Vážení přátelé, uživatelé galerie, jste-li pravidelnými čtenáři tohoto portálu, zajisté vám neunikl seriál článků Fotoškoly, kde se snažím popsat základní i pokročilou problematiku fotografování železnice a v několika dílech i ukazuji nějaké editační postupy. Po spoustě psaného textu a vložených obrázků statických bych vám dnes chtěl předložit nový díl Fotoškoly s obrázky pohyblivými a textem mluveným.
Vlak jede do vozovny Vokovice. Kolikrát jsem jen slyšel tuto větu. A vždy jsem si v duchu dodal – no ano, vlak. Jede po kolejích, skřípe na výhybkách, poslouchá návěstidla, dodržuje jízdní řád, tak je to vlak. Paní či pánovi za pultem se neříká strojvedoucí, ale řidička či řidič, není to lokomotiva v pravém slova smyslu, a nespinká v depu, ale ve vozovně. Přesto všechno se mu ale říká vlak. Vozí především pasažéry, ale občas i nějaký ten náklad, v dřívějších dobách pak kropil ulice či pomáhal u požárů, vozil stěrk, uhlí a dokonce i nebožtíky. Umí být pěkně dlouhý a leckde se dokonce dělí o koleje s „dospělými“ soupravami, jinde se s nimi dokonce zkřížil do podoby vlakotramvají. Proč ho tedy nebrat jako vlak?
Hrklo ve mě jako v pendlovkách. Ne když jsem se to dozvěděl, to ne, to jsem věděl dopředu. Ale když jsem si uvědomil, že už to přišlo, a že to bude na mně. Tak jsem jen tiše doufal, že se kolegové vycajchnují a ukážou něco, z čeho se bude dát vybírat. Brejlovec ze stromu u Vrchosušic nebo peršing v Klučově je sice takové hezké, ale nikoliv originální téma. A já mám rád především originalitu. Ovšem budu to muset vzít trošku zeširoka, za poslední rok, a zkusím připomenout to zajímavější z toho, co jsme tu už měli.
Vážení přátelé, uživatelé fotogalerie, těm z Vás, kteří tento portál sledujete pravidelně a delší dobu, už je v tuto chvíli možná jasné, že ty tři reklamní banány v aktuálních fotkách spolu možná souvisejí, další fotografie pak budou přibývat. Jelikož žádná z lokomotiv řady 151 už nenese svůj reklamní kabátek, jmenovitě 151.001, 151.014 a 151.019, rozhodli jsme se připomenout dobu, kdy to na kolejích bylo o něco barevnější než dnes. Zároveň si můžete osvěžit paměť článkem, věnovaným nejen těmto krasavicím.
Vážení přátelé, uživatelé fotogalerie,
máme pro Vás takovou hračku. Totiž, abyste rozuměli: já takhle někam zajedu, nebo moji kamarádi, pak se večer sejdeme na internetu a bavíme se na téma "tak to do mě naper" neboli ukaž, co jsi kde nafotil. Občas se nám stalo, že jsme fotili na tratích, které kamarádi znají, často velmi dobře, ale povedlo se nám najít a vyfotit pohled, který jim na první pohled nic neříká. Takže nás napadlo, že bychom z toho mohli udělat hádankový seriál pro čtenáře.
Vážení přátelé, uživatelé galerie, zajisté jste si někdy všimli, že některá fotka z jednoho místa se Vám líbí víc než jiná, ze stejného místa, ale s jiným vlakem, nebo v jinou roční dobu. Důvodů pro to může být několik a jedním z nich jsou barvy a dvě související věci – barevný kontrast a maskování. Tento díl fotoškoly bude určen spíše fotografům, kteří než vlaky fotí raději fleky, a kteří než na číslo fotí raději fotku na dojem. Také se tu nedozvíte univerzální rady, jak to jednoduše a vždy udělat lépe. Spíš než fotoškola to dnes bude fotozamyšlení.
Na závěr koncertu zpěvák představí kapelu a po něm basák nebo bubeník představí samotného zpěváka. Totiž, připadl mi ten úkol, abych navázal na seriál Petra Holuba. Samozřejmě, že autorská skromnost mu nedovolila a tak si dovoluji jeho tvorbu vypíchnout já. Když se řekne Petr Holub, vybaví se mi tři věci. Pára. Stromy. Tvůrčí pohled.
Vážení přátelé, uživatelé galerie, v jednom z minulých dílů Fotoškoly nazvaném Zmenšování a zuby jsme si ukázali, jak lze využít vrstvy k tomu, abychom měli různé části obrazu různě doostřené, a přitom to tak nějak nebylo poznat. Vrstvy jako takové jsou mocný nástroj a dnes si ukážeme, jak pomocí nich můžeme mít na snímku, který jsme pořídili při zataženu, jak prokreslenou oblohu, tak přirozeně světlou krajinu. Dnešní článek je vlastně pokračováním a rozšířením článku Vrstvy a výpaly. V něm jsme si ukázali, jak udělat jemné přechody, např. na zakulacených čelech lokomotiv. Dnes to vezmeme trošku víc zostra. Doslova.
