Athény/Moskva — Řecko, aby naplnilo své závazky vůči věřitelům – Mezinárodnímu měnovému fondu, Evropské centrální bance i Evropské unii – postupně zahajuje privatizaci mnohých státních firem. Přesto, že se předpokládalo, že se na privatizaci budou zejména podílet společnosti z Evropské unie, zdá se, že investice do Řecka přitečou z úplně jiných stran. Mezi privatizovanými podniky jsou řecké státní dráhy OSE, ale i společnost ROSCO, která zajišťuje údržbu kolejových vozidel a železničního zařízení. Dalším neméně zajímavým podnikem je pro některé investory přístav v Soluni.

Pokračování

Moskva/Pečora/Murmansk — Ruský státní železniční dopravce RŽD nenápadně poodhaluje své investiční plány do budoucna. V současné době probíhají jednání se zahraničními partnery ze skandinávských zemí. Do roku 2018 až 2020 by se mohl ruský Murmansk propojit železnicí s Norskem a Finskem, zejména s jejich přístavy. Na to by mohlo navázat napojení ruské republiky Komi, ležící západně od Uralu. Dále by mohly být napojeny regiony Archangelský a Permský. Projekt označený Belkomur, který vznikl již v závěru minulého století a dosud nebyl realizován, by se mohl dočkat realizace, neboť zájem finančně se na něm podílet projevila i státem vlastněná China Civil Engineering Construction Company (CCECC). Projekt s předběžně kalkulovanými náklady okolo 15 miliard amerických dolarů by pomohl výrazně zkrátit spojení mezi Uralem a severozápadem Ruska.

Pokračování

Oslo — Zazní-li jméno Edvard Munch, vybaví se některým jeho obraz Křik. Ten byl sice namalován autorem ve čtyřech různých, mírně se lišících provedeních, ale hodně ho „zpopularizovali“ před pár lety lupiči. V roce 1994 odcizili jednu verzi obrazu z Národní galerie, v roce 2004 pak další verzi z Munchova muzea. Současně byl ukraden i další obraz – Madona. K loupeži došlo v přítomnosti řady návštěvníků, mezi kterými propukla panika. Munchovo muzeum v Oslu bylo po krádeži deset měsíců zavřeno a věnovalo tuto dobu důkladné modernizaci svého bezpečnostního zajištění. Muzeum obrazy po roce marného policejního pátrání oželelo. Obrazy se ale podařilo muzeím znovu získat. Přesto, že byl Křik zloději poškozen, už je znovu vystaven. Výčet ukradených Munchových děl je ale delší, občas se zlodějům podařilo ukrást jen kopie..Další verze Křiku pak byla prodána v loňském roce prostřednictvím aukční síně Sotheby´s za závratných 119 milionů amerických dolarů. Přitom před aukcí se očekávala cena kolem 80 milionů dolarů. Co má ale Munch společného s železnicí? Společnost Flytoget, která provozuje expresy mezi centrem hlavního norského města a letištěm Oslo, vyzdobila dvě ze svých souprav prvky z Munchova nejznámějšího obrazu – „Křik“.

Pokračování

Brusel / Amsterdam — Provoz vysokorychlostních vlaků Fyra V250, které byly nasazovány na spoje mezi Amsterdamem a Bruslem, resp. Amsterdamem a Bredou, neměl dlouhého trvání. Podle smlouvy z roku 2004 měly být jednotky dodány v roce 2007, první cestující se s nimi ale svezli až v závěru roku 2012. Nizozemci své soupravy vyřadili z provozu již 17. ledna 2013. Následovala je i SNCB, která 24. ledna dala výrobci 3 měsíce na sjednání nápravy. Nizozemská vláda odsouhlasila rozhodnutí státem vlastněného dopravce NS odstoupit od smlouvy se společností AnasldoBreda na dodávku 16 vlakových souprav V250. Nizozemsko následoval belgický státem vlastněný dopravce SNCB, který odstoupení od smlouvy na dodávku tří souprav V250 ohlásil počátkem června.

Pokračování

Paříž — Úterý 2. dubna bylo malým mezníkem ve francouzské železniční dopravě – vyjel první vlak společnosti Ouigo – nízkonákladové společnosti provozující dvě linky: Marne-la-Vallée – Marseille and Marne-La-Vallée – Montpellier, na které jsou nasazeny jednotky TGV Duplex. Pro provoz jsou zatím připraveny čtyři soupravy. Před nedávnem již zástupci SNCF ohlásili, že během jednoho měsíce prodali přes 300 tisíc jízdenek. Jen jejich webové stránky navštívilo přes 6 milionů zájemců. Guillaume Pépy, ředitel SNCF, připouští, že jejich projekt vidí jako velmi úspěšný a nevylučuje možnost, že by jeho rozsah mohl být využit také v zahraničí.

