..: Den, kdy se Británie zastavila :..

BBC 2 Logo, foto: Wikimedia Common Komentář — Pokud bychom nahlédli do historie jakékoliv náhodně vybrané země, zcela nepochybně najdeme okamžik, kdy určitá část dopravní infrastruktury selhala a dopravní proud v dané dopravní službě se zastavil. Úplně. I ve Velké Británii nastal okamžik, kdy se díky stávce personálu National Rail, provoz na „ostrovní“ železnici zastavil. A onoho dne ráno, tedy 19. prosince roku 2003, zcela určitě nikdo netušil, že to, co začalo pouhou stávkou personálu drah, skončí katastrofou, která si na svoje konto přičte 93 obětí bez ohledu na typ dopravy.

19. prosinec roku 2003. Británie se probudila do mrazivého jitra, v němž každý má své jisté místo a všichni, kdo v této době ve Velké Británii žijí, se mohou zcela oprávněně cítit šťastní. Krize let osmdesátých století předešlého je již dávno pryč a krize, která Británii porazí na kolena v letech 2008 - 2011 ještě ani zdaleka není na obzoru. Ti, co pracují, si mohou dosytosti užívat velmi štědrých mezd a ti, kteří zaměstnaní nejsou, si pro změnu mohou dosyta užívat neuvěřitelně štědrého sociálního systému, který byl pro Velkou Británii příznačný od nepaměti. Pro nikoho v oné době není problém si zakoupit zahraniční dovolenou, kupříkladu ve Španělsku. Zejména Kanárské ostrovy jsou velmi oblíbenou destinací mnoha Britů. Není tedy divu, že onen den byl po právu již dopředu označen za nejrizikovější v onom roce. Ten, kdo mohl, si zařídil prodlouženou dovolenou, a již 19. prosince mohl odletět za teplem. Každý si může pořídit automobil. Každý může využít ke svým cestám vlak - zrůdně vysokým cenám jízdného navzdory. Autobusová doprava je neodmyslitelnou součástí života obyvatel Albionu. A pokud si dovolím malinko nadhodnotit příjmové ukazatele z oné doby, tak skoro každý si může zakoupit letenku - třeba právě na již zmíněné Kanárské ostrovy. Zjednodušeně řečeno, ve Velké Británii doprava tepe srdcem skutečně silným. A díky propracovanému byrokratickému systému, který v této zemi existuje také velmi dlouho, není problém pro zůčastněné složky udržet dopravu „na uzdě“. Bude to dlouhý den, nepochybně bude náročný pro všechny zúčastněné, ale jako již tolikrát v minulosti, i dnes jej všichni zvládnou.

19. prosinec roku 2003. Je osm hodin ráno a Británie je šťastnou ostrovní zemí. Prozatím.

Pojďme si položit jednu jednoduchou otázku: existuje extremismus v dopravě? Myslím všeobecně. Tvrdím, že existuje. A jsem si jist, že pokud bychom prošli diskuse na tomto serveru o železniční dopravě, našli bychom demagogických, jednostranných a extrémně vyhrocených názorů nepočítaně. Pokud se zamyslím nad svojí názorovou výbavou, co se dopravy týče, pak s překvapením zjistím, že jsem ochoten akceptovat jakýkoliv typ dopravy, je-li pro mne výhodný. Klidně pojedu vlakem z Ústí nad Labem do Prahy. Ovšem nechci se nořit do špinavých sedáků v železničním voze. S nemenším klidem k té samé cestě použiji autobus, pod podmínkou, že tato služba mi nebude poskytnuta obstarožním vrakem, u něhož nelze věk ani odhadnout, natož určit. A uznám-li za vhodné, použiji k té samé cestě osobní automobil, bude-li mi skýtat jakoukoliv jinou výhodu, kterou mi nemohou poskytnout varianty předchozí. Jinak řečeno, nepovažuji se za extremistu, ale za racionálně uvažujícího člověka, který chápe pohodlí a výhody železnice, umím přijmout cenovou přítulnost dopravy autobusové a chápu, že svobodu na cestě napříč zemí, či nedejbože skrze Evropu, mi dokáže poskytnout pouze automobil. Beru za fakt, a to nezpochybnitelný fakt, že všechny jmenované druhy dopravy musí existovat ve vzájemném souladu. Násilné potlačení, či omezení jednoho druhu dopravy chápu jako snahu vyvolat extrémní výkyv v dopravním režimu. Za jakým účelem? To pravděpodobně není otázka pro mne. Nejsem extremista - jak už jsem zmínil.

