Dělostřelecká tvrz Bouda - Stalo se Vám někdy, že jste se plahočili světa kraj za novým přírůstkem do sbírky a pak jste zjistili, že máte doma u nosu podobný poklad, o kterém jste dosud nevěděli? Něco takového mne potkalo. Asi před rokem jsem dostal možnost nahlédnout do jednoho plánu z období výstavby dělostřelecké tvrze Bouda (1936 - 1938), na kterém byla zachycena trasa více než kilometr dlouhé úzkorozchodné trati. Na Boudu jezdím už od roku 1991 a delší dobu se také zabývám hledáním pozůstatků drážek či lanovek podobného určení u nás i v zahraničí. Po tělese této drážky jsem dlouhá léta chodil, aniž bych o ní něco tušil. Nyní Vás již mohu seznámit s terénním průzkumem a výsledky následného bádání.

Pokračování

Králíky - V sobotu 18. 4. 2009 bylo občanské sdružení ŽelPage přizváno Společností přátel československého opevnění k organizaci premiérové ukázkové jízdy pevnostního vlaku pro veřejnost na předválečné dělostřelecké tvrzi Hůrka u Králík. Vláček byl veřejnosti předváděn po celý víkend, ale účastníci přihlášení přes ŽelPage u toho mohli být jako první a měli připraveny ještě další bonusy. Tak jak to celé nakonec vypadalo?

Pokračování

Pardubice - V loňském roce pořádala ŽelPage ve spolupráci s Muzeem čs. opevnění při dělostřelecké tvrzi Bouda v Pardubicích pochod po pozůstatcích prvorepublikových vojenských drážek. Když jsem posléze o něm psal reportáž, posteskl jsem si nad jejich postupným zanikáním. V té době jsem netušil, že události naberou další spád a že se začne brzy smrákat i nad rozsáhlým areálem tzv. Nového železničního skladu a přilehlým vojenským cvičištěm u řeky Chrudimky. Potkal jsem několik železničních nadšenců, kteří mi říkali, že se hodlají do na zbytky drážek podívat. Pokud k nim také patříte, neváhejte. Za pár měsíců už toho nemusí být mnoho k vidění.

Pokračování

Tvrz Hůrka, Králíky - Dovolujeme si Vás pozvat na akci v Dělostřelecké tvrzi Hůrka u Králík spojenou s prohlídkou zaměřenou na dopravu ve tvrzi. Předvedena bude kolejová svážnice, premiérová jízda pevnostního vlaku (bez přepravy cestujících) a lokomotivní i ruční posun s vozy. Akce se uskuteční v sobotu 18. 4. 2009. Detailní propozice akce, včetně ceny vstupného a času srazu jsou uvedeny níže. Těšíme se na Vaší účast!

Pokračování

Králíky - V sobotu 18. 4. 2009 organizujeme návštěvu nedávno otevřené dělostřelecké tvrze Hůrka, součásti našeho předválečného opevnění, zaměřenou na její pevnostní železnici a zpestřenou premiérovou předváděcí jízdou pevnostního vlaku (bez přepravy cestujících) před očima veřejnosti. Po prohlídce interiérů bude následovat přesun okolo povrchových objektů tvrze do nedalekého vojenského muzea, v jehož expozici se mmj. nacházejí i komponenty německého železničního flaku z druhé světové války. Jako pozvánku jsem pro Vás připravil podrobný popis pevnostní železnice na Hůrce. Pozornému čtenáři jistě neunikne, že se jedná o podobný materiál, který jsem svého času publikoval o dělostřelecké tvrzi Bouda. Vymýšlení nových formulací pro popis téhož technického zařízení jsem považoval za zbytečné a proto jsem ho přepracoval Hůrce na míru. Doufám, že tím nikoho neurazím.

Na akci se prosím z kapacitních důvodů přihlašte. Z prostorových důvodů je omezen počet účastníků. Případnou pozdější neúčast, prosím, ohlašte organizátorovi, aby mohlo být Vaše místo opět uvolněno. Propozice celé akce budou upřesněny během dne v následné pozvánce.

