..: Komentář: Oprava trati Praha - Beroun je prioritní investicí! :..

Lokomotiva 163 ČD Cargo, Všenory-Černošice, foto: Vítek_V BerounTrať 171, vedoucí z Prahy do Berouna podél řeky přes Karlštejn, je vskutku nedůstojnou součástí 3. tranzitního železničního koridoru. Do povědomí široké veřejnosti se dostala především kvůli tragickému stavu a četným mimořádnostem, jež jsou zde na denním pořádku. Ať již jde o stržené trakční vedení, velmi častý lom kolejnice nebo jinou závadu, dojde téměř vždy k úplnému ochromení provozu. Zpoždění tu nevznikají jen při mimořádnostech, které se předvídat nedají (avšak dá se jim předcházet odpovídající údržbou tratě), ale i při plánovaných výlukách. Ani ty se však občas nedaří správně organizovat. Trať s přehledem vede také v počtu odřeknutých vlaků. Uvažovaný „supertunel“ má být k dispozici později než v roce 2025; rekonstrukce stávající tratě se nedočkáme dříve než za osm let. Co bude dál? „Nějak se to vyjezdí…“

Provoz na trati

Elektrická jednotka 471.026 u zastávky Praha-Velká Chuchle, foto: Honza Beránek/JTB Osobní vlaky linky S7 zde až na výjimky jezdí v pravidelném půlhodinovém intervalu, od 12. prosince 2010 jsou navíc vybrané spoje během ranní a odpolední dopravní špičky prodlouženy až do Úval, kde tak vzniká čtvrthodinový (ráno z Radotína do Prahy desetiminutový) interval. České dráhy na tyto výkony nasazují výhradně moderní elektrické jednotky CityElefant, které s příchodem jízdního řádu 2010/2011 zcela nahradily zastaralé jednotky řady 451, zde provozované v netradiční šestivozové variantě. V pracovní dny jsou navíc zavedeny osobní vlaky mezi Prahou a Řevnicemi. Rychlíková doprava je taktéž hustá – vlaky vyjíždějí vždy v 10. minutu z Prahy a směřují přes Plzeň do Chebu, Klatov nebo Německa. Opomenout bychom neměli ani rychlíky do Českých Budějovic přes Beroun a Příbram, které jezdí v dieselové trakci se dvěma výjimkami v pravidelném dvouhodinovém intervalu. Nákladní doprava zde během denních hodin až na výjimky spíše stagnuje a v případě sebemenší mimořádnosti nejezdí vůbec, neboť pro ni již nezbývá na trati místo. Největší frekvenci nákladních vlaků proto zaznamenáme od večerních hodin po celou noc, kdy je zejména stanice Radotín využívána pro přepřahy, postrky, střídání strojvedoucích a jiné technologické úkony.

Stanice na trati

Zastávky na trati

Hradla a jiné drážní objekty na trati

Mimořádnosti za poslední dny

4. března 2011 12.00 – 15.00

  • Úsek: Praha–Radotín
  • Příčina: porucha trolejového vedení; stržené nosné lano při nakládce dřeva na 5.koleji
  • Vliv: zpoždění všech projíždějících vlaků (provoz přes stanici pouze sudou skupinou), odřeknutí minimálně osmi spojů osobní dopravy bez náhrady

7. března 2011 7.10 – 9.00

  • Úsek: Praha–Smíchov – Praha–Radotín
  • Příčina: technická závada na trati
  • Vliv: odklon R 751, 823, 1243 přes Prahu–Krč, rychlíky mimořádně stavěly ve stanicích Řevnice, Dobřichovice a Praha-Radotín
    Odřeknutí Os 9908, 9910, 9912, 9921, 9923, 9925 v celém úseku bez náhrady, odklon Os 8813 a 9915 přes Prahu–Krč

8. března 2011 6.30 – 9.10

  • Úsek: Dobřichovice – Řevnice
  • Příčina: technická závada na trati
  • Vliv: odřeknutí Os 9904, 9906, 9908, 9913, 9917, 9921 v úseku Řevnice – Dobřichovice a opačně bez náhrady

9. března 2011 5.30 – 8.00

  • Úsek: Řevnice – Zadní Třebaň
  • Příčina: technická závada na trati; lom kolejnice
  • Vliv: zpoždění vlaků v postiženém místě

9. března 2011 14.30 – 16.00

  • Úsek: Praha–Radotín – Dobřichovice
  • Příčina: odstranění nakloněných stromů nad TK
  • Vliv: odřeknutí Os 9928, 9930, 9939, 9941 v úseku Řevnice – Praha–Radotín bez náhrady

12. března 2011 6.29 — 8.10

  • Úsek: Praha–Smíchov – Praha–Radotín
  • Příčina: technická závada na trati; lom kolejnice
  • Vliv: provoz vlaků veden po jedné koleji

Tunel z Prahy do Berouna – budou velkolepé plány skutečně dobrým řešením?

