Do Albánie, dříve dobrovolně nejuzavřenější evropské země, se dá již přes dvě desetiletí celkem dobře cestovat a její poznávání tak nečiní zvláštních obtíží. Dá se tam dostat takřka všemi dostupnými dopravními prostředky – letecky, pozemní cestou, případně trajektem přes moře. Druhý z uvedených způsobů však stále zůstává vyhrazen takřka výhradně automobilům, poněvadž i když jsou albánské železnice napojeny u pohraničního města Skadar (alb. Shkodër) u stejnojmenného jezera na železniční síť Černé Hory a přes ni dále do zbytku železničního světa, je na tomto spojení stále provozována toliko nákladní doprava. Ojedinělým způsobem pak bylo nedávno vyřešeno i železniční spojení do albánského hlavního města Tirany (alb. Tiranë).

Weiter

V první části článku jsem se pokusil přiblížit makedonské železnice od dob Osmanské říše do současnosti. Nyní se chci zaměřit na bližší popis jednotlivých tratí, pokud možno s uvedením všech (i případně t. č. neprovozovaných) stanic/zastávek, případně dalších souvisejících informací, které považuji za vhodné zmínit. Snažil jsem se pojmout článek co nejúplněji s důrazem na faktickou přesnost, každopádně uvítám případné doplňující údaje, aby se na tento pokus o miniencyklopedii dalo co nejvíce spolehnout.

Weiter

Ještě před několika málo lety se dalo bez přerušení cestovat vlakem do každé země ležící na Balkánském poloostrově (vyjma Albánie). Oproti minulosti dnes ubylo příležitostí k využití osobní dopravy po tamní železnici. Pomineme-li dřívější zakončení trati na evropském břehu Marmarského moře v tureckém Istanbulu, nachází se potom nejjižnější místo na Balkáně, kam lze ze zbytku světa bez přerušení dojet pravidelným vlakem, v Makedonii.

Weiter

Berlín — Společnost DB Schenker (DB-S) v letošním roce opět rozšířila nabídku svých služeb, kterých může využít každý zákazník, který chce poslat třeba jen jednu velkou bednu, kterou už mu z důvodů váhového limitu nevezme k přepravě pošta, ale může využít i celého kontejnerového vlaku. Na pravidelnou přepravu kontejnerů mezi italským Verona Quadrante Europa Terminal a českým Paskovem, která je v provozu od počátku roku 2012 ve spolupráci se společností Bohemiakombi, navázaly další pravidelné vlaky. Společnost Trenitalia získala kontrakt na dopravu automobilů Fiat z jihopolského města Tychy do Itálie. Ke spolupráci si vybrala právě DB-S, které zajistí pravidelný týdenní provoz ucelených vlaků mezi polskou automobilovou továrnou a Itálií, kde vlaky budou končit v různých destinacích (Boloňa, Verona, Turín…) Vzdálenost 1200 km mezi stanicemi Tychy a Boloňa zvládne vlak za 30 hodin.

Weiter

Aktualizováno 9. 12. 2013 — Kosovo (albánsky „Republika e Kosovës“, srbsky „Република Косовоse“, anglicky „Republic of Kosovo“) je v médiích zmiňováno zejména v souvislosti s vnitro- i zahraničně-politickou situací, tj. stále problematickým soužitím většinových Albánců se zbytky srbské populace, neuspořádanými vztahy se Srbskem, od něhož se tato bývalá autonomní oblast po ozbrojeném konfliktu a intervenci NATO roku 1999 formálním vyhlášením nezávislosti v roce 2008 odtrhla, případně činností zdejších mezinárodních misí KFOR, UNMIK, EULEX, různými z výše uvedeného pramenícími incidenty a podobně. O tom všem lze najít dost a dost informací, ne však o provozu na tamní železnici.

Weiter

Londýn — Britská společnost Freightliner, poskytující svým klientům intermodální dopravu, se opět více rozšířila po Evropě. Od společnosti ERS Railways, která byla klíčovým nákladním dopravcem v Nizozemsku, Německu, Švýcarsku a Itálii, převzala služby pro zákazníky Maersk Line. Finanční podrobnosti transakce nebyly zveřejněny. Obě společnosti, Freightliner ve Spojeném království a ERS na kontinentální Evropě, jsou poskytovateli služeb Maersk Line po více než 15 let. Tento vztah je posílen smlouvami, které má ERS uzavřeny s Maersk Line a které jsou součástí akvizice.

