Komentář — „Tak nám zabili České dráhy, paní Millerová“, aspoň tedy ve Zlínském kraji, chtělo by se říci spolu se Švejkem. Jenže ona to zase až taková švejkovina není. Situace je vážná a nevím, jestli snad ne i zoufalá…

Weiter

Komentář — Nejdříve trošku historie. Po vzniku Československa v roce 1918 národohospodáři, vojáci i dopravní odborníci konstatovali, že ČSR zdědila po Rakousku-Uhersku železniční síť (hvězdicovitě se rozbíhající od hlavního města monarchie), která nevyhovuje potřebám státu, jehož teritorium je velmi protáhlé a orientované západovýchodním směrem. Od počátku 20. let se tedy začalo s intenzivní výstavbou chybějících strategických tratí v onom západovýchodním směru, nebo strategických spojek mezi severojižně směřujícími tratěmi. Mezi tyto prioritní stavby patřila i trať Vsetín – Horní Lideč – Bylnice, která se stavěla v letech 1924–1928 a byla zprovozněná k 10. výročí republiky pod názvem Dráha presidenta Masaryka, a trať Veselí nad Moravou – Myjava – Nové Mesto nad Váhom, jejíž stavba probíhala v letech 1923–1929.

Weiter

Zítra se otevřou volební místnosti a o váš hlas se bude ucházet 31 politických stran kandidujících do Poslanecké sněmovny. Některé znáte důvěrně, jiné hledají cestu do parlamentu poprvé, a proto vás zkoušejí přesvědčit, že právě jejich klíčové téma je to nejpodstatnější pro tuto zemi na následující čtyři roky. Tady v redakci vám nechceme říkat, koho máte volit. Jsme ale dopravní magazín a chceme vám ukázat, jak moc právě téma dopravy dokáže říct o kvalitách a skutečných záměrech kandidátů. Než tedy vyrazíte do volebních místností, dobře se zamyslete, která ze stran může mít na váš každodenní život opravdu pozitivní dopad. S tím vám trochu pomůžeme.

Weiter

Curych/Praha — Asi to znáte: přijedete na pražské hlavní nádraží a éterem se vedle hučení vlaků nese neustálé švitoření nádražního rozhlasu. Je ho tolik, že už se ho ani nesnažíte vnímat. A pokud se jím náhodou začnete řídit, zjistíte, že vlak, který podle rozhlasu přijíždí, ve skutečnosti právě odjel. Není proto divu, že nedávná tisková zpráva Švýcarských federálních drah (SBB CFF FFS) o redukci hlášení zaujala i dispečery Českých drah, posléze redaktora iDNES.cz Jana Sůru a dokonce i Český rozhlas Plus, který zprávu převzal a k vyjádření si krátce pozval Petra Šlegra z Centra pro efektivní dopravu (CEDOP). Naneštěstí byla zpráva SBB z důvodu neznalosti kontextu novináři částečně chybně interpretována a budí dojem, že Švýcaři plánují na nádraží hlásit pouze zpožděné nebo jinou nepravidelností ovlivněné vlaky. Rádi bychom tyto informace uvedli na pravou míru, neboť věříme, že mnoho zájemců o problematiku, z řad fanoušků či odborníků, čerpá právě z výše uvedených českojazyčných zdrojů, a že osvětlení švýcarského systému může nastínit třeba i cestu pro česká nádraží.

Weiter

Komentář — Správa železniční dopravní cesty ve čtvrtek na půdě Dopravní fakulty ČVUT veřejně projednala aktualizaci studie proveditelnosti trati Praha-Veleslavín – Praha-Letiště Václava Havla společně se zpracovatelem studie, společnostmi Metroprojekt a SUDOP Praha. Za účasti až cca 150 hostí byla odprezentována především klíčová změna studie – dvojice nových ražených tunelů mezi stanicemi Dejvice a Veleslavín hluboko pod Střešovicemi, která má zajistit projednatelnost pokračování trati do centra Prahy s městskou částí Praha 6. Představený projekt zcela ignoruje dříve představenou myšlenku alternativního napojení města Kladna a připomíná spíše druhé metro pro Prahu 6 než páteřní spojení Středočeského kraje s hlavním městem Prahou.

Weiter

Nedávný autorský text Zdeňka Šindlauera, ve kterém poutavě a čtivě prezentoval svou kreslířskou dráhu, mě přivedl k myšlence, že i já bych se mohl podělit se svou vlastní tvorbou, za jejímž vznikem stála právě železnice. Ač snad oplývám jistým kreslířským nadáním, nikdy jsem si netroufal ztvárnit nic jiného, než nehybné siluety krajiny, a tak mě železniční múzy musely vést jinou tratí, a to tratí spisovatele.

