Vážení fotografové a návštěvníci ŽelPage,
je mi velkou ctí, že i já, „šotoklubák“ v podstatě pouze z technických důvodů, můžu vybrat tři fotografie z velmi pestré škály, které byly publikované od neděle 5. do neděle 19. března 2017. Divíte-li se, proč je období mého výběru netypicky od neděle do neděle, tedy dva týdny a den, je to z důvodu časové vytíženosti mého předřečníka Miloše, který svůj výběr ukončil již sobotou, a editor nechtěl, aby zrovna tematický den 5. března byl opomenut. Doufám, že z následujících odstavců pochopíte, proč jsem vybral zrovna tyto fotografie.
Zdravím Vás, vážení návštěvníci a čtenáři tohoto webu.
Jsem poměrně zaskočený a překvapený, že jsem byl osloven editorem, abych i já přispěl do rubriky „Výběr šotoklubu“ za uplynulé dva týdny. Čas od času se setkám s kamarádem, fotografem a strojvedoucím Drahošem Švestkou, který byl požádán o stejnou činnost už koncem minulého roku. Jeho psaní bylo poutavé a vzpomínkové, podobného ducha v mém příspěvku bohužel nenajdete, jednak nejsem tak literárně nadaný a hlavně zde již přes rok a půl nepřispívám žádnými fotografiemi, tak se raději přikláním ke stručnosti, která se mi zdá více na místě. Při výběru adeptů, o kterých jsem tu napsal několik vět, nerozhodovala ani tak kvalita nebo celková jedinečnost snímků, ale osobní pohled na věc a fakt, na který snímek jsem se při prvním zobrazení díval nezvykle dlouho a který mě donutil k zamyšlení. Ač je to neprofesionální, určitě je to lepší přístup, než redakci nevyjít vstříc a úkolu se zříct.
Vážení fotografové a návštěvníci ŽelPage,
podobně jako Roman Zbroj, i já jsem musel začátkem léta minulého roku první nominaci na sestavení výběru šotoklubu odmítnout. V té době jsem jako vedoucí vyrazil na dvoutýdenní letní tábor železničních modelářů u jihočeských úzkokolejek. Vybírání nejlepších fotek včetně sepsání článku ve stanu s podsadou sice zní idylicky, ale krotit přitom bandu železniční omladiny a starat se o chod tábora to trochu kazí. Rozhodně bych si nemohl dát tu práci obrázky opravdu pečlivě vybrat a napsat k tomu nějaký vhodný komentář.
Vážení kolegové, kolegyně a přátelé.
Je mi ctí pozvednou pomyslný štafetový kolík a nabídnout Vám můj pohled na vybrané fotky za dané období. O výběr jsem byl požádán už v červenci, ale díky přípravě na svatbu v daném období jsem to musel odmítnout. Nyní už, díky dlouhým zimním večerům, je trochu volněji a čas se tomu věnovat.
Se sepsáním svého ohlédnutí jsem dlouho neotálel, dovoluji si v pozměněné formě volně parafrázovat svého předřečníka Johníka, jehož nedávný text mám ještě v živé paměti. Tentokrát ani nebyl čas otálet. Tak trochu narychlo, neplánovaně, nicméně rád, přijímám žádost sestavit druhý letošní výběr šotoklubu. V časové tísni mi nahrává, že ve sledovaném období byly zveřejněny jen tři desítky fotografií, rekapitulace jako taková je tedy otázkou několika málo minut. Přestože se v tom málu sešlo mnoho zajímavých děl a výběr nebyl vůbec jednoduchý, několik záběrů v mých očích nakonec přeci jen trochu vybočuje z pomyslné řady.