Weiter

Komentář — Číst v novinách nebo na internetu o tom, že zase někdo na železnici ukradl kabel, který buď něco napájel, nebo sloužil zabezpečovacímu zařízení, je v poslední době už tak běžné, že většina seriózních deníků o tom už ani nepíše. Zbývá to zpravidla na krátké zprávičky v regionálních občasnících. Donedávna jsem si myslel, že krádeže kabelů a jiných kovových věcí jsou specifickým problémem Česka (nebo možná Československa, tedy Česka a Slovenska), ale při přípravě aktualit jsem narazil na zprávu, že se s podobnými problémy potýkají třeba i v Norsku, kde bych takové přestupky proti zákonu neočekával. Tak jsem začal pátrat dál a z webu se na mne vysypala obrovská spousta odkazů – a to jsem hledání strýčku Gůglovi zadal jen v angličtině. Kdybych asi zkusil dotazy i v jiných jazycích, byla by ta množina určitě ještě větší. Místo aktuality jsem se tedy raději pustil do psaní komentáře.

Weiter

Dostat se vlakem někam opravdu daleko byl vždycky můj sen. Když jsem poprvé zaslechl, že se dá dojet do Londýna jen s několika málo přestupy, přišlo mi to stejně pořád nereálné. Radši jsem jezdil měsíc po Rakousku nebo přes Německo regionálními vlaky. Při první výletu do Londýna vyhrálo letadlo. Pak jsem ale před několika lety objevil stránky pana Válka vlakem.net, kde bylo spojení do Londýna opravdu rozepsáno a hlavně za cenu, která mne zaujala. Pak už bylo potřeba jen odstranit všechny výmluvy typu: nemám tam kde bydlet (pozval mne kamarád, který se tam odstěhoval), nikdo se mnou nebude chtít jet (táta se nabídl, že se přidá a podívá se, kde ještě nikdy nebyl) a ty výhodné jízdenky budou určitě pořád vyprodány (v lednu na březen nebyly). A tak v cestě už nic nebránilo a stačilo sbalit batoh a vyrazit.

Weiter

Je čtvrtek 14. února 2013. Po práci se doma rychle balím, jaké to štěstí, že teď bydlím minutu od nádraží. Ještě pohled na Babitron, kdy vidím, že vlak jede načas a šup na ústecké hlavní nádraží. Mám ještě pár minut k dobru, akorát na to, abych se postavil na správné místo, kde bude přistaven můj vagón. Přesně v 19.40 přijíždí noční vlak EN 456 s vozy do Amsterdamu, Kodaně a Curychu. Můj vůz je ten se sklopnými sedačkami směr Curych (cestu lůžkem si schovám na jindy). Vagón je naštěstí téměř prázdný, takže to vypadá na celkem klidnou noc. Sedačky se dají trochu polohovat, ale žádná sláva to není, tak uvidím, jak se vyspím. Po kontrole průvodčí a zastávce v Děčíně vjíždíme do Německa. V Drážďanech se vlak dělí na dvě části. Jen zamávám vagónům jedoucím směr Berlín, přistavují nám novou lokomotivu a již míříme do Lipska, kde vlak musí změnit směr jízdy (Lipsko je hlavové nádraží – největší v Německu). To je již docela pozdě večer, snažím se tedy spát, což se mi trochu daří až do Frankfurtu, kde jsme ve čtyři hodiny ráno. Odtud už spíš jen poklimbávám, takže se začínám za Offenburgem balit trochu rozlámaný a málo vyspalý. Po jedenácti hodinách cesty jsem v krátce po 7. hodině ranní v cíli cesty, v německém Freiburgu, u hranic se Švýcarskem a Francií. Zjišťuji, že nám v noci přidali spoustu vagonů z Berlína, takže vystupuji z posledního vagonu asi 14vozového vlaku.

Weiter

Tallin — Estonian Rail Services (E.R.S.) obnovuje svůj vozový park a doplní ho o 15 nových diesel-elektrických lokomotiv Evolution TE33AC od kazašské společnosti Lokomotiv Kurastyru Zauyty (LKZ). Jednání se vedou od roku 2010, v prosinci 2011 byl na dobu pěti měsíců výrobním závodem zapůjčen stroj č. 80 k provozním testům. Smlouva o dodávce byla uzavřena letos v květnu. Lokomotivy budou dodány v průběhu let 2013 až 2014.

