Následující řádky čtenáře a milovníky parního provozu na chvíli zavedou na začátek letošního února, kdy se ve dnech 6. až 8. února 2014 po místních tratích okolo Prahy projela parní lokomotiva 434.2186 s nákladními vlaky. Lokomotiva odvezla nejen „falešné“ vozy pro fotografy, ale na pravidelných manipulačních vlacích i běžnou zátěž. Celá fotoakce byla naplánována na tři dny, přičemž v prvních dvou dnech byla lokomotiva nasazena na pravidelný vlak Praha – Dobříš a zpět, resp. Praha – Čerčany, třetí den pak byla v čele již „klasického“ fotovlaku v trase Praha – Rudná – Hlubočepy, což umožnilo ji zachytit na legendárním pražském Semmeringu. Akce byla celým pojetím a rozsahem svým způsobem unikátní, proto se k ní vracíme i tímto krátkým článkem. Takže pozor, odjezd!
Praha — Od slavnostního otevření Království železnic, které proběhlo 1. července 2009, navštívilo tento malý svět vlaků, aut i lidí již několik desítek tisíc návštěvníků. Postupně se zde buduje největší modelové kolejiště nejen v Čechách, ale i ve střední Evropě. Prozatím jsou v provozu tři kolejiště o celkové ploše 115 m2, na kterých jezdí nejen vlaky, ale i některá auta. V září byly již zahájeny práce na výstavbě první části modelu České republiky - Ústeckého kraje, který je právě dokončován a bude slavnostně otevřen 14. ledna 2010. Součástí Království železnic je také prodejna železničních modelů a modelářkých potřeb a od září se zde také konají pravidelné workshopy, tématicky zaměřené semináře, kde se zájemci seznamují s různými technologiemi používanými v modelářství. Workshopy proběhly zatím dva, v září a v říjnu. Říjnového workshopu jsme se zúčastnili, tak si dnes řekneme, jak takový workshop probíhá.
Praha — Letos je to již 45 let, co byl zahájen provoz části tratě 171, neboli 521, známé také jako Jižní spojka, spojující seřaďovací nádraží Praha-Vršovice s Prahou–Radotínem. Její nedílnou součástí je i Branický most, lidově známý spíše jako Most inteligence. Jeho stavba trvala téměř pět let a dalších deset uběhlo, než byl přes něj zahájen provoz. Oficiálního pojmenování se pak dočkal až v roce 1969. Železobetonové přemostění mezi Malou Chuchlí a Braníkem o délce 900 metrů bylo ve své době nejdelší v Evropě (má 15 oblouků o rozpětí 53,5 m a výšce 19 m). Otevřen byl bez ceremonie, plánovanou druhou kolej nikdy nedostal a dnes je častým cílem vandalů i "sběračů kovů". Přesto má ale v pražské železniční dopravě své nezastupitelné místo a ač je jeho osud nejistý, v budoucnu ještě možná jeho význam vzroste.
Každý z nás jistě alespoň jednou za život využil, nebo využije k cestování po Praze jednu z linek pražského metra. Na všech třech trasách ještě před pár lety jezdily soupravy typu 81-71 ruské výroby, než se i zde pomalu začalo s obměnou vozového parku. Na lince C je nahradily vozy Siemens typu M1 a na trase A rekonstruované vozy ze závodu ŠT Plzeň typu 81-71M. V současné době pomalu vrcholí i obměna vozového parku na trase B, kde budou rovněž nasazeny rekonstruované vozy typu 81-71M. Málokdo z nás ale postřehl, že celá tato akce týkající se modernizovaných vozů metra byla, je a ještě krátkou dobu bude úzce spjata s železnicí jako takovou.
Praha-Radotín - Po delší odmlce Vám redakce přináší další díl ze seriálu Monografie stanic, kde se autoři snaží přiblížit a popsat železniční stanici, k níž mají blízko. V dnešním pokračování představíme nádraží na jihozápadním okraji Prahy nacházející se v městské části Radotín. Tuto stanici byste našli na páteřní příměstské trati 171 vedoucí z Berouna do hlavního města Prahy, jejíž 16. částí je právě i Radotín. Nachází se nedaleko soutoku řek Berounky s Vltavou. Samotná stanice je situována nedaleko středu obce. Ačkoliv je Radotín okrajovou částí metropole, vlaky zde denně využije přes 3500 lidí. Tímto se tak umístil na 4. místě, co se do počtu přepravených cestující v rámci pražského uzlu týká. Právě sem totiž směřují i příměstské autobusové linky ze Středočeského kraje a v posledních letech i zde propukl stavební boom nových obytných domů. Pojďme si však v následujících řádcích přiblížit samotnou stanici, kterou si místní fandové železnice zkracují na "Rado."