Na začátku prosince oznámily odborové organizace ASLE&F (Associated Society of Locomotive Engineers and Firemen) a RMT (National Union of Rail, Maritime and Transport Workers) vyhlášení stávky na den 19. prosince, která bude trvat 24 hodin a bude se týkat celé sítě National Rail. Vyhlášená stávka byla reakcí odborů na železniční neštěstí u Warweley ze dne 2. prosince téhož roku, kdy souprava HS1 najela na stojící nákladní vlak. Neštěstí nepřežil strojvůdce a pět cestujících ze soupravy HS1. Je pochopitelné, že ze strany vládních a ministerských úředníků se na hlavy představitelů obou odborových svazů snesla tvrdá kritika, zejména kvůli faktu, že za den stávky byl vybrán den, o kterém se již dopředu ví, že bude nejnáročnějším dnem v roce, co se dopravy ve velké Británii týče. Odborové svazy se hájily příklady železničních neštěstí, kterých bylo v britské minulosti skutečně mnoho, než aby je bylo možné ignorovat a tvrdit, že se nic nestalo. A je pravdou, že většina železničních nehod a neštěstí byla způsobena buď nevhodně zvoleným pracovním a kontrolním postupem, nebo došlo k fatálnímu selhání jedince.

Ranní špička, stejně jako polední provoz, se sice projevily zvýšenou hustotou provozu na pozemních komunikacích, nic méně nedošlo k žádným zásadním obtížím, které by vybočovaly z průměru. Což lze připsat domněnce, že statisíce obyvatel Anglie se na cestu teprve chystají - budou opouštět svoji zemi ve večerních hodinách. A protože železniční doprava je zcela nefunkční, nebudou mít jinou možnost, než použít dopravu autobusovou a individuální automobilovou. Lze tedy předpokládat, že největší nárůst dopravy bude zaznamenán na dopravních komunikacích k letištím Gatwick a Heathrow. Avšak zatím je situace na všech klíčových komunikacích klidná.

nehoda vlaku 1, foto: BBC2nehoda vlaku 2, foto: BBC2

Upřímně řečeno, nejsem si jist, jestli dokážu pochopit názorový radikalismus ve vztahu k železniční dopravě - a je jedno, zda daný extrém železnici protěžuje, nebo naopak zavrhuje. Obě extrémní polohy považuji za úplné rozumové selhání nositele takového názoru. Nemohu souhlasit s tím, že železniční osobní doprava je nejlepší možnou variantou dopravního řešení. Nemohu, neboť takové tvrzení považuji za zcela nesmyslné. Stejně tak nejsem ochoten pochopit snahu železniční dopravu prznit mnohdy zcela nelogickými konsekvencemi, ať už se týkají provozních záležitostí dráhy, nebo se jedná o rozhodnutí politického charakteru. To vše je podpisem na tom, jak bude veřejnost železnici vnímat. Stačí drobnost, aby se nálada veřejnosti změnila a železniční doprava byla vnímána nikoliv jako ekologicky čistá, rychlá, bezpečná a pohodlná dopravní služba, ale jako služba, u které si nemohu být jistý ničím. Pokud pojedu svým automobilem po dálnici rychlostí 180 km za hodinu, bude to jízda riskantní. Ale zároveň bude pod mojí kontrolou. Ovšem neumím přesně popsat pocit, který bych mohl mít při jízdě vlakem s vědomím, že odněkud z dáli se k našemu vlaku blíží vlak jiný, rychlostí stejnou. A po stejné koleji. Tedy v intencích řečeného, jsem ochoten souhlasit s odboráři, že v případě, který je podstatou tohoto komentovaného článku, byla stávka skutečně jediným možným řešením. Ale rozhodně nesouhlasím s tím, že ohlášení stávky na poslední předvánoční víkend bylo skutečně správné a nezbytné. I odboráři by měli pečlivě zvažovat své kroky. Vždyť i oni jsou reprezentanty železnic.

Prognózy se tentokrát trefily přesně. Silniční doprava nakročila k maximu únosnosti v dopoledních hodinách. Výpadek železniční dopravy znamenal jediné. Každý, kdo se potřeboval přepravit odněkud někam, musel použít automobil nebo autobus. K tomu se přidala i nadměrná zátěž v podobě kamionové dopravy - dopravci chtěli stůj co stůj splnit své závazky vůči zákazníkům. Což je před vánočními svátky vždy náročné. A zatímco silniční síť ve zbytku Velké Británie svůj limit překročila bez vážných následků, obchvat Londýna, dálnice M25, svůj zenit překročila deset minut po půl druhé odpoledne: hromadná dopravní nehoda nákladního automobilu a několika osobních automobilů v hrabství Surrey byla natolik závažná, že se Clive Turner, policejní důstojník ve službě s rozhodovací pravomocí, rozhodl daný úsek uzavřít pro veškerou dopravu. Následky byly okamžité. Během několika desítek minut se doprava na obchvatu M25 zastavila, a to až ke křížení s dálnicí M23. Zároveň začala kolabovat i doprava na blízkých místních komunikacích kvůli tomu, jak se hustá doprava neměla kam vměstnat. Jižní a jihovýchodní část Londýna se zastavila.

