Praha - S počátkem platnosti nového GVD došlo v Praze a okolí k označení některých příměstských linek systémem Esko. Nehledě na to, zda písmeno S bylo či nebylo vhodné, pojďme se podívat na to, jakými vozidly se pod hlavičkou Eska svezeme. Protože také v zahraničí jsou S-Bahny a podobné železniční linky různorodé. Někde jde o systém zcela oddělený od ostatní železniční sítě a napájený z postranní kolejnice, někde jezdí dlouhé patrové soupravy každých 10 minut, jinde samotné desiro pod trolejí jednou za hodinu, a někde jde o typicky regionální spoje. Na všech tratích v pražském Esku jsou dopravcem ČD, a.s. Bohužel ohledně vozidel není moc z čeho vybírat.

Vozový park

Elektrické jednotky řady 471 se stále potýkají se značnou poruchovostí. Ačkoliv během minulého roku přišlo do DKV Praha hned 7 nových jednotek z výroby a nyní jich je dislokováno 29, meziročně byla jejich zdejší turnusová potřeba navýšena pouze o jednu jedinou, a to z 20 na 21 souprav. Zároveň první dvě jednotky již tolik "zestárly", že se právě v Přerově podrobují opravám a také změně nátěru na modročervené schéma.

Elektrické jednotky řady 451/452 jsou nadále nenahraditelné. Bude tomu už 6 let, co při oslavě dodání první 471 do Prahy symbolicky odjela stará 451 do depa jakožto symbol své náhrady moderní trakcí. Nyní začíná rok 2008 a zatím ani jedna "žabí tlama" nebyla vyřazena kvůli nepotřebnosti. Kvůli neustálému navyšování výkonů elektrických jednotek a současné poruchovosti dokonce dochází i k situaci, kdy záloha řady 451 nepostačuje a ke slovu přicházejí soupravy s lokomotivou, resp. lokomotivami. Je otázkou času, kdy dojde k úplnému kolapsu.

Elektrická jednotka řady 470 v Praze přežívá, zatímco první prototyp byl na podzim po pěti letech v neprovozním stavu odeslán k likvidaci. Pojízdná jednotka jezdí v současné době zkrácená o jeden vložený vůz, přesto je však snaha udržet tento prototyp v provozu co nejdéle. Patrové vozy řady Bmto nadále slouží především v rekreační příměstské dopravě. Přes svůj vysoký věk zatím velké vyhlídky na náhradu nemají.

Na neelektrifikovaných tratích jsou základním pilířem dvounápravové vozy řady 810 (nejen DKV Praha) a příslušné přípojné vozy, s jednou čestnou výjimkou ve formě motorových vozů řady 854. Rekonstruované prototypy řad 811, 812 a 814 tvoří nízké procento výkonů a jejich údržba je problematická. Kromě toho jsou v provozu lokomotivy řady 714 jak s dvounápravovými vozy, tak s nešťastně rekonstruovanými vozy řady 021. Všechny tři příměstské trasy s provozem dvounápravových vozů jsou velmi názornou ukázkou toho, jak nasazení nevhodných vozidel způsobuje výrazné nevyužití přepravního potenciálu příslušných tratí.

S1 Praha Mas.n. - Poříčany - Kolín

Stoprocentní nasazení jednotek řady 471 mezi Prahou a Kolínem způsobuje "syndrom tratě 011", kdy návštěvníci z odlehlejších částí republiky mají za to, že v okolí Prahy nic jiného nejezdí. Pravdou je, že nasazení jednotek řady 471 na trati 011 je vcelku spolehlivé a soupravy v hustém provozu s výhodou využívají systému automatického vedení vlaku a své možnosti jezdit rychleji než 120 km/h. Jednotky jezdí jak sólo, tak ve dvojicích, kdy druhá jednotka obvykle odstupuje v Kolíně (pokud jede vlak až do Pardubic) nebo Poříčanech. Novinkou jsou přímé vozy z Prahy do Nymburka přes Poříčany (viz níže linka S12). Poprvé je v běžném provozu také použito spojení tří jednotek řady 471 na jednom vlaku. Rok 2008 bude pro osobní vlaky na lince S1 náročný, jelikož kromě běžné situace na trati 011, kde kvůli zpoždění prioritnějších vlaků, kdy může jet cokoli kdykoli, navíc probíhá optimalizace koridoru z Libně do Běchovic. Proto budou během stavebních prací některé pravidelné spoje odkláněny s úvratí v Malešicích.

