..: All news and reports - Komentáře - Česká republika (celá) :..

Praha hlavní nádraží, foto: Juraj KováčZítra se otevřou volební místnosti a o váš hlas se bude ucházet 31 politických stran kandidujících do Poslanecké sněmovny. Některé znáte důvěrně, jiné hledají cestu do parlamentu poprvé, a proto vás zkoušejí přesvědčit, že právě jejich klíčové téma je to nejpodstatnější pro tuto zemi na následující čtyři roky. Tady v redakci vám nechceme říkat, koho máte volit. Jsme ale dopravní magazín a chceme vám ukázat, jak moc právě téma dopravy dokáže říct o kvalitách a skutečných záměrech kandidátů. Než tedy vyrazíte do volebních místností, dobře se zamyslete, která ze stran může mít na váš každodenní život opravdu pozitivní dopad. S tím vám trochu pomůžeme.

Mimořádnost na Curychtronu, foto: Martin Chovanec Curych/Praha — Asi to znáte: přijedete na pražské hlavní nádraží a éterem se vedle hučení vlaků nese neustálé švitoření nádražního rozhlasu. Je ho tolik, že už se ho ani nesnažíte vnímat. A pokud se jím náhodou začnete řídit, zjistíte, že vlak, který podle rozhlasu přijíždí, ve skutečnosti právě odjel. Není proto divu, že nedávná tisková zpráva Švýcarských federálních drah (SBB CFF FFS) o redukci hlášení zaujala i dispečery Českých drah, posléze redaktora iDNES.cz Jana Sůru a dokonce i Český rozhlas Plus, který zprávu převzal a k vyjádření si krátce pozval Petra Šlegra z Centra pro efektivní dopravu (CEDOP). Naneštěstí byla zpráva SBB z důvodu neznalosti kontextu novináři částečně chybně interpretována a budí dojem, že Švýcaři plánují na nádraží hlásit pouze zpožděné nebo jinou nepravidelností ovlivněné vlaky. Rádi bychom tyto informace uvedli na pravou míru, neboť věříme, že mnoho zájemců o problematiku, z řad fanoušků či odborníků, čerpá právě z výše uvedených českojazyčných zdrojů, a že osvětlení švýcarského systému může nastínit třeba i cestu pro česká nádraží.

Integrální taktový grafikon - princip síťové dostupnosti, zdroj: Lichtenegger, M. (1990). Der Taktfahrplan. Dissertation, TU Graz, Graz, 1990 Komentář — Již více než deset let se na české železniční síti setkáváme s taktovým jízdním řádem. Cestující se za tu dobu mnohde naučili, že jim vlak jezdí každou hodinu nebo alespoň co dvě hodiny, a to vždy ve stejnou minutu. Bohužel ne všechny linky mají takto pěkný jízdní řád, některé vlaky během dne totiž v jízdním řádu vůbec nenajdete. Tomuto jevu, kdy se na dané lince jednou či dvakrát denně prodlouží doba taktu, obvykle říkáme díra v taktu, taktová díra či vynechávka. Motivací objednatelů pro vytváření děr v taktu je zcela jistě úspora finančních prostředků, které vynakládají na dopravní obslužnost. Je však tato úspora natolik významná, aby vyvážila všechny negativní efekty vynechaných spojů?

Západ slunce nad Glucholazy, foto: Martin Grill Nedávný autorský text Zdeňka Šindlauera, ve kterém poutavě a čtivě prezentoval svou kreslířskou dráhu, mě přivedl k myšlence, že i já bych se mohl podělit se svou vlastní tvorbou, za jejímž vznikem stála právě železnice. Ač snad oplývám jistým kreslířským nadáním, nikdy jsem si netroufal ztvárnit nic jiného, než nehybné siluety krajiny, a tak mě železniční múzy musely vést jinou tratí, a to tratí spisovatele.

480, Sedlíšťka - Zámrsk, foto: Martin Mačanga Komentář — Spoločnosť LEO Express (ďalej len „LE“) zverejnila v týchto dňoch svoju výročnú správu za rok 2015. O propagáciu tohto počinu sa postarali niektoré média, ktoré čitateľov hneď informovali o vybraných faktoch. Napríklad na stránkach idnes.cz ste sa mohli okrem iného dočítať: „Leo Express loni snížil ztrátu, ztrojnásobil provozní zisk… Firma poprvé uvedla, kolik stojí jeden vlakokilometr: zhruba 90 korun. U konkurence ho odhaduje nejméně na 150 korun… Ukazatel EBITDA, tedy zisk před zdaněním, úroky a odpisy, stoupl na 25 milionů korun a provozně je společnost v zisku. Za pozitivními čísly stojí zejména stále vzrůstající oblíbenost našich vlakových spojů na východním Slovensku.”

