..: Komentář: NAD - Neochota, anarchie, diletantství. :..

komiks, foto: MG Přerov — Na svých pravidelných cestách mezi Brnem a rodnou Kopřivnicí není moc věcí, na které bych se mohl spolehnout. Vlastně je jedna jediná, a sice ta, že žádná cesta nebude stejná. Vzhledem k probíhající rekonstrukci Přerova si holt člověk musí zvyknout na nějaké ty výluky, spojené s nejspíš absolutně nejméně příjemnou změnou dopravního prostředku – autobusu, zajišťujícího náhradní přepravu. Samozřejmě je jasné, že stroj samotný za to nemůže a je tedy na místě se zamyslet nad organizací náhradní autobusové přepravy (dále jen NAD) v českých poměrech. Jelikož nejsem znalcem situace ve zbytku republiky, zaměřím se právě na trať 300, důležitou to spojnici Brna se světem na dálném severovýchodě země.

A mají tam vůbec silnice?

R BB, foto: MG

Samotná zubožená jednokolejka by si jistě zasloužila být nazývána tratí páteřní a hlavní, leč trasování tranzitních koridorů dala na dlouhá léta vale porevolučnímu zamyšlení se nad jejím stavem a významem. Jak byly nahušťovány rychlíky mezi Bohumínem a Brnem, byla utlumována vozba osobních vlaků a za své vzal i někdejší prestižní Ex Moravan, poslední spoj s řazeným jídelním vozem. Aktuálně tedy není jiná možnost jak v četných obloucích zahnat jednotvárnou, hodinu a čtvrt trvající nudu, než spánkem. Z toho vás sice tu a tam vytrhne skřípění brzd ve stanicích, určených pro křižování s protijedoucím vlakem, ale i na to si člověk zvykne. Na rychlících se ustálilo řazení, složené z vozů B, Beer, služebního Bd–cosi a Aee, tedy soupravy, které lze v rámci turnusu spatřit i na rychlících Brno – Havl. Brod – Praha. Asi netřeba nikomu připomínat, o jak letité vozy jde, ale pro tu legraci – nejmladší rekonstrukcí jsou právě vozy Beer, rekonstruované v MOVO Plzeň v letech 1992 – 1994. Zmíněnou osobní vozbu vzali na svá bedra autobusoví dopravci, kteří využívají jak nedaleké dálnice, tak relativně husté sítě silnic, spojujících i místa na trati. O konkurenceschopných jízdních dobách asi nemá smysl hovořit, pravdou ale je, že stanice a zastávky na trati jsou z center měst mnohdy nemálo vzdáleny, v několika případech leží úplně mimo.

"…cestující budou přepraveni autobusy, které jsou přistaveny před nádražní budovou…"

Souprava, foto: MG

Naprostá většina výluk se děje od Přerova směrem k Brnu, proto je NAD zaváděna z Přerova do Kojetína. Kdo zde někdy byl, tak ví, jak je řešen prostor před nádražím a jak úžasným podchodem tato, kdysi významná stanice, vítá své návštěvníky. Z logiky věci cestujícímu vyplývá: "Pokud je výluka a musím na autobus, nejspíš by nás měli postavit na první nástupiště, abychom se s tou bagáží nemuseli šplhat do těch strašlivých schodů…" Omyl, milý cestující. Jelikož si staniční zaměstnanci nevydělají tolik, aby se v práci mohli usmívat (Járu Cimrmana a jeho bezbolestnou zubní vrtačku, s pěti dopřednými stupni a jednou zpátečkou na ně!), postaví pro rychlík cestu k nástupišti čtvrtému, poslednímu, nejdál od budovy. Ona je totiž velká legrace sledovat, jak si cestující se vší tou bagáží razí cestu až k tomu oblíbenému schodišti, pamatujícího ještě císařepána. Výstup nahoru, pár metrů rovně, narážíme na nefunkční fotobuňku u automatických dveří, pak kolem pokladen, prozměnu pár schodků dolů, dostat se před budovu a poslední schody dolů… Ale kde jsou ty autobusy? Jo, aha! Musíme ještě přes cestu! Anebo to jsou ty dva tam vzadu, u pomníku s Kafemlejnkem? Cedule nikde, drážní zaměstnanec je zaneprázdněn objednáváním kávy přes vysílačku, takže nejspíš vzhůru s davem doufaje, že tu někdo jezdí denně a ví kudy kam…

