..: Komentář: NAD - Neochota, anarchie, diletantství. :..

komiks, foto: MG Přerov — Na svých pravidelných cestách mezi Brnem a rodnou Kopřivnicí není moc věcí, na které bych se mohl spolehnout. Vlastně je jedna jediná, a sice ta, že žádná cesta nebude stejná. Vzhledem k probíhající rekonstrukci Přerova si holt člověk musí zvyknout na nějaké ty výluky, spojené s nejspíš absolutně nejméně příjemnou změnou dopravního prostředku – autobusu, zajišťujícího náhradní přepravu. Samozřejmě je jasné, že stroj samotný za to nemůže a je tedy na místě se zamyslet nad organizací náhradní autobusové přepravy (dále jen NAD) v českých poměrech. Jelikož nejsem znalcem situace ve zbytku republiky, zaměřím se právě na trať 300, důležitou to spojnici Brna se světem na dálném severovýchodě země.

A mají tam vůbec silnice?

R BB, foto: MG

Samotná zubožená jednokolejka by si jistě zasloužila být nazývána tratí páteřní a hlavní, leč trasování tranzitních koridorů dala na dlouhá léta vale porevolučnímu zamyšlení se nad jejím stavem a významem. Jak byly nahušťovány rychlíky mezi Bohumínem a Brnem, byla utlumována vozba osobních vlaků a za své vzal i někdejší prestižní Ex Moravan, poslední spoj s řazeným jídelním vozem. Aktuálně tedy není jiná možnost jak v četných obloucích zahnat jednotvárnou, hodinu a čtvrt trvající nudu, než spánkem. Z toho vás sice tu a tam vytrhne skřípění brzd ve stanicích, určených pro křižování s protijedoucím vlakem, ale i na to si člověk zvykne. Na rychlících se ustálilo řazení, složené z vozů B, Beer, služebního Bd–cosi a Aee, tedy soupravy, které lze v rámci turnusu spatřit i na rychlících Brno – Havl. Brod – Praha. Asi netřeba nikomu připomínat, o jak letité vozy jde, ale pro tu legraci – nejmladší rekonstrukcí jsou právě vozy Beer, rekonstruované v MOVO Plzeň v letech 1992 – 1994. Zmíněnou osobní vozbu vzali na svá bedra autobusoví dopravci, kteří využívají jak nedaleké dálnice, tak relativně husté sítě silnic, spojujících i místa na trati. O konkurenceschopných jízdních dobách asi nemá smysl hovořit, pravdou ale je, že stanice a zastávky na trati jsou z center měst mnohdy nemálo vzdáleny, v několika případech leží úplně mimo.

"…cestující budou přepraveni autobusy, které jsou přistaveny před nádražní budovou…"

Souprava, foto: MG

Naprostá většina výluk se děje od Přerova směrem k Brnu, proto je NAD zaváděna z Přerova do Kojetína. Kdo zde někdy byl, tak ví, jak je řešen prostor před nádražím a jak úžasným podchodem tato, kdysi významná stanice, vítá své návštěvníky. Z logiky věci cestujícímu vyplývá: "Pokud je výluka a musím na autobus, nejspíš by nás měli postavit na první nástupiště, abychom se s tou bagáží nemuseli šplhat do těch strašlivých schodů…" Omyl, milý cestující. Jelikož si staniční zaměstnanci nevydělají tolik, aby se v práci mohli usmívat (Járu Cimrmana a jeho bezbolestnou zubní vrtačku, s pěti dopřednými stupni a jednou zpátečkou na ně!), postaví pro rychlík cestu k nástupišti čtvrtému, poslednímu, nejdál od budovy. Ona je totiž velká legrace sledovat, jak si cestující se vší tou bagáží razí cestu až k tomu oblíbenému schodišti, pamatujícího ještě císařepána. Výstup nahoru, pár metrů rovně, narážíme na nefunkční fotobuňku u automatických dveří, pak kolem pokladen, prozměnu pár schodků dolů, dostat se před budovu a poslední schody dolů… Ale kde jsou ty autobusy? Jo, aha! Musíme ještě přes cestu! Anebo to jsou ty dva tam vzadu, u pomníku s Kafemlejnkem? Cedule nikde, drážní zaměstnanec je zaneprázdněn objednáváním kávy přes vysílačku, takže nejspíš vzhůru s davem doufaje, že tu někdo jezdí denně a ví kudy kam…