nehoda m25-1, foto: BBC2provoz m25, foto: BBC2

Přiznám se, že kdykoliv zde na Želpage vidím komentář, který propaguje omezení individuální osobní automobilové dopravy, nechápu jej. Proč „omezovat“? Je tedy tato varianta - omezovat někoho, či něco - řešením neschopnosti nejen politiků, ale i ostatních zúčastněných? Mám tedy přijmout tezi, že pokud nejsme schopni najít optimální řešení dopravy železniční, vyřešíme to tak, že omezíme druh dopravy, který považujeme za „špinavý“? Pokud tedy odborníci, ministři a ředitel ČD Cargo nejsou schopni řešit pitoreskní situaci tohoto dopravce, tak řešením je - omezení kamionové dopravy? Vskutku iniciativní, pokrokový a velmi originální způsob, jak řešit problém.

O necelé dvě hodiny později dochází k další vážné nehodě, tentokrát na západní části M25. Nedaleko velkého dalničního křížení obchvatu M25 a dálnice M3 se na bok převrátil kamion, převážející chemické látky. I zde bylo nutné okamžitě zastavit dopravu v obou pruzích dálnice M25. Tento incident se okamžitě projevil na všech okolních dálnicích a rychlostních silnicích na západě Londýna - byl pátek, krátce před 16:00 hodinou, začátek posledního předvánočního víkendu - tedy nejšpičkovatější možná špička, jakou si vůbec lze představit. Doprava se zastavila na dálnicích M1 (směr sever Anglie), M2 (jih Anglie, navazuje na hrabství Surrey), M3 (jih a jihozápad Anglie), M11 (severovýchod Anglie) a M20 (Folkestone a Dover). Situace nemůže být více kritická, než je v daném čase. Doprava skrze Londýn nefunguje. Obchvat M25 ve větší části stojí, a není pochyb o tom, že zbylé, zatím ještě průjezdné části dálnice M25 se zastaví v několika málo minutách. Nefunguje železniční doprava, dopravu autobusovou čeká kolaps v nejbližších hodinách, neboť mnoho autobusů je v centru Londýna a jeho okolí, zbytek je rozeset v zácpách. A ten nicotný zbytek se ke stojícím přidá velmi, velmi záhy. Individuální doprava automobilová prozatím funguje mimo Londýn. Avšak princip vlny „tsunami“ se projeví do několika málo hodin v celé Velké Británii.

Jediné dopravní odvětví, které v tuto chvíli skutečně funguje, je doprava letecká.

kolony, foto: BBC2nehoda kamion, foto: BBC2

Zkusme si modelově představit podobnou situaci u nás, v České republice. Zastavíme železniční dopravu v celé zemi, a to ve stejný den, jako se tak stalo v popisovaném ději. Nepochybuji o tom, že by netrvalo dlouho, a doprava v okolí Prahy by zkolabovala. Postupně. Konec konců, pokud někdy zabřednu do konkrétnější debaty o dopravě s mým známým Stevem, vždy se okamžitě a bez pochyb shodneme na faktu, že doprava v daném území se chová stejně, jako skládanka z dominových kostek. Cvrnkněte do jedné, položte jí, a následek „domino efektu“ uvidíte ihned. Ten samý popis platí i pro zhroucení dopravní infrastruktury. Stačí „položit“ jeden úsek dálnice, a následky jsou zjevné během několika málo minut v širším okolí. To není nic nového, to většina z nás samozřejmě ví. Ale vraťme se zpět k oné imaginární stávce českých železničářů. A zkusme si položit velmi jednoduchou, skoro až primitivní otázku: komu, a čemu to prospělo?

Ani ve večerních hodinách se nic nezměnilo. Kolony aut, autobusů a kamionů stále stojí nejen na okružní dálnici M25, která je stěžejní dopravní komunikací pro Londýn a jeho okolí. Doprava se vinou dominového efektu zastavila v celé centrální části Velké Británie, a postupně se „rozlévá“ dál a dál. V tuto chvíli jsou známe pouze dvě oběti tohoto extrémního dopravního kolapsu: řidič, který zemřel uvnitř svého vozu na hypotermii, a mladá šestnáctiletá dívka, která byla jedinou obětí první dopravní nehody. Po zhruba osmi hodinách se postupně daří uvolnit dopravní pruhy na M25 v hrabství Surrey - v místě první nehody. Ale „rozjet“ tento totálně a definitivně ucpaný kruh určitě potrvá do pozdních nočních hodin.

