Vážení přátelé, uživatelé galerie, ondy jsem se zamyslel a napadlo mne, s čím asi tak mají autoři přispívající do galerie problémy a jaké funkce grafického softwaru neumí využívat. Řekl bych, že nejvíce autoři bojují s výpaly, které se ale dají vhodně odstranit používáním vrstev. V tištěné i elektronické podobě se dá najít nespočet návodů, jak používat Adobe Photoshop. Nechci tady suplovat mistry editace a objevovat Ameriku, ale jsme na stránkách o železnici, jejichž součástí je i galerie železničních fotografií, které mají ale svá jistá specifika. Využijme tedy užšího zaměření a na konkrétním příkladu se naučme konkrétní úpravu – jak se pomocí vrstev dají vcelku elegantně řešit nesoulady expozice snímku neboli výpaly v extrémních jasech. Nechci vás nyní odradit délkou textu, ve kterém si povíme nejen jak to udělat, ale rovněž proč dělat to či ono. Věřím ale, že po přečtení tohoto článku budete schopni daleko lépe používat některé funkce Adobe Photoshopu. Takže máte–li chuť a čas, pojďme se pustit do práce.

Pokračování

Jižní Čechy - Sedím na palubě IC 583 a jsem na cestě z Prahy hl.n. do svého milého Zlína. Ač je 6:44 mám za sebou již příjemnou snídani, kterou zajistila Janička z JLV spolu se svým kolegou. Spolu se zeleným čajem ideální základ a dostatek energie na napsání tohoto příspěvku. Vracím se z Prahy, protože to byla právě Praha, která se v sobotu 21.2. stala startovním a cílovým bodem letošní ŽelPage 810 Tour a já jsem se jí poprvé zúčastnil.

Pokračování

Sláva vítězům, čest zúčastněným! Tuto středu, 18. února 2009, o půlnoci bylo ukončeno hlasování v třetím ročníku ankety o fotku roku a nezbývá, než prozradit výsledky. Celkem se sešlo 2443 hlasů udělených 197 nominovaným fotografiím, jejichž výběr nebyl pro autory jednoduchý. Někdo měl při volbě šťastnější ruku, někdo méně. Organizačnímu týmu nezbývá než poděkovat autorům za krásné nominace a všem hlasujícím za podporu soutěže! Dovolte nám nabídnout přehled všech snímků, které se umístily na stupních vítězů. Všem, kteří se takto umístili, bude udělen a doručen čestný diplom, vítězům v každé z deseti kategorií pak i cena, kterou do soutěže poskytl kolega Vlad. Děkujeme. A nyní samotné výsledky:

Pokračování

Reaguji tímto článkem na "otevřenou výzvu" kolegy Vlada, který by rád věděl, jak vypadá ohlédnutí za rokem 2008 v podání železničního nadšence, vtěleného do studenta oboru Kolejová vozidla na DFJP UPCE. Rozhodl jsem se tedy jeho žádosti vyhovět a věnovat jednu cestu vlakem domů pátrání v paměti a převodu vzpomínek do elektronické podoby. Doufám, že tím neodradím, ale spíše přilákám, případné zájemce o studium tohoto oboru! Úvodem upozorňuji, že následující řádky mohou obsahovat také "pohled z druhé strany" a stopové množství ironie! Tak tedy pěkně od začátku, aneb co se všechno přihodilo…

Pokračování

Kdykoliv navštívím svého pradědečka, dojde k vzpomínání na období, kdy mě už jako malého železničního nadšence brával do prostoru praskoleské zastávky dívat se na projíždějící vlaky. Obvykle se taková procházka za „mašinkovým“ divadlem, které je i dnes bezpochyby pro mě stále tím nejlepším, protáhla díky mému, tehdy typicky dětskému chtíči a pradědečkově trpělivosti na dlouhé hodiny. Byť ve mně dunivé průjezdy vlaků z pohledu dítěte vytvářely přirozený respekt, nedokázala mě nikdy železnice od těchto setkání přestat fascinovat. A nejednou tomu bylo tak, že jeden či dva vlaky jednoduše nestačily (ještě když to byly „osobáky“)... Právě zde se ve mně asi formoval takový vztah k železnici, který trvá dodnes. Nebo za to snad mohou geny (dva z mých prapradědečků byli strojvůdci a další vlakvedoucí, na které jsem právem hrdý)? Kdoví.

