Možná si někdo z vás říká: „Netradiční ohlédnutí za rokem 2015? Vždyť je konec roku 2016. Nemá Vlad před sebou špatný kalendář?“ Ujišťuji, že nemá. Dal jsem si tu práci a podrobně prošel archiv zdejší galerie a vybral si několik desítek fotek z těch, které autoři vložili v roce 2015. Důvody jsem vysvětlil v úvodu 1. části. Když jsem se při brouzdání archivem blížil polovině roku, říkal jsem si, že to byl šílený nápad. Vybírat z velkého množství hezkých fotek jen několik je věru úkol složitý. Uvažoval jsem o tom, že toho nechám – nechci někoho poškodit či zarmoutit tím, že nevyberu zrovna jeho fotku, ale když už jsem byl skoro v půlce, tak bylo zase škoda ten výběr hodit do koše. Tak jsem to dotáhl do konce. Máte-li náladu a chuť, pojďte se podívat, co jsem vybral.

Weiter

Nábřeží — Současný neúplný počet jednotek Pendolino výrazně komplikuje oběhy souprav. Nutnost nasazení vozů klasické stavby posouvá značku „SC“ v očích veřejnosti níže, než by marketingoví pracovníci ČD očekávali. Souprava, která byla výrazně poškozena po střetu s nákladním vozidlem přepravujícím ocelové plechy na železničním přejezdu ve Studénce, se vrátí do provozu nejdříve v závěru roku 2017 nebo během jara 2018. Rovněž nelze počítat s tím, že by se v nejbližší době rozšířil počet souprav railjet. Nemalé problémy totiž Českým drahám působí měnová politika České národní banky, kdy je uměle držen velmi vysoký kurz koruny; jak vůči dolaru, tak i vůči euru. (Někteří ekonomové tvrdí, že správně nastavený kurz koruny by měl níže než 20 Kč za 1 americký dolar a euro by nemělo být výše, než za 24 Kč.) Zdánlivě nesmyslný a již delší dobu držený kurz 1 EUR = 27 CZK výrazně prodražuje Českými drahami emitované dluhopisy v eurech a komplikuje nákup či leasing strojů ze západní Evropy. Vedením ČD byla proto 29. února ustavena pracovní skupina, která měla za úkol posoudit stávající využití jednotek Pendolino a případně navrhnout nová řešení. Přesto, že na tiskovou konferenci k těmto závěrům pracovní skupiny se teprve čeká, přinášíme vám exkluzivně, nač se můžete nejbližším období těšit. Znáte to – vše, co se v Česku označí jako „tajné“, se stejně hned vykecá.

Weiter

Praha — V rámci dopoledne prezentované rychlíkové revoluce, což je nový projekt národního dopravce, dojde také k několika úpravám na již provozovaných železničních vozech, které začaly být nasazovány na vlaky kategorie Rx (rychlík vyšší kvality). Úpravy se budou týkat vozů řad ABpee, Bbdgmee a Bdtee, spolu s několika vybranými vozy Bee a Bpee. „Národní dopravce považuje za svojí povinnost dostát závazkům kvalitního poskytovatele služby, a proto nenechává připomínky cestující veřejnosti bez povšimnutí,“ prohlašuje tiskový mluvčí národního dopravce, pan Šťáhla, a pokračuje: „Drobnosti dotvářejí celkový dojem vozu a my chceme, aby se cestující zkrátka cítili pohodlně.“

Weiter

Komentář — Když jsme připravovali k vydání komentář Aleše Petrovského První třída ve voze ABpee – vždy o něco lepší cesta…?, tušili jsme, že komentáře – zejména některých – mohou být bouřlivé. Očekávali jsme jak ty, které se přikloní na stranu autora, tak i ty, které budou bránit modrého dopravce. Na to, že ke komentáři dorazí i oficiální stanovisko Generálního ředitelství Českých drah, by si před vydáním vsadil jen málokdo z naší redakce. Ale stalo se a již skomírající diskuze dostala nový impulz. Nečetli jste? Doporučuji. Místy zajímavé čtení. Ale znáte to z praxe – každá akce vyvolává reakci a jak vidno, neplatí to jen ve fyzice. Trošku jsme zapátrali, nemálo se poptali, ti šikovnější se proběhli i po intranetu běžným uživatelům nedostupném, takže mohu shrnout, co jsme prozatím zjistili.

Weiter

Humpolec — Závěr loňského roku byl pro pozorovatele dění na železnici zábavný – „přestřelka“ mezi dvěma dopravci ohledně nákupu ojetých vozů z Rakouska zde nebývá tak často. Při tomto občas až úsměvném čtení ale možná mnohým unikla ještě jedna neméně zajímavá transakce, ke které v závěru roku došlo. Švýcarské železnice uzavřely obchod na odprodej svých 20 vozů. Tedy abychom byli přesní – na okamžitý prodej tří vozů a opci na prodej dalších 17 vozů v průběhů následujících čtyř let. Nezaregistrovali jste? SBB modernizuje svůj vozový park restauračních vozů, starší typy nahradí modernějšími, takže nabídka na jejich odkup byla pro ně vcelku zajímavá. Ještě zajímavější je, kdo je kupuje. Jeden významný český subjekt, který ale doteď neměl s železnicí vůbec nic společného.