Kdo nevypadne, ten ohluchne

Karosa LC 735, foto: Karosa

Nalezením stanoviště NAD zdaleka nemáte vyhráno. Ačkoliv je to úkol, který by se určitě líbil i organizátorům Her bez hranic, to nejlepší teprve čeká. Ano, ta hranatá krabice, která vás vozila do školy ve druhé polovině osmdesátých, vás definitivně má odvézt i do stanice, kde si přesednete zpět do vlaku. Vítá vás důvěrně známý zápach, který vám připomíná dětství a doby, kdy se osm kilometrů autobusem zdálo jako věčnost. Chytáte se šedých, duroplastových trubek a usedáte do něčeho, co má krátký sedák a téměř kolmé opěradlo – ano, jsou původní. "Pane řidiči, jste si jistý, že to tam dojede?" Odpovědí budiž nenávistný pohled zasloužilého vysloužilce a přátelský, tuberácký kašel. Jedinou útěchou vám tak je pohled na stejně starou Karosu před vámi, tentokrát zájezdovou variantu LC, s tou stupidně úzkou uličkou, kterou svůj pojízdný čemodán FAKT neprotáhnete. Lovec rychlostních stupňů se opře do klacku s ohmatanou, rádoby jantarovou hlavicí, najde jedničku a vy si říkáte, jestli ten mrtvě visící fáborek "Milion kilometrů bez nehody" náhodou neukradl tomu, co se v polovině miliontého a prvého kilometru obmotal okolo dubu. Hlavou vám sice neproběhne celý život, ale už se opravdu těšíte, až to bude za vámi.

A co na to Jan Tleskač?

Dotaz, zda náhodou nejsem exot, když řeším podobné věci, je určitě nasnadě a já navíc drze přiznávám, že jsem si psaní výše uvedeného pojednání užil. Nikomu nenutím své názory a úhel pohledu, coby fanouška železnice mi však v hlavě vyvstává spousta otazníků. Jak je možné, že organizace tak jednoduché věci, jako je NAD, je problémem pro ty, kteří organizují dopravu v takové stanici, jakou je Přerov? Informační ukazatele a informátoři v reflexních vestách jsou tak nákladným řešením? Proč není možné využít k odjezdu autobusů NAD nedaleké stanoviště MHD, s několika nástupišti? A proč je proboha takový problém zajistit adekvátní dopravní prostředky? Pokud je limitem cena, jak je možné, že na výlukách v Brně jezdí o deset a půl třídy lepší autobusy? Skoro si říkám, jestli není úmyslem drah vytočit cestující jízdou historickým autobusem tak, že se do ještě historičtější soupravy vlaku budou sami těšit.


Martin Grill Poslat mail autorovi | 24.9.2010 (15:00)
Ostatní: TwitterLinkuj.cz!Jaggni to!Google Bookmarksvybrali.sme.skDalší služby
Related newsopen/close

More on Dopravci Nehody a mimořádnosti

More from ČR Olomoucký


  1 2 3 4 5 6      Zpráv na stránku:   
Registered user M 
26.09.2010 (1:08)  
Ty tlumice (resp. co si chybelo bylo perovani:) tam klidne mohly byt. Ale mezi Brnem a Vyskovem na dalnici nepomuze ani svecena voda...

Jinak ten Rousinov - bude to stale prochazet primo obci nebo se planuje "obchvat"?
Registered user rpet  mail  
26.09.2010 (1:03)  
@ IR:
existuje nějaká představa, kdo (a v jakém počtu) by tou VRT sever-jih jezdil? A proč? Někdy mi připadne, že trošku zkratkovitě uvažujeme stylem VRT = pokrok; není tu VRT - jsme zaostalí. Trošku mi ale občas uniká ten hlavní cíl VRT, tedy podstatné zrychlení (a zkvalitnění) přepravy osob mezi evropskými regiony. Ale existuje či bude existovat dostatečný počet těch osob (tedy té poptávky), který by tu extrémně drahou stavbu odůvodnil?