Kdo nevypadne, ten ohluchne

Karosa LC 735, foto: Karosa

Nalezením stanoviště NAD zdaleka nemáte vyhráno. Ačkoliv je to úkol, který by se určitě líbil i organizátorům Her bez hranic, to nejlepší teprve čeká. Ano, ta hranatá krabice, která vás vozila do školy ve druhé polovině osmdesátých, vás definitivně má odvézt i do stanice, kde si přesednete zpět do vlaku. Vítá vás důvěrně známý zápach, který vám připomíná dětství a doby, kdy se osm kilometrů autobusem zdálo jako věčnost. Chytáte se šedých, duroplastových trubek a usedáte do něčeho, co má krátký sedák a téměř kolmé opěradlo – ano, jsou původní. "Pane řidiči, jste si jistý, že to tam dojede?" Odpovědí budiž nenávistný pohled zasloužilého vysloužilce a přátelský, tuberácký kašel. Jedinou útěchou vám tak je pohled na stejně starou Karosu před vámi, tentokrát zájezdovou variantu LC, s tou stupidně úzkou uličkou, kterou svůj pojízdný čemodán FAKT neprotáhnete. Lovec rychlostních stupňů se opře do klacku s ohmatanou, rádoby jantarovou hlavicí, najde jedničku a vy si říkáte, jestli ten mrtvě visící fáborek "Milion kilometrů bez nehody" náhodou neukradl tomu, co se v polovině miliontého a prvého kilometru obmotal okolo dubu. Hlavou vám sice neproběhne celý život, ale už se opravdu těšíte, až to bude za vámi.

A co na to Jan Tleskač?

Dotaz, zda náhodou nejsem exot, když řeším podobné věci, je určitě nasnadě a já navíc drze přiznávám, že jsem si psaní výše uvedeného pojednání užil. Nikomu nenutím své názory a úhel pohledu, coby fanouška železnice mi však v hlavě vyvstává spousta otazníků. Jak je možné, že organizace tak jednoduché věci, jako je NAD, je problémem pro ty, kteří organizují dopravu v takové stanici, jakou je Přerov? Informační ukazatele a informátoři v reflexních vestách jsou tak nákladným řešením? Proč není možné využít k odjezdu autobusů NAD nedaleké stanoviště MHD, s několika nástupišti? A proč je proboha takový problém zajistit adekvátní dopravní prostředky? Pokud je limitem cena, jak je možné, že na výlukách v Brně jezdí o deset a půl třídy lepší autobusy? Skoro si říkám, jestli není úmyslem drah vytočit cestující jízdou historickým autobusem tak, že se do ještě historičtější soupravy vlaku budou sami těšit.


Martin Grill Poslat mail autorovi | 24.9.2010 (15:00)
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Dopravci Nehody a mimořádnosti

