Jak se dnes jistě učí všechny děti ve škole, dne 7. března 1850 se v Hodoníně narodil Tomáš Masaryk, později známý pod jménem zahrnujícím i příjmení jeho manželky, tedy Tomáš Garrigue Masaryk. Jak už každý na první pohled vidí, připomínáme si tedy 170. výročí jeho narození.

Folytatás

Komentář — Nejdříve trošku historie. Po vzniku Československa v roce 1918 národohospodáři, vojáci i dopravní odborníci konstatovali, že ČSR zdědila po Rakousku-Uhersku železniční síť (hvězdicovitě se rozbíhající od hlavního města monarchie), která nevyhovuje potřebám státu, jehož teritorium je velmi protáhlé a orientované západovýchodním směrem. Od počátku 20. let se tedy začalo s intenzivní výstavbou chybějících strategických tratí v onom západovýchodním směru, nebo strategických spojek mezi severojižně směřujícími tratěmi. Mezi tyto prioritní stavby patřila i trať Vsetín – Horní Lideč – Bylnice, která se stavěla v letech 1924–1928 a byla zprovozněná k 10. výročí republiky pod názvem Dráha presidenta Masaryka, a trať Veselí nad Moravou – Myjava – Nové Mesto nad Váhom, jejíž stavba probíhala v letech 1923–1929.

Folytatás

Plzeň – Cesta vlakem mezi hlavním městem a Plzní bude od prosincové změny jízdního řádu o více než 10 minut rychlejší. Největší zásluhu na tom má nově vybudovaný tunel mezi Plzní a Ejpovicemi, jehož jižní tubus byl slavnostně otevřen v pátek 16. listopadu 2018. Práce na tunelu probíhaly více než tři roky a cena tunelu se vyšplhala na neskutečných 6,8 miliardy korun. Názory na tuto stavbu, největší svého druhu za poslední roky, se různí, neboť ne všem tato stavba zkrátí dojíždění za prací či do školy. Začít bychom však měli pozitivy této stavby, která stála nemalé úsilí řady lidí.

Folytatás

Komentář — Správa železniční dopravní cesty ve čtvrtek na půdě Dopravní fakulty ČVUT veřejně projednala aktualizaci studie proveditelnosti trati Praha-Veleslavín – Praha-Letiště Václava Havla společně se zpracovatelem studie, společnostmi Metroprojekt a SUDOP Praha. Za účasti až cca 150 hostí byla odprezentována především klíčová změna studie – dvojice nových ražených tunelů mezi stanicemi Dejvice a Veleslavín hluboko pod Střešovicemi, která má zajistit projednatelnost pokračování trati do centra Prahy s městskou částí Praha 6. Představený projekt zcela ignoruje dříve představenou myšlenku alternativního napojení města Kladna a připomíná spíše druhé metro pro Prahu 6 než páteřní spojení Středočeského kraje s hlavním městem Prahou.

Folytatás

Duchcov — Při listování současným jízdním řádem si tarifního bodu s názvem Duchcov možná ani nevšimnete. Dokonce i během cesty některým z vlaků mezi Ústím nad Labem a Chomutovem můžete tuto zastávku lehce přehlédnout. Už jen asi nemnoho cestujících projíždějících tímto místem si dnes pamatuje, že tato současná zastávka, vzdálená téměř dva kilometry od centra stejnojmenného města, je pouhou náhradou kdysi jedné z nejdůležitějších železničních stanic pod Krušnými horami.

Folytatás

Praha — Ministerstvo dopravy v rámci přípravy českých vysokorychlostních tratí zpracovalo koncepční dokument s názvem Program rozvoje Rychlých železničních spojení v ČR. O něm by v březnu měla jednat vláda, která rozhodne, zda a za jakých podmínek bude realizován systém rychlé železnice na našem území. „Výstavba vysokorychlostních tratí potřebuje nový impuls, příprava se musí zrychlit a dostat jasný harmonogram. Na tom panuje shoda. Vládě proto představím v březnu celý program rozvoje rychlých železničních spojení. Tento dokument by nás měl posunout k tomu, že se stát ke stavbě nových tratí poprvé jasně přihlásí a přejde od teorií k jejich reálné přípravě a výstavbě,“ říká ministr dopravy Dan Ťok.