S2 Praha Mas.n. - Nymburk - Kolín

Na tomto rameni došlo k podstatnému rozšíření provozu jednotek řady 471. V pracovní dny zajišťují cca 70 % osobních vlaků na trati včetně vložených vlaků do Lysé nad Labem, o víkendu pak podle ČD již 99 % spojů (to 1 % jsou některé večerní vlaky mezi Nymburkem a Kolínem). Jednotky jezdí jak sólo, tak ve dvojicích, kdy polovina vlaku končí v Nymburce. Loni zavedené protažení vybraných spojů do Kutné Hory hl.n. je zachováno. Zbylé osobní vlaky jsou vedeny klasickými čtyřvozovými jednotkami řady 451, opět sólo i dvojicemi. Rok 2008 bude pro vlaky na lince S2 posledním, kdy budou muset úvraťovat na zhlaví stanice Praha-Libeň. Po dokončení Nového spojení bude k dispozici přímé spojení Masarykova nádraží a Vysočan.

S3 Praha-Vršovice - Všetaty

Na trati 070 jsou tradičně v provozu motorové vozy řady 854, přičemž letos došlo k mírnému navýšení přímých vlaků do Turnova. Ačkoliv hydrodynamický přenos výkonu, zvláště u vozů s pohonem poloviny náprav, není příliš vhodný pro zastávkové spoje, jsou vozy řady 854 tím nejlepším, co pro osobní vlaky na trati 070 přichází v pražském DKV v úvahu. Stinnou stránkou jsou původní přípojné vozy řady Btn (053) již v poměrně špatném stavu, hlavně co se týče oken a dveří, a přílišný komfort nenabízejí. Tyto přívěsné vozy jsou samozřejmě řazeny i na zdejších rychlících, které jsou mezi Prahou a Všetaty všechny integrovány do PID, přičemž došlo k malému navýšení jejich vozby. Řídicí vozy řady 954 z Prahy zmizely a rekonstruované vozy řady Bdtn (054) jsou dodávány poměrně pomalu, jelikož přicházejí pochopitelně i do jiných dep, kde jsou rovněž žádoucí. Nyní jezdí vozy řady Bdtn na necelé polovině vlaků, na zbytku jsou řazeny vozy řady Btn. Některé spoje jsou vedeny také sólo motorovým vozem řady 854. Dále zde jezdí souprava složená z lokomotivy řady 742 a dvou vozů řady Btn, která nově zajíždí v pracovní dny na jednom vlaku do Mělníka. Pravidelné nasazení motorových vozů řady 810 je na lince S3 zcela mizivé.

S4 Praha Mas.n. - Kralupy n.Vlt.

Největší změnou na trati 091 je protažení přímých osobních vlaků z Prahy za Roudnici nad Labem až do Ústí nad Labem. Dochází opět k určitému návratu jednotek řady 471 na trať 091, nyní zde zajišťují zhruba polovinu výkonů, a to jak "dálkových vlaků" do Ústí nad Labem, tak vložených spojů do Kralup nad Vltavou. Zbylé osobní vlaky jsou vedeny klasickými čtyřvozovými jednotkami řady 452, které snad již před patnácti lety přestaly doufat, že se do Ústí ještě někdy podívají. V praxi zde často jezdí tyto jednotky i na vlacích místo turnusovaných jednotek řady 471. Všechny spoje jsou vedeny sólo jednotkami, pro spřažené dvojice zde není při současné nabídce vlaků dostatečná poptávka. Minulostí jsou lokomotivy řady 141 (s patrovými vozy řady Bmto), kterým již zůstaly v DKV Praha pouze rekreační vlaky na trati 221 do Čerčan (viz S9). Nyní je ve směru Praha - Kralupy do PID integrováno 6 odpoledních/večerních rychlíků, v opačném směru pak 2 ranní rychlíky. Využít lze v PID samozřejmě i spěšné vlaky z tratě 110, kdy jeden pár vlaků (Praha - Louny, 742+Btn+Bn+Btn) jezdí v pracovní dny a sobotu/neděli, druhý pár (Praha - Most, 854+Btn) jezdí v sobotu a neděli.

