Plzeň – Cesta vlakem mezi hlavním městem a Plzní bude od prosincové změny jízdního řádu o více než 10 minut rychlejší. Největší zásluhu na tom má nově vybudovaný tunel mezi Plzní a Ejpovicemi, jehož jižní tubus byl slavnostně otevřen v pátek 16. listopadu 2018. Práce na tunelu probíhaly více než tři roky a cena tunelu se vyšplhala na neskutečných 6,8 miliardy korun. Názory na tuto stavbu, největší svého druhu za poslední roky, se různí, neboť ne všem tato stavba zkrátí dojíždění za prací či do školy. Začít bychom však měli pozitivy této stavby, která stála nemalé úsilí řady lidí.
Cesty Praha – Plzeň na prvním místě
Hlavním cílem stavby bylo nepochybně další zkrácení jízdní doby mezi západočeskou metropolí a Prahou. Celá trať prochází už řadu let rekonstrukcí, po dokončení druhého tubusu bude kompletně hotový úsek z Plzně do Berouna, což je úctyhodných 70 kilometrů. Paralelně s Ejpovickými tunely probíhá i rekonstrukce stanice Beroun, jejíž dokončení bude dalším důležitým milníkem. No a úsek Beroun - Praha? Ten by si zcela jistě zasloužil vlastní článek, vzhledem ke stále nejasné koncepci, kudy se bude rekonstrukce tohoto úseku ubírat. Ale zpět na západ. Mnoho lidí denně dojíždí z Rokycan do Plzně a právě zde můžeme mluvit o největší časové úspoře. Rychlík tuto vzdálenost nově urazí za 11 minut, v současnosti cesta zabere 17 minut. Díky novému tunelu tak bude cesta vlakem z centra Plzně do Rokycan rychlejší než cesta autem, což jistě povede k větší využívanosti veřejné dopravy mezi oběma městy.
A původní trať?
S otevřením tunelu dochází k definitivnímu ukončení provozu v úseku Plzeň – Chrást u Plzně, což přináší nemalé komplikace obyvatelům okolních obcí. Přes Chrást u Plzně dosud jezdily vlaky osobní dopravy z Plzně do Rokycan, resp. do Berouna, a samozřejmě také vlaky, které zde odbočují na trať 176 do Radnic. Cestující z Chrástu a okolí tak měli rychlé a časté spojení s krajským městem. A jak tomu bude nadále? Možnost využít vlaky od Rokycan a Berouna odpadá, jelikož pojedou z Ejpovic přímo do Plzně mimo již zmíněnou stanici. Cestujícím tak zbývá jediná možnost, využívat vlaky Radnice – Plzeň, u kterých však také dojde k navýšení cestovní doby, a to kvůli nutné úvrati v Ejpovicích. Nesmíme zapomínat také na zastávku Dýšina, která se dnes nachází v úseku Ejpovice – Chrást u Plzně a ocitne se tak mimo koridor. Ta ponese nové jméno Dýšina-Horomyslice a dle nového jízdního řádu bude fungovat jen do doby, než vznikne nová zastávka Dýšina v úseku Plzeň – Ejpovice.
Problémem jsou parní lokomotivy i toalety
Pár dní před samotným otevřením tunelu přišel šok nejen pro všechny příznivce parních lokomotiv, ale především pro jejich provozovatele. Kvůli protipožárním čidlům totiž do tunelu nebudou moci vjíždět zatopené parní lokomotivy vyvíjející tažnou sílu. V praxi to znamená, že parní lokomotiva bude moci projet tunelem pouze s přípřežní lokomotivou. Provozování parních vlaků v tomto úseku se tak do budoucna výrazně prodraží. Další problém představují starší soupravy, které se zde vyskytují zejména na osobních vlacích. Ty totiž nemají uzavřený systém toalet a použitá pevná jízdní dráha neumožňuje vsakování splašků. České dráhy chtějí situaci řešit zamykáním toalet v tomto úseku, ale jak bude tato novinka fungovat v praxi, ukáže teprve čas.