ano, existovala. v roce 2007 byla na MD nejaka analyticka studie, ktera se snazila o realny odhad tranzitnich cestujicich VRT v CR v ose plzen - praha - brno. jenze ta studie mela znacne negativni (ekonomicky) zaver a tak po sve kratke ceste po chodbach a kancelarich MD skoncila v nejakem hodne zapomenutem supliku. chvili se tu myslenku snazila zivit jeste SZ, ale asi taky pochopili, ze je to pro CR dost nevyhodna varianta: pokud se VRT postavi, muze to byt skutecny a definitivni konec regionalni ZDO, protoze jestli ted na regiony prachy nejsou, pak uz nebudou tuplem, neb vsechno sezere VRT...- tak nejak ten zaver vychazel...
Registered user bugear 
26.09.2010 (0:29)  
@J.U. Ray: Ano, Přerov by měl být na zdvoukolejnění připraven.
@Frantisek: Čímž zabetonujeme stav na nejmíň padesát let. Onen "kočkopes" má 200 km/h prakticky v celé trase s výjimkou vyškovského esíčka. Dojde ke zrušení dvou zastávek (Komořany, Velešovice), z nichž ta druhá je už v současnosti prakticky nepoužitelná (vzdálenost 1km od středu obce). Blažovice, Holubice, Rousínov budou naopak přiblíženy.
S výrazným nárustem nákladky se počítat nedá, tranzit stejně pojede po 330. Osobáky do Vyškova max. půlhodina, dál hodina. Ostrava proklad dvouhodiny IC/R, Olomouc a Zlín dvouhodina Ex. Tohle opravdu není provoz na čtyřkolejku.
A zajíždění VRT do Olomouce je taková šílenost, že ji snad ani nemá cenu komentovat.

Já absolvoval naposledy výluku Brno-Kojetín, a úsek Brno-Vyškov po betonové D1 v prehistorické Koroze s pocitově absentujícími tlumiči by byl zážitek i pro zvlášť vybíravé masochisty. Brno ale jinak obvykle jezdí Dopaz se slušnými stroji.
Correspondent or Member of ŽelPage IR  mail  
26.09.2010 (0:12)  
Karosa: Musím se M.G. trošku zastat. Tím, že jak tento článek, tak i tu poznámku o přechodu přes 1. kolej umístil v ŽP, tak to vlastně částečně dal už i vědět železničářům. Myslím, že jich celkem dost jistě ŽP navštěvuje, a to mnohdy i různí vedoucí pracovníci...
Frantisek: To spojení Vídně, Brna, Olomouce, Ostravy a Krakova pomocí VRT je zajímavá myšlenka, celkem logické spojení těch největších měst "podél" trasy. Jenže je to už dost velká odchylka od té nejkratší trasy "Ferdinandky". Pro soupravy je ztráta času celkem malá, ale peníze navíc... nevím, jestli by to prošlo. Pozitivní je, že uvažujete o VRT v tomto mezinárodním měřítku. Osobně si také myslím, že jakákoli VRT přes území ČR by měla být jedině dostatečně dlouhá mezinárodní trasa (trasy), která by současně spojila nejvýznamnější města ČR, samozřejmě Prahou počínaje. Zvlášť v tom severojižním směru si ale kladu otázku, jestli by ty propojené regiony tu VRT ale vůbec naplnily cestujícími. Kdyby to bylo v rámci pokračujícího Rakouska-Uherska, tak věřím, že ano. Ale dnes jsou to 3 různé státy, které jsou sice součástí jednoho ekonomického prostoru, ale stejně spolu moc nespolupracují. Je naděje, že se to v horizontu 10, 15, 20 let změní? Jinak řečeno, existuje nějaká představa, kdo (a v jakém počtu) by tou VRT sever-jih jezdil? A proč? Někdy mi připadne, že trošku zkratkovitě uvažujeme stylem VRT = pokrok; není tu VRT - jsme zaostalí. Trošku mi ale občas uniká ten hlavní cíl VRT, tedy podstatné zrychlení (a zkvalitnění) přepravy osob mezi evropskými regiony. Ale existuje či bude existovat dostatečný počet těch osob (tedy té poptávky), který by tu extrémně drahou stavbu odůvodnil?
25.09.2010 (20:29)  
Patřím k těm, kteří absolvují cestu po 300 pravidelně dvakrát do týdne, a občas se divím, že na to mám pořád nervy. Je to zážitek už bez mimořádností, kdy se musím dostat z Holešova (303) do Kojetína. Cesta je zpestřena dlouhými čekáními v Hulíně (proč ne) a Kroměříži (proč 20 - 35 min, proboha?!), takže jenom dostat se do Kojetína trvá stejně jako z Kojetína do Brna.

A teď - po krátkém OT - zpět na Brno - Kojetín. Už jsem tu několikrát zažil výluku (buď v celé trase, nebo jenom Brno - Nezamyslice), a můžu napsat, že zas tak hrozná NAD nebyla, dokonce i nějaký ten neoplan se objevil.

