Česká republika — V sobotu 25. září 2010 se uskutečnil již třetí ročník skautské cestovatelské akce Křížem Krážem republikou. Akci každoročně na Den železnice pořádá skautský oddíl Krnovská Trojka ve spolupráci s generálním ředitelstvím Českých drah. Cílem akce je za 24 hodin najezdit co nejvíce kilometrů vlakem a přitom poznat zajímavá místa naší republiky. Na akci se přihlásilo 68 týmů z řad skautů i veřejnosti. Proti minulému roku se přihlásilo o 21 týmů více. Celkové výsledky jsou neuvěřitelné, vítězný tým urazil téměř 1500 km a celkem 18 týmů překonalo loňské vítěze!

Pokračování

Česko — Někteří železniční dopravci pro samou honbu za nejefektnějšími a mediálně atraktivními vlaky pozapomínají na minoritní skupiny cestujících. České dráhy nejsou výjimkou, spíše naopak; bezbariérovost se v jejich slovníku zatím příliš nevyskytuje. Jak se tedy jednoho dne dařilo v českých vlacích jedné „zabariérované“ skupině – čerstvým rodičům s kočárkem? Ač odjakživa fandím železnici a jako adolescentní „režijkář“ jsem české tratě doslova prokřižoval, už dlouho, až na občasné svezení Eskem, jsem nevyužil jejích služeb a paradox mě přivedl zpět do dálkového vlaku až po několika letech. Shodou okolností v roli čerstvého otce, a to hned „v plné polní“ – s manželkou, obsazeným kočárkem, jezevčíkem a několika zavazadly. Schéma klasické — první část cesty regionálním spojem, poté přestup na vlak vyšší kvality. A jak mě modrá armáda po letech přivítala?

Pokračování

Ostrava — Tak, jako každým rokem, se v úterý 15. června 2010 otevřely brány tradičního veletrhu drážní a manipulační techniky, výrobků a služeb pro potřeby železniční a městské kolejové dopravy Czech Raildays. Široká odborná i laická veřejnost mohla shlédnout nejmodernější železniční i silniční techniku. Prezentovalo se zde mnoho tuzemských i zahraničních firem, z nichž jmenujme například německou lokomotivku Siemens se strojem ES64U4–D pro PKP Intercity nebo kanadský koncern Bombardier s lokomotivou Traxx DE. Ve dvou halách a dalších venkovních stáncích se pak představily společnosti jako AŽD Praha, Lekov, Borcad, Pars nova, Škoda nebo skupina České dráhy. Opomenout bychom rozhodně neměli ani bistrovůz ARmpee či konferenční vůz Českých drah v designu Najbrt. Svůj produkt, vůz Falnss, veřejnosti představila také společnost Ostravské opravny a strojírny (OOS).

Pokračování

Plzeň — Nekonečné čekání je snad konečně u konce: Škoda Transportation oznámila, že první kusy lokomotiv řady 380 Českých drah opustí testovací okruh v Cerhenicích a s mnohaměsíčním zpožděním budou konečně nasazeny do zkušebního provozu na reálných výkonech – nikoliv však u ČD, jak by se dalo očekávat, ale u jejich dceřiné společnosti ČD Cargo. Do pohybu se rovněž dává zpožděný projekt nasazení nízkopodlažních tramvají 15T ForCity v pražské MHD. Oba produkty, představené již v roce 2008 na berlínském veletrhu InnoTrans, už sice po kolejích nějakou dobu jezdí; zatím ale pouze v testovacích podmínkách. Reálné nasazení do služby u ČD, resp. DP Praha přitom bylo několikrát odloženo kvůli komplikacím se schvalovacím procesem.

Pokračování

Česká republika — V České republice, stejně jako v okolních středoevropských zemích, jsou nainstalovány odlišné zabezpečovací systémy pro řízení železničního provozu. Pro zajištění jednoduššího provozu vozidel zejména v mezinárodním provozu byl uveden standard jednotného evropského systému řízení železniční dopravy – ERTMS – který definuje shodné funkční podmínky jak pro pozemní, tak pro vlakovou část zabezpečení a komunikaci. Pilotní projekty byly realizovány ve většině evropských zemí: (Halle –) Lipsko – Berlín v Německu, Vídeň – Budapešť v Rakousku a Maďarsku, Slovensko tento systém implementuje na V. tranzitním koridoru Bratislava – Žilina – Košice, kde byl aktivován mezi stanicemi Bratislava Rača – Nové Mesto nad Váhom. Česko svůj pilotní projekt ETCS realizuje v úseku Poříčany – Kolín, ale již v tomto roce se má rozšířit na celý 1. tranzitní železniční koridor z Břeclavi do Děčína, aby mohly veškerá moderní vozidla volně projíždět Českou republikou bez nutnosti instalace národních specifických zabezpečovacích systémů pro síť SŽDC.

