Pardubice — Před nedávnou dobou jsem si přečetl článek s názvem „Zdvoukolejnění úseku Stéblová-Opatovice nad Labem“ v časopise Želeniční magazín 04/12. Ve zmíněném článku, který se věnuje problematice modernizace tratě 031 Pardubice - Hradec Králové, nalezneme také úvahy nad pokračováním dalších etap modernizace této tratě včetně výstavby tzv. „Medlešické spojky“ tratě 238. V článku se dočteme o faktickém zrušení zamýšlené výstavby Medlešické spojky pro její ekonomickou nevýhodnost. Nicméně doba je taková jaká je a příliš takovým projektům, tím více pokud se týkají železnice, nepřeje. Domníval jsem se, že jiné řešení je nasnadě - vybudování druhého mostu přes Labe. Nakonec jsem byl ale nemile překvapen, jaké překážky stojí v cestě. Problém je ve výšce mostu nad hladinou. Stále existují plány na zavážení uhlí do Opatovické elektrárny po řece a dále vybudování vodní cesty Labe – Dunaj. V takovém případě musí být most ve výšce minimálně 5,5 m (resp. 7 m u nové stavby) nad hladinou řeky, což téměř vylučuje vybudování druhého mostu.
Při pohledu na tuto situaci mě napadlo další, v globálu již třetí, řešení problému jak rychleji a pokud možno elegantněji bez úvrati cestovat mezi Pardubicemi a Chrudimí. Návrh spočívá ve vybudování levotočivého stoupajícího oblouku o poloměru 300m ve směru městské části Pardubice-Svítkov ze stanice Pardubice hlavní nádraží. Oblouk by se na současnou trať napojil před mostem nad ulicí U trojice. Do stanice Pardubice hl. n. by tedy s dnešní dvoukolejnou koridorovou tratí 010 byly přivedeny celkem tři vedle sebe jdoucí traťové koleje ze směru od Prahy. Možná se popisované vyústění do nádraží zdá mírně krkolomné, ale dostali bychom se ze směru od Chrudimi na úplně stejnou kolej jako nyní, na zhlaví od Rosic nad Labem. Dokonce trojice mostů nesoucí silnici I/37, trať 238 a cyklostezku, které dnes trať 010 podjíždí, mají své pilíře od sebe tak daleko, aby pod nimi 3 koleje mohly vést po úpravě polohy kolejí současných. Stavbou by se zrušila úvrať, kapacita traťového úseku Pardubice - Rosice nad Labem by se uvolnila pro vlaky ve směru Hradec Králové a především by došlo ke zrychlení dopravy na obou tratích, přičemž celkové finanční prostředky k vybudování by byly u této varianty nejnižší.
Současný územní plán (déle ÚP) města Pardubice již do budoucna počítá se zvětšením poloměru oblouku tratě ze stanice Pardubice hl.n. ve směru Rosice nad Labem, kde bude trať nejprve podjíždět zmíněné mosty a teprve vedle areálu chemičky Paramo odbočí doprava, stejně jako mnou navrhovaný oblouk nahrazují úvrať ve směru na Chrudim. Z tratě zahrnuté v ÚP by ještě vycházela kolej na plánovanou vlečku s překladištěm, parkovištěm TIR a přístavem. Obě řešení je tak nasnadě zkombinovat. Oblouk oproti ÚP rozšířit na hranu prostoru parkoviště TIR a mezi pravotočivý a následující levotočivý oblouku doplnit výhybku s odbočkou na Chrudim.
Jo a ještě doplnění - poslední verze Medlešické spojky (dnes nazývané Ostřešanské) již na vstupu do žst. Pardubice hl.n. nevyužívá vlečkovou kolej, ale předpokládá mimoúrovňové křížení s tratí I. TŽK ještě před zast. Pardubičky. Důvodem je problematické úrovňové křížení I.TŽK pro vlakovou cestu k nástupištím. Investiční náklady se tak vyšplhaly na 3,7 mld. Kč. Pravděpodobně se jí tedy nedočkáme nikdy...
1) Jak psal jeden z předešlých komentátorů, neřeší to jednokolejný most Rosice - Pardubice hl. n.
2) Sice se odstraní jedna úvrať, ale jedna pořád zůstane - tj. potřeba obracení soupravy či řídících vozů pořád zůstává. A v době, kdy řídící vozy nejsou tabu, je to vcelku jedno.
3) Odstraní se tím jen kolize na choceňském zhlaví, která by vznikla Medlešickou spojkou (to už se tu kdysi řešilo).
4) Elektrika do Chrudimi - bude-li možná kvůli letišti - je poměrně logickým řešením, aby vzniklo spojení CV - PU - HK. Vlaky na Hlinsko (HB) budou sice částečně jezdit "diesel pod dráty", ale když se porovná podíl jízdy dieselu pod dráty u vlaků (Jaroměř -) HK - CV a PU - Hlinsko (- HB), je to poměrně jednoznačné.
5) Doprava uhlí po řece je NESMYSL. Stejně jako je nesmysl průplav Dunaj - Odra - Labe (ani sebevražedná EU nebude budovat vodní cestu přes Třebovické sedlo). Velká nevýhoda těchto projektů je velká setrvačnost, takže blokují rozvoj nejedné obce díky územním rezervám. Vnitrozemská vodní doprava vznikla o něco dříve než železniční, protože měla schopnost přepravy velkého objemu zboží s minimálními prostředky. Ale od dob železnice její význam postupně klesá a nejvýhodnější je tam, kde je potřeba co nejméně umělých staveb (tj. Dunaj - Rýn nebo východní Evropa se vyplatí, ty naše malé řeky mimo Labe ne).
Podle mého názoru je potřeba vyřešit hlavně úsek Rosice - Pardubice, buď ve stávající stopě dvě koleje, nebo narovnání podle ÚP, ale minimálně dvě koleje přes Labe. Medlešická spojka je poměrně konfliktní záležitost, takže asi nejjednodušší řešení by bylo (ve spojení s výše uvedeným) udělat vlaky HK - PU s přestupem v Rosicích na Chrudim.
Ale jak píše kolega MirekM - projektanti mají k dispozici více podkladů, takže je to ode mne jen taková teorie.
to jste právě přehlédl, že autorem navržené řešení jednokolejný most právě řeší (byť nedokonale).
Pokud by totiž vlaky směr chrudim byly napojeny obloukem ještě před mostem, vůbec by tento most nemuseli přejíždět a počet vlaků by se silně snížil
Nejlevnějším a nejefektivnějším řešením dané situace je rekonstrukce stanice P. - Rosice n. L. a následné vytvoření přestupních vazeb vlak/MHD, kdy většina vlaků od Chrudimi by byla ukončována právě v Rosicích. Ten, kdo by pokračoval do města, jel by MHD, ten, který dále na Prahu, Olomouc nebo Brno, by byl, bohužel, nucen přestoupit na navazující vlak a svést se na hlavní nádraží. Je pravdou, že most zůstává jednokolejný, ale zmenší se tímto počet pohybů přes kritické místo infrastruktury.
Furt levnější nežli jakákoliv nová trať, jisté problémy může způsobit §1 :-)
Astartoth
Lodní doprava je super výhodná zejména za stavu, kdy rejdaři neplatí z vlastní kapsy terénní úpravy, jezy a mosty, protože splavná řeka prostě je :-)
Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.
- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.