Ovšem osud ještě neskončil se svými dramaty. Ještě je třeba přilít oleje do ohně. A to doslova.

West Drayton, Middlesex. Centrála přibližovací služby letového provozu pro letiště Heathrow. Tak, jak se blíží desátá hodina večerní, personál ŘLP se chystá na předávku služby kolegům, kteří přijdou na noční směnu. V obecné rovině všichni věděli o komplikacích, které nastaly v pozemní silniční dopravě a proto počítali s případným přesčasem - v rámci minut. Ovšem služba na ŘLP pro Londýn - Heathrow je velmi náročná, co minuta, to jeden přílet letadla, které je nutno navést na přistání. Není tedy čas na zjišťování informací o tom, co se děje 30 mil jižněji v Surrey na M25.

Poslední figurou v popisovaném dramatu se stane pracovnice APC (Approach Control), Nicola Evans. Její služba již skončila a měla být vystřídána. Bohužel, vinou stále trvajících problémů v silniční dopravě se většina personálu noční směny nedostavila. Nejen Nicola byla požádána o službu přesčas. A nejen ona samozřejmě vyhověla. Služba na provozu ŘLP je nesmírně náročné povolání. Úkolem dispečera je sledovat po celou část jeho aktivní služby monitor, na němž sleduje pohyb letadel v určeném vzdušném prostoru nad Londýnem a okolí. Musí sledovat nejen jejich vertikální polohu, ale i polohu horizontální a včasnou korekcí vzájemné polohy letadel v onom sektoru předchází případným kolizím. Zároveň však musí přebírat zodpovědnost za stroje, které do jejíhoi sektoru teprve vstupují, a předává zodpovědnost za stroj, který jeho sektor opouští jinému kolegovi ve službě, který má na starost vzdušný prostor nad celou Velkou Británií.

V čase 22:25, tedy 25 minut poté, co měla být Nicola Evans vystřídána, došlo v jí kontrolovaném sektoru ke kolizní situaci: stroj ČSA na letu 101 se dostal příliš blízko za před ním přistávající stroj společnosti Aer Lingus. Hrozilo reálně nebezpečí, že stroj Aer Lingus, který přistával, nestihne opustit přistávací dráhu včas a mohlo by tak dojít ke kolizi se strojem ČSA, který přistával za letadlem Aer Lingus. Nicola Evans se proto snažila kontakovat řídící věž letiště Londýn Heathrow, aby jejich dispečer mohl včas reagovat a požádat letadlo ČSA o takzvaný „missed approach“, neboli - volně přeloženo - o zrušení přiblížení na přistání. Ve stejném čase, tedy ve 22:25, povolil jiný dispečer ATC start stroji britských British Airways na letu BA 112. Letadlo BA startovalo z ranveje, která je paralelní k té, na níž přistával stroj ČSA. Po více, než minutě se Nicole Evans podařilo navázat přímé spojení s personálem na věži Heathrow a stroj ČSA tak dostal pokyn ke zrušení přistání a k opakování celeho přistávacího manévru.

Pilot letadla ČSA letu 101 přerušil přistávací proces a v souladu s předpisy zahájil manévr k opuštění přistávacího a vzletového prostoru letiště Heathrow. V okamžiku, kdy zahájil obrat doleva a na jih, se střetl se startujícím strojem BA na letu 112 do Bilbaa. Během několika málo minut byly zbývající přistávající stroje odřeknuty a nasměrovány na letiště Gatwick. Zrušeny byly veškeré odlety z letiště Heathrow.

V těchto chvílích se doprava ve Velké Británii (imaginárně) zastavila. The Day Britain stopped.