Weiter

Praha — Jeden nešťastně umístěný kamion stačil k tomu, aby všechna média v zemi začala rozvíjet pochybnosti o bezpečnosti železniční dopravy. Mimoděk svou troškou k hysterii přispěli i samotní členové vlády, jedoucí v týž den vlakem do Ostravy. Z bezpečnostních důvodů prý na další výjezdní zasedání, do Ústeckého kraje, už raději pojedou auty – a to přesto, že jen následující den po havárii pendolina ve Studénce zemřelo na českých silnicích deset lidí. Konečná bilance silniční dopravy v ČR za letošní červenec pak činí 83 mrtvých – více než ve všech železničních nehodách od prosince 1970 dohromady. Studénka ovšem není důkazem nebezpečnosti železnice; je bolestivou historickou lekcí o tom, že i ten nejlépe organizovaný systém bude vždy kriticky trpět na svá nejslabší místa. Žádné velké neštěstí v dějinách nemělo jedinou konkrétní příčinu, stejně jako smutné letní ráno ve Studénce bylo svědkem nešťastné shody celé řady faktorů. Kde se ale všechny příčiny setkávají, leží železniční přejezd. A ten bude opravdu bezpečný jen v jediném případě – když přestane existovat.

Weiter

Pardubice — Pardubický kraj v čele s hejtmanem Martinem Netolickým 18. května jízdou parního vlaku pro média z Pardubic do Moravan prezentoval připravovaný pravidelný provoz historických spojů na úpatí Králického Sněžníku. Každou sobotu od 13. června do 19. září totiž vyjede na trať mezi Letohradem a Hanušovicemi historický vlak. Na spojích se bude vždy ob týden střídat klasická souprava tažená parní lokomotivou 423.009 s motorovým vozem M 286.0001 zvaným Krokodýl. Na zahájení provozu a také u příležitosti akce Cihelna 2015 se navíc ukáže ještě královéhradecký parní stroj s číslem 464.008.

Weiter

Kdesi ve vlaku — „Mám kouzelné sluchátko, které může všechno změnit!“ Propánajána, co to tu vymýšlím za hlouposti, prolétlo mi hlavou, zatímco jsem chytal jednou rukou talířek od palačinek, druhou rukou skleničku s vodou a nos jsem zabořil do hrdla lahve, aby nic neskončilo rozbité na zemi. Přečkal jsem kritické místo v Nymburku a mohl se pustit opět do psaní. Abyste mi rozuměli, opět jsem se ládoval v jídelním voze vlaku EuroCity. Super stevard dodával obsluze takový frajerský nádech a kuchař měl moji objednávku hotovou asi za minutu třicet – proboha, už zase blábolím. Vždyť tohle není test jídelního vozu, tohle má být seriózní zamyšlení nad zákaznickým servisem. Proč jste mě nezastavili? Takže, kde jsem to skončil? Ano, už vím. „Mám kouzelné sluchátko…,“ sakra, Aleši, vzpamatuj se!

Weiter

Když se 15. září 1830 za účasti legendární Stephensonovy lokomotivy Rocket zahajoval provoz na první parostrojní železnici světa, Liverpool and Manchester Railway, byla to slavná a dodnes připomínaná událost. Publikum, které se k nové železniční trati seběhlo z menších i větších vzdáleností, připravilo parnímu oři emocionální přivítání. Kanonýři stříleli z moždířů řízné salvy, muzikanti hráli oslavné ódy, klobouky létaly do vzduchu, pivo teklo proudem, přesně jak se na každou podobnou slavnost sluší a patří. Význačné osobnosti pronášely patetické proslovy. Filozofové prorokovali, že železnice zmenší vzdálenosti mezi národy a lidé se začnou díky vlakům navzájem více navštěvovat i lépe poznávat a díky tomu se zákonitě stanou veškeré války i mezilidské sváry jednou provždy minulostí.

Weiter

Komentář autora, Londýn — Jsou tomu přibližně dvě hodiny, co jsem se „prochechtal“ k závěru jednoho z minulých dílů pořadu Top Gear, jehož pojetí – tradičně stejné a přesto nepřekonané – se týkalo trojboje. Ano, trojboje. Jeremy Clarkson šéfoval parní lokomotivě, James May se k cíli řítil v dobově stylovém Jaguáru a Richard Hammond trpěl v sedle neméně dobového motocyklu. A já jsem – plně si užívajíc příjemného pocitu na mé bránici – s uznáním kvitoval čistou profesionalitu a nenápadnou moudrost, s jakou se provozovatel veřejnoprávního vysílání, společnost BBC (British Broadcast Corporation) věnuje tomuto druhu dopravy. Je to totiž docela neuvěřitelné, ale pořadů o železnici ve Velké Británii existuje více. A jsou veřejnosti předkládány s poměrně přesnou pravidelností. A jako by překvapení nebylo dost, nebude od věci zmínit, že rozhodně není žádný problém dohledat v archivu BBC, případně na internetu seriály, které se věnují i ostatním druhům veřejné dopravy. Ano, všimli jste si správně – seriály.