Folytatás

Praha — Vláda na svém jednání dne 25. ledna schválila materiál Koncepce nákladní dopravy pro období 2017–2023 s výhledem do roku 2030. Tato koncepce analyzuje současnou situaci v nákladní dopravě a navrhuje její řešení pro krátkodobý a střednědobý výhled, nedílnou součástí jsou samozřejmě i opatření týkající se železnice, na něž se především zaměříme. V tzv. Bílé knize dopravní politiky z roku 2011 je definován cíl převést 30 % silničních přeprav délky nad 300 km právě na železnici, a to do roku 2030; do roku 2050 by to mělo být dokonce 50 %. Současná česká železnice však tohoto cíle dosáhne jen stěží – tratě nejsou dostatečně kapacitní, trakční soustava dostatečně výkonná, nákladní vlaky jsou často vedeny zastaralými lokomotivami o malém výkonu. Přesunu nákladu ze silnice na koleje tak musí předcházet řada kroků.

Folytatás

Manchester — Britský soud v říjnu tohoto roku definitivně zamítl žalobu Marka Whitbyho, bývalého předsedy spolku britských stavebních inženýrů, proti stavbě Ordsall Chord (Ordsallské spojky), která má sloužit k propojení tratí mezi manchesterským nádražím Victoria na severovýchodě s tratí do nádraží Piccadilly a dále na jih k letišti. Stavba má tedy zelenou, umožní vést přímé vlaky ze severu na letiště, propojit vlakové linky na severu a jihu Manchesteru, značně zvýšit kapacitu stávajících spojů skrz město a celkově zjednodušit provoz na tratích přes město, na což se čekalo sto let. Potud vše dobré. Vše?

Folytatás

Praha — Tento studentský projekt je návrhem železniční tratě, která spojuje centrum Prahy s oblastí Krče, Kamýku, Libuše a Písnice a zároveň Prahu s hustě obydlenými oblastmi v okolí Jesenice, Kamenice a Velkých Popovic. Její trasa začíná na hlavním nádraží, pokračuje Vinohradskými tunely a přes nádraží Vršovice do nádraží Kačerov. Za ním vjíždí trať pod zem a pokračuje přes čtyři podzemní zastávky – Nemocnice Krč, Nové Dvory, Libuš, Sídliště Písnice. Těsně před stanicí Depo Písnice vyjíždí na povrch a vede přes zastávky Vestec, Jesenice bytovky, Jesenice autobusové nádraží, Horní Jirčany, Radějovice, Křížkový Újezdec, Kamenice a končí ve Velkých Popovicích.

Folytatás

Praha — V rámci studia na fakultě strojní ČVUT v Praze jsem navrhl koncept patrového dvoučlánkového vozu, který jsem v akademickém roce 2013/2014 v rámci diplomové práce prověřil po stránce proveditelnosti, a to především pojezdu. Koncepci jsem po technické stránce konzultoval s několika odborníky na podvozky, ale chyběla mi odezva ze stran širší odborné veřejnosti, hlavně z okruhu dopravců. To je důvodem k tomu, proč vám, čtenářům ŽelPage, nyní chci v článku koncepci představit. Představovaná koncepce je původní myšlenkou autora, některé aspekty jsou pak výsledkem studie proveditelnosti zpracované v rámci diplomové práce autora na FS ČVUT v Praze. Koncepce je zaměřena zejména na optimalizaci využití kinematického obrysu včetně jeho dovolených přesahů při průjezdu obloukem.

Folytatás

Praha — Výstavba vysokorychlostních tratí je v České republice tak trochu nekonečným tématem, které rozděluje i odbornou veřejnost. Stavět či nestavět vysokorychlostní tratě, případně v jakých trasách, v jakém rozsahu a hlavně kdy - to jsou jen některé z otázek, které v této souvislosti pravidelně vyplouvají na povrch. Po dlouhé době čekání se však letos rozhoupal i správce infrastruktury, Správa železniční dopravní cesty (SŽDC), a v květnu letošního roku vypsal výběrové řízení na strategickou zakázku Rychlá spojení - Studie příležitostí. Tato zakázka v předpokládané hodnotě 20 milionů korun však ještě před výběrem vítěze vzbuzuje pochyby. Kritici totiž poukazují na to, že je podle jejich názoru šita na míru jediné společnosti, kterou je SUDOP PRAHA. Celá věc se tak nyní dostala až na stůl Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). K tomu se odvolalo Centrum pro efektivní dopravu, které samo o zakázku ve spolupráci se zahraničním partnerem také usilovalo.

