto o jeho naplnění. Náklady na jeho realizaci jsou totiž příliš vysoké. Pro ilustraci – částka by údajně pokryla kompletní rekonstrukci poloviny stávající tratě Praha–Cheb. Uvidíme tedy, zda bude projekt za desítky miliard korun skutečně dobrým východiskem z dnešní situace…

MD ČR: Havarijní stav trati není důvodem ke spěchu

Lokomotiva 363.062 Praha-Vyšehrad, foto: Andrew33 Vraťme se ale k realitě. Ke stávající trati, která je dějištěm většiny mimořádností na železnici v okolí Prahy. Kdo tudy cestuje, dá mi jistě za pravdu, že mimořádnosti jsou na denním pořádku. Koleje, vybavení dopraven a staniční zabezpečovací zařízení je zde zastaralé, od Radotína do Berouna elektromechanické. Zejména v úseku Řevnice až Praha–Radotín, kde bychom našli 10 úrovňových přejezdů, je trať v otřesném stavu a už několik let vyžaduje kompletní rekonstrukci. Na tu se ale zatím nedostává – SŽDC sice právě provádí technicko–ekonomickou studii proveditelnosti opravy celého úseku, avšak realizace se středočeští cestující dočkají dle tzv. Superstrategie Ministerstva dopravy nejdříve za šest let.

O to horší je fakt, že trať 171 je jednou z nejvytíženějších tratí minimálně v rámci Středočeského kraje, ne–li státu. Ani nádražní objekty na trati nejsou v nejlepším stavu – například výpravní budova v Řevnicích sice prošla revitalizací exteriéru, interiéru už se však práce nedotkly. Rozpadlé nevyhovující perony prakticky v celém úseku a zchátralé přístřešky na zastávkách už v dnešní době nemají na trati s takto silným provozem a frekvencí cestujících co pohledávat. Nevyhovující je taktéž stav zařízení pro bezbarierový přístup, které dokonce v nejvíce vytíženém Radotíně zcela chybí, stejně jako automaty na jízdenky PID.

363.061, Praha-Radotín, foto: Vítek_V Největší překážkou během realizace přestavby bude samotná doprava. Trať je totiž, jak již bylo řečeno, opravdu na hranici kapacitních možností a provoz je zde velmi hustý. V podstatě neexistuje ani použitelná paralelní objízdná trasa – trať 173 občas slouží pro odklony rychlíků do/z Českých Budějovic. Odklony jsou zde navíc většinou možné pouze při odřeknutí pravidelného osobního vlaku, neboť i tuto trať zasáhly kolejové redukce, a trpí proto nízkou propustností. V případě, že bychom uvažovali skoro nemyslitelné vyloučení provozu linky S6 (vytížené jsou zejména spoje z Nučic do Prahy a opačně), bylo by možné využít odklonovou trať alespoň pro část rychlíkové dopravy. Zbývající rychlíky by musely být výchozí z Berouna a ve zbytku trasy nahrazeny NAD, případně už tak někdy kapacitně nedostačujícími osobními vlaky linky S7.

749.240, Srbsko, foto: Hrady Jednotka 451 při výluce v Radotíně odjíždí po nesprávné koleji do Dobřichovic, foto: Vítek_V Vyloučení či radikální omezení provozu linky S7 na trati 171 je taktéž nemyslitelné – vzhledem k tomu, že v náročných krajinných podmínkách není příliš možností, jak se dopravit do škol či zaměstnání, je zde nejvyužívanějším dopravním prostředkem vlak. Noční výluky by sice řešily problémy s osobní dopravou, která by tak vlastně nemusela být nijak zásadně omezována, nicméně jednalo by se vždy jen o časový úsek mezi půlnocí a čtvrtou hodinou ranní, kdy již vyjíždí první spoje a platí půlhodinový interval osobních vlaků.

