..: Doprava 21. století? V jižních Čechách ani náhodou! :..

242.239-2, foto: Michal DemčilaČejetice — Je chladná lednová neděle, za okny skučí vítr a ze šedivé oblohy se snáší spousta velkých bílých sněhových vloček. Sedím u stolu a při výtečném obědě debatuji s kamarádovou rodinou. Divím se, že i při tristním stavu veřejné hromadné dopravy v Jihočeském kraji ještě nemají vlastní automobil. A to jsou na tom Čejetice společně s dalšími menšími obcemi na jižní části trati 190 téměř nejhůře. Absurdní je, že například v úseku Černý Kříž – Nové Údolí na trati 194 jezdí vlaky v hodinovém intervali i přesto, že v Novém Údolí „dávají lišky turistům dobrou noc“, zatímco třeba na trati 226, používané cestujícími celoročně, jezdí sice často zdvojené Regionovy, avšak krom jedné ranní výjimky v lepším případě po dvou hodinách.

Po dojedení posledních soust děkuji za jídlo i nocleh a pomalu se připravuji na odchod. Vlak mi jede za patnáct minut. Opouštím vyhřátý dům a sněhem se brodím k nádraží. Na kabátě mi přistává spousta ledových krystalů, ale jejich život je krátký. Pomalu tají, aby je zas mohly nahradit další. Přicházím ke kolejím. Ze zvyku si sahám na zadní kapsu, kde by se měla nacházet peněženka. S hrůzou zjišťuji, že kapsa je prázdná! Obracím se tedy čelem vzad a co nejrychleji pospíchám zpět k domu. Rozrážím vrátka a řítím se ke zvonku. Tisknu jej a doufám v záchranu. Čas se neuvěřitelně vleče, v hlavě mi pomalu ubíhají vzácné sekundy. Slyším kroky. Paní domu otvírá dveře a s úsměvem mi podává peněženku. S hlubokým oddechnutím jí děkuji a dávám se na zběsilý úprk k nádraží.

Letmým pohledem na hodinky zjišťuji, že do odjezdu vlaku zbývají pouhé čtyři minuty. Mokrý sníh se mi lepí na podrážky a značně ztěžuje běh. Zdá se, jako by mi koleje kamsi utíkaly. Další pohled na hodinky. Minuta. „To bych mohl stihnout!“ říkám si v duchu. V dálce však již slyším přijíždějící vlak. Naděje v podobě zpoždění zklamala. Přejezd přede mnou začal zlověstně cinkat. Abych se dostal na peron, musím přejezd přejít. Raději dávám ocelovému kolosu přednost a doufám, že na mne chvilku počká. Hned po průjezdu vlaku zvyšuji svou rychlost na maximum. Běžet se nedá, neboť sníh stále přibývá a klouže. 100 metrů. Hvizd píšťalky. Zoufale mávám na průvodčí, ale ta si mne nevšímá. Dveře se za ní prudce zavírají, a vlak se dává do pohybu…

Naprosto vyčerpán se opírám o lampu a ani nevnímám její chlad. Co teď? Další vlak mi jede za šest hodin. Zhluboka oddechuji a doufám v zázrak. Potřebuji být doma co nejdříve. Kdybych tu měl čekat, přijedu v deset večer. Rodiče nejsou doma a nenapadá mne nikdo, kdo by mne mohl odvézt.

Stanice Čejetice, foto: Štěpán Kučera Náhle mi hlavou probleskla nadějná myšlenka. Co kdybych došel pěšky do Ražic na rychlík? Šest kilometrů, to bych měl za hodinu stihnout! Vydávám se tedy vstříc loterii. Mé kroky vedou po silnici, tudíž by mi s trochou štěstí mohlo zastavit i nějaké auto.

Z těžkých šedých mračen se bez ustání sype další sníh. Poslouchám sténající led, co zakrývá rybník po mé pravici, a pomalu se blížím ke známé vesnici Sudoměř. Kdysi po této silnici kráčeli odhodlaní a stateční žižkovi bojovníci. Já jsem jen odhodlaný – stihnout rychlík, a co nejdříve napsat úředníkům na krajském úřadě. Procházím středem vesnice, nikde nevidím živou duši. Ani pes nezaštěká.

Znaven rychlou chůzí po krajnici nepříliš dobře prohrnuté silnice usedám na starý kamenný patník ke krátkému odpočinku. Přibližně kilometr daleko vidím kouřící komíny ražických domků. Za zády mi crčí voda vytékající ze zamrzlého rybníčku. Ze stromů opodál na mne kráká několik havranů, asi je ruším z rozjímání nad sněhovými vločkami. V dálce slyším známý hukot – vlak. Vystrašeně koukám na hodinky, rychlík by měl ovšem jet až za čtvrt hodiny. Po chvíli ze zářezu vyjíždí ucelená souprava „uhláků“ s modrokrémovým esem v čele a víří za sebou spousty sněhu. Po chvíli pokračuji v cestě do Ražic.