Další z regionu ČR Olomoucký


  1 2 3 4 5 6      Zpráv na stránku:   
25.09.2010 (11:33)  
IR, Lubomír Beňák: Já si zase myslím, že je nesmysl stavět kočkopsa, jako se to dělá dnes na některých "koridorech". Podle mě je třeba zdvojkolejnit stávající trať s tím, že se udělají přeložky tam, kde je to potřeba k přiměřenému zvýšení rychlosti (cca 120 km/h) a k přiblížení obcím, případně se posunou k obcím zastávky, kde je to možné. Tato trať bude nadále sloužit místní osobní dopravě a klasickým nákladním vlakům. Vedle ní by měla existovat samostatná VRT připojená v potřebných stanicích, po níž by měly jezdit rychlovlaky například v trase Vídeň - Brno - Olomouc - Ostrava - Krakov (EC/IC bez dalších zastávek, pro čistě dálkovou frekvenci o rychlostech nad 160 km/h, rychlíky s možností přejezdu na ostatní tratě a se zastávkami i v dalších důležitých městech na trase, a lehké nákladní vlaky, např. pošta, s požadavkem na rychlé doručení a možností jet rychlostí nad 120 km/h). Kočkopes, který bude umožňovat 200 km/h jen místy, a možná se kvůli tomu i vyhne zdrojům a cílům místní dopravy, bude pro rychlé vlaky pořád pomalý a pro místní obsluhu nevhodný. Pokud chceme skutečně předat část zátěže ze silnic na koleje a mít plné vlaky, polovičatá řešení jsou rizikem. Čímž netvrdím, že nějakou tu zátěž na určitý čas nepřitáhnou, ale bohužel souběžně stavěné dálnici konkurovat za normálního stavu nemohou.
registrovaný uživatel Lubomír  mail  
25.09.2010 (8:31)  
IR:
Ke zdvoukolejnění tratě Brno – Přerov. Celé to dělat v ose je nesmysl a druhý extrém je plnohodnotná VRT, na což asi na Ostravu opravdu nebude dostatečná poptávka. Nicméně věc se má tak, a je to podle mého názoru správné řešení, že se stavbou uvažuje něco mezi těmito extrémy. Na mnoha místech jsou navrženy přeložky, stanice a některé úseky však zůstaly ve stávající stopě, přičemž bude těleso rozšířeno. S rychlostí se počítá do 200 km/h. Celá trať je etapizovaná do tří úseků, Brno – Blažovice, Blažovice – Nezamyslice a Nezamyslice – Přerov. Pro první etapu (postavit úsek Blažovice - Nazamyslice) je již zpracována přípravná dokumentace. Děsím se však toho, že i toto řešení bude smeteno ze stolu (jako tunel u Berouna) a bude upřednostněna varianta v ose.
dopisovatel nebo člen ŽP IR  mail  
24.09.2010 (23:48)  
M.G.: Jo, jo, tak Valáška bych si v busu taky otevřít netroufnul :-) To je jasný případ, kdy vlak vítězí. Však to mám taky přesně spočítané a prakticky ověřené, kdy se cestou můžu trochu napít, abych nezhynul žízní a přitom na Zvonařce stihnul ještě WC, aniž by poskakoval s nohama skříženýma. A jedu-li (zejména večer) zpět a s přestupem ve ZL, tak aby byl při přestupu mezičas na návštěvu zařízení. A ještě donedávna to bývalo opravdu kruté. Otevírací doba byla jen v pracovní dny do 18 h a v sobotu do oběda. V zimě se to ještě nějak v temném zákoutí dalo řešit, ale v létě by za ty akce za socializmu hrozilo předvedení na služebnu, nejspíš pro výtržnictví. Naštěstí ty situace asi osobně zažil i někdo z městských úředníků, protože teď už je otevřeno i o víkendu a do rozumných hodin... :-)
Ale k tomu zvoukolejnění tratě 300: Pamatuju, že se o tom mluví od mých dětských let (a jistě se o tom uvažovalo i dříve). I na dálnici je most v Holubicích (křížení s tratí) postavený už z dávných dob socializmu s rezervou na 2. kolej. Stále se ale plácáme mezi 2 extrémy. Buď nejsou prachy a uvažuje se o prostém zdvoukolejnění ve stávající trase (která má sicce často rezervu až do 100 km/h a z Měrovic do Přerova i více), ale je prostě strašně klikatá a dlouhá a tohle řešení sice zvýší kapacitu, ale to podstatné - rychlost dopravy (při paralelním vedení konkurenční dálnice) neřeší. Nebo prachy jsou, tak se uvažuje rovnou o VRT v úplně nové a samostatné trase. Která ovšem z B do PR nemá smysl a i do OV je to pořád málo na to, aby se to nějak vyplatilo. Takže se to planými diskusemi stále oddaluje, až už zase ty prachy nejsou...
A do toho ten módní takt, který je sice pohodlný, ale zejména když až do Nezamyslic jezdí dost zbytečně samostatně R do Bohumína a po nich hned R do Olomouce, tak je ta trať tak zoufale zasekaná, že - jak výše M.G. zmínil - rychlíky tu vlastně vytlačily osobní dopravu. A protlačit tou tratí aspoň 3 páry nákladů za den, to je nejspíš úkol pro krizového manažera...
Ale kde a jak začít, to asi nikdo netuší už jen proto, že stejně nikdo neví, kde bude v Brně hlavní nádraží (takže kam tu trať zaústit). No, visí těch otazníků ve vzduchu víc než dost, tak to vidím tak, že až budu mít důchodcovskou slevu, budu zase spokojeně jezdit tou svou a stále stejnou "Přerovkou", což bude mít tu výhodu, že mě žádná nová trasa nepřipraví o vzpomínky z dětství a budu si moct v každé stanici se slzou v oku zavzpomínat, co jsem tam kdy poržil... No už se na to docela těším... :-)
24.09.2010 (23:14)  
Upřímně autora moc nechápu:

