Bělehrad — Vlády Srbska a Maďarska se dohodly na modernizaci 350 km železničních tratí, které spojují Bělehrad s Budapeští přes stanice Novi Sad a Kelebia. Státní železniční dopravce Železnice Srbije (ŽS), zastoupený generálním ředitelem Dragoljubem Simonovićem, a maďarský správce infrastruktury Magyar Államvasutak (MÁV), zastoupený generální ředitelkou Ilonou David, již podepsali memorandum o porozumění.

Pokračovanie

Bělehrad - Srbské železnice a Bulharské železnice plánují výstavbu nového železničního hraničního přechodu. Současně by měl vzniknout nový 30 km úsek (přes Zaječar), který by byl v Srbsku napojen na koridor č. 10 a propojil by východní část Srbska se severem Bulharska. Na setkání vysokých představitelů obou železnic se také jednalo o rekonstrukci a elektrifikaci tratě Niš – Dimitrovgrad. Loni zde byla slavnostně otevřena nová odbavovací hala spojená s administrativním zázemím pohraniční policie.

zdroj: Srbské železnice

Bělehrad - Z důvodu stavebních prací jsou na trati Bělehrad - Podgorica - Bar, která spojuje srbské hlavní město s Černou Horou, odřeknuty do 9.6.2007 vlaky R 810 a R 811 "Tara".

zdroj: Srbské železnice

Bělehrad - Srbský ministr investic Velimir Ilić a bulharský ministr dopravy Petar Mutafcijev podepsali 4.12.2006 v Dimtrovgradu dohodu o spolupráci policie, inspekce, železničních správ a jejich personálu a oficiálně nechali vyjet první nákladní vlak z nové železniční pohraniční stanice Dimitrovgrad. Proinvestováno bylo více než 5 milionů € a na financování se podílela i Evropská investiční banka (investice jsou nejvíce viditelné na nádažní budově). Dohoda umožňuje, mimo jiné, i průběh pasové kontroly v osobních vlacích nejen při pobytu v pohraniční stanici, ale také během jízdy mezi Dimitrovgradem a Dragomanem. Pravidelný pobyt osobních vlaků na hranici se tak zkrátí ze 100 minut na padesát.

zdroj: JŽ

Bělehrad - Srbské železnice získají celkem 140 milionů € na rekonstrukce svých tratí od evropských bank. Kontrakt s Evropskou investiční bankou ve výši 80 milionů € má uhradit opravu tratě na koridoru 10. První a nejdůležitější investice půjde do úseku mezi městy Niš a Dimitrovgrad (v současnosti nejdůležitější srbská trať dle Srbských Železnic), která má být kompletně renovována, přičemž dalším krokem bude elektrifikace. Právě tento neelektrifikovaný a co se týče svršku nevyhovující úsek způsobuje velká zpoždění vlaků. Další důležitou investicí bude přemístění mostu Jovac (v blízkosti Cuprije) s kompletně novou výstavbou trati před a za mostem. Srbské železnice se dále budou zaměřovat na zdvojkolejnění transsrbského koridoru číslo 10 mezi Bělehradem a Nišem (toto je ovšem plán pro vzdálenou budoucnost). Na trati Bělehrad – Šid sice vlaky mohou jezdit rychlostí až 160 km/h, ovšem nedosatečný počet vhodných vozidel a lokomotiv nedovoluje využívat této rychlosti, proto dle Milanka Sarancice, generálního ředitele Srbských Železnic, poputuje část investic i do této oblasti. Kredit od Evropské banky pro obnovu a rozvoj bude podepsán příští měsíc. JŽ tak získají necelých 60 milionů €, které by investovaly do nákupu nákladních vozů. Posledním plánovaným projektem je elektrifikace úseku Pancevo – Vrsac v délce 90 km. Další peníze navíc přislíbilo i Španělské království ve výši 32,5 milionů €.

Zdroj: tisková zpráva Srbských Železnic

Beograd - Komise pro výběr investora, který by měl finančně zaštítit stavbu nového nádraží „Beograd Center – Prokop“ s komerčním zázemím, bude rozhodovat o výběru vítěze. Předvýběrovou prověrkou prošli 3 z 9 potencionálních investorů, jimi jsou: „Pavlovic-Nagle Consortium“ (USA), „Energoprojekt-Holding A.D.“ (Srbsko a Č.H.) a „Trigranit Holding LTD“ (Kypr). Komise by měla rozhodnout o výběru do 20. března 2006. První fáze výstavby by měla být hotova do 36 měsíců.

Zdroj a foto: JŽ

Šest let po válce v Kosovu byla znovu zprovozněna železniční trať mezi Kosovem a Makedonií. První souprava se zástupci OSN, Kosova a Makedonie překonala 20.12.2005 trať dlouhou 80 km, mezi městy Kosovo Polje a Skopje. Trať nebyla v provozu od bombardování letadly NATO v roce 1999. Srbská armáda ji využívala k transportů etnických Albánců do sousední Makedonie.

Zdroj: VLAKY.NET, Foto: faq.macedonia.org