Pokračování

Alsasko-Lotrinsko - O dráhách budovaných ve tvrzích našeho předválečného opevnění jsem již na stránkách ŽelPage napsal poměrně hodně a další věci chystám. Není tajemstvím, že vzorem pro něj byl systém Maginotovy linie ve Francii. Přesto, že tamější pevnostní dráhy byly vybudovány poněkud velkoryseji, než naše, tak jsem se jimi, až na kratičká srovnání a nějakou tu fotografii, vůbec nezabýval. Nyní bych to chtěl trochu napravit. Za dobu, co se stálým fortifikacím věnuji, se mi podařilo navštívit větší část muzejně zpřístupněných tvrzí vybavených železnicí podél francouzsko-německých hranic. V tomto článku bych Vám rád poskytl stručné technické, historické i turistické informace, neboť prohlídka některých z nich stojí skutečně za to. Bohužel nejsem schopen pojmout do tohoto článku i pevnosti vybudované v Alpách na italských hranicích, protože o nich mám informace jen velmi povrchní. Věřím, že i to jednou napravím.

Pokračování

Panské Pole - Po nějaké době bych se opět rád vrátil k výstavbě našeho předválečného opevnění a k drahám, které se na ní podílely. Tentokrát se podíváme na hřeben Orlických hor do blízkého okolí dělostřelecké tvrze Hanička. Podúsek "B" lehkého opevnění vz. 37 zde stavěla dvojice podnikatelů. Byl to Ladislav Syrový z Prahy a František Havlíček ze Žamberka. Ten kvůli dopravě materiálu na problematická staveniště nechal v sedle Panské Pole a na úbočí přilehlého Anenského vrchu (991 m) vybudovat dvojici úzkorozchodných tratí. V závěru se krátce zmíním i o pevnostní železnici na samotné Haničce.

Pokračování

Berlín - Asi před rokem vyšel na ŽelPage vynikající článek s pera Ing. Jiřího Kříže o působení německých železnic na východní frontě během druhé světové války. Nedávno se mi podařilo získat materiály sestavené těsně po válce první, které mi umožnily jít v tomto tématu ještě dále do minulosti až k úplným začátkům. Dovolím si citovat polního maršála Helmuta von Moltke staršího. Jeho slova charakterizují přístup, jaký byl v Německu k železniční dopravě uplatňován: "Mít o jednu železnici více znamená náskok dvou dnů v nástupu armád. Výstavbě železnic je nutné dát přednost před výstavbou pevností."

Pokračování

Králíky - Běžně bych na ŽelPage pozvánku na vojensko-historickou akci neumisťoval, byť je "prvoligová". Letos je ale akce Cihelna v Králíkách spojena s událostí, která je, dle mého názoru, pro fanoušky železnice důležitá. V úterý 19. srpna 2008 dojde ke zkušebnímu zpřístupnění dělostřelecké tvrze Hůrka a v pátek 22. srpna pak ke slavnostnímu otevření. V jejích podzemních útrobách se skrývá provozní a donedávna Armádou České republiky využívaná pevnostní železnice. V čase této akce budou v blízkém okolí k vidění i další věci, více, či méně související se železnicí. A proto jsem se rozhodl přidat jejich krátký sumář pro případ, že byste do Králík chtěli v uvedené době zavítat.

Pokračování

Tomaszów Mazowiecki - Historie pevnostního stavitelství přinesla mnoho kuriózních staveb. Mezi ně se dají počítat i objekty určené k ukrytí celého vlaku. Dvojice takových se nachází východně od polského města Tomaszów Mazowiecki v asi sedmikilometrové vzdálenosti od sebe u obcí Jeleň a Konewka. Výstavba na první pohled obrovských nadzemních tunelů byla firmou Ascania provedena v letech 1940 a 1941. V rámci plánovaného útoku na Sovětský Svaz měly původně sloužit jako odolné velitelské stanoviště skupiny armád "Střed" pod krycím názvem "Anlage Mitte". Přestože nakonec byly, i když jiným způsobem, k válečným účelům využity, vybavené potřebným zázemím a přípojkami inženýrských sítí se svého štábního vlaku nikdy nedočkaly. Vysoce mobilní válka na obrovském prostoru vyžadovala i od velitelského sboru něco jiného, než sedět na jednom z míst někde za frontou, jako tomu bylo mezi lety 1914 a 1918.