Weiter

Komentář — Jak jsem již lehce upozornil v jedné z předchozích aktualit, ve Velké Británii se velmi živě diskutuje nad budoucností projetku HS2 – konkrétně nad spojením měst Londýna a Birminghamu prostřednictvím vysokorychlostní železniční trati. V oné aktualitě jsem i naznačil mírné neshody mezi původním nadšením a následným skepticismem, který se na půdě médií objevil velmi nečekaně a v médiích se i usadil na dobu vskutku delší, než je zdejším politickým špičkám milé. Paradoxem jest skutečnost, že onen skepticismus poničil velmi křehké pouto dojemného souhlasu, který se mezi vládní stranou (Liberální Demokraté reprezentovaní premiérem Velké Británie Davidem Cameronem, strana pravého středu) a opoziční stranou (ve volném překladu Strana práce, vedená Edem Milibandem, strana levého středu) vyvinul právě a pouze pro projekt HS2.

Weiter

Vlak není jen dopravní prostředek. Pro někoho je to pracoviště, pro někoho objekt tvůrčí fotografie, pro jiného zase zdroj romantiky nebo seznamovací kancelář… Pro mne byly vlaky, mimo jiné, místem prvního setkání s cizími jazyky. Vlakem jsem začal denně jezdit v době, kdy jsem se učil číst. A velice brzy mi do oka padly různé nápisy na dveřích, skříňkách, cedulkách, přepínačích a jiných hejblatech; a jen o málo později jsem si všiml toho, že mi některé z nich nedávají smysl. Vícejazyčné cedulky v osobních vozech se mi tak staly svéráznou Rosettskou deskou; vychutnával jsem si exoticky znějící Riscaldamento a vapore, lámal si jazyk na Ersatzteilschrank, zoufale dumal nad neznámými písmenky v Не высовываться, přemýšlel, proč němčině většinou stačí méně slov a proč si jsou italština s francouzštinou (když už jsem je dokázal odlišit) natolik podobné. Škola srovnávací jazykovědy na ocelových kolech.

Weiter

Komentář — Pokud bychom nahlédli do historie jakékoliv náhodně vybrané země, zcela nepochybně najdeme okamžik, kdy určitá část dopravní infrastruktury selhala a dopravní proud v dané dopravní službě se zastavil. Úplně. I ve Velké Británii nastal okamžik, kdy se díky stávce personálu National Rail, provoz na „ostrovní“ železnici zastavil. A onoho dne ráno, tedy 19. prosince roku 2003, zcela určitě nikdo netušil, že to, co začalo pouhou stávkou personálu drah, skončí katastrofou, která si na svoje konto přičte 93 obětí bez ohledu na typ dopravy.

Weiter

V mluvě českých železničářů, v jejich běžném služebním i společenském styku, uplatňují se tak jako v jiných pracovních prostředích některé specifické prostředky slovníkové, tvořící slangovou vrstvu. [1] Přitom je nutno si uvědomit, že některé výrazy ztrácejí časem povahu výrazu slangového a přecházejí do výraziva spisovného. Železničářské slangové výrazivo vznikalo již od počátku zavádění železniční dopravy u nás, tj. zhruba od 2. třetiny minulého století. Jeho dnešní celkem pestrá zásoba je tedy výsledkem poměrně dlouhého vývoje, v němž se zároveň obrážejí různí činitelé, kteří se podíleli na jejím vzniku. Z nich nejdůležitější jsou: nadřazenost německé odborné terminologie v dosti dlouhém počátečním období, různorodý sociální i národnostní původ zaměstnanců, jejich vzdělání, druh vykonávané práce, vliv místních nářečí, působení mluvy různých „neželezničářských“ profesí, jejichž služeb železnice využívá, dosavadní částečná neustálenost dnešní odborné terminologie [2] a řada činitelů podružnějších. Pro ilustraci stačí například srovnat jazykové prostředí tzv. jízdního personálu s jazykovým prostředím zaměstnanců traťové správy. Jízdní personál je téměř denně vystavován působení různých místních jazykových prostředí často značně odlišných (srovnej například prostředí pražské a olomoucké nebo přerovské, bohumínské a břeclavské, brněnské a bratislavské atd.), zatímco zaměstnanci traťové stavební správy pracují ve víceméně stále stejném kolektivu a v nevelkém okruhu svého bydliště. U těchto zaměstnanců pak je aktuální otázka vlivu místního nářečí, zatímco u jízdního personálu se projevují tendence jiné, míšení nebo stírání výrazných nářečních znaků.

Weiter