..: Jazyková škola na kolejích :..

Česko-polský nápis, foto: Přema Vlak není jen dopravní prostředek. Pro někoho je to pracoviště, pro někoho objekt tvůrčí fotografie, pro jiného zase zdroj romantiky nebo seznamovací kancelář… Pro mne byly vlaky, mimo jiné, místem prvního setkání s cizími jazyky. Vlakem jsem začal denně jezdit v době, kdy jsem se učil číst. A velice brzy mi do oka padly různé nápisy na dveřích, skříňkách, cedulkách, přepínačích a jiných hejblatech; a jen o málo později jsem si všiml toho, že mi některé z nich nedávají smysl. Vícejazyčné cedulky v osobních vozech se mi tak staly svéráznou Rosettskou deskou; vychutnával jsem si exoticky znějící Riscaldamento a vapore, lámal si jazyk na Ersatzteilschrank, zoufale dumal nad neznámými písmenky v Не высовываться, přemýšlel, proč němčině většinou stačí méně slov a proč si jsou italština s francouzštinou (když už jsem je dokázal odlišit) natolik podobné. Škola srovnávací jazykovědy na ocelových kolech.

To bylo v raných osmdesátých letech. O nějakou tu dekádu později mi cizojazyčné texty ve vlacích přinesly úplně jiné poznání. Nebo spíše údiv. Údiv nad tím, jak komplexně, vytrvale a do důsledků dokáží dráhy ty nečeské texty komolit. Mají snad ve stavu nějakého odborníka na gramatycké chibi, který svou náplň práce špatně pochopil? Soudě podle četnosti výskytu, možné by to bylo. Ostatně, posuďte sami. (A omluvte prosím kvalitu fotek; většina vznikala v posledních sekundách před zastavením vlaku. Dlouho jsem neměl odvahu s nimi a tímto textem vůbec jít ven – ale když si redakce řekla o okurkovou sezónu, má to mít.) (Redakce to kvituje s povděkem – poznámka editora.)

  1. Vůz řady Ampz na EuroCity lince Vídeň – Praha. Jeden přízvuk navíc v „arrêt“ a špatně rozdělená slova v italském textu.
  2. Tamtéž. Embergenza zní tak trochu opilecky…
  3. Jiné EC (vůz A149). Mezi jazykovými verzemi se nedokážeme dohodnout, jestli dveře otvírat klikou, nebo tlačítkem. Zato reformujeme psaní ruského S; ale alespoň je tady ta klika i v ruštině ještě dveřní.
  4. To tady (vůz Apee141) už je starobylá, byť i to s chybou; a zastavení to slízlo taky. Ruštinu někdo kompetentní fakt nemá rád. Schytala to ovšem i francouzština - nebo jsou ty dveře za jízdy opravdu ukecané?
  5. Žádný nápis není dost malý na to, aby nemohl obsahovat chybu. Zde jsme německému Schliessen sebrali jedno s, stejně mu ještě dvě zbyla.
  6. Přemýšlíte, ve kterém jazyce je chyba tady? Jistě, v ruštině, pokud nejde o parodii na tvrdou kavkazskou výslovnost koncovek. Ale větší chyba je v češtině. Devatenáct z dvaceti klientů netuší, co je to „představek“, a použitá předložka „na“ evokuje spíš účel odpadkového minikoše, u kterého je tahle nálepka umístěna, než sdělení o umístění něčeho, kam se vejde aspoň sáček od svačiny.

Chcete si spravit chuť? V těch starých áčkách a béčkách, která dodnes brázdí republiku na rychlících, se to kupodivu dařilo, i se složitými větnými konstrukcemi, apostrofy a přízvuky.

I když, jak vidno z té poslední, na italštině je nutno šetřit mezerami i textem. Bezcitné italské tlakové větrání je ovšem vedle výše uvedené ruské kliky-vykopávky asi nejhezčí nechtěnou perličkou.

Samozřejmě sem ale pronikají nové cedulky, a s nimi chyby dnešního střihu (ruština - první obrázek a francouzština - druhý obrázek).

Ve věku internetu, elektronických slovníků, automatické kontroly pravopisu a podobných pomůcek by se zdálo, že psát gramaticky správně dokáže i nepříliš cvičená opice. A přesto to nejde, a nejde, a nejde. Nebo mají opravdu na Nábřeží funkci prznitele cizojazyčných textů? Pokud ano, asi je tam už dlouho. Když se v osmdesátých letech rekonstruovalo brněnské hlavní nádraží, „kvalita“ cizojazyčných informačních nápisů to dotáhla až k jízlivému článku tuším v Rovnosti. Bodejť taky ne, když většina chyb byla tehdy v jazyce míru a socialismu; hned při vstupu do haly vítala cestující směrovka Прибитие поездов, alias nejspíš Přitlučení vlaků… Prý z toho byl tehdy politický průšvih zastíněný snad jen tím, kdy blanenský okresní týdeník pod fotkou okresního výboru KSČ přes tři sloupce otiskl - rovněž třísloupcový – tučný nadpis článku o neplatičích nájemného Žijí na úkor společnosti.