Zaústění VRT do stanice Beroun, foto: SUDOP Praha Praha - Beroun: nové železniční spojení. Přesně tak zní název projektu, na jehož konci by měla stát nová trať mezi Prahou-Smíchovem a Berounem. Trať, která má té současné ulehčit od rychlíkové a částečně i nákladní dopravě. Předmětem stavby je, mimo jiné, 25 kilometrů dlouhý tunel Barrandov, rekonstrukce samotné železniční stanice Beroun i rekonstrukce trati 170 mezi Berounem a Královým Dvorem, jenž je taktéž v nevyhovujícím stavu. V Praze by mělo dojít například k rekonstrukci stávající trati do Prahy–Krče a jejímu zdvoukolejnění. Plán představuje jakýsi zárodek vysokorychlostní tratě, díky níž se značně zkrátí jízdní doba mezi Prahou a Plzní, resp. Německem. A datum realizace? Podle SŽDC se s výstavbou nezačne dříve než v roce 2019. Ačkoliv je projekt již zařazen v Superstrategii ministerstva dopravy, není ještě definitivně rozhodnuto o jeho naplnění. Náklady na jeho realizaci jsou totiž příliš vysoké. Pro ilustraci – částka by údajně pokryla kompletní rekonstrukci poloviny stávající tratě Praha–Cheb. Uvidíme tedy, zda bude projekt za desítky miliard korun skutečně dobrým východiskem z dnešní situace…

MD ČR: Havarijní stav trati není důvodem ke spěchu

Lokomotiva 363.062 Praha-Vyšehrad, foto: Andrew33 Vraťme se ale k realitě. Ke stávající trati, která je dějištěm většiny mimořádností na železnici v okolí Prahy. Kdo tudy cestuje, dá mi jistě za pravdu, že mimořádnosti jsou na denním pořádku. Koleje, vybavení dopraven a staniční zabezpečovací zařízení je zde zastaralé, od Radotína do Berouna elektromechanické. Zejména v úseku Řevnice až Praha–Radotín, kde bychom našli 10 úrovňových přejezdů, je trať v otřesném stavu a už několik let vyžaduje kompletní rekonstrukci. Na tu se ale zatím nedostává – SŽDC sice právě provádí technicko–ekonomickou studii proveditelnosti opravy celého úseku, avšak realizace se středočeští cestující dočkají dle tzv. Superstrategie Ministerstva dopravy nejdříve za šest let.

O to horší je fakt, že trať 171 je jednou z nejvytíženějších tratí minimálně v rámci Středočeského kraje, ne–li státu. Ani nádražní objekty na trati nejsou v nejlepším stavu – například výpravní budova v Řevnicích sice prošla revitalizací exteriéru, interiéru už se však práce nedotkly. Rozpadlé nevyhovující perony prakticky v celém úseku a zchátralé přístřešky na zastávkách už v dnešní době nemají na trati s takto silným provozem a frekvencí cestujících co pohledávat. Nevyhovující je taktéž stav zařízení pro bezbarierový přístup, které dokonce v nejvíce vytíženém Radotíně zcela chybí, stejně jako automaty na jízdenky PID.

363.061, Praha-Radotín, foto: Vítek_V Největší překážkou během realizace přestavby bude samotná doprava. Trať je totiž, jak již bylo řečeno, opravdu na hranici kapacitních možností a provoz je zde velmi hustý. V podstatě neexistuje ani použitelná paralelní objízdná trasa – trať 173 občas slouží pro odklony rychlíků do/z Českých Budějovic. Odklony jsou zde navíc většinou možné pouze při odřeknutí pravidelného osobního vlaku, neboť i tuto trať zasáhly kolejové redukce, a trpí proto nízkou propustností. V případě, že bychom uvažovali skoro nemyslitelné vyloučení provozu linky S6 (vytížené jsou zejména spoje z Nučic do Prahy a opačně), bylo by možné využít odklonovou trať alespoň pro část rychlíkové dopravy. Zbývající rychlíky by musely být výchozí z Berouna a ve zbytku trasy nahrazeny NAD, případně už tak někdy kapacitně nedostačujícími osobními vlaky linky S7.