380.002, ŽZO Cerhenice, foto: Chary Komentář — Poslední březnový den ČTK zveřejnila stručnou tiskovou zprávu, že expresy na trase mezi Prahou a Hamburkem se od prosince tohoto roku dočkají nových třísystémových lokomotiv s provozní rychlostí 200 km/h, které od nového jízdního řádu umožní jízdu bez přepřahání. České dráhy, které expresy na této trase zajišťují, se k jízdě bez přepřahu zavázaly smluvně a za nesplnění této podmínky jim hrozí pokuta. Avšak pozor – novými stroji, kupodivu, nebudou lokomotivy řady 380, které byly, mimo jiné, i kvůli této trase kdysi dávno objednány, ale půjde o jiné stroje, které si České dráhy budou muset pronajmout. Jak potvrdil mluvčí ČD Radek Joklík, Řídící výbor ČD již schválil vypsání soutěže na desetiletý pronájem 10 lokomotiv, přičemž předpokládaná hodnota pronájmu přesáhne 1 miliardu Kč.

FotosoutěžV rámci oživení fotogalerie vypouštíme první vlaštovku – pilotní díl seriálu, jehož účelem bude návrat k těm snímkům z uplynulého týdne, jež se vybranému autorovi zdály nejzajímavější. Formu budeme ladit za pochodu, může se měnit forma, počet fotek i periodicita (jednou či dvakrát týdně).

Viděno mýma očima, uplynulé dva týdny ve fotogalerii nijak nevybočovaly ze zavedeného standardu, přesto zde nacházím několik snímků, jež jsou mi něčím milejší, než ty ostatní. Vybral jsem tři, které vám připomenu, a vysvětlím, čím zaujaly právě mě.

Pozor, vlak! Brandýs nad Orlicí, P4889, 2. 8. 2015, foto: Radek Papež Praha — Jeden nešťastně umístěný kamion stačil k tomu, aby všechna média v zemi začala rozvíjet pochybnosti o bezpečnosti železniční dopravy. Mimoděk svou troškou k hysterii přispěli i samotní členové vlády, jedoucí v týž den vlakem do Ostravy. Z bezpečnostních důvodů prý na další výjezdní zasedání, do Ústeckého kraje, už raději pojedou auty – a to přesto, že jen následující den po havárii pendolina ve Studénce zemřelo na českých silnicích deset lidí. Konečná bilance silniční dopravy v ČR za letošní červenec pak činí 83 mrtvých – více než ve všech železničních nehodách od prosince 1970 dohromady. Studénka ovšem není důkazem nebezpečnosti železnice; je bolestivou historickou lekcí o tom, že i ten nejlépe organizovaný systém bude vždy kriticky trpět na svá nejslabší místa. Žádné velké neštěstí v dějinách nemělo jedinou konkrétní příčinu, stejně jako smutné letní ráno ve Studénce bylo svědkem nešťastné shody celé řady faktorů. Kde se ale všechny příčiny setkávají, leží železniční přejezd. A ten bude opravdu bezpečný jen v jediném případě – když přestane existovat.

Lokomotiva Rocket, reprodukce z publikace Samuel Smiles, The Life of George Stephenson Když se 15. září 1830 za účasti legendární Stephensonovy lokomotivy Rocket zahajoval provoz na první parostrojní železnici světa, Liverpool and Manchester Railway, byla to slavná a dodnes připomínaná událost. Publikum, které se k nové železniční trati seběhlo z menších i větších vzdáleností, připravilo parnímu oři emocionální přivítání. Kanonýři stříleli z moždířů řízné salvy, muzikanti hráli oslavné ódy, klobouky létaly do vzduchu, pivo teklo proudem, přesně jak se na každou podobnou slavnost sluší a patří. Význačné osobnosti pronášely patetické proslovy. Filozofové prorokovali, že železnice zmenší vzdálenosti mezi národy a lidé se začnou díky vlakům navzájem více navštěvovat i lépe poznávat a díky tomu se zákonitě stanou veškeré války i mezilidské sváry jednou provždy minulostí.