Pár faktů závěrem
Drážním úřadem byl provoz v jižním tubusu povolen dne 15. 11. 2018 v 15.50. "Výstavba nového úseku probíhala v rámci modernizace III. železničního tranzitního koridoru. Zkušební provoz je povolen do 31. prosince 2019. Z důvodu náročnosti kontrolního procesu byly kontroly rozloženy do dvou dnů – první část byla zkontrolována již v úterý 13. listopadu, další část prošla obhlídkou ve čtvrtek 15. listopadu. Severní tubus našeho dosud nejdelšího železničního tunelu v Česku závěrečná kontrolní prohlídka teprve čeká," uvedl tiskový mluvčí drážního úřadu Martin Novák. V průběhu zkušebního provozu se bude tunelem jezdit pouze padesátikilometrovou rychlostí, není však vyloučeno, že ještě před jeho ukončením se bude povolená rychlost zvyšovat. Po kompletním dokončení projektu a zahájení běžného provozu by měla být traťová rychlost v tunelu 160 km/h. Tunel nebude trvale osvětlen v celé své délce, ale pouze u vstupů do propojek a zabezpečovací systém ETCS se bude dodělávat zvlášť, jeho dokončení se plánuje na rok 2021.
Zdroj: zdopravy.cz, Drážní úřad, Foto - Tomáš Pelech
>>>>>>>>>Nezavěšený postrk je stále lege artis. Ovšem s dalším vylepšováním trati z Prahy na západ to budou mít parní mašiny horší a horší. Ale co, koně taky nesmějí na dálnici.
A.L.: Úvrať v Chrástu nikdy nebejvala. Tam se normálně přestupovalo! Přijel vlak z Plzně a hned to jelo, žádný zbytečný zajíždění do Ejpovic. ;--)
Hele, a doteď se to zvládalo bez úvrati??
Jinak z místa rozdělení u Doubravky je do do žst. Chrást 10 km přes Ejpovice a 8.6 km po staré trati. Rozdíl je 1.4 km.
Rozdíl v jízdní době je teda asi 1 minuta, plus další řekněme 4 minuty na 2 zastavení navíc (Ejpovice, Dýšina).
Úvrať navíc tam NENÍ, jen se přesunula z Chrastu do Ejpovic.
Jinak řečeno: Kolik času měly ČD na to, aby si zařídily potřebná vozidla?
Pevná jízdní dáha byla jasná už při výběru zhotovitele...
A k párám mám dotaz: Je stále ještě možné použít nezavěšený postrk, např. řady 210?
A to pro cesty z Plzně do Rokycan, přičemž nezavěšený postrk ukončí práci v Ejpovicích, využije místní výhybky a vrátí se po druhé koleji. Do Plzně je to po 8‰ spádu a tak to parní vlak zvládne výběhem.
A v nejhorším může pára přes Nezvěstice. U historického/zážitkového vlaku by takové prodloužení jízdní doby nemuselo vést k odlivu cestujících do autobusu.
Tunel Čremošné, jakož i jiné "moderní" tunely z časů parního provozu, má odvětrávací "komínek" a kromě toho u dlouhých tunelů se používalo "kouřové mezidobí" pro vjezd dalšího vlaku. I tak to asi nebylo nic moc, když dlouhotunelové tratě (kromě okolí Zvolena i Veselí - Nově Mesto) byly mezi prvními, kde ČSD masivněji nasazovaly diesely. Na druhou stranu, ten občasný nostlagický vlak by v tunelu nenakouřil tolik, jak štokr vlekoucí nákladní vlak do kopce.
Činná mašina pálí podstatně víc uhlí, než k službě pohotová a taky vyrábí podstatně víc kouře.
Jaký je rozdíl mezi kouřem parní lokomotivy vyvíjející tažnou sílu a kouřem lokomotivy pouze zatopené spalující polskou náhražku uhlí jsem nepochopil. To je takový problém požární signalizaci na chvíli vypnout? Kolik parních lokomotiv tunelem ročně projede? 10?
Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.
- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.