Bohumín - Kamarád Honza Holinka opět pořádá 15.9.2007 turistickou akci na jednom ze železničně zajímavých objektů našeho předválečného opevnění. Po červnové akci na StM-S50 u Branné se tentokrát jedná o skutečně raritní MO-S5 "Na trati" nedaleko Bohumína. Využil jsem možnosti zúčastnit se cesty organizátora na předakční rekognoskaci a nasbírat materiál pro tento článek. Abych předešel drobným mýlkám, které vznikly po předešlém článku - nemám nic společného s organizováním akce. Na mne se prosím neobracejte. Tato témata mám již delší dobu v jakémsi "redakčním plánu" a se skutečným organizátorem domlouváme pouze časovou synchronizaci článků s akcemi, aby mohl být využit co nejlépe jejich potenciál. O samotném plánu akce jsem informován stejně jako Vy pouze z propozic sestavených organizátorem. Jen podotýkám, že název akce ani článku nesouvisí se současnými hranicemi, ale s hranicemi historickými.

Objekt těžkého opevnění MO-S5 "Na trati" byl vybetonován v červenci roku 1936. V okolním prostoru budoucího objektu se museli plánovači vyrovnat s faktem, že kolmo k hlavní obranné linii zde vedla dvoukolejná železniční trať z Bohumína do dříve německého Annabergu (dnes polské Chałupki) po poměrně vysokém náspu. Okolní terén je navíc vhodný k masívnímu využití tanků, takže bylo nutné pokrýt okolí dosahem protitankových zbraní. Naše opevnění bylo stavěno na principu bočních paleb. Jeho důsledné dodržení při vzájemném pokrytí mezi sousedními objekty vytvářelo podél bráněné hranice nepřerušený postřelovaný pás, který byl vysokým železničním náspem narušen. Problém byl vyřešen zabudováním objektu MO-S5 v km 278,8 přímo do náspu trati. Došlo k jeho rozdělení do dvou vzdáleně zrcadlových částí, z nichž každá byla umístěna na jednu jeho stranu a vyzbrojena protitankovým kanónem a dvojicí těžkých kulometů v hlavních střílnách. Obě byly poté propojeny pod železniční tratí 22 metrů dlouhou chodbou. Tím vlastně došlo k tomu, že frekventovaná dvoukolejná trať vede po jeho střeše. V rámci těžkého opevnění jde o řešení naprosto ojedinělé. Podobná lze zaznamenat pouze v systému opevnění lehkého (LO). Velmi vzácně byl oboustranný objekt LO zabudován přímo do silničního nebo železničního náspu, častěji došlo k jeho rozdělení na dva jednostranné podobně jako u MO-S5 ovšem bez použití spojovací chodby. Unikátnost tohoto řešení byla důvodem zařazení MO-S5 v srpnu 2004 do památkové ochrany.

Výstavba objektu se neobešla bez omezení železničního provozu. Nad hloubenou spojovací chodbou bylo vybudováno provizorní přemostění a v případě potřeby docházelo k výlukám jedné nebo druhé traťové koleje. V rámci nyní probíhajících stavebních úprav byl dočasně obnažen jeden z původně skrytých betonových stavebních prvků objektu. Konkrétně se jednalo o část ochrany proti vysoké spodní vodě. V místě procházející trati je tento prvek u obou částí nelogicky vyvýšen a tvoří jakési sokly. Je domněnka, že tyto sokly byly v roce 1936 vybetonovány, aby pomohly nést mostní provizoria.

Do roku 2000 byl objekt MO-S5 opuštěný, zanesený odpadky a částečně zatopený. Spojovací chodba a týlová patra obou částí objektu se nacházejí pod hladinou spodní vody, kterou určuje nedaleko tekoucí řeka Odra. Zatopení bylo způsobeno proražením studny, která má ze zmíněných důvodů hladinu vody nad úrovní podlahy. V roce 2000 byl ovšem založen Klub vojenské historie Bohumín, jehož členové začali objekt čistit, opravovat a rekonstruovat do původní podoby. Hlavně díky němu došlo k jeho zpřístupnění veřejnosti. Klíčová byla v tomto hledisku oprava proražené studny.

Když se osádka MO-S5 dozvěděla o výstavbě dálnice D47 přímo přes objekt a o jeho plánovaném zasypání náspem, samozřejmě to nechtěla nechat jen tak být a tak z její iniciativy začaly probíhat jednání o úpravách projektu za účelem záchrany unikátu. Než bylo dosaženo definitivní podoby, bylo projednáváno velké množství variant. Bohužel nebylo možné ponechat nezměněný stav. Dálnice povede o něco severněji, takže objekt nepohltí, pouze těsně mine. Železniční trať vedoucí přes objekt ho musela bohužel opustit. Dálnici bylo nutné přemostit, proto byla trať přeložena o něco západněji na nový násep. MO-S5 se nyní nachází přímo u paty tohoto náspu. Provoz na přeložce byl zahájen v létě 2006. Dálnici bylo potřeba přemostit též silnicí Bohumín - státní hranice. Pro stoupající násep této silnice byl vybrán právě prostor mezi oběma částmi MO-S5, kudy původně vedla železniční trať. Nově vzniklá dopravní situace je spletitá, nicméně pohled na stále přístupný objekt MO-S5 je i nadále zajímavý, za což je nutné poděkovat právě KVH Bohumín.

Nyní musím zmínit ještě jednu související stavbu. Západní část objektu MO-S5 nemá plnohodnotný vchod. Je vybavena pouze nouzovým výlezem do tzv. diamantového příkopu. Jeho využití k průchodu strážných pod tratí bylo shledáno jako nevhodné. Aby byl zajištěn bezpečný přechod strážných přes železniční trať, byl v týlu objektu vybudován ještě další betonový podchod. Ten se do současnosti dochoval, ale do nedávna byl uzavřen z důvodu jeho využití pro inženýrské sítě. I on přežije výstavbu dálnice, bohužel jako zakonzervovaný a zasypaný. Místo něj byl vedle něj vybudován podchod nový, podobný originálu, který mohou návštěvníci využít k bezpečnému průchodu pod novou silnicí.

KVH Bohumín kromě objektu MO-S5 "Na trati" zpřístupňuje a opravuje i sousední východně položený objekt MO-S4 "U šedé vily". Ten ovšem není v tak pokročilé fázi rekonstrukce.

Děkuji Pavlovi Bílkovi za poskytnutí potřebných informací a poskytnutí některých fotografií z webu KVH Bohumín.