atc 1csa 2, foto: BBC2

Již delší dobu zastávám názor, že všechny druhy dopravy - s výjimkou dopravy vodní, která v ČR skutečně nemá významného uplatnění - spolu musí koexistovat. Z mého pohledu je zcela vyloučeno, aby se na pořad dne dostala úvaha „zastavme výstavbu dálniční sítě“. To je nemyslitelné a ve vztahu k budoucnosti i extrémně nezodpovědné. A stejně tak nesouhlasím s názorem, že když už máme dálnici D1, tak můžeme omezit železniční trať, která dálnici D1 více méně kopíruje. Nic takového se nesmí stát, neboť stejně tak, jako musí existovat kvalitní páteřní síť dálniční, musí existovat i kvalitní páteřní síť železniční. Kdokoliv se domnívá, že jediné možné spojení s našimi sousedy spočívá v položení určitého počtu pražců a kolejí, je naivním snílkem, který nereflektuje na kvalitu dálniční sítě našich sousedů. Avšak jedním dechem je nutno dodat, že ani výstavba a zkvalitnění železniční sítě musí pokračovat. Neříkám, že by mělo ze dne na den dojít ke stavbě VRT - na to naše zem není ekonomicky připravena. Ale projekt pro zahájení výstavby VRT by existovat měl již dnes. A pokud tomu tak není, je to nevyvratitelná chyba všech ministerských úředníků, kteří s problematikou dopravy mají, či měli co do činění.

Hlasy, které volají po regulaci individuální automobilové dopravy jsou snílci, žijící mimo realitu. Nikoho z nás by dnes nenapadlo požadovat po ostatních, aby své chytré telefony zahodili a vrátili se zpět ke kdysi oblíbeným mobilním telefonům Nokia 3110. Proč nám tedy přijde normální volat po tom, aby lidé „zahodili“ pohodlí svých osobních automobilů, a nahradili je vlakovou soupravou? Automobilová doprava se pouze přizpůsobila našim stávajícím požadavkům na rychlost a pohodlí. Je to tak špatně? Nemyslím si. Je plně na provozovateli železniční dopravy, aby komukoliv z nás nabídl alternativu. Takovou alternativu, která nás dokáže oslovit a která nás přesvědčí o tom, že cesta vlakem skutečně může být výhodnější, než stejná cesta osobním vozem. Řešením, po kterém mnozí z Vás volají, by mělo vycházet z nalezení alternativ a kompromisů. Nikoliv z plánované restrikce toho, či onoho. Násilné změny nikdy nebyly řešením - a nikdy ani nebudou.

Vynucená a násilná řešení nás budou stát pouze oběti. Stejně jako v případě popisované katastrofy, jejímž výsledkem bylo 93 mrtvých. Jedna osoba zemřela při dopravní nehodě, jedna osoba zemřela na hypotermii v dopravní zácpě. 64 obětí bylo ze vzdušné srážky dvou letadel a 27 osob zahynulo následkem pádu dotčených strojů na oblast Hounslow.

Zbývá položit poslední otázku - která tu již zazněla, ale v balastu textu pravděpodobně nevyzní její naléhavost: Stála ta stávka za to?

crash, foto: BBC2hounslow, foto: BBC2

Vážení čtenáři, pokud jste dočetli až k tomuto odstavci, zasloužite si mé díky. Zaprvé proto, že moje články nikdy nebývají krátké a jejich čtení tak vyžaduje určitou dávku času - a toho si jako autor nesmírně vážím. A pokud jste dopadli jako já - tedy jste začali hledat podrobnosti o oné katastrofě z roku 2003, zasloužíte si mé díky podruhé. Stali jste se totiž obětí mystifikace - stejně jako já.

Dokument, který se v originálním znění jmenuje „The Day Britain stopped“, natočila pro veřejnoprávní kanál BBC 2 společnost Wall to Wall. Dokument si pojal za cíl přednést divákovi realitu „jak by to vypadalo, kdyby se stalo to, co by se mohlo stát“.

Poprvé jsem tento dokument „odchytil“ na serveru YouTube a bral jsem jej smrtelně vážně. Dokonce natolik, že jsem začal hledat podrobnosti o stroji ČSA, který měl v oné katastrofě figurovat - a zde jsem ukořistil první podezření, že je něco špatně. Nic jsem totiž nikde nenašel. Nikde ani zmínka. Pak už to samozřejmě bylo poměrně rychlé. Přesto jsem se rozhodl Vám tuto mystifikaci předložit spolu s úvahou, jak nebezpečný může být extremismus - a je skutečně jedno, v jaké podobě jej budeme popisovat. Lze tedy říci, že odbory v daném fiktivním dokumentu postupovaly extrémně?

Jsem si jist, že ano. Nehoda železniční dopravní techniky je bezesporu vážnou věcí. Ale nikdy by neměla sloužit jako argument pro eskalaci problematiky. Neboť i nevinný extrém může ve svém finálním aktu skončit tragédií - v tomto případě naštěstí tragédií, která se nestala. Díky Bohu. Snad nám všem tento fiktivní dokument bude varováním, že extremistická řešení nikdy nebudou ona správná. Podobně jako nemohou být správné extremistické úvahy na téma „zrušme vlaky“, či „zrušme dálnice“. Obojí může vyústit v situace, které pravděpodobně nebudeme umět řešit.

