..: Hloubkaři postrachem železniční dopravy na konci války :..

Ilustrační obrázekSpojenecké stíhačky (tzv. Hloubkaři nebo kotláři) jsou neodmyslitelně spojeny s posledními měsíci druhé světová války v českých zemích. Bilance jejich útoků na železniční dopravu zahrnuje stovky z provozu vyřazených lokomotiv, zničených a poškozených vozů.

Až do poloviny roku 1944 se území dnešní České republiky, které leželo v hlubokém týlu nacisty okupované Evropy, letecká válka až na výjimky v podstatě nedotkla. Situace se změnila poté, co se české země dostaly do operačního prostoru americké 15. letecké armády, která měla základny v jižní Itálii. Obyvatelé Čech a Moravy tak mohli nejen často sledovat kondenzační pásy bombardovacích svazů směřujících na cíle v Německu a Polsku a vzdušné souboje, ale nálety byla postižena i česká a moravská města (např. Plzeň, Most, Cheb, Pardubice, Brno, Ostrava aj.).

Od února 1945 se začali v rostoucí míře na českém nebi objevovat tzv. hloubkaři - spojenecké (resp. americké) stíhací letouny, které útočily na pozemní cíle - na nepřátelská letiště a především na železniční a silniční dopravu. Tyto úkoly plnily všechny tři hlavní typy amerických stíhaček: P-51 Mustang, P-47 Thunderbolt a P-38 Lightning, které byly původně určeny k doprovodu bombardérů. Ofenziva hloubkařů u nás vyvrcholila mezi 15. dubnem a 4. květnem 1945. V té době měly hlavní slovo thunderbolty z 9. letecké armády (taktické letectvo), které výrazně omezovaly a někde i zastavily provoz na železnici. Mimochodem, slovo "hloubkař" pochází z německého "Tiefflieger" (tj. hloubkový letec), v češtině se vžilo také označení kotlář, protože útoky byly namířeny v prvé řadě proti kotlům parních lokomotiv. V němčině se používá "Jabo" (tj. Jagdbomber - stíhací bombardér).

Pumy minuly vlaky v Dobřichovicích

Dokumenty domácí provenience zachycují stovky hloubkových útoků v tehdejším protektorátu. Jako příklad jsem vybral případ, který je svým způsobem atypický, protože pro hloubkaře skončil naprosto neúspěšně. Když se 19. dubna 1945 kolem 9. hodiny přihnalo ke stanici v Dobřichovicích (okr. Praha-západ) devět letounů z 362. stíhací skupiny se zavěšenými 500liberními pumami, hrozilo nebezpečí nejvyššího stupně. Hloubkaře zřejmě přilákalo množství krytých a plošinových vagonů naložených tanky. Na sousedních kolejích byl navíc odstaven lazaretní vlak a další souprava s příslušníky Hitlerjugend. Obavy se nakonec ukázaly zbytečnými - žádný přímý zásah nebyl zaznamenán! Jeden vagon z vojenského transportu exploze odhodila stranou a jedna kolej byla přerušena. Ostatní pumy dopadly na břehu Berounky a do zahrad nedalekých vil, z nichž některé poškodily. Hloubkaři poté stanici postřelovali kulomety, přičemž zahynuly dvě osoby a čtyři byly zraněny. Také Američané přiznali, že žádná ze šetnácti pum netrefila cíl, a nárokovali poškození dvou tanků. Není bez zajímavosti, že podle plánu měli od 6.25 do 11.30 operovat mezi Freibergem v Sasku a severočeským Mostem, tj. asi 80 kilometrů daleko, a že jako cíl piloti udali "M/Y Mokropetz" - míněny byly zjevně Mokropsy, kde se ale nachází zastávka, zatímco zkratka M/Y znamenala "marshalling yards", česky seřaďovací nádraží. Takové odchylky, resp. chyby v určení lokality nebyly z jejich strany vůbec ojedinělé.

Ilustrační obrázek
Plášť pumy, která nevybuchla na zahradě jedné vily nedaleko dobřichovického nádraží (foto autor).