749.240, Srbsko, foto: Hrady Jednotka 451 při výluce v Radotíně odjíždí po nesprávné koleji do Dobřichovic, foto: Vítek_V Vyloučení či radikální omezení provozu linky S7 na trati 171 je taktéž nemyslitelné – vzhledem k tomu, že v náročných krajinných podmínkách není příliš možností, jak se dopravit do škol či zaměstnání, je zde nejvyužívanějším dopravním prostředkem vlak. Noční výluky by sice řešily problémy s osobní dopravou, která by tak vlastně nemusela být nijak zásadně omezována, nicméně jednalo by se vždy jen o časový úsek mezi půlnocí a čtvrtou hodinou ranní, kdy již vyjíždí první spoje a platí půlhodinový interval osobních vlaků.

Ani během nočních hodin není trať zdaleka prázdná, neboť právě v této části dne jsou zde vedeny nákladní vlaky. A pokud to stát, potažmo SŽDC myslí s podporou železniční nákladní dopravy skutečně vážně, nemělo by se již stát, že nákladní doprava bude zcela vyloučena a převedena na výrazně delší objízdné trasy, které jsou kromě výrazně nižší kapacity, únosnosti a horších sklonových poměrů navíc často sjízdné pouze pomocí hnacích vozidel nezávislé trakce – zboží se vždy musí dostat na místo určení…

Výrazně pomoci by už nyní mohly kolejové spojky v mezistaničním, téměř desetikilometrovém, úseku mezi Prahou-Radotínem a Dobřichovicemi. Bohužel, SŽDC s nimi zatím nepočítá, a to ani po mnoha urgencích ze strany ČD i ROPIDu. Předmětem samotné rekonstrukce by pak mohla být instalace banalizovaného autobloku, optimalizace výhybek na traťovou rychlost, výstavba zmiňovaných spojek a další nezbytné změny v samotných stanicích. Podrobnosti se dozvíme až po zveřejnění projektu Správou železniční dopravní cesty.

Pro dokreslení současné situace a výhledu na blízkou budoucnost připojuji vyjádření, které nám před dvěma lety ke článku o mostu inteligence poskytl mluvčí SŽDC Pavel Halla: "Do ukončení stavby přeložky III. koridoru v úseku Praha - Beroun, tedy cca do roku 2018, se toho s největší pravděpodobností ve stávající stopě mezi Prahou a Berounem příliš "neodehraje", kromě běžných oprav pro zajištění bezpečného provozu. Po dokončení tunelu dojde k rekonstrukci tratě včetně výměny TZZ. Trať 171 bude totiž, kromě běžného uvažovaného provozu, také zálohou pro případ technického problému či mimořádnosti právě v tunelu."

Zdroj: ŽelPage, Ministerstvo dopravy ČR, Trať Praha-Beroun


Dominik Jaroš | 12.3.2011 (20:00)
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Stavby a projekty Komentáře

Další z regionu ČR Středočeský


  1 ... 4 5 6 7 8 ... 10      Zpráv na stránku:   
registrovaný uživatel ceskolipak  mail  
14.03.2011 (13:48)  
V materiálech, co visí na stránkách ministerstva, se opravdu hovoří jen o rekonstrukci, zda bude mít stavba parametry optimalizace, je otázka. Pokud půjde o rekonstrukci, nebude patrně třeba stavět tak masivní protihlukové stěny a nebude problém s CHKO.

Mě by se líbilo modernizovat trať ze Smíchova do Radotína do 160 km/h čtyřkolejně a pak (kratší) tunelová varianta z Radotína na Beroun (modrá).

http://www.praha-beroun.cz/_file_store/_user/Historie_varianty.jpg
14.03.2011 (13:28)  
že bychom uvažovali skoro nemyslitelné vyloučení provozu linky S6 z Nučic do Prahy

Že by nešel nahradit jeden šukafon za půl hodiny busy...?
Takže rychlíky můžou tudy, i když to bude asi časově delší. Ukončovat je v Berouně mi připadá jako dost blbost.