Vážení kolegové fotografové,
tak a je to tu! Nový rok 2017 je už pár dnů skutečností. Byl jsem osloven, abych napsal své ohlédnutí za prvními zveřejněnými fotkami v novém roce a zahájil tak seriál výběru šotoklubu v roce 2017. Šanci, kterou jsem dostal, hned využiju k tomu, abych vám všem popřál v novém roce pevné zdraví, spoustu úspěchů a jak jinak než dobré světlo a zajímavé objekty před objektivem. V neposlední řadě také kupu štěstí. Fotograf mnohdy potřebuje velkou dávku štěstí, u kolejí je ho potřeba nadvakrát, neboť prchavé okamžiky dokáže zkazit i třeba malý mráček, drobné zpoždění, či vlak na druhé koleji v protisměru.
Vážení cestující a přátelé železnic, milé čtenářky, milí čtenáři,
sotva jsme si začali zvykat na nový jízdní řád, máme nejen na českých i evropských železnicích nový rok a příležitost k bilancování a výhledům. A že to nebyl zrovna rok beze změn. Před několika dny jste mohli zhlédnout výběr fotografií, připomeňme si tedy v malém výběru, u čeho všeho jsme byli na poli osobní dopravy a co nás čeká letos.
Stálí návštěvníci ŽelPage si zvykli, že zpravidla v 1. čtvrtletí nového roku je vyhlášena anketa „Fotografie roku“. Už má svou tradici – poprvé jste mohli vybírat z fotek nominovaných autory počátkem roku 2007. Postupem času se měnily kategorie, přibylo hodnocení odborné poroty – profesionálních fotografů. Až v letošním roce – nic. Ticho po pěšině. Ale protože nikdo z návštěvníků ŽelPage nepoložil otázku: „Proč,“ nemusím na ni hledat odpověď. Ono vlastně o nic nejde – vítěz v minulosti dostal diplom, někdy třeba i knížku, tričko, koláček nebo láhev dobrého sektu. A trošku ho to zahřálo u srdíčka a možná zase motivovalo vyrazit někam k trati s foťákem. Ale přeci jen soutěž měla velkou vypovídací schopnost – byla rychlým přehledem o těch nejzajímavějších fotkách, které v daný rok zdejší galerií prošly. Navíc fotky vybírali sami autoři. Připomeňte si jednotlivé roky: 2007, 2008, 2009, 2010, 2011, 2012, 2013 a 2014. Aby nechyběl rok 2015, kdyby se chtěl k němu někdo v budoucnu vrátit a přitom nechtěl „listovat“ v galerii celým rokem jako já, zkusil jsem si sám pro sebe „nominovat“ fotografie do „soutěže“ a vybrat ty, které se mně nejvíce líbí. Berte to tedy, prosím, jako netradiční ohlédnutí za rokem 2015.
Vážení přátelé, kolegové. Je tomu už půldruhého roku, co jsem přestal aktivně působit na stránkách ŽelPage. O to větší bylo moje překvapení, když jsem obdržel informaci, že jsem byl předchozím autorem vyzván k výběru šotoklubu za uplynulé dva týdny. Překvapení vzápětí vystřídala pochybnost… Je to vůbec vhodné a neměl by tento úkol být svěřen někomu, kdo je aktivní, je zapojen do dění a jak se říká „in?“ Navíc v tomto vánočním období? Byl jsem ujištěn, že to nevadí. Takže mi dovolte, abych vybral a okomentoval několik snímků z galerie, které mne nějakým způsobem oslovily a zaujaly.
Praha — Rameno mechanického návěstidla, jakožto pamětníka parní trakce, stoupá líně vzhůru a rok 2014 může začít. Na stříbrné rovnoběžky opět vyráží loukoťová kola malých či velkých parních ořů, aby připomněly zašlou slávu železnic a um našich předků. K takovým technickým unikátům se jistě řadí úzkorozchodná malletka z jižních Čech, či na Slovensku právě zprovozněná parní zubačka, jež zatím nejistě okouší ozubnicové pásy na trati vedoucí z Tisovce. Trochu nepochopitelně v Jeseníkách ožívá i legendární, štokr 556.042, s nímž se mnozí rozloučili roku 1980 v Liberci. Poklidný čas adventu nakonec prořízne ostrými výfuky naše nejvýkonnější parní lokomotiva, „albatros“ 498.104. Tak pojeďte s námi, máme „volno“. Vstupte do eShopu ŽelPage.
