Svinovské mosty vznikly v 70. letech minulého století jako součást nové třídy 28. října pro přemostění železniční tratě a řeky Odry jako hlavní propojení Ostravy a Poruby. Na těchto mostech byly realizovány zastávky autobusů a tramvajové tratě Ostrava – Poruba ve výšce cca 11 m nad původním terénem. Tímto situováním bylo nutno řešit problém dopravy cestujících jednak mezi zastávkami autobusů a tramvají na mostech, tak i mezi mosty samotnými a terénem (kde byly umístěny některé zastávky autobusů) a hlavně příchod k budově nádraží ČD. Pod mosty ve výši cca 6 m nad terénem vznikla příčná chodba, která byla propojena se zastávkami na mostech a terénem pouze schodišti. Na odvrácené straně tramvajových zastávek byly dodatečně umístěny dva osobní výtahy z prostoru pod mosty, vzdáleného pěším tahům hygienicky závadnými výtahy, které byly bez dozoru i bez obsluhy.

Pokračování

Praha — Dnes bylo zahájeno hlasování v sedmém ročníku soutěže o Nejkrásnější nádraží ČR. Soutěž má za cíl zlepšit stav českých stanic a zastávek. Oceňuje dobré příklady v péči o prostředí železničních stanic a zastávek, často ze soukromé iniciativy jejich zaměstnanců. Finalisty volili zástupci spolupracujících organizací podle nominací veřejnosti. Svého favorita z deseti představených finalistů můžete podpořit až do 11. listopadu na adrese www.nejnadrazi.cz nebo pomocí SMS na číslo 736 300 202 ve tvaru NADRAZI JMENO STANICE za cenu běžné SMS. Alternativně máte možnost hlasovat též poštou na adresu Asociace Entente Florale CZ – Souznění, o. s., V Pevnosti 159/5b, 128 00 Praha 2. Deset vylosovaných hlasujících obdrží vstupenky do Království železnic. Vítězné nádraží bude slavnostně vyhlášeno v Senátu dne 12. 12. 2013.

Pokračování

První září není v Japonsku začátkem školy, neb ta v předstihu začíná už prvního dubna. Nyní, pravda, některé univerzity přišly s iniciativou začínat 1. září, aby se dosáhla synchronizace se zbytkem světa. Tím pak ale vzniknou pětiměsíční prázdniny pro absolventy středních škol pokračující dál na VŠ. První září však přesto je významné datum – je to den celonárodního nácviku na pohromy, přesněji Den prevence katastrof. Žáci ve školách se učí zalézat pod lavice, ostatní trénují přesuny na vyhrazená evakuační místa, kde přihlížejí různým ukázkám záchranných aktivit. Protože jsme instituce takříkajíc národního významu, hasiči nám třeba předvádějí snášení nešťastníků ze střech s pomocí výsuvných plošin. Vláda v modrých maskáčích provádí nácvik koordinace záchranných prací podle smyšleného scénáře pohromy, který se každý rok mění. Volba data není náhodná – 1. září 1923, minutu před polednem, zasáhlo oblast Tokia zemětřesení o intenzitě cca 7,9 Richterovy stupnice, které se vyžádalo kolem 140.000 obětí a stalo se tak nejničivějším ve známé japonské historii – část obětí připadla na vrub následnému tsunami, požárům (podpořeným blížícím se tajfunem) a etnickým nepokojům, směřujícím hlavně proti Korejcům. Toto zemětřesení vyvolal pohyb tzv. Filipínské zemské kry, jejíž šev prochází kolem jižního a východního pobřeží Japonska. Na tom švu dochází k velkým zemětřesením dosti pravidelně, přibližně jednou za osmdesát let, a to nejpravděpodobněji někde mezi Tokiem a Ósakou. Nadto se v blízkosti Tokia tyčí i aktivní sopka Fudži, jejíž erupce také dříve či později nastane – naposledy to bylo v roce 1707. Od velkého zemětřesení Sanriku v Tohoku z jara 2011 s intenzitou 9, které ale způsobila Pacifická kra, má uvnitř sopky stoupat tlak. Existují proto už dlouho jak dosud nerozhodnuté úvahy o zásobním hlavním městě, tak i pokročilejší úvahy o alternativní trase rychlovlaků Šinkansen mezi oběma nejdůležitějšími centry, a to v provedení Maglev.