Stanice mne vítá vytopenou čekárnou a funkčním automatem. Kupuji si jízdenku a jednu kávu na zahřátí. Rychlík přijíždí s deseti minutami zpoždění, to ale vůbec neřeším a jsem rád, že se dostanu domů. Ve Strakonicích na mne již čeká vyhřátý motorák. Tentokrát mi ani nevadí, že se budu čtyřicet minut kodrcat v nepohodlném a zastaralém šukafonu. V duchu nadávám na jízdní řád v Jihočeském kraji a na všechny, co za ním stojí. Jsem vděčný, že alespoň do Blatné jezdí vlak od Strakonic i Březnice v pravidelném dvouhodinovém intervalu.

Tímto článkem bych chtěl apelovat na objednatele dopravy, aby se pokusil současný stav zlepšit a umožnil lidem z vesnic nezávislost na osobním automobilu, studentům a důchodcům větší mobilitu, a dopomohl tak ke spokojenosti všech.


Matouš Vinš Poslat mail autorovi | 8.1.2011 (8:00)
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Jízdní řád

Další z regionu ČR Jihočeský


  1 2 3 4 5 ... 7      Zpráv na stránku:   
16.01.2011 (21:13)  
musím uznat,že ty spoje mají poněkud nelogicky rozhozené.
V 15 minutách si člověk může vybrat z několika vlaků a pak další 2 hodiny pauza. Ale nto není to nejhorší. české dráhy jezdí na objednání krajů a každý kraj myslí převážně na sebe a na svůj prostor a z toho důvodu je dostat se z olomouce do kroměříže nesmírně složité a člověk musí 4 krát přestupovat.
Z toho důvodu bych navrhoval aby u nás začal platit stejný systém jako na slovensku,že by vlaky nejezdily na objednávku krajů ale na objednávku státu aby lidé za to že jedou do jiného kraje nepykali
registrovaný uživatel EMD 
11.01.2011 (16:25)  
MJ: v JČ byla ještě nedávno doba, kdy se dalo říct, alespoň na meziměstských tratích: ono něco pojede, bohužel tato krásná doba zkončila a my se musíme řídit přesným JŘ. A toto velmi odrazuje od cestování VHD, musíme se opět dostat na dobu "ono něco pojede" a "já třeba chvilku počkám". Dalo by se to přirovnat k MHD, kdy se člověk nědívá do JŘ a prostě přijde bez ptaní na zastávku stylem něco pojede a za chvíli to opravdu jede. V případě VHD se musíme dostat alespoň na stav, moc toho nejede, ale vždycky v půl něco jede a na konečné se dá přestoupit a tam hned jedou naráz spoje do různách směrů...
11.01.2011 (16:19)  
Byla doba, kdy se aspoň vlakem po jihu Čech dalo jezdit. Teď už je auto nezbytností všude.

Ostatně, co si o novém konceptu JŘ, kdy skoro nic nejezdí, myslí cestující, vypovídá obsazenost spojů. Takže už nejen autobusy vozí někdy "až" 5 cestujících. (Trochu čísel dám k článku o kaplické návaznosti.)
Akorát u vlaků je to větší průšvih...
11.01.2011 (16:16)  
EMD: díky za vysvětlení.
registrovaný uživatel EMD 
11.01.2011 (16:11)  
Flexaretista:

samozřejmě že to nevidím černobíle :-), možná jsem to špatně vyložil. Jen jsem se o tom bavil s odborníky na toto téma a je to spíše o výchově, pokud má samotná výchova nějaký pravidelný řád, tak je autobus/auto oproti tomu nic. Spíš je to jen malé procento(promile), co ovlivňuje výchovu. Opravdu netvrdím, že autobusem jezdí jen vzorňáci, je to o přístupu k životu. Znám případy kdy je výchova naprosto rozsypaná a tam nějaké ježdění busem nepomůže...

A to "ujetí vlaku": jiný kraj jiný mrav, v jiném kraji byste se jako rodič nemusel o své dítko obávat, pokud by čekalo na veřejném a přístupném místě. V tomhle případě je to auto bohužel nutnost.

Je také pravda, že jsem rád, že auto mám k dispozici, tam kam potřebuji není kvalitní veřejná doprava, i když by na podobné relaci v jiném kraji byla. Když jedu sám, vážu se na autobus, dokážu s několika spoji přežít, ve více lidech auto.

V případě kvalitní a časté VHD by to auto nemuselo být potřeba, protože bychom se nemuseli fixovat na například 4 spoje denně a mohli bychom si vybrat z kvalitní celodenní nabídky > a moderní veřejná doprava má být o komerční nabídce, pokud možno v jakoukoli dobu a ne [i]"podle pseudo potřeby["/i], kterou si tvůrci spojení vycucali z prstu /samozřejmě ve špičce je největší, ale dopoledne či později večer není?/.