Pokračování

Bukurešť — Rumunské ministerstvo dopravy před časem vypsalo výběrové řízení na prodej 51% podílu v tamějším nákladním dopravci Societatea Naţională de Transport Feroviar de Marfă "CFR Marfă" S.A. Hodnotící komise obdržela v prvním (předkvalifikačním) kole tři nabídky: od americké společnosti OmniTRAX, od největšího rumunského soukromého nákladního dopravce SC Grup Feroviar Român a od konsorcia soukromých nákladních operátorů Transferoviar Grup společně s investorem Donau-Finanz GmbH. Po formální kontrole předložených nabídek v prvním kole ale hodnotící komise všechny nabídky odmítla.

Pokračování

Moskva — Objem nákladní dopravy po železnici klesá již čtvrtý měsíc, tvrdí Vladimír Jakunin, prezident RŽD. V prvním čtvrtletí letošního roku se ve srovnání se stejným obdobím loňského roku snížil o 4,1 %, a to až na 239 900 kt. „Pokles poptávky způsobuje finanční recese u našich tradičních partnerů. To v nastalé situaci může způsobit, že v letošním roce se budeme potýkat se schodkem až 49 miliard rublů.“ upozorňuje Jakunin. Pokles je způsoben obecně jak zpomalením ruské průmyslové výroby, tak i zahraniční ekonomiky, na které jsou ruské přepravní služby závislé. Dalším důvodem byl odliv operátorů ze železnice na jiné druhy dopravy. Podle ruského ministerstva dopravy se podíl železniční dopravy, který převzali automobiloví dopravci, odhaduje až na 1,5 %. Nicméně podle analytiků Rady pozorovatelů železniční dopravy se předpokládá změna negativních trendů již na konci letošního roku. Tahouny zvyšující se poptávky na přepravu by měly být plány na výstavbu a rekonstrukci silnic, rovněž se očekává stabilizace na domácím trhu s kovy (železnými i neželeznými).

Pokračování

Varšava — Polské Ministerstvo dopravy, výstavby a námořního hospodářství (MTBiGM) připravuje razantní změnu u mezinárodních spojů, jejichž provoz je financován státem. Ty v současnosti zajišťuje PKP Intercity. Ministerstvo dopravy prodloužilo s dopravcem rámcovou smlouvu. Pro sestavení jízdního řádu pro období 2014/2015 bude mezinárodní doprava dočasně zadávána podle stávajících pravidel – tedy formou přímého zadání. Ale od jízdního řádu 2015/2016 by měly na trať vyjet vlaky osobního dopravce, který bude vybrán ve výběrovém řízení, což by mohlo znamenat „malou revoluci“ na polských kolejích a je možné, že se objeví i zcela nový dopravce.

Pokračování

Paříž — Francouzské dráhy (SNCF) oznámily, že ztratily desítky vagonů. Některé zdroje uvádějí počet až 150. Zmizení je tak velkolepé, že nikdo neví, zda byly vozy ukradeny a nebo se jen „zaběhly“ v nepořádku, který u SNCF panuje. Francouzští železničáři dostali seznam a nový úkol – hledat na 30 tisících kilometrech tratí ztracené vagony. Jde převážně o vagony nákladní. „Lov“ může probíhat i v pracovní době, pracovníci ale nesmí zanedbávat své denní služební povinnosti, za což by jim hrozil postih. Šedesát tisíc železničářů má nabídnutou prémii 80 eur za každý nalezený a vyfocený vagon. To ale není jediná ztráta se kterou se potýká francouzský dopravce. V poslední době se rozmáhají ztráty měděných kabelů na infrastruktuře, což je dáno vysokou výkupní cenou mědi. Škody za poslední dobu již přesáhly 30 milionů eur.

Zdroje: Fret SNCF, Kurier kolejowy, RTL, SNCF, Wikimedia Commons

Bukurešť — Rumunské ministerstvo dopravy oznámilo záměr prodat 51% podíl v tamějším nákladním dopravci Societatea Naţională de Transport Feroviar de Marfă "CFR Marfă" S.A. Dokumentace pro 1. kolo soutěže je k dispozici od 9. dubna, předběžné a nezávazné nabídky by měly být předloženy do 23. dubna. Ti, kteří uspějí v předkvalifikačním řízení pak budou vyzváni k podání závazných nabídek, druhé kolo by mělo být uzavřeno 14. června.

Pokračování

Praha — Doba, kdy bylo možno na českých kolejích spatřit téměř výhradně jediného dopravce – České dráhy – je definitivně už nějaký čas za námi. V únoru registrovala Správa železniční dopravní cesty 82 dopravců působících na jejich síti, přitom 26 z nich může provozovat i osobní dopravu. Trh se postupně mění, pojďme se proto podívat na dvě nejdůležitější změny, které byly zveřejněny před nedávnem.