Tohle nám už dnes nehrozí. Teď už si jen odfláknutými samolepkami za pár korun děláme ostudu hned u vstupu do vagónů za desítky miliónů.

Autorský text


stannifer | 11.8.2013 (8:00)
Related newsopen/close

More on Komentáře

More from Česká republika (celá)


  1 2 3 4 5      Zpráv na stránku:   
11.08.2013 (13:27)  
paul2no: Už jsem chtěl říct "alespoň český text je v pořádku" a ony tam 2 chyby. :D
11.08.2013 (13:23)  
Když se mluví o chybách, nemohl jsem si nevzpomenout na toto, co jsem před časem vyfotil v Bbdgmee číslo 002:

http://www.k-report.net/discus/obrazky/52/02/805202.jpg
Correspondent or Member of ŽelPage Martin Grill  mail  
11.08.2013 (12:59)  
Komín: Má domněnka se opírá o to, že ještě v době, kdy tyto vozy vznikaly, se tolik neřešil potenciální výskyt anglicky mluvívích cestujících. Jazyky v podstatě odpovídají tomu, do kterých destinací jezdily přímé vlaky.

Co mě však neméně zaráží je, že autor uvádí vůz A na vlaku EuroCity. Měl jsem za to, že podobná zvěrstva se již nedějí... Hanba provozovateli.
11.08.2013 (11:27)  
...a ještě jedna poznámka, kouzlo nápisu "Záchodu se nesmí používat, pokud je vlak ve stanici" (a jeho cizojazyčných mutací) mohli ocenit zejména cestující, kteří cestovali v loňském grafikonu vozem WLAB, řazeném v noční Šíravě (nebo co to bylo za vlak) jako přímý vůz do Krakova, a to především v žst. Bohumín, kde měl vlak zhruba tříhodinový pobyt. Inu, když musíš, tak musíš... :-)
11.08.2013 (11:21)  
Krásný článek... :-)

A když vidím ty klasické "béčkové" štítky, nedá mi to nevzpomenout si, jak jsem měl vloni tu čest pohovořit s profesorem Brunim z Itálie. Když se řeč stočila na jazyky, tak jsem se mu přiznal, že jediná věta, kterou já umím italsky, je právě: "E pericoloso sporgersi!" (Která mně mimochodem utkvěla v paměti z přednášek z konstrukce vozidel od pana docenta Jandy.) Na to se pan profesor pousmál a pravil, že jediná věta, kterou pro změnu on umí v němčině, zní: "Nicht hinauslehnen!" :-)
Registered user Komín  mail  
11.08.2013 (11:06)  
Když se tu naskytl takovýhle článek, nevíte, proč jsou ve vozech A(p)ee, B(p)ee a WLABmee mnohé nápisy v češtině, ruštině, francouzštině, italštině, němčině, ale angličtina chybí, a to přestože jsou tyto vozy z minulého desetiletí cca?
11.08.2013 (10:45)  
Ono toho bude možná i víc. Na třetím snímku je v ruském textu Y místo У, slovo остановка je napsáno chybně s "o", v arrêt je ѐ (pokud na ne úplně ostré fotce vidím dobře) a dveře jsou "aloquée" místo "bloquée". Та "ostonovka" se zdá být standardní chybou, je i na čtvrtém snímku. Na pátém jsme navíc italskému "della" taky vzali jedno "l", ještě mu jedno zbylo. U šestého nějak z francouzštiny vypadla předložka. Na posledním je pak v italském textu obyčejné české "á" místo správného "à".

Díky za článek, přiměl mě si konečně vyrobit účet na želpage.
Registered user stoupa  mail  
11.08.2013 (8:54)  
Milý článek, milá vzpomínka. Dík.

A možná příležitost si zavzpomínat i na "srandičky", které z toho vznikaly a mezi lidem kolovaly. Začnu oním federálním: "Nehihňajte sa z okien!

A v "Mockbě" mně fascinoval nápis na dveřích metra: "Ně prosloňjať sa" ...
  1 2 3 4 5      Zpráv na stránku:   

Comments are users' expressions.
ŽelPage has no liability for their contents.

- Correspondent or Member of ŽelPage, - Editor or ŽelPage Administrator

Add comment
Comments are only allowed for registered users.
Before you insert your comment, you have to log on or register.
Sign in
 
 
  
 
   Register

© 2001 - 2024 ŽelPage - Webmaster


Info
informacni okenko