Pokračování

Viedeň/Praha — Vo vydavateľstve Bahnorama vyšiel nový videoalbum o jednej z posledných jázd pendolina medzi stanicami Wien Südbhf a Praha hl.n. Film bol natočený na stanovisku pendolina 13. novembra 2009 a dokumentuje včetne názvu staníc celú trasu medzi dvomi hlavnými mestami. Dnes už stanica Wien Südbhf neexistuje a na jej mieste stavajú nové centrálne viedenské nádražie. Film je natočený v neskrátenej forme.

Pokračování

Tento článek začal vznikat v září 2008. Dokončen byl v dubnu 2009 a vyvěšen na můj web v květnu téhož roku. Mnozí by řekli, že "úkol byl splněn" a není nutno článek dál šířit. Ovšem na mysl mi přišel nápad vyvěsit text (po drobných úpravách) i na portálu ŽelPage, který je pravděpodobně (s ohledem na statistiky návštěvnosti) nejnavštěvovanějším železničním webem na česko-slovenském internetu. Třeba se i zde najdou čtenáři, jimž bude článek blízký a rádi si jej přečtou. Není nic jednoduššího, než v případě pocitu nudy během čtení zavřít prohlížeč. Věřím ale, že se tu pár stejně naladěných čtenářů najde a s chutí si článek přečtou.

Pokračování

25. ledna 19:42, Ostrava — „Zabalená v dece, s ponožkami na nohách, svařákem vedle sebe a s kruhy pod očima, sedím doma a snažím se přesvědčit své tělo, že už může začít produkovat teplo…“

Letošní zima železnici nepřeje. Kromě obvyklých překážek ve formě technických závad a nehod na přejezdech vlakovou dopravu sužuje i velmi nepříznivé počasí. Všechny tyto faktory mají za následek situaci, která před týdnem postihla provoz na 3. koridoru – a když se k nim připojí ještě sebevrah a poruchový autobus náhradní dopravy, začne se odehrávat scénář, jaký minulou neděli zažila i naše čtenářka Kristýna Pravdová při večerní cestě z Prahy do Ostravy. Posádka pendolina, kterým jela, přitom v ten den potkala pouze drobné potíže v žst. Rudoltice v Čechách, kde ráno nákladní vlak strhl trolej a zůstal stát na třebovickém zhlaví. O to víc mimořádných událostí čekalo na večerní obrat SC 513, jenž svou jízdu nakonec ukončil již v Hranicích na Moravě s 205 minutami zpoždění. Ani to ale pro mnohé cestující nebyl konec zážitků, o něž nikdo z nich nestál…

Pokračování

Brno — Po předešlých dvou dílech, psaných v teple rodinného krbu na severu Moravy, přišel čas na změnu. V životě každého se dějí všelijaké zlomy, a neminulo to ani mne - hospodářská krize zaútočila na automobilový průmysl silou nevídanou a ti, kteří využili prvních "lukrativních" nabídek dobrovolného opuštění zaměstnání, nenacházeli novou práci v oblasti svého bydliště. A tak jsem přijal výzvu, změnil obor působnosti, a toto vše spojil s výzvou další, a sice s postavením se na vlastní nohy. Cílem se stalo Brno, domov hantecu, prýglu, Špilasu a šalin. A v neposlední řadě barevných brejlovců, laminátek, kvičících panťáků a modrých žehliček. Opuštění celé řady malebných lokálek, stejně jako kopcovitého okolí moravskoslezských Beskyd, pro mne rozhodně nebylo jednoduché. Sbohem vítkovická Velrybo, adieu Polomáčenko a praotče Kostitřasi, farewell náklade žlutých a modrých a zelených cibulí. Bylo těžké postrádat Třinec s jeho železárenským komplexem, Jakubčovice nad Odrou a tamní drtičku, kratičkou, ale o to krásnější spojku Suchdola nad Odrou a Nového Jičína i trať z opačné strany - od valašských Hostašovic. A Kunčice pod Ondřejníkem s jejich mechanickými závorami? Darmo mluvit…

Pokračování

Po takřka čtyřech měsících přehrabávání všelijakého drážního harampádí a hledání něčeho stravitelného pro ŽelPage jsem potkal otázku, a ta se zákeřně zeptala: „Tak holoubku, co že to bylo nejvděčnějším tématem těch tvých všelijakých železničně se tvářících obrázků? Lokomotivy? Vlaky? Mosty, nádraží, nebo mámivé křivky kolejnic?“ Na tiskovou mluvčí jsem se zatím nezmohl. „Ale jo“, odpověděl jsem tedy hrdinně, „od každého řečeného tak trochu. Pohříchu často ovšem jsouc to zakukleno do nějaké nepravosti, podivnosti, rošťármy, vylomeniny, nesmyslu, neřkuli až politováníhodné ptákoviny.“Od fotra s bezmála pěti křížky na krku by už člověk zpravidla čekal trochu důstojnosti a serióznosti, s níž by hříšné obrázky mládí zkušeně zapřel a místo nich na základě propracované markentingové studie obecenstvu podstrčil to nejexkluzívnější, co ve výše zmíněném harampádí našel.