Další útoky hloubkařů 19. dubna 1945

Ze souhrnného hlášení ředitelství protektorátních drah v Plzni o hloubkových útocích vyplývá, že 19. dubna 1945 byla v jeho obvodu železniční doprava napadena na jedenácti místech. Na seřaďovacím nádraží v Berouně hloubkaři zanechali po odletu v 9.10 šest lokomotiv s proděravěnými kotly (č. 365.013, u níž bylo napočítáno 117 průstřelů, 375.022, 412.004, 324.219, 354.7113 a 486.004). Ve voze BMB BCe 2-21231 z osobního vlaku č. 602 si útok vyžádal jednoho mrtvého, tři težce a jednoho lehce zraněného cestujícího.

Tvrdý úder zasadili hloubkaři výtopně ve Zdicích, ale nad jeho výsledkem visí otazník. Zmíněné hlášení uvádí, že mezi 8.08 až 8.20 bylo zasaženo 15 (!) lokomotiv, ale údajně všechny zůstaly provozuschopné...

Další lokomotivy byly vyřazeny z provozu ve Vráži, v Králově Dvoře a Hořovicích (okr. Beroun), mezi Domažlicemi a Českou Kubicí a jinde. U Žihle (okr. Plzeň-sever) na trati Plzeň - Žatec byl zničen vůz s municí z transportu č. 176896. Všechny tyto útoky se obešly bez zranění. Naopak tragické následky měl útok u Mníšku pod Brdy (okr. Praha-západ). V jedoucím nákladním vlaku zemřeli tři železničáři (dva mají hrob v Dobříši), lokomotiva neznámého čísla byla pochopiteně prostřílena.

V Hýskově (okr. Beroun) se stal terčem čtyř hloubkařů vojenský transport č. 470172. Lokomotiva č. 354.0108 z rakovnické výtopny byla vyřazena z provozu, množství převážených automobilů bylo zapáleno, celkem osmnáct nákladních a tři osobní vozy byly poškozeny. Jeden voják a jedna žena z Hýskova zemřeli, dvanáct vojáků a Karel Štětka z Hýskova utrpěli zranění.

Hloubkaři obvykle varovali

V případě objektů, které evidentně sloužily nebo podle úsudku pilota by mohly sloužit vojenským účelům (lokomotivy, nákladní a cisternové vozy, plošinové vozy s vojenskou technikou, výtopny apod.), hloubkaři útočili obvykle bez varování. Pokud šlo o osobní vlak, přeletěli trať nebo nad ním zakroužili, aby upozornili na svou přítomnost, a tak vlaková četa a cestující měli čas vystoupit a uchýlit se do bezpečí. Nebylo to samozřejmě pravidlem (někdy strojvedoucí okamžitě nezastavil - bránil mu ve výhledu např. les nebo byla špatná viditelnost), obětí hloubkových útoků se odhadem staly stovky lidí, nejvíce mezi německými uprchlíky (tzv. národními hosty).

Hloubkaři byli vyzbrojeni kulomety ráže 12,7 milimetru (lightningy též kanonem ráže 20 milimetrů), jejichž kadence dosahovala 750 ran za minutu. Někdy útočili i pumami o hmotnosti 250 nebo 500 liber (113, resp. 227 kg) a raketami ráže 127 milimetrů. Při počtu šesti (mustangy) či osmi kulometů (thunderbolty) byla tedy palebná síla značná. Jejich kulky bez problémů probíjely plášť kotle i samotné topné trubky (pamětníci se zmiňují i o otvorech v kolejnicích a kolech lokomotivy). Vzhledem k principu fungování parních lokomotitv stačil teoreticky i jeden průstřel na citlivém místě, aby byla dříve nebo později v důsledku poklesu tlaku páry znehybněna. Domnívám se proto, že je přesnější v souvislosti s hloubkaři mluvit o "vyřazení z provozu" než o "zničení" příslušné lokomotivy. Jelikož na sklonku války se přirozeně prodlužovala doba opravy poškozených lokomotiv, dá se předpokládat, že v březnu nebo dubnu 1945 zasažené stroje se do služby vrátily až po osvobození. V pramenech jsem se nesetkal s případem výbuchu kotle nebo totální destrukce hloubkaři prostřílené lokomotivy.

Stíhačky létaly nízko nad zemí, lidé tak mohli pilota spatřit v tmavé kukle a s kyslíkovou maskou - odtud asi pramení tvrzení svědků, že hloubkaři byli černoši! Ve skutečnosti američtí piloti černé pleti tehdy sloužili pouze v jediné stíhací (332.) skupině...