Není třeba diskuse, že dvojkolejka je potřeba. Ale souhlasím s kolegou Františkem - dálková VRT (mezinárodní) a "místní" klasická dvojkolejka s úpravami v současné ose. Trať sice vede místy náročným terénem (Vyškov - Holubice), ale jak vidmo z koridorů, zas takový problém to není (a nejsou to Alpy ;))

V současné době bude odpověď jasná - nejsou peníze. Ale dle mého názoru, aspoň optimalizace "kousku" Přerov - Kojetín by nemusela stát majlant.

Mimochodem, tak mě napadá - neznám podrobně plány rekonstrukce uzlu Přerov, ale počítalo se při přestavbě s možností dvou kolejí na Brno?
Registered user jax 
25.09.2010 (20:08)  
Někdy loni byla výluka na 225 mezi Jihlavou a HB. Protože jsme jeli až do HB, tak jsme využili přímý autobus NAD. Jenže to byla sedmistovka v provedení MHD. Horší to snad ani být nemohlo. Plyn až na podlaze a ten hluk... docela síla :-)
25.09.2010 (15:29)  
Článek je opravdu moc dobře napsaný i když nevím většinou se na té trase setkám s modernějšími busy. Většinou jsou to starší neoplany a sídlo mají v Kojetíně blízko trati do Tovačova. Ještě teda zasmál jsem se u poznámky od IR. Vím, že to není vždy, ale zrovna včera jsem jel s ČSAD Vsetín z Brna do KM a teda připadal jsem si jak v busu do Bombaje, ale čest řidičům, že se jim povedlo narvat do busu celé nástupiště, ale zase když člověk stojí na svém 50x50cm je to zase sranda.
Registered user karosa  mail  
25.09.2010 (15:04)  
M.G. A že jste to přemostění ještě nenavrhl příslušným pracovníkům dráhy, když tomu tak rozumíte? Ono je vždycky snazší někde něco napsat a zkritizovat, než se zasadit o to, aby se ten který problém pokud možno co nejlépe vyřešil. Mám za to, že pokud by to bylo provozně, technicky, nebo i jinak možné, tak by se k tomu 1. peronu zajíždělo. Jinak ovšem k celému článku nemám větších připomínek, snad bych jen dodal, že vámi popisované "kvalitní" organizování výluk není v žádném případě jen výsadou tratě 300, ale, dá se říci, většiny všech tratí. Ale vždy záleží na tom, kdo a kde tu kterou výluku organizuje a jaké má s podobnou činností praktické zkušenosti z dřívějška, popř. jak si zjistí, kdy, kam a kolik busů objednat. Ono se dost často stává, že na výlukách na tratích, kde jezdí např. 3.4 rychlíky v klasice denně a jinak Os vlaky jsou v žazení 810(843) a 1.2 přívěčáky, jsou objednány na celý den 2 busy, které sice tu frekvenci z Os poberou bez potíží, ale na frekvenci z těch rychlíků je to prostě málo.
Registered user Maxík 
25.09.2010 (13:06)  
Martin Grill: Z tej první "kusé" koleje teď jezdí osobní vlaky směr Olomouc (možná i Hranice).
Registered user Maxík 
25.09.2010 (12:01)  
Autore článku, kolej na 1. nástupišti je kvůli rekonstrukci nádraží slepá a tak tudy vlaky směr Brno projet nemohou - takže bohužel jedině přes onen "nádherný" podchod... Snad po skončení rekonstrukce bude líp a druhý podchod bude i s výtahem (starý se zrekonstruuje). Autobusy raději komentovat nebudu, stejně tak značení, kde před nádražím stojí (jako Přerovák s tím mám také problém). Ke kvalitě vlaků - drtivá většina zde zastavujících rychlíků (na všechny světové strany) je "koženková", pamatující časy hluboké totality. Ale má to i výhody - nemusíte rozbíjet okna kvůli nefungující klimatizaci a nejsou tam mezery mezi sedačkami. To ocení hlavně rodiče s miminy (jako já) - přebalovat dítě položené na dvou ergonomicky tvarovaných sedačkách s mezerou jde těžko...
  1 2 3 4 5 6      Zpráv na stránku:   

Comments are users' expressions.
ŽelPage has no liability for their contents.

- Correspondent or Member of ŽelPage, - Editor or ŽelPage Administrator

Add comment
Comments are only allowed for registered users.
Before you insert your comment, you have to log on or register.
Sign in
 
 
  
 
   Register

© 2001 - 2020 ŽelPage - Webmaster


Info
informacni okenko