Pro zájemce odkazuji na server YouTube, kde lze shlédnout celý dokument. Neobsahuje české titulky, ale jsem si jist, že nejsou třeba. Už jen vizuální vjem Vám zcela jistě bude stačit, neboť - jako již tradičně - produkce BBC odvedla profesionální práci.


rpet Poslat mail autorovi Ohodnotit na Flattru | 24.6.2013 (14:00)
Ostatní: TwitterLinkuj.cz!Jaggni to!Google Bookmarksvybrali.sme.skDalší služby
Related newsopen/close

More on Komentáře

More from Spojené království


  1 2 3 4 5 ... 10      Zpráv na stránku:   
26.06.2013 (17:33)  
rpet:
Kritizuju (nedehonestuju) koncepci vašeho článku a jeho zařazení a (ne)označení, nikoli koncept mockumentary, jak mi opět demagogicky podsouváte.

Pokud se pyšně domníváte, že právě tento váš text naplňuje koncept mockumentary, pak jste na omylu. V definici tohoto žánru mj. stojí, že se jedná o film nebo televizní představení, ve kterém se fikce prezentuje dokumentaristickými nástroji za účelem vytvoření parodie. Váš článek přitom nesplňuje ani jednu z těchto dvou podmínek.
Registered user rpet  mail  
26.06.2013 (9:53)  
@ Bobmaster:

Rpete překvapuje mě, že tohle se může stát v zemi...

netusim, o cem je rec...

Že by tato situace dopadla v každé zemi podobně, ne-li stejně ? Zhroucení systému nelze vyřešit, pouze na něj reagovat, poučit se z něj a připravit opatření do budoucna.

jenze nosna myslenka onoho komentare neni v tom, jak vyresit stejnou, ci podobnou situaci. chtel jsem vyvolat debatu o extremistickych nazorech v doprave (obecne), a z toho, co zde v diskuzi zatim padlo, lze usoudit, ze se mi to docela podarilo. takze sam za sebe jsem spokojeny, ucel splnen.
Registered user rpet  mail  
26.06.2013 (9:47)  
@ Robert-Antonio:

1. Upozornění na zvýšený hluk v budoucnosti není věcné břemeno. Pokud tvůj soused bude každou noc pouštět techno na plné pecky, tak je vše v pořádku, pokud tě na to upozorní předem? Arciže s dovětkem, že když ti to tak hrozně vadí, tak se odstěhuj jinam :-)

po pravde receno, tento blby argument jsem nepochopil: opravdu mas v umyslu srovnavat vyznam techno souseda, a vyznam letiste heathrow? v tom pripade se nezlob, ale odmitam reagovat.

2. Pořád zde mluvíš o lidech, co si koupili pozemek v době, kdy už bylo rozhodnuto o stavbě. Ale pak tu máš velkou skupinu lidí, kteří ty nemovitosti vlastnili už dříve. Ti mají dle tvé neextrémní logiky také smůlu, protože holt bydleli na špatné adrese?

ano, maji smulu. protoze letiste heathrow ma pro dopravu v UK zasadni vyznam a jeho zruseni je nepredstavitelne. o tech nekolika, kteri meli tu smulu, ze na bliznich pozemcich byli o neco drive, totez tvrdit nelze. verejny zajem a vlastnicka prava neni totez. pro tvoji informaci jen dodam, ze v UK neni koupe pozemku pro development beznou veci - ve velkych mestech se vetsina staveb realizuje na mestskem pozemku s "approval" statusem, ktery je dale zatizen dalsimi bremeny - pokud mas zajem, pristi rok ti to klidne popisu do detailu, budu stavet mensi baracek.

3. Jaká je věcná podstata takového upozornění? Třeba v případě Legerky, jak zmiňuje Stoupa, opravdu existovaly plány na hlavní silnici z Pankráce do centra už ve 20. letech, nicméně v mnohem skromnějším měřítku, nežli se nakonec realizovaly. Znamená to tedy, že majitel domu na Legerce má povinnost strpět hluk jen v mezích stávajících plánů, nebo automaticky i z plánů ze 60. let, o níž v té době nikdo neuvažoval? Totéž v případě Heathrow, týkalo se upozornění na „megaterminál“ jen současného stavu, nebo i všech nových ranvejí, které se zde plánují?
Nebo snad pokud vláda „upozorní“ majitele dotčených pozemků, tak si tím zároveň vydává bianko šek na jakýkoliv hluk z jakkoliv vysoké intenzity dopravy?