Ani během nočních hodin není trať zdaleka prázdná, neboť právě v této části dne jsou zde vedeny nákladní vlaky. A pokud to stát, potažmo SŽDC myslí s podporou železniční nákladní dopravy skutečně vážně, nemělo by se již stát, že nákladní doprava bude zcela vyloučena a převedena na výrazně delší objízdné trasy, které jsou kromě výrazně nižší kapacity, únosnosti a horších sklonových poměrů navíc často sjízdné pouze pomocí hnacích vozidel nezávislé trakce – zboží se vždy musí dostat na místo určení…

Výrazně pomoci by už nyní mohly kolejové spojky v mezistaničním, téměř desetikilometrovém, úseku mezi Prahou-Radotínem a Dobřichovicemi. Bohužel, SŽDC s nimi zatím nepočítá, a to ani po mnoha urgencích ze strany ČD i ROPIDu. Předmětem samotné rekonstrukce by pak mohla být instalace banalizovaného autobloku, optimalizace výhybek na traťovou rychlost, výstavba zmiňovaných spojek a další nezbytné změny v samotných stanicích. Podrobnosti se dozvíme až po zveřejnění projektu Správou železniční dopravní cesty.

Pro dokreslení současné situace a výhledu na blízkou budoucnost připojuji vyjádření, které nám před dvěma lety ke článku o mostu inteligence poskytl mluvčí SŽDC Pavel Halla: "Do ukončení stavby přeložky III. koridoru v úseku Praha - Beroun, tedy cca do roku 2018, se toho s největší pravděpodobností ve stávající stopě mezi Prahou a Berounem příliš "neodehraje", kromě běžných oprav pro zajištění bezpečného provozu. Po dokončení tunelu dojde k rekonstrukci tratě včetně výměny TZZ. Trať 171 bude totiž, kromě běžného uvažovaného provozu, také zálohou pro případ technického problému či mimořádnosti právě v tunelu."

Zdroj: ŽelPage, Ministerstvo dopravy ČR, Trať Praha-Beroun


Dominik Jaroš | 12.3.2011 (20:00)
Zusammenhängende Nachrichtenopen/close

Weitere von Stavby a projekty Komentáře

Weitere aus ČR Středočeský


  1 ... 5 6 7 8 9 10      Zpráv na stránku:   
Registrierter Benutzer ceskolipak  mail  
14.03.2011 (9:08)  
Trať do Berouna je něco jako D1. Zatížení velké a nikomu se nechce do rekonstrukce.. Karamboly na denní pořádku.

Situaci na 171 komplikuje to, že prochází územím CHKO Český kras, hustě osídlenou oblastí a možná zátopovou zónou.
Lokální přeložky a nepřímení oblouků asi nerealizovatelné zrovna tam, kde je to nejvíce potřeba.

A jakmile se začně vrat do vápencového masivu, nikdo neví, zda se neobjeví nějaké systémy jeskyní, dómy s krasovou výzdobou.. což by stavbu zcela zkomplikovalo...
13.03.2011 (22:11)  
Jiří Kocurek: Díky, po přečtení poslední věty vašeho příspěvku v 17.44 jsem se válel pět minut smíchy v křečích na zemi. Palec nahoru :-)