S5 Praha Mas.n. - Kladno

Na trati 120 zůstává téměř vše při starém (nelichotivém) stavu. Nově jede v pracovní dny souprava 854+Btn(+Btn) již na dvou párech spěšných vlaků do Rakovníka, plus ranní přímé vozy od rychlíku z Jirkova. Motorové vozy 854 jezdí v čele všech rychlíků na trati (3 páry), které jsou všechny mezi Prahou a Kladnem integrovány do PID. Minulostí je vedení některých rychlíků přes trať 122 do Prahy hl.n. Zbylé spěšné vlaky a některé osobní vlaky zajišťuje tradiční souprava lokomotivy řady 714 a tří vozů Btx (021), které v kombinaci s traťovými poměry činí cestování velmi nepříjemným. Zbylé osobní vlaky jsou vedeny dvounápravovými motorovými a přívěsnými vozy. Na třech nových párech vlaků (od rána do odpoledne) zajíždí do Prahy rakovnická prototypová Regionova 814.001, namísto bývalých třech párů vlaků na trati 174 do Berouna, kde už bychom ji spatřit neměli. Na trati 120 jsou turnusovány další rakovnické prototypy, a sice "Esmeralda" s "Kasandrou" (812+912). Oba sice nedávno prodělaly rozsáhlé úpravy ke zvýšení provozní spolehlivosti, ovšem čas ukáže, zda bude na jejich pravidelné nasazení spolehnutí. V roce 2007 totiž na svých pravidelných vlacích prakticky nikdy nejezdily, a buď byly odstaveny, nebo jezdily letmo například i na tratích 174, 126 a 122. Aby rakovnických prototypů na lince S5 nebylo málo, jsou zde turnusovány i motorové vozy řady 811 a jejich přívěsné vozy, ovšem v praxi jsou často jednoduše zaměňovány s řadou 810. Kromě toho mají nyní jezdit i na trati 161. V provozu zůstávají také oba páry vlaků "ČD Velo" z Prahy do Slaného přes trať 121, tvořené soupravou 810+Bdtax(015). Rok 2008 bude zřejmě dalším rokem ve stádiu čekání, zda se s tratí na Kladno něco začne dít, či nikoliv. Koncepce jednokolejné neelektrizované tratě s provozem převážně dvounápravových vozů, jako spojení měst charakteru Prahy a Kladna, totiž do 21. století poněkud nepatří. Na závěr dodávám, že na odbočné trati 122 bylo zavedeno jakési "antiEsko", jelikož rychlíky byly přesměrovány přes Dejvice a slabý rozsah osobních vlaků byl sice zachován, ovšem všechny spoje byly zkráceny do Prahy-Smíchova severního nástupiště. Toto "nádraží" je v Praze velmi dobře schované a k provozu na skomírající trati 122 jistě nepřispívá. Jediný smysl na této trati mají přípojné vlaky mezi Prahou-Zličínem a Hostivicí, přičemž na posledním úseku do Rudné jezdí nadále jen dva a půl páru víkendových vlaků, což je zcela postačující.