15.12.2016 - 6:00 - Opět otevřena galerie PF
Blíží se opět konec roku. A s ním je spojena tradice popřát přátelům, kamarádům, známým, obchodním partnerům… vše nelepší do nového roku. (Příznivci genderové politiky si jistě přechýlí sami.) Nejpříjemnější je popřát osobně. To ale není vždy možné, takže se rozesílají přáníčka – novoročenky „Pro štěstí“, a neb jak říkají Francouzi: „Pour féliciter“. Pro vás, návštěvníky ŽelPage, nabízíme možnost popřát ostatním. Své PF máte možnost vystavit ve zdejší galerii a ostatní si je mohou prohlédnout. Přejeme vám příjemný a pokud možno poklidný závěr letošního roku.
Děkuji za slovo. Pro mě je výběr nejhezčích fotek dost neobvyklá situace, protože mám pocit, že většinou spíš jen kritizuju. Naprostá absence jakéhokoliv uměleckého cítění mi zas nedovolí poetický popis fotografie, neumím číst gesta, nálady a další vrstvy, které nejsou na první pohled patrné. V podstatě jediná stránka železniční fotografie, do níž si dovolím sem tak kecat, je kompozice, protože tato disciplína má zčásti matematickou povahu. Takže nečekejte prosím žádné sofistikované rozbory a freudovské analýzy. Já si u fotek vystačím s aplikací základní stupnice na kvalitu moravského vína (dá sa, dá sa svařit, nedá sa svařit).
Vlaky, proč vlastně fotím vlaky? Všichni chápou, pokud fotíte krajinu, město, holky… Ale vlak? Zkušenost je taková, že se něco tak neobvyklého snad ani nedá „normálnímu člověku“ vysvětlit, což je v kontrastu s tím, že vlak jako takový je, navzdory masivní automobilové dopravě, vnímán dle mého pozitivně.
Vážení přátelé, uživatelé fotogalerie, těm z Vás, kteří tento portál sledujete pravidelně a delší dobu, už je v tuto chvíli možná jasné, že ty tři reklamní banány v aktuálních fotkách spolu možná souvisejí, další fotografie pak budou přibývat. Jelikož žádná z lokomotiv řady 151 už nenese svůj reklamní kabátek, jmenovitě 151.001, 151.014 a 151.019, rozhodli jsme se připomenout dobu, kdy to na kolejích bylo o něco barevnější než dnes. Zároveň si můžete osvěžit paměť článkem, věnovaným nejen těmto krasavicím.
Byl začátek listopadu a já měl plnou hlavu příprav na maturitní ples, který se nezadržitelně blížil. Konal se v sobotu 12. listopadu, a proto jsem dění na železničních webech sledoval jen namátkově, když byla náhodou chvilka volného času. I tak jsem ale s radostí přijal výzvu sestavit svůj Výběr šotoklubu z fotek, které se během těchto dvou týdnů objevily ve zdejší galerii. Když se mi podařilo se na konci víkendu vrátit zpět do reality, prohlédl jsem si všechny snímky vydané od 31. října a zjistil jsem, že je opět z čeho vybírat. Objevila se spousta podzimních, ale i dalších pěkných fotek. Já jsem do svého výběru zvolil tyto tři.
ISSN 1801-5425
historie ŽelPage
Publiczne używanie treści bez zgody autora nie jest dozwolone.
zc.egaplez@ofni
© 2001-2024 Spolek ŽelPage
dlafotografów (ČR)
Słońce
wschodzi o 05:54
zachodzi o 20:07