Zdravím Vás, vážení návštěvníci a čtenáři tohoto webu.
Jsem poměrně zaskočený a překvapený, že jsem byl osloven editorem, abych i já přispěl do rubriky „Výběr šotoklubu“ za uplynulé dva týdny. Čas od času se setkám s kamarádem, fotografem a strojvedoucím Drahošem Švestkou, který byl požádán o stejnou činnost už koncem minulého roku. Jeho psaní bylo poutavé a vzpomínkové, podobného ducha v mém příspěvku bohužel nenajdete, jednak nejsem tak literárně nadaný a hlavně zde již přes rok a půl nepřispívám žádnými fotografiemi, tak se raději přikláním ke stručnosti, která se mi zdá více na místě. Při výběru adeptů, o kterých jsem tu napsal několik vět, nerozhodovala ani tak kvalita nebo celková jedinečnost snímků, ale osobní pohled na věc a fakt, na který snímek jsem se při prvním zobrazení díval nezvykle dlouho a který mě donutil k zamyšlení. Ač je to neprofesionální, určitě je to lepší přístup, než redakci nevyjít vstříc a úkolu se zříct.

Pokračování

Brno - Dnešním dílem uzavíráme povídání o týdenním výletu, které jsme vám postupně přinášeli o uplynulých víkendech. Zatímco začátek naší cesty nás zavedl na sever a na západ naší republiky, dnes se podíváme na její zakončení přes jižní regiony.

Pokračování

Brno - Minulý víkend jsme přinesli první díl povídání o naší týdenní cestě po české železnici, který nás během prvního víkendu provedl severní Moravou a skončil v Libereckém kraji. Dnes se podíváme na další dny našeho putování, abychom příští týden mohli celý seriál uzavřít.

Pokračování

Brno - I když zima klepe na dveře, není od věci si připomenout letošní vydařené léto.V tomto dlouhém článku zabrouzdáme na úplný začátek letních prázdnin a vydáme se společně za vzpomínkami netradiční dovolené na české železnici.

Rok s rokem se sešel a měsíce příprav opět předznamenávaly týdenní výlet v mnoha desítkách běžných spojů ČD. Jak to všechno začalo? Každý výlet se stává skutečným výletem až ve chvíli, až je postaráno o dobrý kolektiv a náladu. Při letošní jízdě nebylo nutné cestující vyhledávat pomocí internetu, ale stačilo zatelefonovat kamarádům a jen se optat, zda-li mají chuť opět vyjet, stejně tak, jako před rokem. Odpovědi byly kladné a nic nebránilo začít nekonečně listovat v jízdním řádu, brouzdat na internetu a plánovat trasu. Cílem nebylo tentokrát projet všechny české příhraniční tratě, ale objet „halabala“ republiku, poznat nová místa a kouzla jiných železničních tratí, než před rokem. Ale zajížďku na hezká, odzkoušená místa z loňska jsme nemohli neuskutečnit, právem si to vysloužily tratě ve Šluknovském výběžku a překrásná trať na Moldavu v Krušných horách.

Pokračování

Jsem rád, že jsem byl také osloven redaktory ŽP, abych se přidal k tomuto zajímavému projektu. Dlouho jsem nepřemýšlel a pustil se do psaní. Je zajímavé o sobě psát a vědět, že lidí co budou nad mými větami přemýšlet, nebude zrovna málo. Takže prosím, mějte k textu určitou shovívavost a pochopení. K železnici jsem se dostal zřejmě tou nejzvláštnější cestou a přitom tak jednoduchou, ty stříbrné rovnoběžky jsem si zkrátka zamiloval hned odmalička. Rodiče si pořídili auto až v předminulém roce a do té doby byla drtivá většina rodinných výletů či návštěv u příbuzných v režii vlaku. Narodil jsem se v Boskovicích, ale bydlím v Blansku a už v předškolním věku jsem často s rodiči jezdil vlakem do nedalekých Doubravic nad Svitavou, za babičkou, dědou a strýcem. To byly moje první zážitky s železnicí, vždy jsem si přál jet v prvním voze, koukat prosklenými dveřmi na koleje, jak ubíhají pražce a jak jeden z brněnských brejlovců odvádí svou každodenní práci na jednom z osobních vlaků z České Třebové do Brna. Tehdy se začalo v mé hlavě rodit něco jako nadšení a fandovství pro železnici. Jenže muselo uplynout mnoho let do doby, než jsem vzal do ruky svůj první fotoaparát. Byl ruský, značky VILIA, vyráběný před 30 lety a který mi brzo přestal stačit.

Pokračování

Aneb co jsme zažili za 2272 ujetých kilometrů a 52 hodin ve vlaku

Brno - Krátce po loňských Vánocích se mi v hlavě zrodila myšlenka uspořádat letní výlet v co největším spojení s železnicí. Nadešlo dlouhé listování v jízdním řádu a společně s informacemi z internetu jsem začal plánovat trasu výletu. Po tom všem jsem vytvořil internetovou stránku, na kterou jsem přidával další a další informace spojené s tímto výletem. Vzpomněl jsem si, jak jsem vloni cestoval na dvoudenní síťové jízdenky a tak postupně vznikala myšlenka, pojata v trampském stylu, uspořádat týdenní jízdu vlaky okolo všech českých hranic. Zavedl jsem možnost přihlášení se na tuto akci po internetu a první zájemci na sebe nenechali dlouho čekat.

Pokračování

Brno - Připravuji šestidenní cestování vlaky podél celých českých hranic. Ten, kdo si na první prázdninový týden ještě nic nenaplánoval a chce zažít za železnici něco nevšedního, nechť zapřemýšlí nad touto 2.332 kilometrů dlouhou cestou kolem celé České republiky. Odjezd bude 2.7.2007 z Brna hlavního nádraží v 7:43 vlakem EC 71 Antonín Dvořák směr Břeclav, zpět bychom se měli vrátit 7.7.2007 opět z Břeclavi, a to vlakem EC 170 Hungaria. Využijeme týdenní síťovou jízdenku, vlaky vyšší kvality jsou bez příplatků, avšak za celou cestu pojedeme jen zmíněnými EC 71 a EC 170. Potom nás čeká 69 přestupů, poznání české krajiny a přespávání po místních nádražích. Hledám nějaké ty příznivce železnice a adrenalinu, kteří si chtějí začátek letních prázdnin výrazně zpestřit. Více informací a možnost přihlášení najdete na mých stránkách.