Pokračování

Zastavte se! Udělejte si pohodlí, nalijte si dobrý drink a máte-li chuť, pojďte zavzpomínat na rok 2008. Americký profesor maďarského původu Mihaly Csikszentmihalyi, přednášející na University of Chicago, popsal pojem „stav plynutí“ (flow). Stav plynutí je stav „ve kterém jsou lidé tak ponořeni do určité činnosti, že nic jiného se jim nezdá důležité. Tento prožitek sám je tak radostný, že se ho lidé snaží dosáhnout dokonce za velkou cenu, pro pouhé potěšení, které jim přináší… Jedna z vlastností stavu plynutí, o níž se lidé zmiňují nejčastěji, je, že pokud tento zážitek trvá, člověk dokáže zapomenout na všechny nepříjemné stránky svého života. Tento rys stavu plynutí je důležitým vedlejším produktem faktu, že činnosti, které přinášejí radost vyžadují naprosté soustředění pozornosti na úkol, který právě vykonáváme.“ Zjednodušeně flow je vlastně jednotka radosti.

Pokračování

Generování je fenomén současnosti a naše redakce se vydala hledat pravý význam tohoto pojmu. Dle Ottova slovníku naučného se jedna o výraz pro automatizovanou tvorbu dle předem dané šablony. Naopak oborově bližší první vydání Učebnice moderných trendov v železničněj fotografii se o tomto pojmu nijak nezmiňuje. Šéfgalerista ŽelPage, Jaroslav Charvát, se o generování vyjadřuje jako o uměleckém směru, ve kterém vznikající díla připomínají tvorbu podobnou obrazům ze softwaru pro tvorbu krajin. „Stačí zvolit textury, počasí, denní dobu a druh pozadí (velikost hor),“ kýžený výsledek za vás spočítá počítač. Mnozí další autoři vidí za tímto pojmem typické námětové trio „alpské vrcholky, hlavní objekt nudlofilního tvaru, hnací vozidlo unifikované rudé barvy rakouské provenience“ a dodávají také technickou specifikaci „ohnisková vzdálenost 12 až 24 milimetrů, maximálně 28!“ Ani tato definice nás neuspokojila natolik, abychom neoslovili protagonisty o vyjádření, jak probíhá takové generování a co je jeho podstatou.

Pokračování

Máme zde třetí prázdninový víkend a ani tentokrát vás neušetříme našeho Šotoušova průvodce po Česku. Minulé dva díly mapovaly nejvíce focená a navštěvovaná fotomísta podle zdejší fotogalerie. Dnes nabízíme poněkud lehčí téma. Probrali jsme statistiky, poptali se galeristů ŽelPage a sepsali několik míst, u nichž autora poznáte již z náhledu. Na jména těchto promotérů si určitě vzpomenete i o půlnoci. A teď už jen řečnická otázka: Kdo fotí nejvíce v Duchcově, Veselí nad Lužnicí, Pečkách, na pražském Žvahově a u odbočky Babín?

Pokračování

Rozjíždí se tady seriál, jak vidí rok 2007 někteří fotografové, tak i já něco připojím. Rok 2007 byl pro mě celkem úspěšný. Dal jsem se na focení železnice, dozvěděl jsem se něco nového o železničních vozidlech. Sice je mi teprve 13 let, ale i já mám svůj pohled.