S6 Praha-Smíchov - Rudná u Prahy - Beroun

Po loňské "hluboké orbě" trať 173, zvaná "hrbatá", nyní celkem stagnuje. Veškerý provoz obstarávají motorové vozy řady 810, o víkendech v sezóně posílené o přívěsné vozy řady BDtax (012). Současný jízdní řád, kdy v pracovní dny na okraji dopravní špičky jezdí vlaky jen do Nučic a mimo špičku nikam, staví železnici do pozice jakéhosi doplňku k často jezdícím autobusům PID ze Zličína. Přitom Rudná i Nučice se neustále rozrůstají a přepravní potenciál je zde nesporný. K jeho naplnění chybí kromě vhodných souprav a nabídky spojů také zastávka v centru Rudné. O víkendech je poměrně velkou nevýhodou relativně dlouhá jízdní doba, vyplývající z nevhodnosti provozu soupravy 810+BDtax na sklonově náročné "hrbaté", kdy ve stoupání vlak stěží dosáhne rychlosti 30 km/h. Mimo sezónu, kdy vlaky i o víkendu jezdí bez přívěsného vozu, jsou jízdní doby příliš dlouhé a je třeba čekat v zastávkách na pravidelný odjezd. Na Smíchově jsou sice vlaky linky S6 vedeny jako oboustranné přípoje na linku S7, ovšem v praxi při zpoždění vlaku od Rudné přípoj směr hl.n. nečeká. Díky posunu odpoledních spojů o půl hodiny nelze v takovém případě již ani použít rychlíku. Přitom již od příštího roku mohlo být vše jinak, jelikož společnost Veolia podala návrh na provozování této tratě. Počítala se zakoupením čtyř motorových vozů typu RegioShuttle (produkce Stadler) a zahuštěním provozu na půlhodinový takt do Nučic zastávky a hodinový do Berouna ve špičkách pracovního dne, vše samozřejmě z Prahy hl.n. Již nyní měl být původně na trati 173 v provozu jeden sobotní pár osobních vlaků Veolia, které měla zajistit motorová jednotka typu Desiro Classic. Ta měla přijíždět do Prahy na rychlíku z Zittau (s úvratí v Nymburce hl.n.) a večer se vracet zpět, ovšem tyto spoje byly ještě před schválením konečného návrhu jízdního řádu vyškrtnuty.

S7 Praha hl.n. - Karlštejn - Beroun

Na trati 171 došlo k mírnému zhoršení kvality cestování kvůli omezení nasazení jednotek řady 471. V pracovní dny již touto řadou nejsou vedeny žádné spoje, přičemž v roce 2007 pendlovala jedna jednotka po trati od 9 ráno do 1 v noci. O víkendech stále jezdí jednotky 471 na zhruba polovině spojů, ačkoliv také došlo k mírnému omezení. Stejně jako před třemi lety, na exponovaných spojích o víkendu (což jsou téměř všechny) jezdí nově dvojice jednotek 471 celoročně, tj. i mimo sezónu. Turnusová potřeba činí tři dvojice jednotek, stejně jako dříve, ovšem jedna z nich vykoná pouze dva obraty do Berouna za den. Zrušen je hodinový takt "CityElefantů", čímž se minimalizují pobyty v Praze hl.n. a souprava odjíždí zpět na nejbližím vlaku. Nevýhodou je, že na některých spojích v "hlavním" taktu (často s přípojem od Plzně či Lochovic) jezdí nyní řada 451, a faktem je, že i dvojice jednotek řady 471 mívaly v létě problémy s kapacitou. Většinu spojů na lince S7 tedy obstarávají prodloužené šestivozové jednotky řady 451, specialita tratě 171. Nadále je zde také turnusován pojízdný prototyp řady 470, a sice v pracovní dny na dvou ranních a třech odpoledních/večerních párech vlaků, což znamená oproti loňsku přidání jednoho ranního oběhu. Naopak tradiční pětivozová souprava patrových vozů řady Bmto, nyní vedená lokomotivou 162, jezdí do Berouna již jen na jednom páru ranních vlaků (na tom kde loni jezdila 470) a sice jen z Prahy-Smíchova, což má souvislost s rekonstrukcí stanice Praha hl.n. V klasické soupravě je (kromě dvou párů víkendových sezónních prodloužených osobních vlaků z Plzně) veden již jen jeden sobotní osobní ranní vlak do Prahy, jakožto přímé vozy od Sp Berounka. Na posile z Prahy-Radotína do Prahy-Smíchova jezdí motorový vůz řady 810, neobvyklá souprava 810+BDtax pak jezdí z Berouna do Prahy-Smíchova ráno o víkendu. Veškeré zrychlené posilové vlaky z Prahy-Smíchova do Řevnic jsou nově vedeny zkrácenými třívozovými jednotkami řady 451, které obě přes poledne stojí na Smíchově a nezajíždějí do depa. I zde došlo k poklesu kvality a kapacity, jelikož loni tady jezdila jedna 471 a jedna čtyřvozová 451 (a ráno jedna klasická souprava). Pozitivem je, že oproti loňsku došlo k mírnému navýšení osobních vlaků a zrušení mnoha soupravových jízd (hlavně v pracovní dny večer do Prahy), jejichž počet byl v roce 2007 strašlivý. Během roku 2008 se kromě rekonstrukce Prahy hl.n. plánuje oprava 1. Vinohradského tunelu. Výluková opatření pro osobní vlaky zatím nejsou dohodnutá.