u heathrow se to urcite netykalo budoucich ranveji, to je jasne. ale porad se vyhybas verejnemu zajmu, ktery bude vzdy silnejsi, nez moje prava jednotlivce - a to rikam ja, ktery povazuje zakaz koureni v restauracich, provozovanych soukromym subjektem za naprosto zasadni zasah do svobody podnikani (off topic na vysvetlenou, ze nejsem levicak...).

ze strany jednotlivce, majitele bytu prave treba v legerce, preci stale plati moznost podat zalobu a soudit se. ano, je to drahe, ano, je to dlouhe a ano, je to jediny spravny postup. soud rozhodne a onen jedinec ma nasledne pravo reagovat (odvola se, nebo se odstehuje, nebo prijme rozhodnuti soudu.) a to mi prijde docela fer. protoze jediny, kdo muze takovy vyhroceny spor rozhodnout, je soud, a nikoliv rpet nebo robert odnekud z zelpage.

pokud ony osoby nejsou ochotny resit stavajici situaci jinak, nez blokovanim dopravy (mluvim o legerce ve vztahu k jejimu vyznamu...), pak je budu povazovat za extremisty, protoze zadny soudny clovek nemuze prijit v teto dobe (tedy bez navaznych reseni, jiz pripravenych do provozu) s navrhem na uzavreni paterni komunikace v hlavnim meste.

a ano, prodej bytu z legerky bude v kazdem pripade ztratovy. je na soudu, aby pripadne majitele podporil rozsudkem vuci statu na adekvatni kompenzaci.
Registered user PPP 
26.06.2013 (6:09)  
maniscu: Ošulit psychotest a odpovědět na otázky v psychotestu korektně jsou diametrálně odlišné věci. Samozřejmě pokud je ten test sestaven správně. Takže otázkou podle mě není, jestli psychotesty, ale jak zajistit jejich kvalitu a nestrannost hodnocení. Což ovšem platí stejně i u fyziologických testů. Když jsem žádal o ŘP, měl jsem -0,75 dioptrie na každé oko. Dostal jsem do ŘP poznámku "Brýle nutné". Kamarád měl -1,5 dioptrie, ale byl u známého a tu poznámku tam nedostal, takže i ten zrak se ošulit dá. A pokud může epileptik řídit (není tomu tak dávno, co médii proběhla tato tragická nehoda), tak kvalita fiziologických testů taky stojí za starou bačkoru.
26.06.2013 (2:38)  
Mít možnost ocenit článek podobně jako fotky - připsal bych všechny hvězdičky.
A komentáře? to je pastva!
(ad psychotesty: i podprůměrně inteligentní agresivní gauner nemá potíže jimi projít úspěšně, ctí-li dnes módní socialněpolitickou korektnost, nebo je schopen si přečíst alespoň dva články v Blesku nebo testy v AHA... Na rozdíl od fyziologických zkoušek, kde se třeba zrak ošulit nedá)
Znám to z vlastní praxe...
Nicméně - měl-li bych většinu komentářů posuzovat jako součást psychotestů pro způsobilost jejich autorů k samostatnému životu, můj verdikt by zněl takto:
Jízdu vlakem pouze za dohledu způsobilého dospělého, a pro jistotu i boty odebrat...
26.06.2013 (0:24)  
A jak se v Praze zhroutila doprava, když nedávno stávkovali zaměstnanci Dopravního podniku? Všichni rozumně uvažující si vzali kola, z obav před kolapsem, a byl to podle novinářů nejpohodovějši den v dopravě.

A BYL BYCH RÁD, ABY MNĚ TADY NIKDO NEURÁŽEL já k tomu nemít řidičák mám osobní důvod, který tady nebudu rozvádět. A taky tady nikoho neurážím.
26.06.2013 (0:10)  
No, už jenom dočíst ten článek do konce mi celkem dalo problém, z fotek jsem v podstatě nepochopil o co jde, po přečtení několika posledních odstavců se mi protočily panenky a byl jsem zmatený jak lesní včela.

Extemismus v dopravě - bohužel ano, byť zatím jenom v podobě několika jedinců v ROPIDu, nebo ADP. Podle mě jde o selhání systému, který umožňuje dostat se těmto lidem na místa s rozhodovací funkcí. Dokud budou takto nastaveny podmínky pro získání ŘP, bude možno objet mýtné brány, v silniční dani nebude dostatečně zahrnuta ekologická zátěž a nevznikne dopravní politika státu, tak se ničeho jiného nedočkáme. Nevidím problém v pár frajírcích s natuněnýma kárama - opravdový problém je v lidech, kteří si nechávají nakecat že auto je jediné správné řešení, bez něho jim klesá osobní prestiž a jsou méněcenní. Místo aby prosazovali kvalitní ZDO u svých volených zástupců a pak ji používali, mají vymyté mozky z reklam na nová auta, jezdí do školy nebo do práce na druhé straně Prahy/Brna/jiného většího města s batůžkem/kabelkou autem a u benzínek sbírají body o 106 na kelímek kávy/voňavý stromeček/nové potahy.

