Bydgoszcz - Od prosince 2007 v Kujavsko-pomořanském vojvodství dopravu provozují dvě konkurenční společnosti - Arriva PCC a PKP Przewozy Regionalne. Až doposud to pro cestující nebyl žádný problém, protože obě společnosti si navzájem své jízdní doklady uznávaly. Nicméně, od pondělí 1.9.2008 společnost Arriva PCC speciální tarifní nabídky PKP PR uznávat přestala.
Počínaje 9.12.2007 společný podnik Arrivy a PCC Rail zahájil osobní dopravu v Kujavsko-pomořanském vojvodství. S úřadem maršálka vojvodství byl uzavřen tříletý kontrakt zahrnující všechny neelektrifikované tratě (v délce cca 530 km). Původně byly ve vlacích Arrivy PCC uznávány rovněž síťové jízdenky PKP PR - včetně nabídek bilet turistyczny či REGIO Karnety. Soukromý dopravce se však rozhodl dohodu vypovědět a v současnosti již akceptuje pouze jednorázové a předplatní jízdenky PKP PR.
Rozdílné představy o zúčtování tržeb za jízdné
"Problém spočívá v rozdílných představách o podílu na prodaných jízdenkách. Arriva očekávala vyšší podíl na tržbách oproti podílu reprezentujícím cestující s našimi jízdenkami v jejich vlacích," vysvětluje Pawel Ney, tiskový mluvčí PKP PR. Jeho společnost dále konkurentovi navrhla společnou realizaci studie, která by zjistila skutečné počty cestujících. To však Arriva odmítla.
Maciej Królak, tiskový mluvčí Arriva PCC, oponuje: "Za současných podmínek prostě není možné, aby bylo vzájemné zúčtování přesné. Je potřeba zavést společný celonárodní zúčtovací systém založený na speciálních počítačových programech, tak jak je úspěšně využívají v západní Evropě." Nicméně, ze strany PKP není k zavedení tohoto systému vůle.
Nejvíce poškozeni zůstávají cestující
Úřad maršálka vojvodství nemá v úmyslu do sporu zasahovat. Podle Tomasze Moraczewského, ředitele odboru infrastruktury není možné, aby úřad maršálka společnosti ke vzájemnému uznávání jízdenek nutil. Nejvíce poškozeni tak bohužel zůstanou samotní cestující. Síťové jízdenky PKP PR totiž v porovnání s běžným jízdným umožňují výrazně levnější cestování po celé zemi (obzvlášť bilet turistyczny je dobře znám i v ČR).
I u nás bývá argument neuznávání jízdních dokladů ČD a narušení celosíťového efektu často zmiňován jako klíčový argument v diskuzích o působení soukromých dopravců - především v dálkové dopravě. Naposledy tak velkou polemiku vyvolalo oznámení společnosti Veolia Transport o nabídce na zajištní dopravy na třech linkách v severovýchodních Čechách.
Tenhle systém se mi z hlediska pohodlnosti uživatele líbí, je to trochu jako moje oblíbená KMB, jen bez otravování s vypisováním a kontrolami (které jistě průvodčí tak zbožňují). Má to bohužel i nepříjemné zápory, např. v evidentním šmírování, které si jistě příslušné orgány (o samotných DB nemluvě) nenechají ujít.
Ještě bych to rozšířil o možnost nepředplacené jízdenky - po skončení kalendářního měsíce by mi domů přišel účet za to, co jsem projel (jako za telefon).
Vyučtování mezi dopravci bude vždy problém,
protože základem uvažování téměř každého česko & slovenského (a zjevně i polského) dopravce [tedy jeho manažerů] je, že při vzájemném uznávání jízdenek parazitují jiní dopravci na jeho tržbách.
Tohle uvažování existuje již od dob reálného socialismu, kdy stála jízdenka u všech městských dopravních podniků stejně. Od roku 1953 0,60 Kčs, pak 1 Kčs.