Jinak těm úpravám na 171 - píšu to skoro vždy a všude: Vážená SŽDC, kolik peněz by stálo alespoň udělat novou kabeláž v některých stanicích?? Aby se v Řevnicích a Karlštejně udělaly alespoň "hloupé" světelné PN na odjezdových návěstidlech jako v civilizaci a nelítalo se s "lízátky" jak za krále klacka? Už jen tímto drobným zásahem by se urychlilo řešení výluk a mimořádností v řádech minut. To samé věčně nefungující traťová spojení a veškerá sdělovačka v totálním bordelu? Začněme malými věcmi. Kdybyste nám, co se snažíme tu dopravu na trati řídit alespoň trochu ulehčili tím, že nám k tomu vytvoříte odpovídající podmínky? Kdyby třeba Telematika po X letech fungování elektronických dopravních deníků konečně zařídila abychom netrávili desítky minut při mimořádnostech opravováním chybných slovních znění atd.. Stačilo by trochu vůle. Jenže to ne. To musíme holt nadmíru průserový provoz řešit pomocí lízátek, telefonů s kličkami a podobných vymožeností z dob Rakouska-Uherska.
Přátelé věřte, že děláme jako zaměstnanci na 171 co můžeme a po některých denních směnách doslova padáme na huby. Ale zhora nám s prominutím chčijou na hlavy a ani se nesnažejí to vydávat za déšť :-)
To jsem si dnes ale řádně ulevil :-)
13.03.2011 (21:15)  
Martyss: problém se silnicemi se dá částečně vyřešit zřízením velkých mezideponií materiálu, který se tam může navážet po řadu měsíců před výlukou a odvážet postupně po výluce.
13.03.2011 (19:54)  
Joki: Zkusil sem si nahodit co by znamenala stošedesátka v
1) Černošicích - Mokropsech. Současný oblouk má poloměr cca 700 m. Pro 160 je potřeba R 1200 m .. posun osy o 60 metrů a zbourání jedné ulice.
2) Řevnice, R 600 m - přeložení trati zhruba doprostřed Vltavy, protisměrný oblouk v Třebáni R 400 m posun osy o 70 m dovnitř oblouku - 2 nové přejezdy přes Řevnickou ulici? Zrušit ulici?
13.03.2011 (17:44)  
Tak tohle bude lahůdka pro stavební technology. Jo šlo by to. V nočních výlukách rozpálit koleje, osadit provizoria a pak přes den měnit propustky, v noci to pak nahodit zpátky na štěrk. Tohle je tak na půl roku práce, když budu mít chlapy na 10 místech zároveň ... potřebuju 20 mostních provizorií, když osadím 2 za jednu noc abych v 6 ráno mohl poslat vlak v 8 ráno se už znova nehne ani kolo, řežu další koleje, přepoju kolejové obvody (už potřetí, bo magneti to zas šlohli), mezi 2. a 6. večer jezdím, večer pak zase nasadím autobusy.
Za týden mám nachystané na opravu všech mostků, propustků, podchodů atd ... na deseti kilometrech trati, možná ani to ne. Týden bourám, týden šaluju vážu výztuž a betonuju, dva týdny zraje beton než ho můžu zatížit, týden sundávám provizoria a sypu štěrk na nové mostky, dávám zpátky kolejová pole. Dva měsíce jen to fikne a na 10 kilemtrech trati není skoro nic hotové. Ale jezdilo se aspoň ve špičkách.
Kolejářum do toho kecat nechci, zabezpečovákům taky ne - jejich práci neznám. Ale jenom takový nástřel od stavaře, co "všecko" se dá za dva měsíce stihnout.

PS: Všechno to vypadá od stolu krásně, jenže stačí jeden blbec (známe z Brna z Královopolských tunelů) a stavba 3 měsíce stojí. "Ideálně" ve stavu kdy je zabetonovaná polovina délky mostu a nový beton se se starým už nespojí, takže zbíječky a znova. A nepomůže ani tancovat ve válečném nalíčení s tamburínou kolem hořících pneumatik ani woodo panenka ve škodovce a pouštět Prodigy.
Registrierter Benutzer Busman 
13.03.2011 (17:35)  
Miroslav Zikmund: Máte pravdu, že jsem přestřelil, ty autobusy by beztak kvůli zácpám musely končit na Zličíně. Chybu uznávám. Ale bude to sado maso.

Avšak pokud by se cestující museli hnát do busu, tak raději v delším uceleném úseku - ne je hnát zpátky do vlaku. Nějaké doplňkové spoje Plzeň - Praha, i kdyby to bylo jen na Zličín, si pod hlavičkou ČD fakt umím představit.
13.03.2011 (17:17)  
Drobná poznámka :
Odbočka Tunel není na trati 171, ale toliko na spojovací trati z Prahy Vršovic přes Krč do Radotína.

Kdopak došel k závěru, že se jedná o havarijní stav trati. Kolik je na trati v havarijním stavu „pomalých jízd" ? Nějak jsem je přehlédl.
U trati v „havarijním stavu" bych předpokládal stav na hranici zastavení provozu, čili tak desítku ...