Pokračování

Kalendář ŽelPage 2014 — Již několik let vydává sdružení ŽelPage kalendář sestavený z fotografií autorů, přispívajících do zdejší fotogalerie. Také letos se podařilo stvořit a vytisknout kalendář pro rok 2014, který by, dle našeho skromného mínění, mohl potěšit nejen milovníky železnice, ale i fanoušky krajinářské fotografie. Letošní novinkou je trojice monotématických kalendářů.

Pokračování

Praha — Stalo se již dobrou tradicí, že vždy v druhé polovině roku vyhlašuje Asociace Entente Florale CZ - Souznění soutěž o Nejkrásnější nádraží. V právě probíhajícím sedmém ročníku se právě chýlí k závěru první část soutěže, a sice nominace nádraží a zastávek. Pokud jste svého favorita ještě nepodpořili, máte nejvyšší čas - své návrhy společně se třemi fotografiemi a stručným zdůvodněním zasílejte e-mailem na adresu nejkrasnejsinadrazi@cd.cz, případně poštou na adresu Asociace Entente Florale CZ – Souznění, o.s., V Pevnosti 159/5b, 128 00 Praha 2. Uzávěrka nominací je v pondělí 9. září 2013!

Zdroj: Asociace EF CZ - Souznění

Varšava — Teploty o letošních prázdninách lámou jeden lokální rekord za druhým, mnozí hledají stín, klimatizovanou místnost či vodní plochu ke zchlazení. Prodavači dobře vychlazeného piva a zmrzliny mají žeň. Kolegové v galerii se vás snaží občas zchladit nějakou „ledovou“ zimní fotkou. Zkusíme to taky. Warszawska Kolej Dojazdowa (WKD) se před časem stala základem pro nový „sport“. Pro lyžování. Když není k dispozici svah a nechce se zapojit síla paží, hledá se něco, co by mohlo lyžaře táhnout. Vyzkoušeli se psi, koně, sobi… Pak přišla na řadu technika: motocykly, sněžné skútry, auta, různé terénní čtyřkolky… Mladí Poláci to zkusili za vlakem. První pokusy byly učiněny v roce 2009; letos v zimě, kdy byl i v okolí Varšavy dostatek sněhu, si to zopakovali. Podívejte se. Ale my vás varujeme: nedělejte to, nezkoušejte to po nich, neopakujte to!

Pokračování

Na místě původního nádraží Lehrter Bahnhof vzniklo největší železniční nádraží v Evropě: protínají se zde severojižní a východozápadní dráhy InterCityExpress ve spojení s příměstskou a podzemní železniční dopravou. Severojižní dráha probíhá v podzemním tunelu 15 metrů pod Sprévou a Tiergarten. Východozápadní dráha je zvýšena 10 metrů nad zemí. Hlavní myšlenkou projektu nového nádraží Lehrter Bahnhof bylo zdůraznit výjimečné situování stávajících tratí v městském prostředí.

Pokračování

Bretigny-sur-Orge — Sedmivozový vlak jedoucí z Paříže do 350 km vzdáleného města Limoges vykolejil na nádraží ve městě Bretigny-sur-Orge, které se nachází asi 40 km od začátku trasy vlaku. Vlak do stanice přijel, zatím z neznámého důvodu, vysokou rychlostí. Vlak se podle prvotních informací z neznámého důvodu rozpojil, čtyři ze sedmi vozů skončily bokem na nástupišti.

První zprávy zatím hovoří o osmi obětech tohoto vlakového neštěstí. Mnoho cestujících je ještě stále ve vlaku a tak přesné informace o počtu mrtvých zatím nejsou, bohužel, konečné. Počet zraněných zatím není možno ani odhadnout. Doprava je v místě zastavena.

Aktualizace 22:30

Vlak SNCF Intercité Téoz 3657 z pařížského nádraží Austerlitz do města Limoges v 17:15 vjížděl do nádraží podle svědků vysokou rychlostí. Na začátku nástupiště došlo k roztržení vlaku. Přední část vlaku, lokomotiva a tři vozy, pokračovala dál, zbylé čtyři vozy vlaku pak skončily na nástupišti, které vážně poškodily.