S8 Praha-Vršovice - Vrané n.Vlt. - Čerčany/Dobříš

Zatímco ve vozovém parku na trati 210 nedošlo oproti loňsku k prakticky žádné změně, odehrála se podstatná změna ohledně trasy vlaků - všechny spoje nyní končí v Praze-Vršovicích, což je dočasné řešení kvůli rekonstrukci pražského hlavního nádraží (podle předběžného návrhu JŘ měly pak pokračovat na Smíchov). Přípoje na hl.n. jsou zajištěny buď osobními vlaky linky S9 nebo vybranými rychlíky, které jsou k tomuto účelu mezi Vršovicemi a hlavním nádražím integrovány do PID (jde jak o hradecké, tak o turnovské a pardubické rychlíky). Vršovické depo na linku S8 vypravuje především dvounápravové motorové a přívěsné vozy (do provozu zasahují i čerčanské 810), velká část spojů je vedena motorovou lokomotivou 714 a monstrózní soupravou až pěti přívěsných vozů. Patrové vozy Bmto s lokomotivami 749 jsou sice vypravovány hojně, ovšem jen od pátku odpoledne do neděle večer a pouze na čerčanské větvi, do Dobříše již několik let zavítají pouze při mimořádnostech. Právě nevhodné soupravy a dlouhé jízdní doby vlaků, omezované také častými pomalými jízdami kvůli zanedbanému zabezpečovacímu zařízení, jsou příčinou odlivu cestujících. Konkurenčním autobusovým linkám se zřejmě daří, vznikla nová linka PID 320 zajíždějící z Prahy až k železniční zastávce Rymaně, a stávající linka PID 488 (obsluhující Novou Ves pod Pleší a Malou Hraštici) zahájila nově víkendový provoz. Malým zlepšením je víkendové nasazení obou vršovických regionov (814.022 a 814.023) na trati 210, především do Dobříše. Ke skutečnému zlepšení cestovního komfortu je však ještě velmi daleko. Připomeňme, že před pěti lety byl představen projekt, řešící zatrolejování tratě do Dobříše systémem 600 V DC, napojení na tramvajovou síť v Praze-Modřanech a nasazení vozidel typu Tram-Train. Jeho realizace se však v nejbližších letech nedá očekávat, a tak budeme doufat, že provozovatel tratě podnikne kroky k tomu, aby "Pacifik" přestal přicházet o své pravidelné cestující.

S9 Praha hl.n. - Benešov u Prahy

Trať 221 si stále udržuje pověst jediné pražské příměstské tratě bez provozu elektrických jednotek 471. Na osobních vlacích zde nadále kralují letité jednotky 451, a to jak klasické čtyřvozové, tak zkrácené třívozové. Velká část spojů, především v pracovní dny, je vedena dvojicí elektrických jednotek. Při občasném nedostatku provozuschopných elektrických jednotek v Praze je to z důvodu blízkosti depa právě linka S9, na kterou je vypravena náhradní souprava, tvořená vozy řady Bmto a zpravidla elektrickými lokomotivami na obou koncích. To je mrzuté, protože trať 221 je stále poznamenána stavební činností na IV. koridoru. Proto budou opět tvořeny výlukové jízdní řády a již nyní je zřejmé, že vybrané spoje budou končit v Čerčanech, kde budou mimořádně zastavovat rychlíky. Nadále jsou v provozu o víkendech v sezóně protažené osobní (a nově spěšné) vlaky z tratě 212, které však místo do Prahy hl.n. nyní zajíždějí po spojce do Prahy-Smíchova. Tvořeny jsou patrovými vozy řady Bmto a na trati 221 vedeny lokomotivou řady 141, což je poslední pravidelný výkon této řady v osobní dopravě.