Busman : ano, výluku řešit rázně, ale NAD nepotřeba. Přestupování v Berouně leda cestující odežene ke „žluté" konkurenci ...
Rázné řešení výluky podle mého názoru vyžaduje vybudování trvalých výhyben (najdou svoje uplatnění při jakékoli mimořádnosti nebo plánované výluce) mezi Smíchovem a Radotínem, Radotínem a Dobřichovicemi, Karlštejnem a Berounem, zaspojkování obou zhlaví v Zadní Třebani jednak obě spojky na pražském, doplnit spojku z 1. > 2. koleje na berounském ... Výhybky minimálně na rychlost 80 „vedlejším směrem", raději rovnou stovkové, aby se nemuselo jízdou „do odbočky" brzdit - ale chápu „bylo by to drahé", takže podle vzoru „nejsem tak bohatý, abych si kupoval levné věci" - bude zvolena levnější investiční varianta, která zdraží provozní náklady dopravce ...
Pak budou „krátké" jednokolejné úseky, které se dají vhodnou úpravou GVD vyjezdit.
Další variantou je předchozí modernizace odklonové trati přes Rudnou na traťovou rychlost 80 - včetně stanic (i jejich obnovy) na dálkové řízení, byť i za cenu toho, že se tam bude jezdit jen motorově buď natvrdo nebo přípřežně - zase se zapracováním do GVD. Do budoucna elektrifikovat ... Objízdná trase přes Rudnou je kratší než trasa přes Radotín, praktický rozdíl v jízdní době je tedy mizivý ...

K tomu technickému stavu trati. Zrovna v pátek jsem se „tam" potloukal a na zastávce ve Všenorech jsou položeny kolejnice z rokem výroby 1988, v Dobřichovicích kolejnice s rokem výroby 1982 a 1985. Lze předpokládat, že v roce výroby nebo roce následujícím byly kolejnice pokládány.

Prádlo : (navazuji na Tomáše Krause a Pavla Z.) pomineme-li, že hodinovým taktem zabijete taktovou dopravu, tak Ešusy možná naučíte jezdit čtyřmo (bičování je nejlepší metoda), ale nejdříve musíte naučit zastávky a stanice, tedy jejich peronní hrany, aby se tam čtyřka dlouhá cca 320 metrů vůbec vešla ... např. Zadní Třebaň „jen" 229/245 metrů - takže s bídou trojitý jen na kolej číslo 1. Dále Radotín 276/245 metrů, Dobřichovice 250/270 metrů, Řevnice 261/265 metrů, Karlštejn 267 metrů, v Berouně vyhovují nástupiště u průjezdných kolejí.
Jak chcete donutit SŽDC, aby to ty stanice a zastávky naučila, když do Běchovic se nevejde ani trojitý ešus, protože minimální „normové délce" délka peronu vyhovuje a problém kapacity soupravy (počet vozů) je věcí dopravce ...
Z „gruntu" dělaná oprava trati vyžaduje zpravidla i rozebrání peronů a modernizace trati zahrnuje i modernizaci peronů. Takže pro čtyřkové ešusy by se nejdříve nějakým peronním kutilstvím prodloužila nástupní hrana, aby se posléze toto dílo rozebralo ... skutečně hospodárné řešení ...

VencaM : problém rychlíku za osobákem z Řevnic platí za předpokladu zpožděného R. Jinak je GVD konstruován opačně - osobák jede z Řevnice za rychlíkem, rychlík dojede předchozí osobák s odstupem 5 minut na Smíchově. S autoblokem souhlasím, navzdory všem „normám" bych tam udělal buď čtyřznaký s odstupem 500 metrů nebo trojznaký s odstupem 700 metrů (zábrzdná vzdálenost pro rychlost 100 km/h).
Při takovémto uspořádání trati by potíž nedělalo ani předjíždění osobáku rychlíkem - proto bych upřednostnil ty štíhlé veksle - osobák chytne předjetím do 90 vteřin - při těch 700 metrech na autobloku je „odhláška" cca za 30 vteřin během nichž je postavena jízdní cesta a na návěstidle bude „výstraha a rychlost" ven, v té době je už výstup cestujících ukončen (souhlas k odjezdu dán v okamžiku průjezdu R), dveře zavřeny a záleží jen na pohotovosti fíry.
Nicméně úzkým hrdlem je úsek HLN - Vyšehrad s provozním intervalem 5 minut, jednak daným typem ZZ, jednak křížením jízdních cest na HLN od Vyšehradu ...
Registrierter Benutzer junkrs 
13.03.2011 (16:31)  
...Takhle ale pan ministr slibované časy Praha-Plzeň nevyjezdí...
Jojo, slibem nezarmoutíš...