Folytatás

Švýcarsko — 15. červen byl letos dnem změn jízdních řádů. Ve švýcarském Curychu došlo při této příležitosti k částečnému zprovoznění největšího vnitroměstského infrastrukturního projektu celého Švýcarska, tzv. Durchmesserlinie (DML). Tato nová městská železniční trať spojuje curyšská nádraží Oerlikon a Altstetten, umožňuje bezúvraťový průjezd linek regionální a v budoucnu i dálkové osobní dopravy skrze hlavní nádraží Zürich HB a výrazným způsobem zvyšuje kapacitu hlavního nádraží.

Folytatás

Svinovské mosty vznikly v 70. letech minulého století jako součást nové třídy 28. října pro přemostění železniční tratě a řeky Odry jako hlavní propojení Ostravy a Poruby. Na těchto mostech byly realizovány zastávky autobusů a tramvajové tratě Ostrava – Poruba ve výšce cca 11 m nad původním terénem. Tímto situováním bylo nutno řešit problém dopravy cestujících jednak mezi zastávkami autobusů a tramvají na mostech, tak i mezi mosty samotnými a terénem (kde byly umístěny některé zastávky autobusů) a hlavně příchod k budově nádraží ČD. Pod mosty ve výši cca 6 m nad terénem vznikla příčná chodba, která byla propojena se zastávkami na mostech a terénem pouze schodišti. Na odvrácené straně tramvajových zastávek byly dodatečně umístěny dva osobní výtahy z prostoru pod mosty, vzdáleného pěším tahům hygienicky závadnými výtahy, které byly bez dozoru i bez obsluhy.

Folytatás

První září není v Japonsku začátkem školy, neb ta v předstihu začíná už prvního dubna. Nyní, pravda, některé univerzity přišly s iniciativou začínat 1. září, aby se dosáhla synchronizace se zbytkem světa. Tím pak ale vzniknou pětiměsíční prázdniny pro absolventy středních škol pokračující dál na VŠ. První září však přesto je významné datum – je to den celonárodního nácviku na pohromy, přesněji Den prevence katastrof. Žáci ve školách se učí zalézat pod lavice, ostatní trénují přesuny na vyhrazená evakuační místa, kde přihlížejí různým ukázkám záchranných aktivit. Protože jsme instituce takříkajíc národního významu, hasiči nám třeba předvádějí snášení nešťastníků ze střech s pomocí výsuvných plošin. Vláda v modrých maskáčích provádí nácvik koordinace záchranných prací podle smyšleného scénáře pohromy, který se každý rok mění. Volba data není náhodná – 1. září 1923, minutu před polednem, zasáhlo oblast Tokia zemětřesení o intenzitě cca 7,9 Richterovy stupnice, které se vyžádalo kolem 140.000 obětí a stalo se tak nejničivějším ve známé japonské historii – část obětí připadla na vrub následnému tsunami, požárům (podpořeným blížícím se tajfunem) a etnickým nepokojům, směřujícím hlavně proti Korejcům. Toto zemětřesení vyvolal pohyb tzv. Filipínské zemské kry, jejíž šev prochází kolem jižního a východního pobřeží Japonska. Na tom švu dochází k velkým zemětřesením dosti pravidelně, přibližně jednou za osmdesát let, a to nejpravděpodobněji někde mezi Tokiem a Ósakou. Nadto se v blízkosti Tokia tyčí i aktivní sopka Fudži, jejíž erupce také dříve či později nastane – naposledy to bylo v roce 1707. Od velkého zemětřesení Sanriku v Tohoku z jara 2011 s intenzitou 9, které ale způsobila Pacifická kra, má uvnitř sopky stoupat tlak. Existují proto už dlouho jak dosud nerozhodnuté úvahy o zásobním hlavním městě, tak i pokročilejší úvahy o alternativní trase rychlovlaků Šinkansen mezi oběma nejdůležitějšími centry, a to v provedení Maglev.

Folytatás

Londýn — Se svou rozlohou 1577 km² a počtem obyvatel přes osm milionů je Londýn skutečně světovou metropolí. A jako každé jiné sídlo této velikosti, potřebuje i on perfektně fungující dopravní systém. Funkci organizátora nejen hromadné dopravy pro celý Velký Londýn již od začátku tohoto tisíciletí plní Transport for London (TfL). Ovšem již ve čtyřicátých letech minulého století vznikl projekt, který předcházel nynějšímu Crossrail. O začátku Crossrail můžeme mluvit až v roce 2001, kdy vznikla stejnojmenná společnost, z poloviny vlastněná TfL a z poloviny vlastněná Britským ministerstvem dopravy, Department for Transport. Od tohoto data také začínají pokusy a projekty podobné dnešnímu Crossrail.

Folytatás