Kopřivnice — Kopřivnická automobilka Tatra Trucks v roce 2016 oznámila záměr rekonstruovat jediný zachovalý vlak Slovenská strela. Ten jí patří, teprve letos v únoru však získala ve spolupráci s krajem dotaci z regionálního operačního programu IROP. Ze 118 milionů, na něž jsou vyčísleny náklady na opravu, pokryjí dotace téměř 80 milionů. Za ně bude motorový vůz „maximálně zrevitalizován“, tzn. opraven, zrenovován včetně interiéru a uveden do provozuschopného stavu. Opravu usnadní fakt, že na rozdíl od nedávno úspěšně obnoveného Stříbrného šípu je k dispozici kompletní dokumentace. Strela je proti šípu také v mnohem lepším předrenovačním stavu. Firma, která zakázku provede, se v tuto chvíli teprve vybírá.

Weiter

Havířov — Havířovské železniční nádraží leží poměrně daleko od obou významnějších sídelních celků tohoto města, tedy jak od centra, tak od rozsáhlého sídliště Šumbark. Železniční trať se centru města přibližuje nedaleko zmiňovaného hlavního nádraží (ačkoliv to tento přídomek nenese) a v jednom úseku prochází pod ulicí Dělnickou, která spojuje střed města, nedalekou nemocnici, obchodní dům Globus a městské části Prostřední Suchá. Toto místo bylo již dávno vybráno jako nejvhodnější bod pro novou železniční zastávku, která by měla zjednodušit obyvatelům Havířova cesty do Ostravy či směrem na Český Těšín.

Weiter

Krnov — Tak jako každoročně, i letos patřil závěr září oslavám Dne železnice. Ten se letos konal již předposlední záříjovou sobotu, 23. září, zatímco doposud byla tradičním termínem sobota v září poslední. A ke Dni železnice již celých deset let patří i cestovatelská soutěž Křížem krážem republikou, kterou pro zájemce z řad skautů i široké veřejnosti pořádá skautský oddíl Krnovská trojka. Hlavním partnerem akce jsou České dráhy, mediálním partnerem pak náš internetový magazín ŽelPage. A jaký že letošní ročník soutěže vlastně byl? Zúčastnilo se rekordních téměř 150 týmů s více jak 750 účastníky, kteří strávili ve vlacích 1676,3 hodin. Vítězem se nakonec stal skautský tým 3G z Liberce a Jablonce nad Nisou, jež získal 1997,5 bodu. Následovali jej Rychlíci z Chotěboře, kteří se na čelních příčkách umisťují pravidelně, a pomyslnou bronzovou medaili si připsal tým železničních nadšenců TrainMania Náchod. Letos byl oceněn také tým na čtvrtém místě s pomyslnou bramborovou medailí, který nesl název Kvatro.

Weiter

Praha/Komentář — Drážní úřad letos schválil názvy již čtyř připravovaných železničních zastávek, jak oznámil v úterní tiskové zprávě. Na nová místa zastavení vlaků se tak mohou těšit cestující ve Středočeském, Jihočeském a Moravskoslezském kraji, přičemž v prvním jmenovaném mají vzniknout dokonce dvě. Abecedně vzato první zastávkou je Červený Újezd u Votic zastávka (okres Benešov) na trati 220 Benešov u Prahy – České Budějovice. Ta se bude nacházet na severním (votickém) záhlaví železniční stanice Červený Újezd u Votic, přičemž vznikne při modernizaci IV. tranzitního železničního koridoru, úseku Sudoměřice u Tábora – Votice.

