Králíky — Muzeum československého opevnění na dělostřelecké tvrzi Hůrka v Králíkách rozhodlo v sobotu 16. ledna 2016 zorganizovat prohlídky pro železniční nadšence zaměřené na tamní podzemní drážní dopravu. Ta hrála při přesunech materiálu v rozsáhlých prostorách tvrze hlavní úlohu a tvrz Hůrka je společně s nedalekou tvrzí Bouda jediným místem, kde lze tuto raritu shlédnout.
Králíky — Muzeum československého opevnění na dělostřelecké tvrzi Hůrka v Králíkách se po delší odmlce, způsobené přestavbou vstupních prostor, rozhodlo 9. března 2013 zorganizovat další prohlídky pro železniční nadšence zaměřené na tamní podzemní drážní dopravu. Ta hrála při přesunech materiálu v rozsáhlých prostorách tvrze hlavní úlohu a tvrz Hůrka je společně s nedalekou tvrzí Bouda jediným místem, kde lze tuto raritu zhlédnout. Součástí prohlídek by měl být i ukázkový lokomotivní posun v prostoru hlavního muničního skladiště.
Králíky — Po nějakém čase se Muzeum československého opevnění na dělostřelecké tvrzi Hůrka v Králíkách rozhodlo ve dnech 7. a 8. května 2011 zorganizovat další prohlídky pro železniční nadšence zaměřené na tamní podzemní drážní dopravu. Ta hrála při přesunech materiálu v rozsáhlých prostorách tvrze hlavní úlohu a tvrz Hůrka je společně s nedalekou tvrzí Bouda jediným místem, kde lze tuto raritu zhlédnout. Součástí prohlídek by měl být i ukázkový lokomotivní posun v prostoru hlavního muničního skladiště.
Králíky — Přibližně po roce se Muzeum československého opevnění na dělostřelecké tvrzi Hůrka v Králíkách rozhodlo ve dnech 5. a 6. února 2011 zorganizovat prohlídku pro nadšence zaměřenou na tamní podzemní železniční dopravu. Ta hrála při přesunech materiálu v rozsáhlých prostorách tvrze hlavní úlohu a tvrz Hůrka je společně s nedalekou tvrzí Bouda jediným místem, kde lze tuto raritu shlédnout. Součástí prohlídek bude i ukázkový lokomotivní posun v prostoru hlavního muničního skladiště.
Pardubice–Svítkov — Dne 2. ledna 2011 se ve 12.30 hodin uskuteční v pardubické čtvrti Svítkov ojedinělá hokejová akce. Odehraje se zde extraligové utkání pod širým nebem mezi týmy HC Eaton Pardubice a HC Kometa Brno. Pro jeho účely je upravován plochodrážní stadion Zlaté přilby, jehož kapacita je pomocí montovaných tribun zvyšována na zhruba 25.000 míst. Na bezpochyby nezvyklou porci fanoušků se musí připravit i dopravci, ať už se jedná o pardubický dopravní podnik nebo České dráhy.
Mladkov — Současný železniční most na trati 024 přes Tichou Orlici v Mladkově byl postaven ve třicátých letech dvacátého století. V projektech staveb tohoto typu, plánovaných v exponovaných lokalitách, probíhaly nenápadné úpravy, mající za cíl zvýšit obranyschopnost naší republiky. Konkrétně se jednalo o důmyslná demoliční zařízení. Přes zmíněný most se v době nedávné přehnala elektrizace a další stavební stavební práce na ní navázané, o něco dříve dostal nový nátěr. Nic z toho se na existenci demoličního zařízení negativně nepodepsalo a i ono se dnes skví ve slušivé zelené.
Ústí nad Labem — Toto severočeské město je důležitým železničním uzlem. Šestice do něj vstupujících frekventovaných dvoukolejných tratí neprochází jedním centrálním nádražím, ale je mezi sebou propojena četnými spojkami. Když k tomu připočteme velké množství vleček, pozůstatků po přeložených tratích, velké lokomotivní depo a seřaďovací a odstavná nádraží, má zde železniční fanoušek stále co objevovat. O mně je známo, že se zabývám spojovacími body mezi drážní a vojenskou historií, tak bych rád v následujícím spíše turisticky laděném článku představil tři lokality ústeckého uzlu tak trochu ze svého pohledu.
Králicko — V nedávné době byly v magazínu ŽelPage představeny některé úzkorozchodné dráhy sloužící k výstavbě předválečného československého opevnění. Muzea, v blízkosti kterých se dvojice těchto drah nacházela, se rozhodla usnadnit železničním nadšencům hledání jejich pozůstatků a trasy svépomocně vyznačit. Stalo se tak na povrchu dělostřelecké tvrze Bouda, u objektu MO-S11 „U posedu“ severně od Ostravy a také na trase zde ještě nepopsané německé polní dráhy z období druhé světové války na povrchu dělostřelecké tvrze Hůrka. Bližší informace o ní a o dotčených značkách naleznete v tomto článku.
