Canfranc — Dne 1. 12. 2017 bylo v této pohraniční stanici (ležící na španělském území) podepsáno důležité memorandum o financování programu pro opětovné zprovoznění železničního spojení Pau – Canfranc – Zaragoza (306 km). Stalo se tak mezi zástupci francouzského regionu Nouvelle-Aquitaine a španělské provincie Aragon za účasti jednoho ze zástupců Evropské komise. Předpokládaná cena přípravné dokumentace je 14,7 mil EUR a 50 % nákladů bude uhrazeno z rozpočtu Evropské unie.
Vilnius — Po hlasování v litevském parlamentu se dočkala dohoda o známé a doposud stále velmi pomalu budované spojnici Pobaltí se střední Evropou, zvané Rail Baltica, ratifikace všemi pobaltskými státy. Ty společně budují spojení s normálněrozchodnými železnicemi střední a západní Evropy, ačkoliv doposud bylo stále nejisté, kudy přesně má být tato trať vedena. Mezivládní dohoda konečně definuje zásady včetně vedení trasy, technických parametrů, časové osy, podmínek financování a vlastnictví plánované trasy z Tallinnu přes Pärnu, Rigu, Panevezys a Kaunas na polskou hranici s odbočkou z Kaunasu do Vilniusu. Ačkoliv již v lednu podepsali dohodu o definitivní podobě tratě premiéři všech tří pobaltských zemí, v estonském a lotyšském parlamentu proběhlo hlasování o ratifikaci až červnu.
Skopje - Právě v této době probíhá dílčí modernizace hlavního nádraží v makedonské metropoli Skopje. Projekt v hodnotě 2 900 000 € byl schválen již před několika lety. Jeho cílem je vybudovat bezbariérový přístup k vlakům, úrovňovou úpravu neboli zvýšení nástupišť a též instalaci nového informačního systému pro cestující. Z pohledu zákazníků jde především o opravu povrchu ostrovních krytých nástupišť 1 - 3 včetně nástupních hran, nikoliv však v jejich celé délce. Stávající dlažba, sestávající z dílů typu 4x4, byla v rekonstruované části již dříve odstraněna a nahrazena litým betonem s jednoduchým podkladovým železným roštem. Podle všeho má na tuto vrstvu nyní přijít nový povrch. Výraznou novinkou, ke které při rekonstrukci dojde, je také instalace osobních výtahů na 2. a 3. nástupiště. Ty budou umístěny u jihozápadního okraje stávajících přístupových schodišť, jejichž stupně jsou také vyměňovány za nové. Nosné konstrukce šachet jsou již hotové, kabiny ale zatím nejsou osazeny. Poněvadž je výstavbou obou šachet poněkud omezen přístup k pokladnám v přízemí, je možné, že se s instalací výtahu na první nástupiště počítá až po skončení stávajících prací.
Tallin / Helsinky — Evropská komise poskytne v příští finanční sedmiletce (2014 až 2020) až 10 miliard eur na rozvoj železniční dopravy v Evropské unii. Předpokládá se, že finanční prostředky budou rozděleny na zlepšení spojení mezi střední a východní Evropou a Německem. Podle Siima Kalase, evropského komisaře pro dopravu, sice existuje mnoho projektů na rozvoj železničního spojení, ale jen málo z nich by mohlo být považováno za perspektivní a obdrží finanční prostředky z EU. Mimo jiné sdělil, že Rail Baltica se bude moci ucházet o dotace EU v prvním stupni.
Evropa — Se zájmem jsem si přečetl článek od pana Michala Černého, který vyšel 29. srpna 2012 v internetovém magazínu o vědě a technice VTM. Článek se zabývá využitím obnovitelných zdrojů, a to především solárních článků, v železniční dopravě. Ač jsem článek přečetl několikrát, nalezl jsem vždy jen klady o použití solárních panelů. I většina dalších článků pojednávajících o ekologii ve výrobě elektřiny mluví ve prospěch získávání energie ze slunce. Pojďme se tedy na danou problematiku podívat hlouběji a zhodnotit klady a zápory.
