Duchcov — Při listování současným jízdním řádem si tarifního bodu s názvem Duchcov možná ani nevšimnete. Dokonce i během cesty některým z vlaků mezi Ústím nad Labem a Chomutovem můžete tuto zastávku lehce přehlédnout. Už jen asi nemnoho cestujících projíždějících tímto místem si dnes pamatuje, že tato současná zastávka, vzdálená téměř dva kilometry od centra stejnojmenného města, je pouhou náhradou kdysi jedné z nejdůležitějších železničních stanic pod Krušnými horami.

Folytatás

Nový Bor — Stejně jako dalších 10 tisíc čtenářů jsem si i já na ŽelPage přečetl připomenutí 40. výročí polozapomenuté nehody na trati 8a, spojené s upoutávkou na vydání příležitostné publikace od pánů Tomáše Provazníka a Michala Kozuka. A protože mě téma zaujalo a navíc je dotyčný kraj takřka mým druhým domovem, stavil jsem se u pana Šepse v Novém Boru a knížku si koupil. S tím, že bude několik večerů co číst. Byl to velký omyl…

Folytatás

Vejprty — Železniční trať s číslem 137, která spojuje Chomutov s Vejprty a dále vede do Německa, má období nejsilnějšího provozu již nepochybně za sebou. Nákladní doprava je prakticky nulová, tu osobní zajišťují dva páry osobních vlaků, které jezdí o víkendech a dalších jednotlivých dnech. Staniční budovy mají svá nejlepší léta již také za sebou, řada z nich byla v minulém desetiletí částečně či úplně stržena nebo poničena. Přesto má tato trať určité kouzlo, které jí zůstává dodnes a činí ji v mnoha ohledech zajímavou. Za minulostí i současností této tratě se můžete podívat v následujícím článku.

Folytatás

Pro mladého muže snad nebylo většího ponížení, než pochodovat v prvomájovém průvodu. No, pochodovat… pohyb, když už tedy být musel, to byl, to ano. Ale pochodu se to moc nepodobalo. To dnes, maje na krku skoro o čtyři křížky více, i se síťovkou do lídlu každou sobotu kráčím podstatně odhodlaněji a rychleji.

Folytatás

Muž v červené čepici z přítmí děčínského peronu víceméně formálně zapískal doufaje, že až se 460 metrů dlouhá „Pannonia“ zvolna pohne, tak vzadu „u tunelu“ kuřáci stihnou naházet čvaňháky pod vagon a nějak už do něj naskáčou. Fíra mezitím od půlky mitropáckého vozu obhlíží krakorec nad střechou jeho T 478.4047, jestli je na šajbě Sc3 opravdu čtyřicet a volno. „Jo, máš to tam, odjezd!“ sichruje jeho zjištění výpravčí, bezmocně se ohlížeje dozadu k Pastýřáku, zda si tam odjezdu někdo všimne. Čékáďácký dvanáctiválec bázlivě změnil otáčky a osazenstvo přeplněného vlaku k černomořské Varně dederónsky ulehčeně vydechlo: „na éndlich…“

Folytatás

Ústí nad Labem — Toto severočeské město je důležitým železničním uzlem. Šestice do něj vstupujících frekventovaných dvoukolejných tratí neprochází jedním centrálním nádražím, ale je mezi sebou propojena četnými spojkami. Když k tomu připočteme velké množství vleček, pozůstatků po přeložených tratích, velké lokomotivní depo a seřaďovací a odstavná nádraží, má zde železniční fanoušek stále co objevovat. O mně je známo, že se zabývám spojovacími body mezi drážní a vojenskou historií, tak bych rád v následujícím spíše turisticky laděném článku představil tři lokality ústeckého uzlu tak trochu ze svého pohledu.

Folytatás

Děčín — Co se stane, když propagační vlak hned při své první jízdě nabere 45 minut zpoždění, a ani dvě spojené jednotky přitom neposkytnou dostatek místa, aby lidé nemuseli stát? Pokud tipujete otrávené a rozhořčené cestující, mýlíte se. Ukazuje se totiž, že i některé problémy, které dosud ve vlaku řešit nešlo, najednou řešení mají. Stačí přitom, aby ten vlak byl žlutý a nesl kód dopravce CZ-RJ. Po uplynulé sobotě zkrátka nemůže být pochyb: RegioJet umí – nejenže na sebe už týden strhává pozornost médií a plní diskusní fóra, ale v průběhu několika málo dní předvedl něco, co si se vší vážností dovoluji nazvat malou revolucí na české železnici. Již ve čtvrtek žlutý dopravce předvedl, že dokáže jezdit; tři dny nato vytáhl do vlaku lidi, kteří po kolejích cestovali naposled před lety, a naplnit jimi soupravu s kapacitou 220 míst. To vše navíc na lokálce, na niž byl osobní provoz zastaven z důvodu nízké vytíženosti. Dvě žlutá Desira stačila rozhýbat státního dopravce k nevídaným manévrům na severu Čech a za pár dní dosáhla toho, že pod pojmem „žlutý vlak“ si už nikdy nikdo nevybaví regionovu. Na první veřejné jízdě po Kozí dráze jsme nemohli chybět, a tak jsem v pátek převzal redakční štafetu po Josefu Petrákovi a zamířil na sever získat odpovědi na otázky, které plnily i zdejší diskuse: Dokáže RegioJet oslovit? Jaké jsou služby na palubě? A jak rychlý je vůbec ten palubní internet?