Pohled na interiér vozu ABpee, foto: Aleš PetrovskýPraha/Plzeň - „Dámy a pánové, vítáme vás v rychlíku vyšší kvality číslo sedm set sedmdesát jedna, Radyně…,“ takto vítá cestující automatizované hlášení ve vlacích kategorie Rx, kterou zavedly České dráhy na začátku platnosti jízdního řádu 2014/2015. Slibováno bylo, že na těchto vlacích budou řazeny kvalitnější vozy, které byly ještě nedávno zejména doménou vlaků EuroCity (Bee, Bpee), doplněné o vozy rekonstruované v závodech Pars nova, ŽOS Trnava (Bbdgmee), KOS Krnov (Bdtee) a PESA Bydgoszcz (ABpee). Právě poslednímu jmenovanému vozu se bude věnovat tento komentář.

Trolejové vedení na trati 010 u Pardubic, foto: Matouš Danielka Komentář — Číst v novinách nebo na internetu o tom, že zase někdo na železnici ukradl kabel, který buď něco napájel, nebo sloužil zabezpečovacímu zařízení, je v poslední době už tak běžné, že většina seriózních deníků o tom už ani nepíše. Zbývá to zpravidla na krátké zprávičky v regionálních občasnících. Donedávna jsem si myslel, že krádeže kabelů a jiných kovových věcí jsou specifickým problémem Česka (nebo možná Československa, tedy Česka a Slovenska), ale při přípravě aktualit jsem narazil na zprávu, že se s podobnými problémy potýkají třeba i v Norsku, kde bych takové přestupky proti zákonu neočekával. Tak jsem začal pátrat dál a z webu se na mne vysypala obrovská spousta odkazů – a to jsem hledání strýčku Gůglovi zadal jen v angličtině. Kdybych asi zkusil dotazy i v jiných jazycích, byla by ta množina určitě ještě větší. Místo aktuality jsem se tedy raději pustil do psaní komentáře.

1116.235, Landeck-Zams - St. Anton am Arlberg, foto: Tomáš Kubovec Komentář — Kroutíte hlavou nad titulkem, že se vám to nezdá? Nedivte se! Po vládě rozpočtové odpovědnosti se do díla pustila vládu odborníků a jejich práce zasáhla mimo jiné do dlouhodobé koncepce dopravní infrastruktury. Česká republika ani po dvaceti letech nedokázala zrekonstruovat svou páteřní železniční síť tak, aby vlaky po ní mohly bez omezení jezdit rychlostí alespoň 160 km/h. Zatím to nejde ani mezi Prahou a Českou Třebovou. A některé koridorové úseky ve směru na Cheb pro jistotu na tuto rychlost nejsou ani projektovány. Že za našimi hranicemi začíná být rychlost 160 km/h pro dálkovou osobní dopravu již překonaná? To nám přece nevadí. Dodnes není hotov jediný koridor, který nás propojuje se zahraničím, kde by bylo možno jet bez rychlostních omezení. Dálková doprava se nám začne pomalu, ale jistě vyhýbat – ti kteří budou pro dopravu z Německa do Rakouska chtít využít železnici, to už začínají mít rychlejší mimo naše území.

Česko-polský nápis, foto: Přema Vlak není jen dopravní prostředek. Pro někoho je to pracoviště, pro někoho objekt tvůrčí fotografie, pro jiného zase zdroj romantiky nebo seznamovací kancelář… Pro mne byly vlaky, mimo jiné, místem prvního setkání s cizími jazyky. Vlakem jsem začal denně jezdit v době, kdy jsem se učil číst. A velice brzy mi do oka padly různé nápisy na dveřích, skříňkách, cedulkách, přepínačích a jiných hejblatech; a jen o málo později jsem si všiml toho, že mi některé z nich nedávají smysl. Vícejazyčné cedulky v osobních vozech se mi tak staly svéráznou Rosettskou deskou; vychutnával jsem si exoticky znějící Riscaldamento a vapore, lámal si jazyk na Ersatzteilschrank, zoufale dumal nad neznámými písmenky v Не высовываться, přemýšlel, proč němčině většinou stačí méně slov a proč si jsou italština s francouzštinou (když už jsem je dokázal odlišit) natolik podobné. Škola srovnávací jazykovědy na ocelových kolech.