Weiter

Mošnov — Mošnovské Letiště Leoše Janáčka Ostrava v aktuálním letovém řádu obsluhují pouze tři dopravci - ČSA do Prahy, Travel Service do Paříže a Ryanair do Londýna. Přesto je prvním v republice, které se dočkalo osobního železničního spojení. Po potřebných testech elektrifikované trati Studénka - Mošnov, Ostrava Airport byl 13. dubna slavnostně spuštěn provoz osobních vlaků linky S2 z Mostů u Jablunkova a Bohumína do Mošnova. Úvodní provoz zajistí kapacitní jednotky CityElefant, ale dopravce České dráhy už objednal menší jednotky RegioPanter, které si nechávají 90 miliony korun spolufinancovat eurofondy prostřednictvím programu ROP Moravskoslezsko. Jízdní řád S2 poskytuje přípoj i na ranní let ČSA v 5.30 do Prahy a Düsseldorfu, večer pak mají cestující 23 minut na přestup od posledního příletu v 11 hodin večer. Deset párů vlaků je zavedeno v dvouhodinovém intervalu. Mnohem horší je ale napojení na dálkové spoje, a to navzdory zavedení vlaků mimořádnou změnou jízdního řádu. Kromě letiště poslouží vlaky také pracujícím v nedaleké průmyslové zóně Mošnov.

Zdroj: České dráhy, Správa železniční dopravní cesty

Svinovské mosty vznikly v 70. letech minulého století jako součást nové třídy 28. října pro přemostění železniční tratě a řeky Odry jako hlavní propojení Ostravy a Poruby. Na těchto mostech byly realizovány zastávky autobusů a tramvajové tratě Ostrava – Poruba ve výšce cca 11 m nad původním terénem. Tímto situováním bylo nutno řešit problém dopravy cestujících jednak mezi zastávkami autobusů a tramvají na mostech, tak i mezi mosty samotnými a terénem (kde byly umístěny některé zastávky autobusů) a hlavně příchod k budově nádraží ČD. Pod mosty ve výši cca 6 m nad terénem vznikla příčná chodba, která byla propojena se zastávkami na mostech a terénem pouze schodišti. Na odvrácené straně tramvajových zastávek byly dodatečně umístěny dva osobní výtahy z prostoru pod mosty, vzdáleného pěším tahům hygienicky závadnými výtahy, které byly bez dozoru i bez obsluhy.

Weiter

Havířov — Delší dobu se vedou diskuze jak dál s havířovským nádražím. Zda stavbu projektovanou v letech 1964-1969 architektem Josefem Hrejsemnou ve výrazné spolupráci se sochařem Václavem Urubou zachránit a nebo zda ji nahradit novým dopravním terminálem. O jeho záchranu bojovalo i občanské sdružení Důl architektury. Snaha o prohlášení stavby kulturní památkou ale vyzněla do ztracena, Ministerstvo kultury žádosti nevyhovělo. „Je velká škoda, že si zastupitelé města si neváží toho, co v Havířově mají. Cenných staveb tu není mnoho a nádražní hala si přes svou zchátralost z posledních let zachovává své hodnoty,“ míní Adam Guzdek z občanského sdružení. Investorovi tedy již téměř nic nebrání uskutečnit jeho plány – zbourat nyní neútulnou nádražní budovu.

Weiter

Mosty u Jablunkova — V souvislosti s dokončením stavebních prací na dvoukolejném tunelu na trati 320 Bohumín - Čadca proběhne v sobotu 18. května den otevřených dveří, při kterém si zájemci mohou prohlédnout železniční tunel před uvedením do provozu. Návštěvníci mohou využít každou celou hodinu motorový vlak řady 810, který je dopraví z železniční stanice v Mostech u Jablunkova k severnímu portálu tunelu. Rovněž v budovách železniční stanice bude možné zhlédnout výstavu věnovanou výstavbě železničního tunelu.

Weiter

Ostrava — Rozvoj těžkého průmyslu a těžby nerostných surovin v karvinsko-ostravské pánvi v polovině 19. století přinesl Ostravsku systém příměstských tramvajových tratí, který byl ve své době zcela jedinečným projektem. V té době vznikala tramvajová síť v Ostravě a úzkorozchodné příměstské tratě východně od Ostravy. Kolejová doprava byla po roce 1929 doplněna autobusy, čímž došlo ke kompletní dopravní obslužnosti Ostravy a okolí. Pokud dnes přijedete do Ostravy, hledali byste tento unikátní dopravní systém marně. Z meziměstských tramvajových tratí se do dnešních dnů zachovala pouze jediná tramvajová trať z Ostravy Poruby do Budišovic. Co jen mohlo vést k úpadku tohoto uceleného dopravního řešení?