Ideologicky bylo všechno všech, tedy nebyl problém, aby se v době tzv. samoobslužného provozu jízdenka zakoupená v předprodeji v městě A použila v městě B. Cestující, který by si štípl pražskou korunovou jízdenku v Ostravě nebo Košicích by socialismu žádnou škodu nezpůsobil. Podobně by nebyl socialismus v ekonomických základech ohrožen, kdyby se bratislavská jízdenka použila v Praze. Jenže téměř všichni dopravci tohle odmítali s tvrzením, že by na tom prodělávali. Jedinou výjimku tvořili dopravní podniky v Pardubicích a Hradci Králové, kde existovalo vzájemné uznávání jízdenek pro jednotlivou jízdu (nakolik to bylo s předplatními jízdenkami nevím). Ani jeden z dopravců kupodivu nezkrachoval...
Pravda, Brno bylo se svými nudličkami výjimkou ...
Přitom ve Velké zemi, která "nám" byla ve všem vzorem, v rámci svazové republiky, tedy například na Ukrajině jízdenka MHD pro jednotlivou jízdu zakoupená v jednom městě - např. Kyjevě – platila v MHD v jiném městě, např. Charkov. Takže cestující se po příjezdu do jiného města nemusel shánět nejdříve po jízdence na MHD, použil tu, kterou měl. Když vyjezdil zásobu, tak si koupil nové a po návratu je zase mohl projezdit doma. Jak jednoduché ...
Před časem jsem dostal svodku diskusních příspěvků z nějakého potlachu týkajícího se veřejné dopravy.
Z celé té tlachanice měl smysl jedině příspěvek pana Petra Šimrala, který hovořil o nutnosti existence "státního jízdného", které by akceptovali všichni dopravci, takže by pak bylo celkem jedno, kdo na dané trati jezdí. Zejména z hlediska nějakých síťových jízdenek, protože základním cílem dopravce by nebyly tržby, ale kvalita služeb a spokojenost zákazníků.
V podstatě něco podobného představuje SWISS TRAVEL SYSTEM, v němž jezdí většina železničních dopravců podle jednoho tarifu. Pokud se u dopravce používá odlišné jízdné (vesměs horské "turistické" trasy, lanovky), tak se buď bez nějakých doplatků uznává síťová jízdenka GENERALABO, případně (společenství Jungfraubahnen) platí GA jako průkaz na 50 % slevu. Jinak všichni dopravci (včetně lanovek, busů a lodí mnohde i MHD) akceptují průkaz HalbtaxAbo na slevu, v MHD cca 33 %.
Blbostmi tarifního typu "kdo na kom parazituje" se tam proto nikdo nezabývá. Garantem síťových jízdenek GA a průkazů Halbtax a jízdenek "Gleis 7" jsou SBB, zpracovatelské centrum je v Brigu.
SWISS Travel System představuje celostátní "tarifní svaz", který zahrnuje řadu kantonálních nebo mezistátních (oblast Basel zahrnuje vymezené území francouzské, německé, švýcarské, oblast Bodamského jezera vymezenou oblast Německa, Rakouska, Lichtenštejnska, Švýcarska) integrovaných dopravních a tarifních subsystémů.
Jízdenku i pro cestu uskutečněnou výlučně autobusy zakoupenou u železniční pokladny nebo v jízdenkovém automatu na zastávce můžete zakoupit pro celou projetou trasu, i když jedete různými dopravci.
Pro řidiče - pokud tam není "samokontrolní systém" - máte jízdenku z A do B a nezajímá ho, kde si cestující jízdenku koupil.
Jestliže na části českého státu mohou být drážní i autobusoví dopravci součástí mezistátního tarifního svazu EGRONET, pak neexistuje jediný smysluplný důvod k tomu, aby existoval tarifní svaz zahrnující území celého státu, řekněmě ČESKONET, naplňující představu pana Šimrala o "státním jízdném".
Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.
- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.