Jinak tunel začínající před Černošicemi mi vychází asi na 17 km, navíc má proti původní variantě jen jeden vjezd, takže úspora značná. Samozřejmě nic levného. Ale třeba by se na to i EU tvářila lépe. Trať Smíchov-před Černošice vypadá, že by mohla být i celkem rychlá. Chtělo by možná pak Smíchov- odb Tunel (stávající) ztrojkolejnit, což mi taky nepřijde nereálné.
14.03.2011 (12:51)  
suri) Pokud se nepletu, superkoncepce je stále jen greenpaper/draft/návrh a diskuse nad tím se naopak očekává. Tady ji máme...
registrovaný uživatel suri 
14.03.2011 (12:49)  
Je hezké číst co a jak se má udělat, ale k čemu když se nic pořádnýho dělat nebude. Myslím, že do roku 2017 si můžete dát pohov - až tehdy se má podle superkoncepce začít s rekonstrukci, která má být hotová do 2019. Těch nějakých 50 mil. Kč co tam má údajně v létě napumpovat SŽDC bude stačit tak na výměnu nejshnilejších pražců a kousku těch nejrozlámanějších kolejnic, nic víc. A že by dneska někdo drátoval 173 kvůli nějaké přípravě na budoucí výluky na 171 je čirá utopie. Tam se tak maximálně každý rok vymění pár pražců a svaří kus kolejnice. Že by někdo obnovoval v Hlubočepích výhybnu je nereálné, když byla před pár lety zrušena a je tam od loňska nové zabezpečovací zařízení - to se spíš ve výhledu zruší stanice Vráž u Berouna, bylo to tak nějak plánováno. Že by se zabezpečovaly další přejezdy tomu taky vůbec nevěřím.

Slovy klasika, můžeme diskutovat o tom, že 171 není v nejlepším stavu, můžeme o tom vést spory, můžeme s tím nesouhlasit, ale to je tak všechno, co se proti tomu dá dělat.
registrovaný uživatel Sim 
14.03.2011 (12:15)  
ceskolipak > souhlasim, bohuzel takova je realita. Ale vychodiskem z toho nebude to tu zavrit nebo pockat, az se to rozpadne, ale zacit s tim neco delat. A vetsim problemem (pokud si pripustime realny stav) je stav trate a jeji propustnost, nez jeji maximalni rychlost.

Jinak receno, s navysenim jizdni doby +10 oproti tunelu se da zit, pokud v prumeru vic nez jednou tolik nenaberu behem mimoradnosti.
registrovaný uživatel ceskolipak  mail  
14.03.2011 (12:03)  
SIM: "I kdybychom nechali soucasnou rychlost 100km/h a jezdili podel reky, pokud vse pojede jak ma, vychazi nam jizdni doba mezi Smichovem a Berounem na nejakych 25 minut."

Ta stovka tam sice je, ale zrovna tak bezpočet lokáních omezení na 80 a 90 ne-li ještě méně.

Pokud by se optimalizovalo, bude tam nějakých 95-120 km/h, a ztěží se vyškrábe 5 minut jako úsora času. (Vyšší rychlost - vlak musí brzdit dříve apod.)

Němci se budou smát stále, protože na jejich "lokálce" v nezávislé trakci jak z Domažic, tak i Chebu se jezdí už teď rychleji, než u nás po modernizaci koridoru tímto směrem.
registrovaný uživatel Sim 
14.03.2011 (11:12)  
Ono je mozny na tu problematiku koukat z ruznych pohledu.
Soucasna jizdni doba "podel reky" neni zadne terno, ale ve sve podsate by se to dalo prekousnout, kdyby:
- stav koleji nepripominal horskou drahu
- propustnost trate nebyla naknap pri beznem provozu (takze sebemensi zpozdeni je problem)
- mimoradnosti nebyl spis den bez nejakeho zadrhelu.

I kdybychom nechali soucasnou rychlost 100km/h a jezdili podel reky, pokud vse pojede jak ma, vychazi nam jizdni doba mezi Smichovem a Berounem na nejakych 25 minut. Proti autobusu na D5 nic moc, ale furt to jeste neni zas tak divoky, aby se to nedalo "docasne" skousnout - pokud tou jednotkou docasnosti nebude "jeden furt".

Takze kdyz si to zkusim predstavit do hoooodne budoucna, bez tunelu (nebo jine varianty) se asi tezko obejdeme, ale kdyz nebude "zitra" (jako ze nebude), svet se nezbori. Bohuzel se nam ale asi v dohledne dobe zhrouti "svet dopravy" v udoli Berounky, pokud se do tohoto vosiho hnizda nepichne vubec - a ani bych si delal nejake ambice na znalost drazni zabezpecovacky a veci kolem ni, logicky mi jako prvni nutne body vychazi:
- zajisteni lepsi propustnosti trate diky kratsim usekum, diky kterym bude mozno ze stavajici "zastavene" plochy kolejiste vyzdimat opravdu maximum
- hned pote (a mozna nekde uz treba behem montaze kolejovych propojek) zacit s vymenou svrsku ve stavajici stope
- paralelne k temto cinnostem zkapacitnit a zadratovat hrbatou, ktera by v budoucnu mohla plnit ulohu dalsiho "eska" a mela zaroven slouzit, jako nouzova objizdka v pripade mimoradnosti v tunelu (protoze se da predpokladat, ze v dobe otevreni tunelu uz bude "Berounka" proste plna eska)
- krizove useky bez moznosti zvyseni tratove rychlosti ve stavajici stope (tedy treba esicko u Karlstejna) zkratit "co to pujde", aby sice zpomalily vlaky, ale pokud mozno nepusobily jako uzke hrdlo
- nezapomenout na usek mezi hlavnim a Smichovem, optimalne s obnovenim zastavky Vysehrad
- zacit setrit na tunel...
14.03.2011 (10:46)  
Busman - proč byste nepřestřelil myšlenkou NAD, ostatně jste (auto)busový muž ...