Pokračování

Kralupy nad Vltavou - Je to již sedm let ode dne, kdy byly založeny stránky ŽelPage. Původně stránky o provozu na trati 210 se díky neúnavnému úsilí mnoha a mnoha lidí rozrostly do podoby kompletního železničního portálu s uznávanou galerií, zpravodajstvím a dalšími podprojekty. U příležitosti takového výročí uspořádalo občanské sdružení za pomoci členů a dobrovolníků o víkendu 1. a 2. března jízdu zvláštním vlakem 35600/35601 / 36501 po okruhu Kralupy nad Vltavou - Libochovice - Čížkovice - Obrnice - Louny - Kralupy nad Vltavou. Během této jízdy se výročí pořádně oslavilo, fotografové dostali dostatek příležitostí realizovat se ve své zálibě a také došlo k vyhlášení ankety Fotografie roku.

Pokračování

Fotogalerie - Na základě skutečností, které jsem vypozoroval v dění ve fotogalerii v poslední době, jsem si dovolil sestavit krátké pojednání. Netřeba se obávat, že by snad šlo o nějaký soubor pravidel "kterak se v galérii chovati", ač by to některé pasáže mohly naznačovat. Berte to, prosím, pouze jako pokus o nástin jevů, které mě donutily k zamyšlení, a doufám, že k němu přivedou i některé z vás - speciálně ty, jichž se kterákoliv část následujícího textu může (byť okrajově) týkat, a dosud si to neuvědomovali.

Pokračování

Vážení čtenáři, rok 2007 pro někoho více, pro někoho méně úspěšně skončil. Mezi ty šťastnější rozhodně patří i česká železnice, kterou sice postihlo několik nepříjemných nehod, ovšem zřejmě zastavila svůj další propad a rozdělením dominantního dopravce na osobní dopravu a divizi ČD Cargo dostala impuls k perspektivnímu růstu. Při příležitosti sedmého výročí se proto redakce ŽelPage rozhodla připravit pro vás také přehled nejdůležitějších událostí na železnici, které přinesl.

Pokračování

Když se na mne redaktoři obrátili, zda bych napsal své portfolio, zprvu jsem této myšlence nedával velkou váhu. Později jsem se však zamyslel a zauvažoval, jaký že vlastně můj rok 2007 z pohledu železniční fotografie byl. A dá se definovat dvěma slovy – zezadu a potmě.

Pokračování

Jako malý kluk, když jsem začal zvládat první kroky, mě vždy lákaly vlaky, i když si to osobně moc nepamatuji. Dle rodičů, když to se mnou nebylo doma k vydržení, vzali mě na nádraží. Ze zlobivce se po projetí prvního vlaku stalo v tu ránu nejhodnější dítě na světě. Jako dítě, co mělo jít teprve do školky, jsem si své vláčky i pojmenoval a dokázal je odlišit. Když jel osobák, tak jsem dle mámy vykřikoval „dáč“, ale když se při stokilometrové rychlosti kolem nás prořítil rychlík, tak to byl „dadáč“. To byla dětská léta, která si sám až tak moc nepamatuji. O čem Vám ale rád povím, je současnost. Ta pro mě na zdejším serveru začala roku 2006 nejdříve pod mým celým jménem, později nickem Vítek_V, který používám doteď.

Pokračování

Kolegové se pustili do seriálu „Rok 2007 očima železničního fotografa“. Rozhodl jsem se poněkud narušit jejich hegemonii a podívat se na rok 2007 pohledem nefotografa a neželezničáře.

Lásku k železnici jsem získal už v raném dětství, kdy jsem chodil prohlížet mašinky na nádraží Opava-východ. V těch dobách ještě osobní vlaky mezi Opavou a Ostravou obsluhovaly T 435, na nákladech se objevoval občas i "kremák", na osobácích z Opavy do Olomouce byl standardem "papoušek" a na spěšném vlaku se pravidelně objevoval "krokodýl" – v té době téměř novinka. Teď jsem zákazníkem železnice spíše příležitostně, ale pěknou fotografii vlaku byste našli na pozadí mého monitoru. Podělím se tedy s Vámi o fotky, které se mi na ŽelPage líbí, které mám rád.

Pokračování