Folytatás

Kolín - Přesně týden po výletu s M 262.0209 do Větřní se konala další akce s vozidly z "depa" Červené Pečky, tentokrát s "rosničkou" T 334.0797 a přívěsným vozem Bix. V plánu byla trasa Kolín - vlečka ČKD Kutná Hora - Čáslav - Třemošnice a zpět - Kolín, následně jako rychlík do Loun a jako smíšený vlak zpět do Kolína. Jak nakonec akce dopadla, jsem se pokusil shrnout do krátkého reportu.

Folytatás

Větřní - V sobotu 17. ledna 2009 se uskutečnila jízda motorovým vozem M 262.0209 z Velimi do jihočeské vesničky Větřní spojená s exkurzí do místních papíren a návštěvou její vlečky.

Cesta z Velimi probíhala celkem hladce, ovšem nezklamaly tradičně Úvaly a Malešice, kde jsme nabrali nepatrné zpoždění. Další cestující přistupovali v Praze-Hostivaři a Čerčanech. Následovala fotozastávka ve Střezimíři. Vlak zastavil pro nastupující ještě v Českých Budějovicích a Kájově. Jediné zdržení oproti plánu bylo v Boršově.

Z Kájova nás čekalo stoupání do stanice Úvrať se 42‰, dále do papíren Větřní pro změnu více než 46‰ klesání. Vlečka patří ke sklonově nejnáročnějším tratím v bývalém Československu. Do cíle jsme dorazili po 14.00 hod. Projeli jsme vlečku JIP Větřní, na kterou navázala již zmíněná exkurze v papírnách. Jelikož cesta byla pouze jednosměrná, bylo třeba dopravit účastníky na nejbližší stanici ČD zpět do Kájova. Motorák zvládl celou jízdu bez nejmenších problémů, akce proběhla podle předpokladů a snad se cestujícím i líbila. O průběhu akce ale nejlépe přecijen promluví fotoreportáž.

Folytatás

Měděnec - 6. dubna 2008 jsem podnikl cestu na Měděnec, ze kterého se vyklubala zásluhou ochotného správce areálu prohlídka zdejšího bývalého dolu na železnou rudu. Během ní jsem mohl zhodnotit jak vypadá areál léta po ukončení své činnosti. Zároveň jsem objevil jedno zapomenuté kolejové vozidlo.

Folytatás

Beroun - Jediné přímé vlakové spojení ze severu na jih Čech a obráceně - za to lze považovat rychlík Bezdrev. Dalo by se říci, že tento již "tradiční" motorový rychlík je u konce svého slavného a mnoha fotografy vděčně dokumentovaného života. Bohužel, efektivita a financování provozu se jen málokdy pojí s atraktivitou pro železniční fanoušky a fotografy. Díky tomu se letos s tímto vlakem, pojmenovaném po stejnojmenném rybníku u Hluboké nad Vltavou, setkáváme pravděpodobně naposledy.

Folytatás

Chemnitz - Po delší odmlce, způsobené hlavně zkouškovým obdobím a pracovním tempem, jsem se rozhodl vyrazit na nějakou další akci, která by slibovala zajímavé zážitky a nevysála přitom mé finanční zdroje do dna. Vzhledem k tomu, že pomalu rekonstruuji svého Raplíka, tedy kupé Škodu Rapid, do původního stavu a v současné době chystám investičně náročné etapy prací na karoserii a motorové skupině, je každá ušetřená kačka inflačka dobrá. Putování s Ikarusem po saských úzkokolejkách a setkání s našimi přáteli „drážďaňáky“, to vše pod taktovkou Zdenka „Hroudy“ Michla, opět slibovalo netradiční zážitky. Na akci jsem se nadšeně přihlásil a pak už jen netrpělivě počítal dny do odjezdu.

Folytatás

Třebívlice - Když před necelým půlrokem osiřely koleje spojující Lovosice, Třebenice a Most, předpovídalo mnoho prognostiků rychlý útok sběratelů kovů a brzký zánik této krásné lokálky známé z jízdních řádů pod číslem 113. Jejich slova však zůstala naštěstí nevyslyšena a trať potichu začala ožívat.

Folytatás

Kostelec u Jihlavy - Když v neděli 3.2.2008 došlo k provozní poruše na stroji 814.010 Regionova v Kostelci u Jihlavy, začala ŽelPage sledovat spolehlivost těchto jednotek. Dle zjištěných informací zůstal v stroj stát v Kostelci na výměnách. Jak potvrdil strojmistr z PP Telč, "Prý najeli na výměny a regionova ztuhla. Zablokovala se kola a cestující museli vlak opustit."

Folytatás

Plzeň/Kadaň — První změna jízdního řádu, platná od 3. března 2008, přinesla pozitivní změnu na trati z Kaštic do Kadaně, kde Ústecký kraj od roku 2007 neobjednává pravidelnou osobní dopravu. Navzdory všem očekáváním se situace pomalu mění. V pátek 7. března vyjel na osiřelé koleje první pravidelný osobní vlak.

Folytatás