Ale vážně - NAD z Plzně by „snad" šla, na rozdíl od NAD na chebské trati je frekvence na „pražském" úseku 170 silnější, to znamená více vozidel, stejně by se musela vést souběžná souprava do Berouna pro nácestnou frekvenci a ani rychlíková NAD z Berouna na Zličín není terno.
Nevím, za jak dlouho se vymotá bus od nádraží na dálnici - nemám představu, jak dlouho autobus pojede na Zličín, ale pod 20 minut to asi neudělá (srovnatelný nezatavující spoj jsem nenašel), na přestup v Berouně je třeba počítat dobrých 5 minut, ze Zličína na Smíchovské nádraží metrem 15 minut, k tomu alespoň 5 minut na přestup. Vlak jede Beroun - Smíchov 28 minut.
„Autobusový" prostor na Zličíně by asi tolik vozidel nezkonzumoval ... a nacpané metro by taky nejásalo nadšením nad dalšími cestujícími ...

Dole na Smíchově je nutné vyřešit, co s cestujícími na HLN. Takže zajistit nějaké pendly na HLN - jakmile dostanete cestující do metra, nikdy neohlídáte „všechny", takže zkombinovat pravidla s nějakou posilou, třeba využít souprav tak či onak doprovázených četou, aby se jelo nejdéle každých 10 minut.

Spíše by do úvahy přicházelo nahrazení motoráků do Rudné / Nučic busmo, jako za běžných výluk a odklonění rychlíků přes Rudnou. Na 171 je jakákoli NAD problematická, i ten Karlštejn - Beroun se jezdí místo 8 minut vlakem přes půlhodiny ...

V nedávné historii železnice byl na delší dobu zastaven provoz na 260 v rámci modernizace, osobní vlaky postupně nahrazovány BUSMO, mezistátní doprava odkloněna přes Tišnov. Výluky Veselí - Jihlava na 225 s náhradou BUS nebyly nejšťastnější, autobusy nestíhaly ... Prázdninový provoz na 171 se z hlediska obsazenosti neliší od neprázdnin, soboty + neděle sice nejezdí ranní „dělnická" frekvence, ale přes den jezdí „víkendová" frekvence ... takže tudy cesta taky nevede.
V nočních výlukách se dá při jednokolejném provozu položit výhybka pro budoucí „výhybnu" a další noc protilehlá výhybka, případně osazovat návěstidla výhyben, ale určité věci při zapojování nebo úpravě ZZ se stejně musí udělat za denní výluky, kdy je „na to vidět" a pracovníci nejsou stresováni časem ukončení výluky > práce kvapná, málo platná ...
14.03.2011 (9:53)  
Heledte, a kolik tech propustku se vlastne ma rekonstruovat? Vzdyt jich minimalne pulka uz bude hotova z tech letnich akcicek. Je to spis o TV, spodku a svrsku... A novem ZZ, ale nic zasadne nemozneho...
registrovaný uživatel ceskolipak  mail  
14.03.2011 (9:40)  
Tunel z Radotína do Berouna místo už ze Smíchova není tak špatný nápad, jeho délka by byla "jen" 19 Km, ale každý kilometr tunelu je znát..

Jinak optimalizace 171 ve stávající stopě zkrátí cestovní dobu opravdu jen o několik minut. Zvýšení převýšení koleje v oblouku, kde jsou zastávky s nástupními hranami je, tuším, omezeno do určité hodnoty, takže zvýšení rychlosti by bylo opravdu jen mírné. Totéž převýšení koleje zhlaví static/výhyben...)
  1 ... 4 5 6 7 8 ... 10      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Přihlášení
 
 
  
 
   Zaregistrovat

© 2001 - 2025 ŽelPage - správci


Info
informacni okenko