Curych - Praha - Jsem nyní několik měsíců ve Švýcarsku a tak mne před vánoci čekala cesta domů a po nich jsem se opět podobnou cestou vracel. Jelikož bylo na cestu relativně dost času, vybral jsem si spojení denní, i když se v tomto smyslu skutečně jedná o celodenní program. „Normálního“ cestujícího taková jízda dost možná nikdy nepotká, neboť může dát přednost nejen individuální dopravě, ale v podstatě za podobných nákladů jako s využitím nejlevnějších nabídek drah pro denní spojení může cestovat letecky (např. nabídka společnosti SWISS na lety do Bazileje za 1000 Kč) nebo nočními spoji (nabídky SparNight). V obou případech ale musí cestu plánovat a rezervovat tím dříve, čím spíše se trefí do silného období. A tím vánoce bezesporu jsou, takže když jsem se rozhoupal, byly výhodné (akceptovatelné) nabídky vyprodány. Mé poznatky a zkušenosti s úrovní služeb z této cesty shledávám ale nakonec takové povahy, se kterou se lze setkat běžně i za normálnějšího používání vlaků, a proto bych se o ně přecijen chtěl podělit.
Praha - Možná jste nevěděli, že metro není jedinou železniční sítí pod pražskými ulicemi. Ještě hlouběji vedou kolektory, sdružující v bezpečném podzemí různé sítě; vedle vodovodu, plynu a optických kabelů totiž vedou místy i koleje. Největší jámy a komory jsou totiž spojeny úzkokolejnou železnicí, jejíž koleje měří v součtu více než 3 kilometry. Nechybí odbočky, tříkolejná remíza a samozřejmě ani lokomotiva s vagóny
Kolín - Přesně týden po výletu s M 262.0209 do Větřní se konala další akce s vozidly z "depa" Červené Pečky, tentokrát s "rosničkou" T 334.0797 a přívěsným vozem Bix. V plánu byla trasa Kolín - vlečka ČKD Kutná Hora - Čáslav - Třemošnice a zpět - Kolín, následně jako rychlík do Loun a jako smíšený vlak zpět do Kolína. Jak nakonec akce dopadla, jsem se pokusil shrnout do krátkého reportu.
Větřní - V sobotu 17. ledna 2009 se uskutečnila jízda motorovým vozem M 262.0209 z Velimi do jihočeské vesničky Větřní spojená s exkurzí do místních papíren a návštěvou její vlečky.
Cesta z Velimi probíhala celkem hladce, ovšem nezklamaly tradičně Úvaly a Malešice, kde jsme nabrali nepatrné zpoždění. Další cestující přistupovali v Praze-Hostivaři a Čerčanech. Následovala fotozastávka ve Střezimíři. Vlak zastavil pro nastupující ještě v Českých Budějovicích a Kájově. Jediné zdržení oproti plánu bylo v Boršově.
Z Kájova nás čekalo stoupání do stanice Úvrať se 42‰, dále do papíren Větřní pro změnu více než 46‰ klesání. Vlečka patří ke sklonově nejnáročnějším tratím v bývalém Československu. Do cíle jsme dorazili po 14.00 hod. Projeli jsme vlečku JIP Větřní, na kterou navázala již zmíněná exkurze v papírnách. Jelikož cesta byla pouze jednosměrná, bylo třeba dopravit účastníky na nejbližší stanici ČD zpět do Kájova. Motorák zvládl celou jízdu bez nejmenších problémů, akce proběhla podle předpokladů a snad se cestujícím i líbila. O průběhu akce ale nejlépe přecijen promluví fotoreportáž.