Weiter

Ostrava — Od dnešního rána, 25.května 2012 7.00, zahájila Správa železniční dopravní cesty výluky mezi stanicemi Ostrava-Svinov a Ostrava-Vítkovice, která skončí 28.června v 17.00. Ta přinese změny organizace dopravy na trati jak pro regionální, tak dálkovou dopravu. Dálkové vlaky budou jezdit mimo žst. Ostrava-Vítkovice a osobní vlaky budou úvraťovat ve výhybně Polanka nad Odrou. Expres 231 Kysuca pojede ze žst. Ostrava-Kunčice přes Ostravu-Střed do žst. Ostrava hlavní nádraží odkud bude pokračovat jako EC 137 Moravia do Budapešti. Opačný EC 136 Moravia bude mimořádně končit v žst. Ostrava-Svinov odkud bude pokračovat jako Ex 231 Kysuca přes Ostravu hlavní nádraží a Ostravu-Střed do žst. Ostrava-Kunčice a dále po své trase do Žiliny a Sp 1642 pojede podle upraveného jízdního řádu též přes Ostravu hlavní nádraží a Ostravu-Střed do žst. Ostrava-Kunčice kde vyčká příjezdu Os 3407 jako návazného vlaku ze žst. Ostrava-Vítkovice. Všechny osobní vlaky krom tří budou odjíždět v době pravidelného odjezdu a budou o cca. 10 minut opožděny. Vybrané vlaky (Os 3405, Os 3409 a Os 3413) budou odjíždět zhruba o 10 minut dříve, tedy bez přípoje od rychlíku z Brna. Předmětem výluky bude oprava mostu přes trať 270.

Zdroj: České dráhy

Głuchołazy – Peážní trati mezi Mikulovicemi a Jindřichovem ve Slezsku možná hrozí, podle drážních odborníků, úplné uzavření. Důvodem je neuspokojivý stav železničního svršku v okolí stanice Głuchołazy, po němž musí vlaky jezdit třicetikilometrovou rychlostí. Ačkoliv ministerstvo dopravy České republiky, potažmo České dráhy, platí za užívání dopravní cesty ročně nemalé peníze, polská strana do infrastruktury neinvestuje. 17 kilometrů dlouhý úsek na polském území, za nějž je jakožto správce infrastruktury zodpovědná společnost PKP Polskie Linie Kolejowe (PKP PLK), tak nadále chátrá. Jak vyplynulo z posledního jednání polského ministerstva dopravy, je uvažováno o třech řešeních – uzavření tratě, oprava dotčeného úseku nebo snížení poplatků za průjezd Polskem. Prozatím se do nedohledna odsouvají i úvahy o nové zastávce na trati v Głuchołazích. Polská strana již v minulosti zastavila provoz svých osobních vlaků do Głuchołaz, rovněž tak ve výběrovém řízení, připravovaném Ministerstvem dopravy ČR na linku Ostrava – Krnov – Olomouc, se (prozatím?) neuvažuje s větví Krnov – Głuchołazy – Jeseník. Špatný stav trati ale netrápí pouze vlaky na Jesenicku, obdobně je na tom i trať mezi Hrádkem nad Nisou a Varnsdorfem.