A má to být VHD omezena na pouhý "svoz" do škol a do práce na 8 a odpoledne zpět? Nebo má být VHD pružný systém, který bude použitelný od 5 do půlnoci, v některé dny i později?

Samozřejmě exisují i vyímky, a to malé obce, kde je nutné najít tu správnou dobu a začlenit obslužné spoje do celosíťového systému a v těcho případech můžeme uvažovat o nějaké "konkrétní" potřebě. Malé obce myslím vesničky pod 500, samoty neležící na lince z tohoto systému bohužel vyčlením.
11.01.2011 (15:47)  
EMD: Ano. Jen doufám, že nemáte tohle jako světonázor, že kdo jezdí busem, ten je vychovaný, a kdo jezdí autem, ten je agresivní. Taky bych potom chtěl mít životní pohled tak jednoduchý.

Akorát bych pak fakt nechtěl zažít to, že mi třeba můj desetiletej kluk takhle zůstane v sedm večer v Budějcích tvrdnout, protože mu výjimečně jednou za uherský rok ten bus prostě opravdu ujel a já pro něj nemám jak z našich Čejetic dojet, protože auto přece podle mě vychovává k agresivitě.

Ono to prostě není vždy tak jednoduché, jak si to šotouši vybarvují.
registrovaný uživatel EMD 
11.01.2011 (12:41)  
Flexaretista: je to o přístupu k životu a výchově. Dítě možná podvědomě pochopí, že není jiná cesta než jet autobusem, třeba si i vybaví to, že autobus ujel a ono v zimě dlouho čekalo > a má to řád, který se musí dodržovat

V druhém případě dítě tuší, že může jet kdykoliv a není třeba chvátat, zdržuje se třeba zbytečně, protože nemusí odjet v konkrétní čas, máma může odjet kdykoliv... a ztrácí řád... > urychlování výchovy, změna... agrese, ditě si "může dělat co chce" a jsme úplně jinde než u veřejné dopravy :-)))

my auto dlouho neměli, jezdili jsme autobusem a bylo to naprosto přirozený > bohužel je teď pro dost lidí přirozený jezdit autem, v rámci regionu to možná chápu, v rámci některých regionů je to pomalu nutnost, ale osobně nechápu jezdit autem ve velkém městě s kvalitní MHD...
11.01.2011 (8:35)  
EMD: Ačkoliv máte kvalitní názor, tak se obávám, že průměrná mamina dneška si opravdu radši vysolí 10 tisíc zaotřískanou škodovku a má jistotu, že kdyby něco, tak svého drobečka má jak dovézt k doktorovi, nezávisí na jízdním řádu (a o tom jak ho stíhat rodičové cestující s malými dětmi vědí svoje) a je svého času pánem.
registrovaný uživatel EMD 
11.01.2011 (0:10)  
Dostávám se k myšlence, proč tady omýláte důchodce, maminky s kočárky, studenty... neberte to prosím osobně, ale vy z VEŘEJNÉ DOPRAVY DĚLÁTE SOCKU PRO CHUDÉ. Pokud chcete mít úspěch, musíte NABÍDNOUT KVALITNÍ VHD pro všechny příjmové skupiny. Mamina s kočárem tím vlakem pojede vždcky. Ale je to dogma. Úspěch VHD je obliba VHD u zákazníků, kteří vlakem třeba nikdy nejezdili. Pokud do VHD po století dostanete střední a vyšší vrstvu, která "VHD nepotřebuje", tak je to ohromný úspěch. Samozřejmě vyšší vrstva má vyšší nároky, ale proč ji lepší standart nenabídnout? Viz první třída v regionálce, což já považuji z dlouhodobého hlediska krok správným směrem.

Ale můžeme o jedničce i polemizovat, pokud nabídneme kvalitní dopravní systém, tam kde do bude možné půlhodinu ve špičce s návaznostmi a odpovídající vozidla, může přejít i střední třída do VHD i bez nároku na 1., protože i dvojka bude dostatečně dobrá nebo budou považovat jedničku za mrhání penězi...

Pro denně dojíždějící, jak to vypadá s jedničkou v regionálnce (471, 854/954, příměstská pásma rychlíků)
registrovaný uživatel JK ml. 
10.01.2011 (21:26)  
O tom jak lze cestovat vlakem do žst Jívová na chaloupu od Opavy v takový pátek odpoledne radši ani nemluvě....
  1 2 3 4 5 ... 7      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Bejelentkezés
 
 
  
 
   Regisztráció

© 2001 - 2024 ŽelPage - Felelősök


Info
informacni okenko