Česko/Slovensko/Evropa/Svět — 18.15 Vážení čtenáři, zazvonil zvonec a on–linu je konec. Za dvaačtyřicet hodin sledování nedošlo víceméně k žádným vážnějším komplikacím v provozu. Bohužel však byly dnes usmrceny minimálně dvě osoby. V současné době jezdí vlaky na síti SŽDC ne zcela včas, ale stav dopravy je stále uspokojivý. Letošní ročník byl výjimečný – poprvé jste se do on–line zpravodajství výrazně zapojili i vy, čtenáři, za což vám patří obrovský dík. Naopak omluva je posílána těm, jejichž informace nebo fotografie nenašly v textu místo. Za zmínku stojí také spolupráce s VLAKY.NET a portálem K-report. Počet přečtení také není zanedbatelný – dosahuje hranice třiceti tisíc. V poslední aktualizaci mi dovolte doplnit ještě několik posledních informací a také řadu fotografií, které jste nám zaslali. Děkujeme za vaši přízeň! Mnoho kilometrů bez nehod přeje za celou redakci Dominik Jaroš.
Praha — Největší český výrobce dopravní zabezpečovací techniky, AŽD Praha, je na území bývalého Československa zavedenou značkou již po několik desetiletí. Od otevření nových trhů před dvaceti lety se mu ale stejně dobře daří získávat zajímavé zakázky také dále za hranicemi. Kromě dodávky technologie do Egypta nebo milionového kontraktu v Litvě, o kterých náš magazín informoval v minulosti, přijala společnost v nedávné době objednávky hned v několika zemích, především na elektronické řídicí systémy pro železniční dopravu, přejezdová zabezpečovací zařízení nebo návěstidla. V některých případech teď navíc obnovuje obchodní partnerství, zpřetrhaná na začátku 90. let 20. století. Řada probíhajících projektů je přitom vystavena mediálnímu zájmu, jako třeba v případě dodávky zabezpečení přejezdů pro Turecko, jež dlouhodobě trpí vysokou úmrtností řidičů.
S naplňováním požadavku volného pohybu osob, zboží, služeb a kapitálu v rámci společného trhu se neustále zvyšují nároky na to, aby v celém evropském prostoru mohly dopravní systémy společně operovat bez regionálních omezení a časových ztrát, zejména při přechodech státních hranic. Na železnici se jednotlivé národní systémy vyznačují řadou podstatných odlišností, od návěstního systému přes vlakové zabezpečovací zařízení až po rozdílné provozní předpisy. To je zdrojem mnoha potíží při zajišťování mezinárodní železniční dopravy a nutnosti časově a organizačně náročných opatření na hranicích států, souvisejících zejména se střídáním personálu a výměnou hnacích vozidel. I přechodné řešení v podobě vybavování hnacích vozidel více systémy národních vlakových zabezpečovačů začíná již od hranice tří různých zařízení narážet na značné technické komplikace a praktická omezení. Přitom je systémů v Evropě provozováno přes dvacet. Odpovědí na tento problém tak má být ERTMS – systém vnášející na evropskou železnici jednotný rámec, který umožní různým systémům navzájem bezproblémově komunikovat.
Řím/Amsterdam/Moskva — Prosinec přinesl příznivcům rychlé kolejové dopravy hned tři dobré zprávy. S 13. prosincem a novým jízdním řádem v Itálii začal pravidelný provoz na dvou nových vysokorychlostních tratích. V Nizozemsku ve stejný den začal pravidelný provoz rychlovlaků Thalys PBKA na HSL-Zuid a navazující belgické HSL 4. V Rusku pak 18. prosince v pravidelném provozu poprvé vyjel rychlovlak Sapsan. Naopak zprovoznění letos z většiny dokončené LGV Perpignan–Figueres zatím zůstavá v nedohlednu.
Evropa — Ač to na české železnici není tolik patrné, evropští výrobci kolejových vozidel, ale i technologií pro infrastrukturu, se můžou přetrhnout ve vývoji nových produktů a jejich distribuci provozovatelům. Vzhledem k počtu cestujících, které železnice každodenně přepravuje na rozličné vzdálenosti, musí být testování produktů k tomu určených věnována maximální pozornost. V prvé řadě jde samozřejmě o bezpečnost přepravovaných osob a posádky; nelze však zapomínat i na spolehlivost a účinnost, neboť právě tyto veličiny bedlivě sledují potenciální zákazníci, mající potřebu co největší úspory provozních nákladů, a tedy i rychlé návratnosti investovaných prostředků. Realizaci dalších zkoušek pak určuje typ produktu — u vozidel jsou to různé testy dynamiky, u prvků infrastruktury jejich odolnost vůči různým výkyvům a mimořádným stavům. Zcela pochopitelná tak je nutnost certifikace takových center, jejichž výsledné testovací zprávy mají patřičnou váhu a skutečně dokazují kvalitu a možnosti předmětů zkoušek. V následujících odstavcích se blíže seznámíme s místy, kde lze takovéto kousky provádět — nejvýznamnějšími zkušebními centry v Evropě. Konkrétně se podíváme na důvěrně známé zařízení u Velimi, jeho německý protějšek Wegberg-Wildenrath a francouzský okruh ve Valenciennes.
