Mladějov na Moravě — Turistický provoz na mladějovské úzkokolejce se i přes historicky poměrně krátké trvání ve srovnání s jinými cíli stal již zavedeným výletním cílem východní části Pardubického kraje. Na drážce, vedoucí česko-moravským pomezím, je ale možné zažít mnohem víc než jen výlet parním vlakem. Po celý příští týden se i zájemci z řad veřejnosti mohou připojit k dobrovolníkům z Mladějovské průmyslové dráhy a podílet se společně s nimi na údržbě a obnově této jedinečné technické památky. Letos totiž mají nemalé cíle.
Mladějov na Moravě — Letní prázdninová sezona na Mladějovské průmyslové dráze, trati 904: Mladějov na Moravě - Hřebeč doly, začala v sobotu 4. července pozitivní změnou jízdního řádu. Tou je ohlášené prodloužení prvního a třetího páru pravidelných výletních vlaků z Nové Vsi do zastávky Josefka. Vlaky tak nově projedou více než polovinu dlouhodobě pro špatný technický stav neprovozovaného úseku, který končí až v areálu bývalého lupkového dolu Hřebeč. Cílem zdejšího spolku dobrovolníků je opravit i zbytek trati.
Pardubice — Pardubický kraj v čele s hejtmanem Martinem Netolickým 18. května jízdou parního vlaku pro média z Pardubic do Moravan prezentoval připravovaný pravidelný provoz historických spojů na úpatí Králického Sněžníku. Každou sobotu od 13. června do 19. září totiž vyjede na trať mezi Letohradem a Hanušovicemi historický vlak. Na spojích se bude vždy ob týden střídat klasická souprava tažená parní lokomotivou 423.009 s motorovým vozem M 286.0001 zvaným Krokodýl. Na zahájení provozu a také u příležitosti akce Cihelna 2015 se navíc ukáže ještě královéhradecký parní stroj s číslem 464.008.
Kdesi ve vlaku — „Mám kouzelné sluchátko, které může všechno změnit!“ Propánajána, co to tu vymýšlím za hlouposti, prolétlo mi hlavou, zatímco jsem chytal jednou rukou talířek od palačinek, druhou rukou skleničku s vodou a nos jsem zabořil do hrdla lahve, aby nic neskončilo rozbité na zemi. Přečkal jsem kritické místo v Nymburku a mohl se pustit opět do psaní. Abyste mi rozuměli, opět jsem se ládoval v jídelním voze vlaku EuroCity. Super stevard dodával obsluze takový frajerský nádech a kuchař měl moji objednávku hotovou asi za minutu třicet – proboha, už zase blábolím. Vždyť tohle není test jídelního vozu, tohle má být seriózní zamyšlení nad zákaznickým servisem. Proč jste mě nezastavili? Takže, kde jsem to skončil? Ano, už vím. „Mám kouzelné sluchátko…,“ sakra, Aleši, vzpamatuj se!
Pardubice — Elektrotechnika je spjatá se železnicí již od doby parního provozu, kdy se elektřina začala požívat k dorozumívání mezi jednotlivými dopravnami, k osvětlení stanic, lokomotiv a podobně. S postupujícím vývojem, tak jako v jiných oblastech, získávala elektrotechnika mnohem dominantnější postavení. Její pole působnosti se začalo rychle rozšiřovat z oblasti sdělovací techniky do zabezpečovacího zařízení a elektronika začala postupně být významnou součástí vozidel a samotné dopravní cesty. Vždyť i oblíbené lokomotivy typu „bardotka“ a „brejlovec“ jsou v principu elektrickými lokomotivami s vlastní elektrárnou v podobě spalovacího motoru a trakčního generátoru. Dnes tvoří elektřina nepostradatelnou součást železnice.