Pro srovnání - jezdím po trati 170 rychlíky směr Cheb a nástup do dvacet let staré sedmistovkové Karosy je kvalitativní nárůst o několik set procent, protože narozdíl od plzeňských koženkových vozů:

1) na mě nespadne obložení stěny nebo stropu, případně oddílové dveře
2) Karosa se v 80 km/h nezačne kymácet, jako by měla brzy opustit koleje a nepopadá na mě vše z polic, ani nemůže být obutá jak prase a jízdu doprovázet ohlušujícím rachotem a drnčením všeho, navíc doprovázeným ranami z prosezeného sedáku, jako by snad kola měla tvar čtverce
3) v Karose, i když je výluka její poslední štací před vyřazením, je uklizeno, ve voze nepáchne pot a zažraná špína a sedačky jsou čisté, narozdíl od léta nemyté mastné koženky se zažranými černými fleky v místě hlavy (a B tu bohužel budou strašit ještě dlouho)
4) v Karose si na šířku sednou přijatelným způsobem čtyři lidé, v B to je masochismus

Závěr:
1) OK, z vlastního srovnání dobře vím, že na Moravě jsou vlaky na mnohem vyšší úrovni co do čistoty i stavu. Narozdíl od plzeňské koženky-žloutenky.
2) Asi máme lepší autobusy (vy zase vlaky). :-)
3) Sedmistovka z let 1981 - 1996 je stále mladší, než vyhrkané plesnivé B z drtivé většiny vyrobené před více jak třiceti lety
registrovaný uživatel Kolmix  mail  
24.09.2010 (22:28)  
Jakožto kojetíňák můžu potvrdit, že tu na výlukách jezdily dříve i mnohem lepší stroje než Karosy - často Bovy, Neoplany, Renaulty a Mercedesy, ale od té doby, co se autobusy objednávají přes Prahu a berou ty nejlevnější nabídky, je to dost špatné. Při té výluce co byla tento týden od pondělí do středy tu bylo Karos v nepříloš dobrém stavu až nezvykle hodně - viz. výřez z jedné z mých fotek na www.prototypy.cz/KMD/nad2.jpg , ale bylo tu i pár Renaultů - viz. www.prototypy.cz/KMD/nad1.jpg . V pondělí jsem měl tu čest vézt se Karosou, kterou brutálně profukovalo i když okýnka byla zavřená, na křižovatce to zdechalo a vzadu něco divně a dost hlasitě pískalo. Pan řidič říkal, že o tom pískání ví, ale že výluku musí odjezdit a pak se na to podívá...