RegioJet stevardka, foto: Josef Petrák Praha — První polovina roku 2013 je dávno za námi. Kalendář ukazuje srpen a ruku v ruce s tím přišly také teploty často atakující hranici čtyřicítky, které by měly vydržet dle posledních prognóz meteorologů až do konce prázdnin. Stejně jako loňský rok se i letos potýká žlutý dopravce RegioJet s častými poruchami klimatizace, v jejichž důsledku není uvnitř vozu dodržena teplotní pohoda. Dopravce se za způsobené nepříjemnosti omlouvá a nabízí finanční kompenzaci v podobě návratku jízdného, ta však není přiznávána ve všech případech. Příčin výpadků klimatizace přitom může být hned několik. RegioJet se k řešení záležitosti postavil čelem až po mimořádném dozoru Drážního úřadu, který nařídil nápravu nejpozději do 20. července.

Prohlídka, DKV Děčín, foto: Petr Sváda V mluvě českých železničářů, v jejich běžném služebním i společenském styku, uplatňují se tak jako v jiných pracovních prostředích některé specifické prostředky slovníkové, tvořící slangovou vrstvu. [1] Přitom je nutno si uvědomit, že některé výrazy ztrácejí časem povahu výrazu slangového a přecházejí do výraziva spisovného. Železničářské slangové výrazivo vznikalo již od počátku zavádění železniční dopravy u nás, tj. zhruba od 2. třetiny minulého století. Jeho dnešní celkem pestrá zásoba je tedy výsledkem poměrně dlouhého vývoje, v němž se zároveň obrážejí různí činitelé, kteří se podíleli na jejím vzniku. Z nich nejdůležitější jsou: nadřazenost německé odborné terminologie v dosti dlouhém počátečním období, různorodý sociální i národnostní původ zaměstnanců, jejich vzdělání, druh vykonávané práce, vliv místních nářečí, působení mluvy různých „neželezničářských“ profesí, jejichž služeb železnice využívá, dosavadní částečná neustálenost dnešní odborné terminologie [2] a řada činitelů podružnějších. Pro ilustraci stačí například srovnat jazykové prostředí tzv. jízdního personálu s jazykovým prostředím zaměstnanců traťové správy. Jízdní personál je téměř denně vystavován působení různých místních jazykových prostředí často značně odlišných (srovnej například prostředí pražské a olomoucké nebo přerovské, bohumínské a břeclavské, brněnské a bratislavské atd.), zatímco zaměstnanci traťové stavební správy pracují ve víceméně stále stejném kolektivu a v nevelkém okruhu svého bydliště. U těchto zaměstnanců pak je aktuální otázka vlivu místního nářečí, zatímco u jízdního personálu se projevují tendence jiné, míšení nebo stírání výrazných nářečních znaků.

1 2 | Older messages »    
ŽelPage - Czech railway webzine
ISSN 1801-5425
historie ŽelPage
Public use not allowed without explicit permission of author.
zc.egaplez@ofni
© 2001-2019 Spolek ŽelPage
:. Sign inopen/close
 
 
  
 
Forgot your password?   
Register   
:. eShop offeropen/close
:. Current train position - Czech Rep.open/close
Current train position - Czech Rep.
 
:. Searchopen/close

 
   
 
 
   
 
:. Weather for Photographersopen/close
Photographing conditions
in the Czech Republic

Sun
rises at 05:55
sets at 20:15
:. New on VLAKY.NET
Poslední příspěvek 120 rokov trate Trnava – Smolenice – Jablonica – Kúty
Nedávno spomenuté 120. výročie trate Lužianky – Hlohovec – Leopoldov možeme doplniť ďalším, rovnako okrúhlym výročím. S tou traťou totiž súvisí aj trať Trnava – Smolenice – Jablonica – Kúty, ktorá predstavuje ...

Poslední příspěvek Parádní wolsztynská „Parada parowozów 2018“
Mezinárodní setkání parních lokomotiv v místě posledního pravidelného normálněrozchodného parního provozu je tradičním fenoménem. Letos se do polského Wolsztyna vydala i moje maličkost a byla svědkem již ...

Poslední příspěvek ZSSK predstavila 2. zmenu cestovného poriadku
V nedeľu 10. júna 2018 vstúpi do platnosti 2. zmena Cestovného poriadku 2017/2018 (GVD). Vďaka vlakom Železničnej spoločnosti Slovensko (ZSSK) budú ľudia z okolia hlavného mesta cestovať rýchlejšie, ekologickejšie ...