Pardubice — Před nedávnou dobou jsem si přečetl článek s názvem „Zdvoukolejnění úseku Stéblová-Opatovice nad Labem“ v časopise Želeniční magazín 04/12. Ve zmíněném článku, který se věnuje problematice modernizace tratě 031 Pardubice - Hradec Králové, nalezneme také úvahy nad pokračováním dalších etap modernizace této tratě včetně výstavby tzv. „Medlešické spojky“ tratě 238. V článku se dočteme o faktickém zrušení zamýšlené výstavby Medlešické spojky pro její ekonomickou nevýhodnost. Nicméně doba je taková jaká je a příliš takovým projektům, tím více pokud se týkají železnice, nepřeje. Domníval jsem se, že jiné řešení je nasnadě - vybudování druhého mostu přes Labe. Nakonec jsem byl ale nemile překvapen, jaké překážky stojí v cestě. Problém je ve výšce mostu nad hladinou. Stále existují plány na zavážení uhlí do Opatovické elektrárny po řece a dále vybudování vodní cesty Labe – Dunaj. V takovém případě musí být most ve výšce minimálně 5,5 m (resp. 7 m u nové stavby) nad hladinou řeky, což téměř vylučuje vybudování druhého mostu.
Pardubice — Příznivci kolejové dopravy v České republice žijí na docela šťastném místě planety. Železnice je u nás nepostradatelným článkem dopravního systému a navíc v naší republice působí řada firem, které se zabývají drážní technikou od vývoje přes projekci, výrobu, servis až po provoz a to jak v národním, tak v celosvětovém měřítku. Široké spektrum aktivit v oblasti kolejové dopravy v ČR je podmíněno činností mnoha týmů kvalifikovaných odborníků a existencí zázemí pro přípravu specialistů v řadě technických oborů. Jedním z pracovišť, které připravuje odborníky pro oblast kolejové dopravy od etap výzkumu až po provoz je Dopravní fakulta Jana Pernera Univerzity Pardubice.
Jaroměř — Rok se s rokem sešel a opět nastal čas oznámit světu, že i náš portál je o rok starší. Letošní výroční vlak nebude výjimkou a podívá se do míst, kde se už denně nejezdí. Jelikož díky optimalizaci dopravy v Pardubickém kraji byla zastavena pravidelná osobní doprava na několika tratích, rozhodli jsme se je alespoň na několik okamžiků oživit zvláštním fotovlakem. Jistě už správně tušíte, že zavítáme na trať z Dolní Lipky do Štítů a Hanušovic.
Jaroměř — Přibližně po roce, v sobotu 19. listopadu ráno, se opět vracíme do Jaroměře, abychom se odtud vypravili na další zajímavé putování s historickým motorákem „hurvínek“. Dnes nemíříme do Otovic zastávky a Žacléře, ale vypravíme se na cestu po tratích Královéhradeckého a Pardubického kraje, z nichž dvě jsou již bez pravidelné osobní i nákladní dopravy a jedna obsluhovaná pouze jedním párem osobních vlaků denně. Hlavní cíle naší cesty jsou koncové stanice Prachovice a Dobruška, jež jsou od sebe po kolejích naší trasy vzdáleny přibližně 83 kilometrů.
Stéblová — Už jen pomníček uprostřed vegetace, udržovaný lidmi z okolí, připomíná nejhorší železniční neštěstí v československých dějinách. Z dodnes nevyjasněných příčin se tam za sychravého podvečera krátce před 17:45 dne 14. listopadu 1960 čelně střetly dva osobní vlaky, přičemž zahynulo 118 lidí. Takové číslo je a snad i zůstane v celé historii našich železnic nepřekonaným. V době dlouhých souprav měly spoustu vozů i oba inkriminované vlaky. Osobní vlak 608 z Liberce do Pardubic, tažený "krokodýlem" 354.7128, si vezl dvanáct vagónů, mezi dvěma "hurvínky" M 131.1272 a 1327 se pak vezly čtyři lehké přípojné vozy. Oba vlaky byly, jak už to tehdy bývalo, plné.