Weiter

Praha/Bratislava/Vídeň/Berlín — Blížící se letní prázdniny jsou i letos impulzem pro cestování a dovolenou, které železniční společnosti pravidelně podporují různými tarifními nabídkami, ze kterých jsou jednoznačně nejvýhodnější síťové jízdenky. I letos majoritní dopravci České dráhy, ÖBB, Železničná spoločnosť Slovensko (ZSSK) a DB nabízejí tyto jízdenky za velmi výhodné ceny. Ocení je zejména mladí cestující, kterým jsou většinou určeny.

Weiter

Tallin / Helsinky — Evropská komise poskytne v příští finanční sedmiletce (2014 až 2020) až 10 miliard eur na rozvoj železniční dopravy v Evropské unii. Předpokládá se, že finanční prostředky budou rozděleny na zlepšení spojení mezi střední a východní Evropou a Německem. Podle Siima Kalase, evropského komisaře pro dopravu, sice existuje mnoho projektů na rozvoj železničního spojení, ale jen málo z nich by mohlo být považováno za perspektivní a obdrží finanční prostředky z EU. Mimo jiné sdělil, že Rail Baltica se bude moci ucházet o dotace EU v prvním stupni.

Weiter

Beroun — Ministerstvo dopravy plánuje zrušit pro studenty dotované jízdné – tato zpráva poněkud rozčeřila stojaté vody v oblasti drážní cenové politiky. Nad zdůvodněním – nutností šetřit 200 milionů korun ročně – se mnozí jen pousmáli. Šetření na ministerstvu dopravy přece není nic nového. Nový ministr dopravy Bárta již po volbách sliboval úspory na všech dopravních stavbách. Vydržel devět měsíců. Mezi tím se nám rozvlnil železniční koridor, ale i dálnice u Ostravy, na některých úsecích ujel svah. Jsou problémy s mosty na Pražském okruhu, který navíc cenově nabobtnal o více než 90 %, takže dotace z EU se rozplynuly v nenávratnu. Jasně, šetřit na dopravě se musí, když finance nedají. Nemají. Vždyť jen třeba zakázka na "státní pokladnu" je ve zpoždění přes tři roky a z původních 2,4 miliardy Kč zatím narostla na 4,8 miliardy korun. Jiné by asi napadlo, že se dá šetřit třeba na mzdových prostředcích úředníků ministerstev, když třeba náměstci mají větší příjem, než ministři. (Když tedy pracují tak dobře, neměli by být spíše ministry?) Ušetřit 200 milionů korun je přeci jednoduché – ministru vnitra na to stačí jeden podpis. Jiné zase může napadnout, jestli studentů není moc, vždyť těch soukromých škol přece za 20 let přibylo hodně. A studují vůbec to, co je potřeba? Není to jen studium pro studium, když teď už mají problém najít uplatnění i absolventi některých technických oborů? O ničem takovém ale psát nechceme. Připravili jsme malé srovnání, jak jsou na tom studenti v některých jiných zemích Evropy.

Weiter

Evropa — Se zájmem jsem si přečetl článek od pana Michala Černého, který vyšel 29. srpna 2012 v internetovém magazínu o vědě a technice VTM. Článek se zabývá využitím obnovitelných zdrojů, a to především solárních článků, v železniční dopravě. Ač jsem článek přečetl několikrát, nalezl jsem vždy jen klady o použití solárních panelů. I většina dalších článků pojednávajících o ekologii ve výrobě elektřiny mluví ve prospěch získávání energie ze slunce. Pojďme se tedy na danou problematiku podívat hlouběji a zhodnotit klady a zápory.

Weiter

Jak u všech všudy nakreslit, že je parní lokomotiva rychlá? Jasně – k mašině s náležitě velkými koly se připojí pořádný štrúdl rychlíkových vagónů, to všechno se posadí na nějakou sugestivně přímou dvoukolejku a do trolejového vedení nad kolejemi se našmudlá umírněný závoj kouře z dobře prohořelé vrstvy na roštu. Asi jako na úvodním obrázku, představujícím jakousi německo-česko-šindlauerovskou „konstrukční“ školu. Čili: pojezd 2´C2´, kola s průměrem 2 150 mm, vehementní čoud, 15 vagónů a skromný rychlostník s číslem 160 – co chcete ještě řešit? No, sto šedesát to asi nepojede; k tomu by chudák mašina potřebovala tak 5 000 indikovaných koní. Což se asi nestane, ale obrázek vypadá impozantně.

Weiter