Ilustrační obrázek - Stíhací letoun P-47 Thunderbolt
Stíhací letoun P-47 Thunderbolt odpaluje rakety proti pozemnímu cíli. (ilustrační foto; zdroj: Wikipedia)

Odhad škod při hloubkových útocích

Je třeba vzít v úvahu, že jakákoliv kvantifikace škod způsobených hloubkaři bude nepřesná či neúplná - je to dáno tím, že se bude nutně opírat pouze o ty prameny, které se dochovaly. Na jedné straně díky tomu, že protektorání správa fungovala až do samotného konce války, máme celkem dobrý přehled o útocích na tomto území, na straně druhé množství relevantních dokumentů v bývalých Sudetech se nenávratně ztratilo...

Řádový odhad škod:
Železniční doprava: stovky z provozu vyřazených lokomotiv, více než tisíc zničených nebo poškozených osobních, nákladních a cisternových vagonů (plus zasažené budovy, servisní zařízení, přerušené koleje apod.)
Letiště: asi 300 zničených německých strojů (plus zasažené hangáry, postavení flaku, přístávací plochy apod.)
Silniční doprava: stovky zničených vojenských a civilních vozidel, koňských potahů zemědělců a německých uprchlíků apod.

Ilustrační obrázek - Stanice v Rokycanech po náletu hloubkařů v roce 1945
Zničené vozy ve stanici v Rokycanech po jednom z útoků hloubkařů v roce 1945 (foto z archivu Miroslava Petra)

Pokud by se čtenáří chtěli o hloubkových útocích dozvědět více, doporučil bych jim především dokumenty uložené v Národním archivu v Praze: hlášení železničních služeben, které jsou z věcného hlediska asi nejvěrohodnějším zdrojem, a četnických stanic a kroniky železničních stanic (momentálně jsou nepřístupné), dále situační zprávy okresních úřadů, obecní a městské kroniky. Základními publikacemi o letecké válce nad českými zeměmi jsou Poslední akce (K. Foud, J. Vladař a V. Krátký) a Mustangy nad protektorátem (J. Rajlich). Množství zmínek o hloubkařích najdete rovněž v regionální literatuře. V neposlední řadě můžete navštívit Blog o hloubkařích.

Zdroje:
SOkA Praha-západ, fond Okresní úřad Praha-venkov-jih, karton č. 70, sign. III/2, hlášení četnické stanice v Dobřichovicích
Air Force Historical Research Agency, roll B 5653, Ninth Air Force Summary of Operations No. 109 — 19 April 1945
Národní archiv, fond Sbírka staničních kronik, karton č. 9, Dobřichovice
Národní archiv, fond Ministerstvo železnic, karton č. 4767, inv. č. 1380-45


Filnorm Poslat mail autorovi | 3.2.2007 (12:00)
Ostatní: TwitterLinkuj.cz!Jaggni to!Google Bookmarksvybrali.sme.skDalší služby
Related newsopen/close

More on Military

More from Česká republika (celá)


Registered user Filnorm  mail  
05.02.2007 (12:23)  
Díky všem za zájem a příznivé hodnocení! Zdraví Filnorm
03.02.2007 (22:21)  
Diky diky, zajimavy a poucny clanek z historie, takovych vice na ukor cerne kroniky a tiskovych zprav CD ;-)
03.02.2007 (18:49)  
Super článek. Praděda jezdil na Buštěhradce s náklady mezi Prahou a Falknovem (Sokolovem). Prý před útokem na jeho mašinu hloubkař jednou přetěl, praděda stačil skočit na brzdu a v nižší rychlosti vyskočit, ale jak jsem napsal prý, ověřit to již není jak...
Registered user mira 
03.02.2007 (17:55)  
Pěkný článek, chválím. Po delší době větší zpestření a zároveň poučné.

Comments are users' expressions.
ŽelPage has no liability for their contents.

- Correspondent or Member of ŽelPage, - Editor or ŽelPage Administrator

Add comment
Comments are only allowed for registered users.
Before you insert your comment, you have to log on or register.
Sign in
 
 
  
 
   Register

© 2001 - 2020 ŽelPage - Webmaster


Info
informacni okenko