Před necelým rokem jsme na tomto místě lákali budoucí maturanty ke studiu oboru Dopravní prostředky – zaměření Kolejová vozidla na Dopravní fakultě Jana Pernera Univerzity Pardubice (DFJP). S některými z čtenářů jsme se tak mohli v lednu tohoto roku osobně setkat v rámci dne otevřených dveří v komplexu technických laboratoří Oddělení kolejových vozidel Katedry dopravních prostředků a diagnostiky, kde prezentace zmíněného oboru – jako již tradičně – probíhala. Protože se v této laboratoři nachází, mimo jiné, i zkušební zařízení pro testování železničních kol, směřovala tehdy značná část dotazů návštěvníků právě k tomuto zařízení. Jelikož se opět přiblížil den otevřených dveří na DFJP v Pardubicích, který v letošním školním roce proběhne ve čtvrtek 13. ledna 2011, rozhodli jsme se na loňský článek o studiu kolejových vozidel volně navázat a trochu blíže vám představit právě vybavení našich technických laboratoří, které také můžete na vlastní oči vidět, pokud se letošního dne otevřených dveří na DFJP zúčastníte.
Mladkov — Současný železniční most na trati 024 přes Tichou Orlici v Mladkově byl postaven ve třicátých letech dvacátého století. V projektech staveb tohoto typu, plánovaných v exponovaných lokalitách, probíhaly nenápadné úpravy, mající za cíl zvýšit obranyschopnost naší republiky. Konkrétně se jednalo o důmyslná demoliční zařízení. Přes zmíněný most se v době nedávné přehnala elektrizace a další stavební stavební práce na ní navázané, o něco dříve dostal nový nátěr. Nic z toho se na existenci demoličního zařízení negativně nepodepsalo a i ono se dnes skví ve slušivé zelené.
Králicko — V nedávné době byly v magazínu ŽelPage představeny některé úzkorozchodné dráhy sloužící k výstavbě předválečného československého opevnění. Muzea, v blízkosti kterých se dvojice těchto drah nacházela, se rozhodla usnadnit železničním nadšencům hledání jejich pozůstatků a trasy svépomocně vyznačit. Stalo se tak na povrchu dělostřelecké tvrze Bouda, u objektu MO-S11 „U posedu“ severně od Ostravy a také na trase zde ještě nepopsané německé polní dráhy z období druhé světové války na povrchu dělostřelecké tvrze Hůrka. Bližší informace o ní a o dotčených značkách naleznete v tomto článku.
Králíky — Dělostřeleckou tvrz Hůrka jsme se synem navštívili již potřetí. Poprvé, pár měsíců po otevření tvrze, jsme si prošli základní trasu podzemím. Loni na podzim jsme vyšli po schodišti do dělostřeleckého srubu, prohlédli si zevnitř i zvenku tento německými zkouškami poničený objekt a zašli na povrch k dělostřelecké otočné věži. Nyní jsme se těšili na další speciální prohlídku s příslibem návštěvy částí tvrze, které návštěvník běžně neuvidí. Na prohlídku jsme měli tentokrát dvoučlenný doprovod: místního průvodce a odborníka na železnici. Cestou v podzemí tvrze se oba dva ve výkladu střídali. Místní průvodce prováděl standardní výklad o výstavbě, podzemí, objektech a fungování tvrze. Od železničního průvodce jsme se pak dovídali zajímavosti o provozu pevnostní železnice.
Dělostřelecká tvrz Bouda - Stalo se Vám někdy, že jste se plahočili světa kraj za novým přírůstkem do sbírky a pak jste zjistili, že máte doma u nosu podobný poklad, o kterém jste dosud nevěděli? Něco takového mne potkalo. Asi před rokem jsem dostal možnost nahlédnout do jednoho plánu z období výstavby dělostřelecké tvrze Bouda (1936 - 1938), na kterém byla zachycena trasa více než kilometr dlouhé úzkorozchodné trati. Na Boudu jezdím už od roku 1991 a delší dobu se také zabývám hledáním pozůstatků drážek či lanovek podobného určení u nás i v zahraničí. Po tělese této drážky jsem dlouhá léta chodil, aniž bych o ní něco tušil. Nyní Vás již mohu seznámit s terénním průzkumem a výsledky následného bádání.
ISSN 1801-5425
historie ŽelPage
Publiczne używanie treści bez zgody autora nie jest dozwolone.
zc.egaplez@ofni
© 2001-2024 Spolek ŽelPage
dlafotografów (ČR)
Słońce
wschodzi o 06:06
zachodzi o 19:58