Pokračování

Česká republika – Celodenní síťové jízdenky ČD Net Lidl, prodávané v rámci pilotního projektu Českých drah právě obchodním řetězcem supermarketů LIDL, platily 28. října 2009 a v souladu s očekáváními dopravce i prodejce vzbudily zájem, možná i větší, než ČD tajně doufaly. LIDL v rámci sázky o počet prodaných kusů vyhrál hladce, když se již 14 dní před koncem prodejního období, po vyčerpání kontingentu na severní a střední Moravě, musel prodej v těchto lokalitách ukončit. Celkový počet překročil číslo patnáct tisíc a to bylo jasným znamením, že ve středu rozhodně nebude frekvence cestujících na síti SŽDC slabá. Posilovaly se spoje, zejména v relacích Ostrava – Praha a Ostrava – Brno. Stačilo to? Poptali jsme se lidí, kam jeli, kolik ujeli a co zajímavého ten den zažili. Podle prvotních ohlasů měl den dva hlavní „Černé Petry“ – nečekaně silně obsazené IC 583 Bohemia a skoro hodinu zpožděné EC 170 Hungaria, které mnohé donutilo změnit plány.

Pokračování

Ponechat v sousedství elektrických lokomotiv bez dozoru individuum, jehož elektrotechnická kvalifikace počíná a záhy také končí někde u ebonitové tyče s falešným liščím ohonem, je dost na pováženou. Dotyčné individuum sice před čtvrtstoletím na strojní fakultě zvládlo zkoušky z klasické elektrotechniky a dokonce i z mikroelektroniky, ale tomu se váha moc udělit nedá, neb študácký bůh, bolestně zaštkav, odvrátil tehdy raději tvář. Z úrovně piliňáka jsem v elektrotechnice za poslední čtvrtstoletí sice moc vzhůru nepokročil, nicméně oplývaje odvahou, svobodou projevu a několika obrázky elektrických lokomotiv, nevidím překážek, proč bych nemohl lidstvu přinést pár chvil zábavy. Vždyť komu od kolejí by aspoň občas neučarovaly zdvižené sběrače, houštiny trakčního vedení a odfukování kontrolérů nebo tyristorové popěvky škodováckých „tramvají“?

Pokračování

Praha / Sokolov — Atraktivní a nadčasový design motorové lokomotivy ČSD původní řady T 478.3 inspiroval již před několika lety českou společnost ČStrain ke zpracování modelu této lokomotivy v podobě makety v měřítku 1 : 87, s možností motorizace různými způsoby, zejména s využitím pojezdu lokomotivy řady 110 od firmy PIKO. V současné době přichází na trh další model tohoto stroje, a to italské verze řady DE520. Ta vznikla v letech 2002 – 2004 rekonstrukcí z původních strojů ČD a byla dodána pro několik italských dopravců. Kompletní model ve velikosti H0 je již nabízen v zeleném nátěru Ferrovie Nord Cargo (kat. č. 2202 / 2203), kdy v nejbližší době k němu přibude ještě celočervené provedení někdejších Del Fungo Giera (kat. č. 2198 / 2199) a modro–bílé Rail Traction Company (kat. č. 2200 / 2201). V analogové i digitální variantě (včetně zvuku) jsou tyto modely nabízeny pod značkou Rivarossi, kterou před časem koupila společnost Hornby spolu s dalšími, většinou italskými a francouzskými výrobci železničních modelů (Arnold, Jouef, Lima, Electrotren).

Pokračování

Česká republika — 2. ročník skautské cestovatelské akce Křížem krážem republikou se uskutečnil v sobotu 26. září 2009, na Den železnice. Cílem akce bylo urazit vlakem co nejvíce kilometrů za 24 hodin. Zúčastnilo se celkem 47 týmů z řad skautů i veřejnosti. Nejúspěšnější byla skupina Motoráci z Loun, která za celý den urazila vlakem 1325 km. Akce Křížem krážem republikou však zdaleka nebyla jen o sbírání kilometrů. Byla také výbornou příležitostí k poznání zajímavých míst naší republiky, nových přátel a v neposlední řadě k propagaci skautingu i železniční dopravy. Hlavním pořadatelem byl skautský oddíl Krnovská Trojka, hlavním partnerem pak byly České dráhy, které poskytly věcné ceny pro vítěze závodu.

Pokračování

Největší most, k jehož stavbě jsem se kdy přimotal, sestával ze tří rozbitých europalet, pohozených po dvou prknech přes rygol na stavbě kamarádovy zahradní boudy. Technicky a esteticky nic moc, ale ta pýcha, když jsem po něm supěl s kolečkem! To já, člověk, pokořil přírodu a obelstil gravitační zákony! Cítili snad stavitelé prvních železničních mostů něco podobného? Na rozdíl ode mne mosty uměli projektovat či stavět, ale jen s tím asi nevystačili. Vždyť jak by vypadal most bez fantazie, most bez klukovské hravosti, most bez chlapské ješitnosti, most - s odpuštěním - bez inteligence? (Poznámka pragmatikova: no, blbě. Asi jako ona 1093 metrů dlouhá industriální estakáda z prefabrikovaných nosníků u Bíliny, co převáděla nějaké dopravníky a na obou koncích ústila jaksi do ničeho).

Pokračování