Rpete překvapuje mě, že tohle se může stát v zemi, jejíž mentální úroveň jsem považoval za vyspělejší než je v ČR (přece jenom nemají potřebu se na každého hned mračit, sprostě pořvávat v MHD a na potkání ukrást co můžou jenom proto, že by se to mohlo někdy hodit). Že by tato situace dopadla v každé zemi podobně, ne-li stejně ? Zhroucení systému nelze vyřešit, pouze na něj reagovat, poučit se z něj a připravit opatření do budoucna.

Všem vřele doporučuji knihu: Gorazdův limit, autor Vojtěch Mornstein. Je to fiktivní scénář kolapsu D1, stojí to pár korun a je to opravdu zajímavé a poučné čtení. Docela si to neumím představit v současnosti, protože počty policie byly sníženy, armádu pro jistotu zrušili úplně a ochota nést zodpovědnost se prakticky vytratila...
25.06.2013 (23:50)  
rpet
Koukám rpete, že vlastnická práva ti opravdu moc neříkají. Na jednu stranu to chápu, protože zejména v oblasti pozemků a „veřejně prospěšných“ staveb hodně lidí trpí kolektivistickým myšlením, takže tvé okolí mělo dost příležitostí tě ubezpečit o tvé pravdě. Ale opravdu kvůli tomu nemusíš každého, kdo s tvou pravdou nesouhlasí, označovat za demagoga a extrémistu.

1. Upozornění na zvýšený hluk v budoucnosti není věcné břemeno. Pokud tvůj soused bude každou noc pouštět techno na plné pecky, tak je vše v pořádku, pokud tě na to upozorní předem? Arciže s dovětkem, že když ti to tak hrozně vadí, tak se odstěhuj jinam :-)

2. Pořád zde mluvíš o lidech, co si koupili pozemek v době, kdy už bylo rozhodnuto o stavbě. Ale pak tu máš velkou skupinu lidí, kteří ty nemovitosti vlastnili už dříve. Ti mají dle tvé neextrémní logiky také smůlu, protože holt bydleli na špatné adrese?

3. Jaká je věcná podstata takového upozornění? Třeba v případě Legerky, jak zmiňuje Stoupa, opravdu existovaly plány na hlavní silnici z Pankráce do centra už ve 20. letech, nicméně v mnohem skromnějším měřítku, nežli se nakonec realizovaly. Znamená to tedy, že majitel domu na Legerce má povinnost strpět hluk jen v mezích stávajících plánů, nebo automaticky i z plánů ze 60. let, o níž v té době nikdo neuvažoval? Totéž v případě Heathrow, týkalo se upozornění na „megaterminál“ jen současného stavu, nebo i všech nových ranvejí, které se zde plánují?
Nebo snad pokud vláda „upozorní“ majitele dotčených pozemků, tak si tím zároveň vydává bianko šek na jakýkoliv hluk z jakkoliv vysoké intenzity dopravy?
Registered user 774 
25.06.2013 (21:54)  
M 474 003 je id*ot nebo jen puberťák co neudělal řidičák? to přeci není normální :(
25.06.2013 (17:35)  
No tak bych měl chodník a železnici, mně by to vůbec nevadilo. V noci svítím docela silnou baterkou, nedovadu odhadnout jak může být řidičům nepříjemná, nemám možnost to vyzkoušet, pokud na ní řidič nereaguje přepnutím světel, tak uhnu kam až můžu. Já nevím zda v tom autě vůbec je řidič, zda tam není místo něj blondýna, pokud je tam řidič, nevím zda není opilý, psychopat, nebo epileptik těsně před záchvatem, a kdyby došlo k nehodě, tak mi právník vysvětlí, že jsem měl počítat s tou nejhorší variantou. To je jako když přijedu v úplné tmě k návěstidlu (silničnímu a na kole) a uvidím svítit pouze žárovku z vytlučeného světla, tak musím předpokládat, že to vytlučené světlo je červené.
  1 2 3 4 5 ... 10      Zpráv na stránku:   

Comments are users' expressions.
ŽelPage has no liability for their contents.

- Correspondent or Member of ŽelPage, - Editor or ŽelPage Administrator

Add comment
Comments are only allowed for registered users.
Before you insert your comment, you have to log on or register.
Sign in
 
 
  
 
   Register

© 2001 - 2019 ŽelPage - Webmaster


Info
informacni okenko