Jinak k článečku pár připomínek - na 1. nástupiště se v posledních týdnech v Přerově přijíždět nedá, neb od Brna k němu nevede kolej, kvůli odstavenému ZabZaři a nutnému "klíčování" se poslední měsíce jezdí od Brna v Přerově standartně na 4. nástupiště a v opačném směru většinou na 2.

Jinak je nepopíratelný fakt, že trať Brno - Přerov, údajně nejzatíženější jednokolejka v republice, potřebuje rekonstrukci a zdvoukolejnění jako sůl, ale realizace se neustále odkládá. Podobně se také odkládá oprava (mimo jiných) i staniční budovy v Kojetíně, která prý bude spáchána až z dvoukolejkou. Přitom už několik let zatéká střechou a stropy až do dopravní kanceláře (už i blbnou zářivky) a na urgence RSM odpovídá oznámeními, že mají na opravy ještě mnohem horší stavy jinde...
24.09.2010 (21:54)  
"Lovec rychlostních stupňů se opře do klacku" ... úsměvně čtivý článek, :-D. Ještě, že tato realita NAD bývá v menšině.

Na NAD se dělá VŘ na daném území. Vysoutěžení dopravci jsou kontaktování příslušnými pracovníky železnice před plánovanou výlukou či při mimořádnosti. Zatím se VŘ posuzuje výhradně dle ceny. Osobně si myslím, že se časem rozdíly mírně zaoblí a nebudeme se už tak často setkávat s autobusy roku výroby srovnatelné s koženkovými vozy... .
registrovaný uživatel Sandik 
24.09.2010 (21:16)  
Moje zkušenosti jsou podobné, mimochodem i na 220 jsem před pár lety při výlukách zažíval velmi vrakoidní busy.

Neodpustím si ale jednu trochu rýpavou poznámku k tomu spánku a nudě ve vlaku... Samozřejmě "zbývá" ještě "možnost C", totiž vzít si knihu a číst. Osobně jsem takhle ve vlaku či buse (ve vlaku se mi ovšem čte líp) přečetl už poměrně slušnou řádku knih a naprosto upřímně, lidi, kteří si do vlaku nevezmou nic ke čtení jsou pro mě naprostou a nepochopitelnou záhadou. Osobně se na cestování vlakem těším právě proto, že tam mám spoustu času na čtení ;o)
registrovaný uživatel rpet  mail  
24.09.2010 (20:49)  
Martine, Vy jste jeste jedovatejsi, nez ja, to uz je co rict -:)
Precizni vec, precizne napsana klasickym sarkastickym perem.
registrovaný uživatel Ds 
24.09.2010 (20:37)  
Ten 4 odstavec s tím lovcem rychlostních stupňů - skvělé:-)
Lépe by to nenapsal ani Šimek s Grossmanem:-)
registrovaný uživatel syrda  mail  
24.09.2010 (20:28)  
Pravidelně pendluji mezi Hradcem Králové (kde mám domov) a Prahou (kde pracuji a mám přechodný domov přes týden). O úrovni vlakových souprav stačí nahlednou do rubriky Řazení. Výluky s NAD se v okolí HK dlouhá léta řeší s Autopravou Jan Mrázek. Jeho vozy i někteří řidiči nemají daleko k tomu co je zmíněno v článku.
Teď v srpnu zde byla výluka HK - Velký Osek (- Poděbrady). NAD dostalo kompletně ČSAD Semily. Jeho vozový park tvořily se předchozími dopravci nedal srovnat. To co u ostatních se bralo jako nejlepší, tady bylo nejhorší. K svezení se nabízely Karosy 900, SORy, Crosswaye. "Nejhorším" vozem asi byl Mercedes - second hand asi z Německa - ten ovšem sloužil jen jako záloha/posila. Doufám , že takto vysoko nastavenou laťku se podaří udržet.
  1 2 3 4 5 6      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Bejelentkezés
 
 
  
 
   Regisztráció

© 2001 - 2024 ŽelPage - Felelősök


Info
informacni okenko