Podle nově zveřejněných informací je potvrzeno nejméně šest mrtvých a desítky zraněných. Těžce zraněných osob je minimálně 22, v ohrožení života je 9 cestujících.

Fotografie z místa nehody lze najít na webu francouzského internetového deníku Le Parisien.

Další podrobnosti zjišťujeme a budeme nadále informovat.

Zdroj: iDNES.cz

Praha — Aktualizováno 6. 6. 2013 ve 23.00 h — Počátek června roku 2013 si asi budou mnozí občané České republiky i jiných středoevropských zemí pamatovat jako datum dalších velkých povodní. Velmi vydatné deště na relativně rozlehlém území postihly naprostou většinu Čech, snad s výjimkou Pardubického kraje. Stoupaly zejména vodní toky nejprve na Plzeňsku, v jižních Čechách, na Královéhradecku a Liberecku, následně pak také ve středních Čechách a v Praze. Konec druhého červnového týdne pak byl a stále je ve znamení velké vody v kraji Ústeckém. Záplavy přinesly velké lidské i materiální škody na veřejném i soukromém majetku, dráhy nevyjímaje. Desítky úseků se zastavenou osobní dopravou, mnoho padlých stromů, podmáčených tratí, poruch zabezpečovacího zařízení a vysoká zpoždění - tak by se daly zkráceně shrnout důsledky povodní na železnici.

Pokračování

V mluvě českých železničářů, v jejich běžném služebním i společenském styku, uplatňují se tak jako v jiných pracovních prostředích některé specifické prostředky slovníkové, tvořící slangovou vrstvu. [1] Přitom je nutno si uvědomit, že některé výrazy ztrácejí časem povahu výrazu slangového a přecházejí do výraziva spisovného. Železničářské slangové výrazivo vznikalo již od počátku zavádění železniční dopravy u nás, tj. zhruba od 2. třetiny minulého století. Jeho dnešní celkem pestrá zásoba je tedy výsledkem poměrně dlouhého vývoje, v němž se zároveň obrážejí různí činitelé, kteří se podíleli na jejím vzniku. Z nich nejdůležitější jsou: nadřazenost německé odborné terminologie v dosti dlouhém počátečním období, různorodý sociální i národnostní původ zaměstnanců, jejich vzdělání, druh vykonávané práce, vliv místních nářečí, působení mluvy různých „neželezničářských“ profesí, jejichž služeb železnice využívá, dosavadní částečná neustálenost dnešní odborné terminologie [2] a řada činitelů podružnějších. Pro ilustraci stačí například srovnat jazykové prostředí tzv. jízdního personálu s jazykovým prostředím zaměstnanců traťové správy. Jízdní personál je téměř denně vystavován působení různých místních jazykových prostředí často značně odlišných (srovnej například prostředí pražské a olomoucké nebo přerovské, bohumínské a břeclavské, brněnské a bratislavské atd.), zatímco zaměstnanci traťové stavební správy pracují ve víceméně stále stejném kolektivu a v nevelkém okruhu svého bydliště. U těchto zaměstnanců pak je aktuální otázka vlivu místního nářečí, zatímco u jízdního personálu se projevují tendence jiné, míšení nebo stírání výrazných nářečních znaků.

Pokračování

Lublaň — Příhodnost místa si uvědomovali již Římané, na břehu řeky rozložili tábor s názvem Emona a z blízkého kopce sledovali dění na širé okolní planině. Ve středověku na kopci vyrostl hrad a obec pod ním již nesla název Lublaň. Město prošlo celou řadou proměn, avšak po ničivém zemětřesení v dubnu 1895, kdy byla poničena desetina všech lublaňských domů, nezůstal ušetřen ani hrad. Tragická katastrofa tak napomohla, aby se mohlo začít s rozsáhlou modernizací města podle Fabianiho urbanistických plánů do dnešní jedinečné podoby s Plečnikovým rukopisem.