Pokračování

Lichkov - Ve dnech 4. - 7. května 2008 probíhala v rámci rekonstrukce tratě 021 v km 110,0 mezi zastávkou Mladkov a stanicí Lichkov zajímavá operace. Položení nových podélných betonových odvodňovacích žlabů překážela část předválečné protitankové překážky - ve zmíněném místě totiž trať křižuje starou linii těžkého opevnění. Mezi dvěma jejími objekty, konkrétně pěchotními sruby K-S30 a K-S31, byl vybudován typ protitankové intervalové překážky, jejíž součástí byl i v zemi vybetonovaný práh s obdélníkovými otvory, do kterých byly zasouvány ocelové sloupky, tzv. jehly, bránící průjezdu techniky útočníka. Na straně trati ke srubu K-S31 byl práh vybetonován až těsně ke koleji a v místě původního křížení s podélným odvodňovacím příkopem v něm byl zřízen žlábek pro umožnění průtoku vody. Nově položené žlaby jsou ovšem hlubší a práh by v nich působil jako nežádoucí hráz. Díky vstřícnosti investora a zhotovitelů nedošlo k pouhé likvidaci překážející části, ale k jejímu oddělení, rozdělení a odvozu do Muzea Československého opevnění při dělostřelecké tvrzi Bouda a do Vojenského muzea v Králíkách.

Pokračování

V sobotu 12. 4. 2008 proběhla v Pardubicích akce spolupořádaná Společností přátel Československého opevnění o. p. s., provozující muzeum při dělostřelecké tvrzi Bouda a o. s. ŽelPage. Ode mne, jako organizátora, asi není příliš fér ji chválit, ale musím přiznat, že ve mne zanechala pozitivní dojem. Největší radost mi udělala její vysoká odborná úroveň a to zejména díky dorazivším účastníkům, mezi kterými bylo více těch, kteří měli k danému tématu co říci. Sešli se na ní autoři odborně publikující příbuzná témata i lidé znalí místních poměrů a posledních událostí. Dalším důvodem, proč akci takto hodnotím, byly nálezy, které byly pravděpodobně prvně publikované až po ní.

Pokračování

Pardubice - Dne 12. dubna 2008 organizuje Společnost přátel Československého opevnění o. p. s., provozovatel muzea opevnění při dělostřelecké tvrzi Bouda, ve spolupráci se ŽelPage o. s., pochod po pozůstatcích vojenských úzkorozchodek v Pardubicích. Podrobnosti jsou uvedeny v propozicích. Nehodlám dnes popisovat kompletní historii drážek, protože tu již dávno a vyčerpávajícím způsobem zpracoval p. Ing. Ladislav Podivín (viz odkazy pod článkem) a já bych to vlastně pouze opsal. Mám ale ve své sbírce dva dobové snímky a tak bych se rád trochu rozepsal o lokalitách na nich zachycených. Nepovažujte to, prosím, za něco objevného, ale spíše za pozvánku na zmíněnou akci, při níž obě popsaná místa a mnoho dalších navštívíme.

Pokračování

Lidice - K lidické tragédii došlo v noci z 9. na 10. června roku 1942. Při precizní fyzické likvidaci obce, kterou Němci posléze uskutečnili, bylo nutné v místě přesunout velké množství materiálu. Není ale příliš známo, že zde posloužila k tomuto účelu zbudovaná polní dráha. Protože se Lidice staly důležitou součástí našich dějin, jsem toho názoru, že bychom je neměli opomínat ani z hlediska železniční historie. Proto jsem se rozhodl napsat tento článek. Vzhledem k celkové hrůznosti událostí pro mne bylo velkým subjektivním problémem nekonfliktní formulování názvu i následného věcného textu. Psát tak jednoduše, jako o čemkoliv jiném, mi nějak nešlo. Pokud nabudete pocitu, že je některá formulace málo důstojná, tak se omlouvám.

Pokračování

Objekty s protipěchotní výzbrojí našeho předválečného lehkého opevnění se vyznačují jednoduchou a poměrně přísnou typizací. Počet typů je omezen pouze na základních pět, označených písmeny A až E, které se liší počtem a umístěním kulometných střílen. U každého typu bylo možné využít ještě několik stavebních variant, spočívajících v úhlu svíraném střílnami, síle stěn a svahovém sešikmení nebo lomení. Takto nastavený systém výrazně šetřil prostředky a zároveň byl schopen téměř stoprocentně pokrýt taktické palebné požadavky závislé na aktuální konfiguraci terénu. Píši téměř stoprocentně, neboť ředitelství opevňovacích prací výjimky, které byly většinou nákladnější, nerado povolovalo. Na jižní Moravě se vyskytuje hned několik objektů lehkého opevnění, jejichž atypičnost nebo zajímavost vznikla díky vestavbě nebo přístavbě ke starším železničním stavbám. Za jednou takovouto technicko-historickou zajímavostí vyrazíme i na nedaleké západní Slovensko.

Pokračování