Weiter

Praha — Marketingoví odborníci Českých drah neustále tápají v tom, jak pojmenovat nabízené služby. Jmenuje-li se firma „České dráhy“, má-li sídlo v Česku a někteří ji dokonce nazývají „národním dopravcem“, očekávali byste, že vše, co vám nabízí, je pojmenováno česky. Pravidelní cestující znají, nepravidelní najdou na webu třeba nabízené produkty „Včasná jízdenka“, „Akční jízdenka“, „Skupinová víkendová jízdenka“… Tak bychom mohli asi delší čas pokračovat, ale zdaleka bychom v této množině výhradně českých názvů nevyčerpali všechny nabízené služby. Druhou množinou jsou služby či produkty označené výhradně v angličtině: eShop, IN 25, IN 50 nebo dříve třeba i IN Gold… A třetí množina názvů je lingvistický paskvil – složenina češtiny a angličtiny. Snad tou nejrozšířenější je IN Karta. I ČD on-line by asi šlo říci jinak. (Dokážete si představit, že by třeba francouzské železnice SNCF měly jednu část názvu svého produktu ve francouzštině a druhou část v angličtině?) Do této skupiny dvojjazyčných složenin patří též jeden z produktů zavedených v nedávné době: ČD Body.

Weiter

Praha — Seděli jsme v předvánočním čase v jedné žižkovské hospůdce. Den předtím tam sanitář vyčistil trubky, guláš byl dobrý a kupodivu i tlačenka na pražské restaurační poměry obsahovala maso (i když ta z domácí zabíjačky bývá samozřejmě daleko lepší). Jak to bývá zvykem, řeči se vedly o všem možném – od věcí železničních až snad po nesmrtelnost chrousta. Poklid večera byl ale přerušen dotazem muže sedícího už nějakou dobu u vedlejšího stolu: „Vy jste ze ŽelPage, že? Mohu si přisednout?“ A dříve, než jsme stačili zareagovat, že se jedná o uzavřenou společnost, si přisunul svou židli k našemu stolu. „Už vás nějakou dobu poslouchám a možná bych pro vás něco zajímavého měl. Když mne pozvete na pivo, tak vám dám jedno hodně zajímavé DVD.“ Nemáme ve zvyku zvát někoho zcela neznámého na pivo, ale na druhou stranu – nevypadal nijak ošuntěle, spíš by se dal popsat jako nenápadný muž, taková šedá myška, člověk, kterého byste v davu lehce přehlédli. Takže v čase předvánočním jsme udělali výjimku a za malou chvíli už předním stálo jedno orosené. Upil a z kapsy vytáhl DVD s tím, že se nám určitě bude líbit. Měl dobrý splávek, zbytek ze sklenice v něm rychle zmizel. A vzápětí zmizel i on – vlastně se ani nepředstavil.

Weiter

Studentský koncept – Zdá se to být skoro jako prokletí. Naše země od té doby, co byl vyroben první prototyp motorového rychlíkového vozu, trpí jejich nedostatkem. Začalo to Modrým šípem, Slovenskou strelou. Už to vypadalo, že se vývoj i výroba motorových vozů rozběhne na plné obrátky, když přišla II. světová válka, která výrobu zastavila úplně. Pak válka skončila a rozběhla se výroba na tu dobu moderních vozů řady M 262.0. Ale ani ty i při úctyhodném počtu přes 200 kusů nedostačovaly a brzy se staly zastaralými. Pokračovalo se hydrodynamickým přenosem, který se však v našich podmínkách neujal, a tak v kombinaci s náročným motorem K 12 V 170 DR nenaplnil očekávání soudruhů na ministerstvu ani přání obyčejného železničního personálu. Pak vyvstala pěkná myšlenka motorového vozu řady M 475.0, která byla však z celkem známých důvodů opuštěna. Místo nich přišly notoricky známé orchestriony. Pak, o mnoho let později, v 90. ketech, probíhala výroba motorových vozů řady 842 a obdobných vozů řady 843. Opět to vypadalo nadějně, nicméně vlivem různých událostí devadesátých let se objednávka omezila na pouhých 31 kusů od každé řady. Vždyť co to je proti množství kredenců z 50. let? Změní se tato situace někdy, obnoví se český železniční průmysl motorových vozů a jednotek? V tomto článku přicházím se svojí koncepcí rychlíkové motorové jednotky. Však si to přečtěte.

Weiter

Ten, kdo prorokuje budoucnost, obvykle bývá buď pošetilým snílkem, nebo neškodným bláznem. Ačkoli – existují i lidé, kteří se prognózou věcí budoucích dokáží uživit, a pokud umějí rychle běhat, anebo všechno okecat, mohou to dotáhnout i velice daleko. Já sám sice dokážu okecat leccos, ale nijak špičkovým běžcem nejsem, pročež se v oblasti předpovídání budoucnosti sebekriticky řadím k pošetilým snílkům, občas inklinujícím k neškodným bláznům.