Vážení přátelé, uživatelé galerie, na našem portálu se již sedm a půl roku s nepravidelnou pravidelností setkáváte s různými díly seriálu, který jsem nazval fotoškola. Ten uplně první, věnovaný flašce, byl dosti specifický a spíš takovým počinem, zda to bude mít smysl. Dále se objevovaly postupně další díly, buď úzce zaměřené na nějaký konkrétní problém, nebo naopak věnované obecněji nějakým základním principům. V každém z nich se snažím ukázat, že to lze dělat jinak, lépe. Dnešní díl fotoškoly by spadal do té části, která se nazývá fotoškola pro začátečníky, a vlastně by měl tomu miniseriálu předcházet.
Vážení přátelé, uživatelé galerie, ondy jsem se zamyslel a napadlo mne, s čím asi tak mají autoři přispívající do galerie problémy a jaké funkce grafického softwaru neumí využívat. Přesně touto větou začíná jeden z předchozích dílů fotoškoly věnovaný výpalům. K jejich eliminaci se použily vrstvy a dnes si ukážeme, k čemu ještě jsou vrstvy dobré.
Vážení přátelé, uživatelé galerie, máte před sebou čtvrtý díl miniseriálu o fotografování pro začátečníky. Na začátku jsme si probrali násvit a kompozici, rozdělenou na díly kompozice I. - objekty a kompozice II. - umístění vlaku. Tyto tři články byly vlastně o obecných zásadách fotografování vláčků (za ideálních podmínek, vhodných pro začátečníky, viz násvit), a teď přejdeme na práci s fotoaparátem. Budu vycházet z předpokladu, že aparát umí ruční nastavení clony, času a citlivosti iso. Úplné automaty nejsou pro začátečníka vhodné, protože není schopen nijak ovlivnit to, co ovlivnit chce, a například dosažení krátkého času je u plně automatických přístrojů třeba i na režim sport poněkud nesnadné a celé úsilí fotografa, byť vybaveného teorií a snahou, může jít vniveč. Nota bene když nejlevnější zrcadlovku lze pořídit do deseti tisíc a lepší kompaktní přístroj s manuálním nastavením i za polovic. Jako už tradičně, než se vrhnete na čtení tohoto dílu, doporučil bych si přečíst předchozí díly. Odkazy jsem uvedl již dříve v tomto odstavci, nebo jsou v seznamu na konci článku.
Vážení přátelé, uživatelé galerie, máte před sebou třetí díl miniseriálu o fotografování pro začátečníky. V předchozím dílu jsme si ukázali, jak do kompozice mohou vstupovat další objekty na scéně, dnes si povíme, kam neumisťovat vlak v rámci kompozice. Pokud je toto první článek tohoto miniseriálu, který se Vám dostal do rukou, vřele doporučuji si nejprve přečíst úvodní článek, první díl věnovaný násvitu a především druhý díl, věnovaný kompozici. Toto je totiž sice volnější, ale přeci jen na předchozí díl úzce navazující pokračování.
Vážení přátelé, uživatelé galerie, máte před sebou druhý díl miniseriálu o fotografování pro začátečníky. Po úvodním článku a prvním díle, věnovaném násvitu, se dnes podíváme na kompozici. Neprobereme toto téma celé najednou, ale zaměříme se na prvky, které do fotografie vstupují a, jak si záhy ukážeme na příkladech, mohou často překážet. Pokud je toto první díl tohoto seriálu, který se Vám dostal do ruky, důrazně doporučuji si přečíst úvodní článek a jeho první díl. Toto je totiž sice volnější, ale přeci jen na předchozí díl navazující pokračování.
Vážení přátelé, uživatelé galerie, toto je první článek miniseriálu, věnovaný násvitu. Než se pustíte do čtení, přečtěte si laskavě ÚVODNÍ ČLÁNEK. Možná v něm najdete odpovědi na některé otázky. Pokud jste tak již učinili, směle do toho! Na konci každého dílu pak najdete shrnutí použitých odborných i slangových výrazů s jejich vysvětlivkami.
Vážení přátelé, uživatelé galerie, je to dva roky, co jsme spustili projekt Šotošturc. Jedná se o sekci, kam se dávají fotky s nějakou "pěknou" vadou, jednak jako zpestření pro pokročilé fotografy, aby tyto vady našli, ale hlavně jako návod pro začátečníky, aby se z nich dokázali poučit a vyvarovat ještě před tím, než sami pokazí jinak zajímavý záběr tím, že se sami dopustí právě nějaké té zbytečné chyby. Sepsal jsem takový miniseriál, který se bude postupně zabývat těmi nejzávažnějšími a přitom nejzbytečnějšími chybami na fotkách v pořadí, jak vznikají. Začneme volbou místa, zohledníme násvit, ostatní objekty na fleku, ohnisko a pozici vlaku ve snímku, přejdeme k expozici a zakončíme editací.
ISSN 1801-5425
historie ŽelPage
Public use not allowed without explicit permission of author.
zc.egaplez@ofni
© 2001-2024 Spolek ŽelPage
in the Czech Republic
Sun
rises at 06:04
sets at 20:00