Ankara - V pátek 13. března turecký premiér Recep Erdoğan oficiálně zahájil provoz na 245 km dlouhé železniční trase, spojující metropoli Ankaru s 600-tisícovým univerzitním městem Eskişehir. Trasa zahrunuje i 206 km dlouhý úsek nové trati Esenkent - Eskişehir. Výstavba trati začala v roce 2003, přičemž podle původních plánů měl být provoz zahájen již v roce 2007 (a to na delší trase Ankara - Istanbul). Na trase jsou provozovány jednotky řady HT65000 od španělského výrobce CAF, které dosahují maximální rychlosti 250 km/h.
Evropa - Nákladní vlak ložený dvěma vrstvami kontejnerů na sobě - obrázek známý především z železnic v Severní Americe - se již brzy možná projede i po evropských tratích. K úvahám o tomto řešení přivádí odborníky a politiky starého kontinentu hned několik faktorů, které mezi sebou velmi úzce souvisí. Jednak snaha snížit energetickou náročnost dopravy získává v poslední době stále větší popularitu, jednak se zvětšuje objem přepravovaného zboží. Obojí dohromady znamená zvýšení poptávky po přepravě kombinující cestu lodí, kamionem, letadlem i vlakem dohromady. Evropské tratě jsou ale přetížené, a proto je zde potřeba zvyšovat kapacitu jednotlivých vlaků, což lze řešit pouze dvěma způsoby; buď prodloužením nákladních souprav, nebo ložením kontejnerů ve dvou vrstvách na speciálně upravené vozy, splňující nejpřísnější kritéria. Zvláště z těchto důvodů začala na projektu nového dopravního systému využívajícího technologie k ložení vozů dvěma vrstvami pracovat wiesbadenská firma Trans Care.
Turecko - Jedna z nejodvážnějších podmořských staveb vůbec byla zahájena v roce 2003 v tureckém Istanbulu. V rámci projektu nového železničního spojení Evropy a Asie zde vznikají dva páry podmořských tunelů pro vlaky a místní metro, které výrazně zvýší kapacitu hromadné dopravy v jednom z nejužších míst místní dopravní infrastruktury. Od roku 2012 by tak měl desetimilionová aglomerace dostat nové rychlé spojení přes Bospor, jež budou využívat vozidla metra i mezinárodní vlaky.
28.6.2007 - 3:00 - Dočkáme se podmořského tunelu mezi Estonskem a Finskem?
Tallin - Starostové Helsinek a Tallinu požadují vypracování studie proveditelnosti výstavby nového podmořského tunelu, jenž by v budoucnu mohl spojit obě hlavní města. Edgar Savisaar spolu s Jussim Pajunenem na setkání 19.6.2007 ve Finsku odsouhlasili zahájení přípravy studie. Pokud by se podařilo projekt realizovat, nový tunel by se svou délku přesahující 80 kilometrů stal nejdelším na světě. Nicméně, naskýtá se otázka ekonomické návratnosti stavby - Eurotunnel spojující Francii s Velkou Británií se na začátku roku potýkal s dluhem přesahujícím 250 mld. Kč.
zdroj: Baltic Times
18.1.2007 - 12:36 - Vysokorychlostní trať v Turecku
Brusel - Evropská investiční banka finančně podpoří projekt výstavby vysokorychlostní trati, která má spojit Istanbul s hlavním městem Ankarou. Investiční banka se bude podílet 850 miliony € a celý projekt by měl stát 2,6 miliardy €.
zdroj: IBSE
ISSN 1801-5425
historie ŽelPage
Public use not allowed without explicit permission of author.
zc.egaplez@ofni
© 2001-2024 Spolek ŽelPage
in the Czech Republic
Sun
rises at 06:04
sets at 20:00