Praha — Po úvodním díle nového seriálu o reklamních lokomotivách, který vyšel v magazínu ŽelPage před týdnem a seznámili jsme se v něm se stručným přehledem vzniku jednotlivých reklamních lokomotiv, se pojďme v druhé části podrobněji zaměřit na historii nátěrů, jejich realizaci a nasazení pěti reklamek, které nalezneme v pražském depu kolejových vozidel, konkrétně v provozních jednotkách Praha–Vršovice a Děčín.

Pokračování

Česká republika — První lokomotiva Českých drah v celoplošném reklamním nátěru vyjela na koleje již před sedmi lety. Dnes se po českých kolejích prohání přes čtyři desítky reklamních strojů a díky svým neobvyklým barevným kombinacím poutají pozornost cestujících, což je vlastně jejich prvotní účel, ale také se stávají oblíbeným terčem železničních fotografů. Právě pro jejich neobvyklost vám přinášíme nový seriál, ve kterém se pokusíme shrnout vše zajímavé o reklamních lokomotivách a představit jednotlivé stroje. V úvodním díle se pojďme společně ponořit do historie vzniku jednotlivých nátěrů a sledovat, jak se postupně rodila nynější flotila reklamních lokomotiv Českých drah i jiných dopravců, jejichž stroje na českých kolejích můžeme potkat.

Pokračování

Český Těšín / Skalité / Czechowice-Dziedzice — Po kolejích nám toho jezdí hodně – ponejvíce vlaky osobní a nákladní, občas pracovní a údržbářské a ještě méně historické či speciální. Právě vlaky ze třetí skupiny přitahují nejvíce pozornosti. Dovolte nyní krátkou reportáž o mém setkání s vlakem, který je označován právě přídomky historický, speciální či luxusní a exkluzivní. Ano, dámy a pánové, přijíždí sám Aristokrat na kolejích – Venice Simplon–Orient-Express. A co kromě oněch honosných přídomků napadne vás, když uslyšíte toto jméno? Vybaví se vám, stejně jako naprosté většině lidí, onen legendární vlak, který vozí bohaté turisty křížem krážem Evropou? Nebo snad intelektuálně doplníte jména Agatha Christie, Hercule Poirot a detektivní román Vražda v Orient–Expressu? Ať tak či tak, pojďme se nyní s tímto mohykánem vypravit na krátkou projížďku po Slovensku a Polsku.

Pokračování

Jeden vázací šanon, co mi v rámci hledání místa ve skříni bez ustání překáží, má obsah vskutku internacionální. Nadšen články v Železničářích osmdesátých let o evropských „mountainkách“ či „Létajícím Skotovi“, v aufru jsem popsal pár A-čtyřek, polepil to vystřiženými fotkami z oněch Železničářů a doplnil několika přičinlivými vlastními kresbami. No považte; koho může nechat chladným, čte-li třeba následující řádky?

Pokračování

Česká republika — Vozy Bimz či leasovaná Desira, to je jen nesmělý začátek možné modernizace vozového parku národního železničního dopravce České dráhy. Podaří–li se drahám uzavřít všechny důležité smlouvy a najít zajímavé finanční partnery, slibují skutečně razantní modernizaci flotily vozidel pro dálkovou a regionální dopravu. „Nebráníme se ani další naklápěcí technice,“ nechal se slyšet náměstek generálního ředitele pro osobní dopravu Ing. Antonín Blažek, který poskytl pro náš magazín koncem června rozhovor na téma modernizace vozového parku ČD a její financování. Dva roky staré plány na modernizaci vozového parku Českých drah tak dostávají reálnější podobu a konkrétní termíny. Jaké novinky můžeme v následujících letech čekat a čeho se naopak nedočkáme?

Pokračování

Víc než čtvrt století mi po skříních vegetují všelijaké obrázky a spisky, jsouce na světlo vytaženy možná dvakrát-třikrát ročně. To tehdy, když, nemaje sbírky vzorně evidovány prostřednictvím moderních informačních technologií, zase něco v binci hledám. Když už jsem to tedy zase jednou vyhrabal, napadlo mě: co takhle místo dalších desetiletí silážování ty obrázky nabídnout lidstvu? Mezi veřejností ještě mohou být jedinci, jimž možná nebude vadit, že obrázky nejsou fotografiemi; že jsou nedokonalé, nepřesné, občas nevěrohodné a často i naivní. Černý kuličkový fix a pastelky za 11 Kčs, jejichž výsledkem je jásavá modř lokomotivy a nezdravě pastelová zeleň všude kolem, by profesionálnímu výtvarníkovi nejspíš způsobily trvalé zdravotní následky. Budiž ale výmluvou, že cílem těchto kreseb nebyla výtvarná dokonalost ani v tom nejmenším. Kdepak, původci i průvodci obrázků zároveň byly tříválcový valčík, vůně horkého strojního oleje a nepoddajné chomáčky páry, vířené spěšným vlakem 911, ženoucím se z České Lípy do Polabí.