Podujevo — Můj kamarád, jehož jméno si z pochopitelných důvodů nechám pro sebe, byl členem 15. kontingentu Armády České republiky sil KFOR v Kosovu. Přestože železnice není jeho koníčkem, požádal jsem ho, aby se jí, pokud na ní někde narazí, ve svém volnu trochu věnoval. Kamarád na mne nezapoměl, sbíral fotky od svých kolegů, vyptával se kosovských tlumočníků i policistů a tak mohl vzniknout alespoň tento nedlouhý vzpomínkový článek.
Černý les u Šilheřovic — V roce 1936 probíhaly v prostoru Černého lesa u Šilheřovic betonáže těžkých objektů našeho předválečného opevnění. Problémy s povozníky, neexistence vhodných cest, a dost možná i relativně snadná dostupnost potřebných zařízení na průmyslovém Ostravsku vedla pražského stavitele Jana Filipa k vybudování téměř 10 kilometrů dlouhé železniční tratě o rozchodu 760 mm, která sloužila k zásobování jednotlivých stavenišť. Provoz na trati zajišťovaly parní lokomotivy. O historii trati, výsledcích terénního průzkumu a souvisejících zajímavostech pojednává následující článek.
Jizerské hory — V roce 1938 zahajoval stavitel František Krušina z Bílé Třemešné v rámci úseku J2 výstavbu několika objektů lehkého opevnění vzor 37 v těžko přístupných severních svazích Jizerských hor. Velmi náročný terén, ve kterém se dodnes nenacházejí žádné cesty, ho donutil přistoupit k nepříliš obvyklému dopravnímu řešení – vybudování kolejových svážnic. Do dnešních dnů se dochovaly materiály potvrzující pouze jejich holou existenci bez dalších upřesnění. V květnu a říjnu jsme provedli terénní průzkum inkriminované lokality, v rámci kterého jsme pátrali po artefaktech těchto svážnic.
Rychnov u Jablonce nad Nisou — Dle sdělení Zdeňka Hudce, autora Atlasu drah České republiky, dojde během následujících měsíců k uzávěrce jeho již třetího vydání. Ještě před tím prosí autor všechny, kdo znají historii či současný stav naší železniční sítě, lanových drah nebo tramvajových a trolejbusových systémů, aby na adresu hudeczdenek@volny.cz zaslali veškeré dostupné informace, které by umožnily co nejpřesnější zachycení změn oproti stavu publikovanému v předchozím vydání, zakreslení staveb, které se v Atlasu zatím neobjevily a odstranění případných dřívějších chyb. Autor za připomínky předem děkuje.
Remagen / Erpel / Davle — Málokdo ještě nikdy neslyšel o "Mostu u Remagenu". Takto zní jméno slavného amerického filmu, který vcelku pravdivě zachytil jednu z epizod druhé světové války, a jehož exteriéry byly v roce 1968 z velké části natáčeny na našem území. Původní most přes Rýn i jeho filmový kolega v Davli jsou ze železničního hlediska docela zajímavé. Historií obou mostů, jejich současností, reálným i filmovým děním, tím vším se zabývají následující řádky.
Králíky/Prostřední Lipka — Ve dnech 21. - 23. 8. 2009 proběhne v prostoru mezi městem Králíky a obcí Prostřední Lipka u objektu československého předválečného opevnění K–S14 „U Cihelny“ tradiční vojensko–historická vzpomínková akce s názvem Cihelna 2009 — Den sil podpory AČR. Stejně jako u předchozích ročníků je předpokládán velký zájem veřejnosti, který bude soustředěn zejména na sobotu 22. 8., kdy bude program nejbohatší. Na tento nápor se připravují i České dráhy. Pokud se do okolí Králík chystáte, věřím, že Vám budou k užitku následující nejenom železniční informace.
Protektorát Čechy a Morava - Napsat pár slov o objektech Luftschutz - Splitterschutzzelle, poněkud nepřesně nazývaných "einmannbunkery", se chystám už dlouho. Hlavním důvodem je fakt, že se jedná o fortifikační stavby, na které lze v okolí železnice narazit nejčastěji. Můžete je spatřit, jak mlčky střeží staré vlečkové areály nebo jak z vyvýšeného místa svými temnými průzory kontrolují pohyb v důležitých železničních uzlech. Činí tak již bezmála sedmdesát let a pokud nebudou někomu překážet, budou tak činit ještě dlouho. Nemám v plánu je příliš rozpitvávat po technické stránce, protože to již učinil někdo jiný a lépe. Spíše chci jen upozornit na jejich existenci, přidat pár zajímavých míst výskytu a požádat "železniční archeology", aby je při svých pátráních neopomíjeli. Zmapování "einmannbunkerů" a objektů na jejich bázi není zdaleka kompletní a tak i vaše zpráva, fotografie a případně i GPS souřadnice pomohou jiným badatelům v jejich práci. Předem děkuji.
ISSN 1801-5425
historie ŽelPage
Publiczne używanie treści bez zgody autora nie jest dozwolone.
zc.egaplez@ofni
© 2001-2024 Spolek ŽelPage
dlafotografów (ČR)
Słońce
wschodzi o 06:06
zachodzi o 19:58