S12 Poříčany - Nymburk

Na spojovací trati 060 došlo snad k nejvýznamnější změně v celém Esku. Jde o vedení všech (elektrických) vlaků v pracovní dny jednotkami 471, a navíc u mnoha spojů jako přímých vozů po lince S1 ráno do Prahy a odpoledne z Prahy. Tento krok ještě zvyšuje přepravní potenciál této krátké tratě. O víkendech pak na tratí jezdí čtyřvozové elektrické jednotky 451. Na vlaky v méně exponovaných časech pak v pracovní dny i o víkendu nastupují motorové vozy řady 810, které svou kapacitou bohužel postačují. I tak ale trať 060 zaznamenává trvalý rozvoj.

S41 Praha-Libeň - Roztoky u Prahy

Na "pražské železniční městské lince" nedošlo v prosinci k žádné změně, linka jezdí v pracovní dny v půlhodinovém až hodinovém "téměřtaktu" a všechny spoje jsou nadále vedeny vršovickými regionovami 814.022 a 814.023, z nichž jedna není garantovaná. Zcela se ovšem změnily časové polohy vlaků. Ačkoliv se spoje těší poměrně slušnému zájmu cestujících, stálo by za úvahu, zda by nebylo lepší vzácné regionovy využít raději jinde. Smutný je také fakt, že ČD nedisponují žádnými vozidly elektrické trakce s nízkou kapacitou. Ačkoliv je tato "městská linka" zatím v Praze jediná, byly navrženy i další trasy. Kromě prodloužení této linky až do Hostivaře představil ROPID v roce 2005 plán "cílového stavu" (2015), zahrnující také dvě městské linky z Radotína (jedna přes Smíchov, druhá přes Krč) do Běchovic či Libně a Vysočan. Tato koncepce obsahovala také některé průjezdné linky (Řevnice - Nymburk přes Poříčany, Strančice - Milovice, Mělník - Dobříš/Čerčany) a protažení některých linek přes centrum (Beroun - Praha-Libeň, Benešov - Praha-Vysočany). Nové spojení bude v roce 2008 dokončeno a prostor pro zavedení většiny plánovaných linek zde bude. Horší je však situace dostupného vozového parku.

Závěrem

Závěrem je nutno konstatovat, že s dokončením Nového spojení bude sice možné přeorganizovat trasy vlaků, ale vhodná vozidla hned tak nepřijdou. Pokud se konečně nezačne pořádně investovat, bude zajímavé sledovat, jak dlouho ještě bude moci pražská příměstská železnice moci fungovat ze své podstaty, než začne vážně kolabovat. Těmi investicemi není míněn pomalý přísun jednotek řady 471, dostačující pouze k nahrazení toho, co se porouchalo. Fakt, že na veškerých neelektrizovaných tratích v Esku, pomineme-li víkendové vozy Bmto, jezdí 4 (slovy čtyři) vozidla s nízkopodlažním nástupem (3x 914, 1x 912), nepotřebuje další komentář. Navíc dvě z nich jsou z rakovnického depa. Můžeme si jen domýšlet, jak budou vypadat příměstské spoje za deset let, a co všechno z dnešního stavu bude ještě jezdit. Problémy s železničními vozidly se pochopitelně netýkají jen okolí Prahy, s různými odlišnostmi můžeme hledat analogii ve všech regionech.

Ve svém článku jsem psal o jedné trati, po kterém jezdím denně, a o deseti dalších tratích, po kterých jen příležitostně. Proto jsem se mohl dopustit drobných nepřesností či zkreslení. Budu vděčný, když mi případné připomínky k úpravám pošlete kultivovanou formou (nejlépe pomocí vzkazu), jsem připraven text korigovat. Děkuji za vaši pozornost.

zdroj: Řazení vlaků