Pokračování

Helsinki - Sítě příměstských železničních tratí, jak je známe ze střední Evropy, nám často přijdou jako ta nejméně zajímavá součást železnice toho kterého regionu. Naproti tomu Finsko je zemí tak odlehlou, že "S-Bahn" v Helsinkách se už zákonitě musí vyznačovat některými specifiky, počínaje trojjazyčným značením téměř všeho. Skutečnost, že centrum Helsinek leží na výběžku pevniny, a tudíž se tam dá dojet z jediného směru, je příčinou toho, že na zdejším hlavním nádraží nasednete do libovolného vlaku a víte, jaká je příští stanice. První část dvoudílného článku se bude věnovat Helsinkám jako takovým, a dále vozidlům, která jejich příměstskou dopravu zajišťují. Podíváme se na to, jak po frekventovaných tratích kmitají, vedle nových souprav z Alstomu a několika "klasik s Bymeečky", čtyřicetiletí veteráni z továrny na letadla.

Pokračování

Konvenční vysokorychlostní soupravy railjet vtrhly do pravidelného provozu sotva před půl rokem. Že se tak brzy naskytne příležitost, aby si obyvatelé České republiky mohli vyzkoušet jízdu touto soupravou na jedné z českých koridorových tratí, věřil málokdo. I když to není úplně fér, většina bude porovnávat railjet a pendolino Českých drah. Kdo s koho? Příznivci moderních souprav i laická veřejnost byli jistě natěšení na prohlídku railjetu v rámci ostravské výstavy Czech Raildays 2009, ale sotva by věřili, že se jim naskytne jedinečná příležitost svézt se touto chloubou v rámci „bonusové“ prezentační jízdy z Břeclavi do Ostravy uspořádané společně Rakouskými spolkovými a Českými dráhami. Jaké jsou postřehy cestujících i pozorovatelů, o tom bychom se s vámi rádi podělili. „K nástupišti I. přijíždí railjet…“

Pokračování

Ostrava — V úterý 16. června 2009 úderem deváté hodiny ranní se po roce opět otevřely brány nákladního terminálu poblíž ostravského hlavního nádraží. Již podesáté jimi prošli návštěvníci největšího tuzemského veletrhu drážní techniky Czech Raildays 2009. Železniční nadšenci i zástupci odborné veřejnosti si přišli prohlédnout vše podstatné, co se v našich končinách na dráze za uplynulý rok událo. Kromě firem z oboru neunikla akce ani pozornosti politiků, ať už na regionální nebo celostátní úrovni. Slavnostního otevření veletrhu se účastnil generální ředitel SŽDC Jan Komárek, náměstek generálního ředitele ČD pro osobní dopravu Antonín Blažek či primátor statutárního města Ostrava Petr Kajnar. Mezi mnoha návštěvníky letos nechyběl a nebude chybět ani tým ŽelPage, snažící se důkladně zmapovat zajímavosti a setkat se čtenáři našeho serveru, kteří Ostravu navštíví. A co lze na letošních Czech Raildays vidět?

Pokračování

Příjemné, i trochu kontroverzní překvapení připravily cestujícím České dráhy o předminulém víkendu - na posilový rychlík 1540/1541 Olše poprvé místo klasické zánovní soupravy nasadily dvojici moderních regionálních elektrických jednotek CityElefant. Podle sdělení tiskového oddělení ČD šlo o zkoušku, jak na tato vozidla budou reagovat cestující. Ohlasy byly zjevně kladné, protože uplynulou neděli si Olše jízdu v tomto nestandardním řazení zopakovala. Zatímco první živý test dálkové mise elefantů jsem ponechali téměř bez povšimnutí, četné komentáře v diskusích, ať už kritické či nadšené, nás přeci jenom přiměly k redakčnímu testu - Josef Petrák na vlastí oči, uši a "zadek" absolvoval větší část trasy nedělního posilového spoje a cestou sbíral dojmy: Patří tedy sloni do dálkové dopravy nebo ne?