Pokračování

Tábor — Objekt vznikl jako součást stavby „Modernizace trati Veselí nad Lužnicí - Tábor“. Předpokladem správné funkce stavědla je dobrý výhled. Tvar stavby je tímto požadavkem předurčen. Byl zvolen polokruhový půdorys se širokým panoramatickým oknem. Stavba je dřevěná na zděném 1,5 m vysokém soklu, s pultovou střechou. Barevnost je odvozena z přirozeného spektra barev železničních tratí. Odstín natření prkenné fasády splývá s rezavou barvou kolejiště. Zadní fasáda je neutrální šedá, pohyblivé výplně stavebních otvorů - dveře a větračky - jsou provedeny červeně. Vnitřní prostory stavědla jsou světlé, na stropě je osvětlení vějířovitě rozvité z geometrického středu stavby.

Pokračování

Beroun — Ministerstvo dopravy plánuje zrušit pro studenty dotované jízdné – tato zpráva poněkud rozčeřila stojaté vody v oblasti drážní cenové politiky. Nad zdůvodněním – nutností šetřit 200 milionů korun ročně – se mnozí jen pousmáli. Šetření na ministerstvu dopravy přece není nic nového. Nový ministr dopravy Bárta již po volbách sliboval úspory na všech dopravních stavbách. Vydržel devět měsíců. Mezi tím se nám rozvlnil železniční koridor, ale i dálnice u Ostravy, na některých úsecích ujel svah. Jsou problémy s mosty na Pražském okruhu, který navíc cenově nabobtnal o více než 90 %, takže dotace z EU se rozplynuly v nenávratnu. Jasně, šetřit na dopravě se musí, když finance nedají. Nemají. Vždyť jen třeba zakázka na "státní pokladnu" je ve zpoždění přes tři roky a z původních 2,4 miliardy Kč zatím narostla na 4,8 miliardy korun. Jiné by asi napadlo, že se dá šetřit třeba na mzdových prostředcích úředníků ministerstev, když třeba náměstci mají větší příjem, než ministři. (Když tedy pracují tak dobře, neměli by být spíše ministry?) Ušetřit 200 milionů korun je přeci jednoduché – ministru vnitra na to stačí jeden podpis. Jiné zase může napadnout, jestli studentů není moc, vždyť těch soukromých škol přece za 20 let přibylo hodně. A studují vůbec to, co je potřeba? Není to jen studium pro studium, když teď už mají problém najít uplatnění i absolventi některých technických oborů? O ničem takovém ale psát nechceme. Připravili jsme malé srovnání, jak jsou na tom studenti v některých jiných zemích Evropy.

Pokračování

Praha – Závěrem měsíce února pronikla do některých médií zpráva o tom, že stát chce zrušit dotace na jízdné pro studenty. Některá média to podala tak dramaticky, že se z toho dal udělat závěr, že studenti budou muset jezdit za plné jízdné, protože se jejich jízdné už nebude dotovat. A když se nebude dotovat, tak proč by je někdo nabízel na úkor svého zisku… Některé studenty možná polila hrůza, protože dojíždět za studiem, zajistit si bydlení a vše co se studiem souvisí, není dnes už nic levného. Navíc když některé školy chtějí po svých studentech i nezákonné poplatky. Nic není ale tak horké, jaké se uvaří. Zkusíme trošku vysvětlit kroky Ministerstva dopravy a nabídneme vám i malý přehled slev, které mohou studenti dnes uplatnit.

Pokračování

Akita — První březnový víkend přinesl pro severnější polovinu Japonska jeden další sněhový blizard. Letošní zima je rekordní, a tak byl i zlomen rekord ve výši naakumulovaného sněhu, naměřené na oficiálních hydrometeorologických stanicích. Došlo k tomu v onsenu, nebo-li letovisku s horkými minerálními prameny, jménem Sukayu v prefektuře Aomori koncem února, a úředně naměřena výška závějí byla 550 cm. V Japonských Alpách byly naměřeny i 11metrové závěje, ale tam už nejsou oficiální stanice. Onseny jsou jednou z rozkoší japonského života, stejně jako dary moře, zelený čaj, spolehliví úředníci či jízda neméně spolehlivým superexpresem Šinkansen.

Pokračování