Praha-Beroun nemůže být zrychleno a zkapacitněno z jednoho prostého důvodu a tím je to, že západoněmečtí imperialisté, pomalu už přibližující se ke stanicím Taus a Eger, by mohli rychle a ve velkém množství projít hrází socialismu a tvrdě napadnout východoevropské soudruhy, kteří vládnou této oblasti :-)
13.03.2011 (15:28)  
Modernizace trati do Berouna ve stávající stopě je skutečné řešení současné situace.
Ano nic víc, nic míň. Takhle ale pan ministr slibované časy Praha-Plzeň nevyjezdí..:-)

ze by se jednou o prazdninach nahnalo vse, co ma ruce a nohy, doprava by se uplne zastavila, zavedlo by se nejake rizeni dopravy silnicni v oblasti mezi Prahou a Berounem a ja myslim, ze ten kousek mezi Prahou a Berounem by se takto za 2 mesice stihnul.

Ten "kousek" - stavební úsek Praha hlavní nádraží (mimo) - Beroun (včetně) vykazuje délku 40 km. To je velmi podobné v současné době optimalizovanému úseku Beroun (mimo) - Rokycany (včetně), jehož doba výstavby je 3 roky s tím, že je možné práci urychlit díky vetšímu počtu přeložek. Je dosti najivní si myslel, že to zvládnete za 2 měsíce. Navíc, když stavba obsahuje velké stanice jako Beroun nebo Praha Smíchov.

Když celý usek uzavřete, místní né moc výkonné komunikace zatížíte stavební silniční dopravou, jak se místní lidé dostanou do zaměstnání? Mají si vzít dovolenou nebo se nechat vyhodit a jít k panu Bártovi požádat o zaměstnání, když tuhle ptákovinu vymyslel?

Ono některé věci vypadají jednoduše. Hlavně, když se na ně dívate z Masserati z D5....
Registrierter Benutzer Koudy 
13.03.2011 (15:01)  
K nápadu naženu tam všechno, co má ruce a za 2 měsíce je hotovo:
Zvýšením počtu lidí neurychlím technologické úkony, jako tvrdnutí betonu apod. Navíc udělat za 2 měsíce novou zabezpečovačku a přezkoušet jí v celém úseku je taky dost nereálný, tam opravdu nestačí každej, kdo má ruce. A třeba kolejnice s tvrzenou hlavou a výhybky se objednávají na dlouho dopředu, takže nevím, zdy bych měl včas všechen materiál pohromadě.

K propustnosti - štíhlé výhybky do předjízdné, osobák házet ve stanici bokem a rychlík dupající mu na paty proletí kolem, než se u něho vymění lidi. Za chvilku tam tu výstrahu má a než se pořádně rozjede, chytá už volno. V tom problém nevidím. Jen výhybky nesmí být na 50 a zhlaví dlouhé jak týden před výplatou.
  1 ... 5 6 7 8 9 10      Zpráv na stránku:   

Kommentare äußern den Ansicht der Leser.
ŽelPage übernimmt keine Haftung für deren Inhalt.

- Korrespondent oder ŽP Mitglied, - Editor oder ŽP Admin

Kommentar hinzufügen
Kommentare dürfen nur registrierte Benutzer senden.
Bevor Sie Kommentieren, melden Sie sich bitte an oder registrieren Sie sich.
Anmelden
 
 
  
 
   Registrieren

© 2001 - 2024 ŽelPage - Webmaster


Info
informacni okenko