Pokračování

Žilina – Pohled je to léta stejný: pod hlavičkou osobního vlaku se k nástupišti přisune nepříliš čistá souprava, která nejen vypadá, že má svá nejlepší léta už za sebou, ale otevřeně vzbuzuje otázku, zda vůbec někdy nějaká nejlepší léta měla. Obraz známý cestujícím ČD i ZSSK na linkách, kam dosud nedorazily omlazené motoráky ani moravskoslezští sloni. A pak jednou přijde den, kdy se na konci soupravy, připomínající výroční výstavu street artu, objeví vozidlo zcela nevídané: nově nalakované a naleštěné, ze kterého při prvním tichém odsunutí nástupních dveří k cestujícímu zavane vůně nových plastů, evokující návštěvy železničních výstav. Na konci ledna jsme krátce informovali o zahájení zkoušek prototypu modernizovaného vozu řady Bdteer pro slovenského dopravce ZSSK. Teď nastala příležitost do nové posily slovenské regionální dopravy usednout a vyzkoušet ji v praxi. Podívejte se s námi, jak se jede v nejnovější chloubě slovenských drah.

Pokračování

Každý z nás jistě alespoň jednou za život využil, nebo využije k cestování po Praze jednu z linek pražského metra. Na všech třech trasách ještě před pár lety jezdily soupravy typu 81-71 ruské výroby, než se i zde pomalu začalo s obměnou vozového parku. Na lince C je nahradily vozy Siemens typu M1 a na trase A rekonstruované vozy ze závodu ŠT Plzeň typu 81-71M. V současné době pomalu vrcholí i obměna vozového parku na trase B, kde budou rovněž nasazeny rekonstruované vozy typu 81-71M. Málokdo z nás ale postřehl, že celá tato akce týkající se modernizovaných vozů metra byla, je a ještě krátkou dobu bude úzce spjata s železnicí jako takovou.

Pokračování

Budapest, Győr - Rakouský národní železniční dopravce ÖBB historicky dlouho odolával snahám o zavádění vysokorychlostní dopravy. Na konci minulého tisíciletí si začal dlouhodobě půjčovat od Deutsche Bahn soupravy ICE 1. Později došlo k výraznému rozšíření provozu ICE vlaků v Rakousku, v rámci čehož ÖBB rovněž zakoupily 3 vlastní jednotky ICE-T. Navzdory tomu si však kategorie ICE zachovala až doposud spíše doplňkový charakter. Geomorfologické podmínky Rakouska spolu s konfigurací rakouské železniční sítě totiž zavádění klasických vysokorychlostních jednotek příliš nenahrávaly.

Nabízela se sice možnost pořízení pendolin z Itálie, které by byly pro řadu rakouských tratí ideální, ovšem realizaci takové myšlenky bránily obavy z masivního průniku naklápěcích jednotek stejné koncepce v barvách italských dopravců. Tento aspekt zřejmě stál i v pozadí těžkostí při schvalování řady ČD 680 v Rakousku. Navíc určitou roli hrála i vrozená rakouská konzervativnost. Nicméně, po celou dobu byla patrná potřeba zvýšit kvalitativní úroveň rakouské dálkové železniční dopravy. Proto byl krátce po roce 2000 zahájen vývoj jednotek railjet.

Pokračování

Evropa - V souvislosti s diskusí ohledně škodovácké 109E jsem se rozhodl, že dám dohromady stručný přehled trhu na poli železničních vozidel, určených pro traťový provoz. Cílem není komplexní popis výrobního programu toho či onoho výrobce - ten si může případný zájemce dohledat sám, na základě připojených odkazů na tovární stránky. V tabulkách jsou pouze základní, povětšinou nejdiskutovanější technické údaje. Z praktických důvodů nejsou uvedeny ceny - ty se pochopitelně liší v závislosti na daných "mutacích", počtu odebraných kusů, či následné opce. Věřím, že stejně jako já, budou někteří z vás překvapeni portfoliem "evropského vlakového průmyslu".

Pokračování

Gliwice - Když se v české kotlině někdo zmíní o železničních strojích našich severních sousedů, většině "vláčkofilů", a tímto směrem zainteresovaných lidí, se na mysl vkrade věc nevábných tvarů, vyvedených v roztodivných barevných kombinacích, a s obrovskými svítilnami ne nepodobnými lucernám. Není co divit - drtivá většina motorových i elektrických lokomotiv, brázdících polské koleje, skutečně mnoho krásy nepobrala (pozn. autora: Mně se líbí, vyznávám funkční design, a tyto lokomotivy jím bezesporu překypují...) Avšak nastal čas obrátit list, a představit (možná) novou železniční kapitolu PKP. Přichází E6ACT.

Pokračování