Zdroj: ČT

Praha/Havířov — Předchozí článek z pera (nebo spíše klávesnice) historika výtvarného umění vám představil historii havířovského nádraží, připomněl dobu, kdy vznikal projekt nádražní budovy, osvěžil v paměti, co to je bruselský styl. Zazněl v něm zásadní nesouhlas s demolicí nádražní budovy, kterou chystají České dráhy a byla vám nabídnuta možnost připojit svůj podpis k petici za záchranu stávajícího havířovského nádraží. Protože ŽelPage se snaží o vyrovnaný a vyvážený pohled, pojďte se podívat, co by, v případě, že bude stávající nádražní budova zbourána, mělo stávající objekt nahradit. Záměr „udělat něco“ s havířovským nádražím není nový – České dráhy se na havířovskou radnici obrátily už asi před deseti lety s vizí vybudovat u nádraží komplexní dopravní terminál. To by odstranilo stávající problém, kdy do Havířova přijedete vlakem a potřebujete pokračovat do blízkého okolí autobusem. Ale autobusové nádraží je v Havířově na opačném konci města a zdaleka ne všechny spoje zajíždějí k nádraží ČD. Bez místní dopravy se zpravidla neobejdete. A naopak – ti, kdo přijedou z blízkého okolí do Havířova autobusem, tak pak už raději dají přednost tomu jet dál opět autobusem, než se kodrcat na vlak přes celé město. Konečně se začíná něco dít.

Weiter

Havířov — Regionálními i celostátními médii již proběhla zpráva o zamýšlené demolici hlavní budovy železničního nádraží v Havířově a jeho náhradě zcela novým objektem. Důvodů k tomuto rozhodnutí je dle vyjádření Českých drah hned několik: „…z technického hlediska je budova celkově dožilá, příliš kapacitně velká, energeticky náročná a prostředí je vůči cestujícím nedůstojné.“ Nový objekt by měl navíc integrovat i další funkce – měl by obsahovat například stání autobusů a taxislužby, parkoviště, zázemí pro cyklisty atp. Tento dopravní terminál má být vybudován „po vzoru Švýcarska nebo Rakouska“. Proti plánované demolici se ovšem ozvaly protesty odborné i laické veřejnosti. Nesouhlas vyjádřila například Česká komora architektů a také pracovníci státní památkové péče.

Weiter

Český Těšín — 12. května 2010 byla slavnostně zahájena další stavba na III. tranzitním koridoru: Optimalizace trati Bystřice nad Olší – Český Těšín. Stavba za více než 3,7 miliardy korun by měla být dokončena 31. března 2012. Při plánované modernizaci železničního koridoru mezi Bohumínem a Slovenskem vyrostou v centru Českého Těšína protihlukové bariéry. Podle zhotovitelů projektu by měly přispět ke snížení hladiny hluku, který způsobují projíždějící vlaky. Vedení města i místní lidé se však bouří a argumentují tím, že plánovaná stavba znehodnotí tvář historického centra. Projektant oponuje tvrzením, že optimalizaci trati bez postavení protihlukových bariér nelze provést, neboť je v rozporu se současnými normami, nicméně skutečná efektivita využití protihlukových stěn je nanejvýš nejistá.

Weiter

Ostrava — Marketingové akce Českých drah týkající se realit vyvolávají zejména v poslední době ohlasy – tu větší, jako třeba v případě prodeje pozemků v bezprostředním okolí pražského Masarykova nádraží – tu menší, jako v případě ohlášení prodeje nepotřebného nemovitého majetku. Před časem Českými drahami halasně propagovaný projekt „Živá nádraží“ v tichosti zapadl, byly vyzobány jen rozinky. Nechceme klást otázky, proč ministerstvo dopravy konečně nedotáhlo rozdělení Českých drah do zdárného konce a nepřevedlo veškerou infrastrukturu potřebnou k provozu železnice, tedy i nádražní budovy, do majetku Správy železniční dopravní cesty, která by logicky měla s tímto majetkem nakládat a pokud by nebyl dostatečně využíván jak jí samotnou, tak dalšími dopravci, pak teprve by mohla nepotřebné nemovitosti nabízet k prodeji – a výnos z prodeje znovu vracet do údržby dopravní cesty. Majetek nyní prodávají České dráhy, bez ohledu na možné využití jinými dopravci, a vylepšují si tak své hospodaření. Chceme vám představit jedno nádraží, které si můžete od Českých drah koupit: nádraží Ostrava-Vítkovice.

Weiter