Praha-Těšnov - Je to vlastně už dávno, přesto si občas někdo z pamětníků vzpomene. Když kráčíte zpustlým okolím pražské Florence, ani to jinak nejde. Před více než 35 lety byla zastavena doprava z Vysočan na dnes již neexistující nádraží Praha-Těšnov. Trať byla svým způsobem výjimečná, procházela mnoha viadukty přes dolní Libeň, Rohanský ostrov (bývalá stanice) až na Těšnov u dnešní Florence. Bohužel, dnes po ní zbyly už jen fotografie a zbytky kolejových polí klesající ze stanice Praha-Vysočany. Vidět jsou při pohledu z vlaku, hned za stanicí po levé straně, zarostlé bujnou vegetací. Dále již vedou jen pražce. A tam, kam už z vlaku nevidíme, se tedy vypravíme pěšky.
Praha-Radotín - Snad nejčastějším dotazem po nedávném selhání ve Studénce bylo, jaká je bezpečnost staveb, probíhajících v těsné blízkosti železnice? Můžou i na jiných místech existovat určitá rizika? Pražské zhlaví stanice Praha-Radotín, v místě zhruba 20 metrů od vjezdu do stanice ze směru od Prahy Smíchova, probíhají stavební práce na mostní konstrukci a pilířích pražského silničního okruhu, který zde bude veden po estakádě přes údolí řeky Berounky a nad železniční tratí 171 se vnoří do tunelu. Ten, kdo častěji cestuje právě po této páteřní příměstské trati do metropole, si jistě všimne mnoha stavebních úprav, které v Radotíně probíhají. Vlaky ovšem v tomto úseku pořád projíždějí rychlostí až 100 km/h; v nejvytíženějších časech - ranní a odpolední dopravní špičce - tudy navíc projíždějí v intervalu 15 až 20 minut za sebou.
Praha - S počátkem platnosti nového GVD došlo v Praze a okolí k označení některých příměstských linek systémem Esko. Nehledě na to, zda písmeno S bylo či nebylo vhodné, pojďme se podívat na to, jakými vozidly se pod hlavičkou Eska svezeme. Protože také v zahraničí jsou S-Bahny a podobné železniční linky různorodé. Někde jde o systém zcela oddělený od ostatní železniční sítě a napájený z postranní kolejnice, někde jezdí dlouhé patrové soupravy každých 10 minut, jinde samotné desiro pod trolejí jednou za hodinu, a někde jde o typicky regionální spoje. Na všech tratích v pražském Esku jsou dopravcem ČD, a.s. Bohužel ohledně vozidel není moc z čeho vybírat.
Praha-Radotín - 8. prosinec, 23 hodin a 43 minut. Nočním Radotínem se ozve krátký ostrý zvuk píšťalky. Těsně nato se rozsvítí malé zelené světlo na noční výpravce, kterou pevně v rukou drží výpravčí, jenž mávavým pohybem ruky vypravuje vlak. Jednotka řady 451 pomalu zavírá své posprejované dveře a celá souprava posledního osobního vlaku z Prahy do Berouna se rozjíždí do tmy k obci Černošice, směrem na jihozápad od metropole...
Praha - Druhá polovina letošního roku byla pro Masarykovo nádraží velmi významná. Masarykovo nádraží se dočkalo dlouho očekáváné nutné rekonstrukce výhybek mezi Dvoranou a Hrabovkou, mezi Dvoranou a St.4, dále bylo nahrazeno elektromechanické zabezpečovacího zařízení novým elektronickým typu JOP.
Rekonstrukci předcházela výstavba kabelovodu loni o prázdninách a výstavba budovy nového ústředního stavědla. Během 0. etapy, která probíhala v první polovině letošního roku, byly vyměněny mosty nad Trocnovskou ulicí, proběhla rekonstrukce svršku na Hrabovce, při níž byly mimojiné zrušeny výhybky, které dříve umožňovaly jízdu z Hrabovky na hlavní nádraží. V následujících řádcích popíši jednotlivé etapy.
Praha - kousek od Vltavy pod starobylým Vyšehradem se choulí i stejnojmenná výhybna. Bývalá stanice Praha-Vyšehrad dnes již jen vzpomíná na doby své slávy, přesto tu stále je a pozornému cestujícímu na trati mezi Smíchovem a Hlavním nádražím dokáže připomenout doby dávno minulé.
ISSN 1801-5425
historie ŽelPage
Public use not allowed without explicit permission of author.
zc.egaplez@ofni
© 2001-2024 Spolek ŽelPage
in the Czech Republic
Sun
rises at 06:08
sets at 19:57