Pokračování

Záhřeb — Ministerstvo námořnictví, dopravy a infrastruktury Chorvatska vyzvalo 8. ledna zájemce k předložení nabídky na restrukturalizaci chorvatského nákladního železničního dopravce HŽ Cargo. Nabídky podalo sedm společností: DEAL; společně chorvatské fondy Nexus Private Equiti Partneri, Quaestus Private Equity a Đuro Đaković Holding, dále pak AT Kearney; Rail Cargo Austria; DB International; SC Grup Feroviar Roman a Advanced World Transport (AWT). Ministerstvo se již seznámilo s předloženými nabídkami a zve jednotlivé uchazeče, aby podrobněji představili své plány s HŽ Cargo. Záměrem je seznam redukovat. Postupující do užšího výběru pak budou mít možnost se důkladně seznámit s finančním stavem HŽ Cargo. Přesto, že si stát hodlá ponechat pouze 25% majetkový podíl, v rozhodovacích pravomocech by si přál zachovat rovnost – tedy poměr 50:50.

Pokračování

Berlín — Platy manažerů jsou záležitost, která většinou vyvolá zájem alespoň části veřejnosti. U Českých drah se oficiálně nikde nedozvíte celkové roční odměny nejvyššího vedení, nenajdete je ani ve výroční zprávě. Pouze když uniknou některé informace, může se veřejnost divit, jak vysoký je plat ombudsmana a jeho odstupné, jak vysoký je základní plat předsedy představenstva, jaké je jeho dostupné v případě ukončení jeho smlouvy a celkový výčet benefitů možná ještě nebyl ani nikde uveden. Na západ od našich hranic se tyto údaje dají dohledat ve výročních zprávách. Takže je možno si najít, že předseda představenstva měl v roce 2010 příjem téměř 3 miliony eur, tři ředitelé koncernu Deutsche Bahn (DB) (pro personalistiku, dopravu a logistiku, a soukromí, právní a firemní bezpečnost) pak téměř 2 milióny eur každý. Pro srovnání: Frank Appel, ředitel Deutsche Post si vydělal 3,954 milionů eur, odměna Petera Löschnera, ředitele Siemensu, byla 8,982 milionů eur a šéf VW Martin Winterkorn si vydělal 9,3 milionu eur. Jenže u Deutsche Bahn by to do budoucna mělo být jinak.

Pokračování

Helsinky — Rychlovlaky Allegro budou od konce roku 2010 nasazeny na spoje mezi Petrohradem a Helsinkami. Trasu dlouhou 443 km zvládnou za tři a půl hodiny oproti stávajícím šesti hodinám a 18 minutám. Přispěje k tomu i skutečnost, že pasová a celní kontrola bude probíhat v jedoucím vlaku. Naklápěcí rychlovlaky Allegro nahradí vlaky Sibelius a Repin, které obě města spojují v současnosti. Nasazení nových jednotek postupně umožní zvýšit počet spojů mezi Petrohradem a Helsinkami. V roce 2007 cestovalo železnicí mezi Helsinkami a Petrohradem 230 tisíc cestujících. Předpokládá se, že po zavedení vysokorychlostního spojení stoupne během pěti let počet přepravených cestujících na trojnásobek. Zpočátku budou vypravovány dva páry vlaků. Odjezd z Helsinek je stanoven na 10.00 a 15.00, z Petrohradu potom v 6.40 a 15.25. Předpokládá se, že od léta 2011 se počet spojů zvýší na čtyři páry vlaků denně. Noční spoj RŽD Lev Tolstoj, který spojuje Helsinky s Moskvou, bude jezdit i nadále.

Pokračování

Moskva — Ve středomoří sice pozvolna končí letní sezóna, přesto 23. září 2010 vyjede na svou první cestu nový dálkový spoj RŽD z Moskvy do Nice. Jeho trasa je postavena následovně: Moskva (Běloruské nádraží) – Vjazma – Smolensk – Orša – Minsk – Brest – Terespol – Varšava – Katovice – Zebrzydovice – Bohumín – Břeclav – Vídeň – Linec – Innsbruck – Bolzano – Verona – Miláno – Janov – San Remo – Bordighera – Ventimiglia – Menton – Nice. Vlak bude jezdit jednou týdně — z Moskvy bude vyjíždět každý čtvrtek v 16.17 a svou cestu ukončí v Nice v sobotu v 19.12 h. Zpět se vydá v neděli v 19.22 a svou cestu zakončí v Moskvě po 52 h 55 minutách v úterý ve 23.17. Průměrná rychlost je něco málo přes 75 km/h. Uvedené časy se mohou ještě mírně změnit, protože se dolaďují s jednotlivými železničními správami. Možná se podaří urychlit průjezd uzlem v Milánu. Předpokládá se ale, že se v budoucnu podaří jízdní doby výrazně zkrátit.

Pokračování