Weiter

Praha — Ke konci roku 2013 byla konečně schválena do provozu série šesnácti nových jednotek označených řadou 407 typu Velaro D. Tyto jednotky řadící se do třetí generace jednotek ICE tak umožní vyřadit nepotřebné jednotky ICE první generace, které budou tímto typem nahrazeny a o které velmi rychle projevily zájem makedonské a bosenské železnice a také České dráhy. Makedonské železnice ovšem svou nabídku z neznámých důvodů brzy stáhly a bosenský dopravce, který měl zájem zakoupené jednotky odstavit vedle souprav Talgo a rozšířit tak své „Muzeum moderního umění“, zjistil, že odstavné kolejiště bohužel nedisponuje potřebnou kapacitou.

Weiter

(Silvestrovský) komentář — Koncem srpna, když padlo definitivní rozhodnutí o nepořízení další série railjetů a na Hradě, ve Strakovce i na Nábřeží se začínalo hovořit o obnovení projektu kanálu spojujícího Dunaj, Odru a Labe, jsem si tipnul, že se stihne zadat ještě studie proveditelnosti – a „Ahóóój ministr“ mne nezklamal. Studie bude. Podařilo se nám získat další informace k připravovanému projektu. Nejsou sice tajné, protože někteří úředníci by s nimi jinak nemohli pracovat, neb jim chybí příslušné prověrky, ale všichni dotčení úředníci se k nim staví systémem „jako by neexistovaly“. Oficiálně nechce nikdo nic potvrdit, ale ani vyvrátit. Přesto informace se nám podařilo získat a ověřit z několika na sobě nezávislých zdrojů.

Weiter

Poslední den roku 2013 je zlomovým pro ČD Cargo. K tomuto dni dochází k přestěhování generálního ředitelství ČD Cargo do nových prostor v budově Nákladového nádraží Žižkov. Tento přesun byl motivován několika skutečnostmi, přičemž většina z nich by sama o sobě byla dosti silným důvodem k přestěhování.

Hlavním důvodem jsou samozřejmě peníze, zde konkrétně nájemné v současné budově Lighthouse, které je mnohem vyšší, než umožňuje současná finanční situace našeho největšího nákladního dopravce. Budovy v nové lokalitě budou ve vlastnictví firmy, tudíž je naopak předpoklad, že pronájem kanceláří či skladů jiným firmám přinese i určitý finanční zisk.

Weiter

Vize autora - Skupina jednopodlažních nízkopodlažních vozidel RegioSnake je určena pro příměstskou a regionální dopravu. Hnací vozy řady 663 a 863, vozy řady Bmpvee a ABmpvee i řídicí vozy řady ABfmpvee jsou mezi sebou kompatibilní, vzhledově i technicky co nejvíce sjednocené, jak jen to bylo možné při zachování dobrých vlastností. Konstrukční rychlost všech vozidel je 200 km/h, u hnacích vozů je maximální rychlost při jízdě vlastní silou omezena na 160 km/h. Při testech se však předpokládá jízda bez rychlostního omezení za účelem ověření technických vlastností při rychlostech kolem 200 km/h a možného pozdějšího zvýšení maximální rychlosti. To především s výhledem do budoucnosti, kdy by na některých tratích mohla být zavedena traťová rychlost právě 200 km/h, například v úseku Brno – Břeclav či Praha – Pardubice – Choceň.

Weiter

Tak takto by lokálky brzy nemusely vypadat. Před asi půl rokem jsem přišel s myšlenkou vytvořit jednotnou a mezi sebou unifikovanou skupinu železničních vozidel s co největším počtem shodných dílů (motory CAT C18, případně C27, C15), řešících dopravu na lokálních a neelektrizovaných tratích v ČR a na Slovensku. S touto myšlenkou jsem vytvořil skupinu dieselových a tažených vozidel s označením DISREG. Název DISREG vznikl právě s určením všech lokomotiv skupiny DISREG – DIS = diesel, REG – regionální doprava. Dále jsem je pak rozdělil do 2 skupin – DISREG I = rychlíková vozidla; DISREG II = vozidla pro lokální dopravu.

Weiter

Nikdo mne asi moc neznáte, tak se prvně představím. Jsem Wabun - Vít Burian, brzy mi bude 16 let, kreslím si "mašinky" a auta jen tak pro zábavu. Po nedávném článku Zdeňka Šindlauera jsem se, na přání některých z vás, rozhodl napsat taky článek o tom, co jsem nakreslil či narýsoval. Promýšlel jsem to dlouho, co bych vám ukázal, a nakonec jsem se rozhodl pro lokomotivu, jejímž navrhováním jsem strávil tak půl roku, což je asi nejdéle ze všech mých návrhů. Mohl bych psát i o více, ale "jaksi taksi" k nim nemám žádné obrázky a výkresy, protože jsou to buď uzavřené projekty nebo je zpracovávám, takže mám vše jen v hlavě (snad v blízké době pár let nepřijdu o paměť) a bez obrázků a výkresů by to bylo tak trošku o ničem.

Weiter