Poměrně dlouho jsem výběru šotoklubu úspěšně odolával, nyní však došla shodou okolností řada i na mě. „Veřejně“ jsem snímky již poměrně dlouho nehodnotil, tak doufám, že jsem nevyšel ze cviku a čtenáře nebudu nudit. Trochu jsem se obával, zda okurková sezóna nezúží počet snímků k výběru. Nakonec se však pochybnosti ukázaly jako zbytečné, očividně pár deštivých prázdninových dní udělalo své a zahnalo autory k editování materiálu. V daném období se ve fotogalerii sešlo velké množství „kalendářových“ snímků. Toto označení nemyslím nijak pejorativně, nasvícené fotky s přímočarou kompozicí jsou sázkou na jistotu a dobře se na ně kouká – a kdo by takové snímky nepořizoval, jako by snad do komunity šotoušů nepatřil. Ač by člověk rád vytvářel kompozičně či motivem neotřelé záběry, pravdou zůstává, alespoň u mne, že „šablony“ tvoří převážnou část archivu. Proto jsem vždy velmi rád, když vidím v galerii i něco odlišného. A jaké snímky jsem tedy do výběru zahrnul?

Weiter

Praha/Linz — Českým dráhám se na třetí pokus podařilo úspěšně uzavřít výběrové řízení, ve kterém poptávaly desetiletý pronájem a servis deseti kusů lokomotiv v třísystémovém provedení, s maximální rychlostí 200 km/h. Výhercem tendru se stala rakouská leasingová společnost ELL Austria GmbH s typem Siemens Vectron. Zajištění lokomotiv s těmito parametry se pro dopravce stalo fakticky nutností na základě vzájemné smlouvy s německým státním dopravcem Deutsche Bahn. České dráhy se zavázaly, že nejpozději od prosince letošního roku, se změnou jízdního řádu, budu v rámci linky Praha – Dresden – Berlin – Hamburg vypravovat na vlacích kategorie EuroCity lokomotivy schopné jízdy maximální rychlostí 200 km/h. Přínosem má být především zkrácení jízdních dob odstraněním přepřahu lokomotiv v Drážďanech a zlepšení dynamiky jízdy náhradou lokomotiv 371. Pro německého dopravce pak bude přínosem uvolnění lokomotiv řady 101 DB pro jiné potřeby. Ty dosud zajišťují trakci v delší části trasy od Drážďan do Berlína, případně Hamburku a zpět.

Weiter

Tahle nabídka editora mě tak nějak překvapila. A když překvapení, tak pořádné. V posledních letech fotím už jen kolem práce a muzea. Jedno vám dojede až pod nos a druhé si musíte nejdřív připravit. Ale proč ne, zase jsem začal koukat po velkých fotkách a něco z těch posledních dvou týdnů vybral.

Weiter

Dortmund — Každý železniční fanda, a zejména pak železniční modelář v jedné osobě, zná největší veletrh modelů a hraček v Evropě, tedy Spielwarenmesse Nürnberg, který se v Norimberku koná každoročně počátkem února. Pro nás, nadšence a modeláře, je však tak trochu jen „na koukání“, jelikož jde o veletrh kontraktační.

Weiter

Berlín — Zástupci DB a výrobce Bombardier Transportation podepsali ve čtvrtek 30. března 2017 objednávku na dalších 25 patrových vratných souprav, určených pro dálkovou dopravu. Dodávka navazuje na předchozí sérii 27 souprav, které jsou již nasazovány do pravidelného provozu. Celkem půjde o 124 patrových vozů (vložené a řídicí) a 25 elektrických lokomotiv TRAXX třetí generace. Všechna vozidla jsou objednána na základě rámcových smluv mezi DB a Bombardierem uzavřených v letech 2008 a 2013. Nové pětivozové vlaky budou dodávány od roku 2019. Na rozdíl od jejich předchůdců budou řídicí vozy a lokomotivy vybaveny vlakovým zabezpečovačem ETCS Level 2, který umožní provoz mezi Německem a Švýcarskem. Doplněn bude rovněž diagnostický systém, který usnadní údržbu.

Zdroj: Tisková zpráva BT

V nedávno zveřejněném „Výběru šotoklubu“ jsem zmínil německou oblast Harz, kde jsou v pravidelném provozu parní vlaky o rozchodu 1000 mm. Tímto článkem bych se rád k našim, již dvěma, harzkým návštěvám vrátil. Zní to až neuvěřitelně, že v Německu, v jedné nejrozvinutějších zemí světa, lze v 21. století spatřit parní osobní vlaky, odjíždějící dopoledne každý den každých 45 minut (!) na Brocken (1 125 m n. m.), na jehož výrazný vrchol zamíří vlakem nebo pěšky tisíce turistů.

Weiter

Vlaky, proč vlastně fotím vlaky? Všichni chápou, pokud fotíte krajinu, město, holky… Ale vlak? Zkušenost je taková, že se něco tak neobvyklého snad ani nedá „normálnímu člověku“ vysvětlit, což je v kontrastu s tím, že vlak jako takový je, navzdory masivní automobilové dopravě, vnímán dle mého pozitivně.

Weiter

Byl začátek listopadu a já měl plnou hlavu příprav na maturitní ples, který se nezadržitelně blížil. Konal se v sobotu 12. listopadu, a proto jsem dění na železničních webech sledoval jen namátkově, když byla náhodou chvilka volného času. I tak jsem ale s radostí přijal výzvu sestavit svůj Výběr šotoklubu z fotek, které se během těchto dvou týdnů objevily ve zdejší galerii. Když se mi podařilo se na konci víkendu vrátit zpět do reality, prohlédl jsem si všechny snímky vydané od 31. října a zjistil jsem, že je opět z čeho vybírat. Objevila se spousta podzimních, ale i dalších pěkných fotek. Já jsem do svého výběru zvolil tyto tři.

Weiter

Berlín — Řada vystavených jednotek představuje oproti předchozím ročníkům obměnu pouze v rámci konfigurace pro daného zákazníka. Proto se v tomto pojednání zaměříme především na absolutní novinky a zásadnější inovace především z pohledu cestujících. Tou nejzásadnější novinkou v oblasti elektrických a motorových jednotek se bezesporu stala vysokorychlostí jednotka s nepříliš atraktivním názvem „EC250“ z produkce švýcarského výrobce Stadler. Číslo v názvu označuje maximální provozní rychlost jednotky a zároveň pro výrobce znamená faktický vstup do oblasti vysokorychlostních vozidel.

Weiter

Zavalen drážními předpisy a hromadou vědomostí z kurzu na strojvedoucího sedím na ubytování a načítám ŽelPage na svoji pravidelnou kontrolu nových „přírůstků“ do místní galerie. Při načítání jsem si všiml, že mám novou zprávu, a to o tom, že jsem byl osloven na další výběr šotoklubu. Ačkoliv je to tedy od železnice k železnici, vzal jsem to jako příjemné odreagování a možnost pořádného zamyšlení nad železničními fotografiemi. Jelikož nemám problém ani s novými, současnými či starými vozidly, osloví mě většinou fotka jako celek, proto jsem vybral fotografie, jež na mě udělaly dojem s prvním pohledem.

Weiter

Mníchov — Výstava InnoTrans 2016, ktorá sa bude konať v dňoch 20. – 23. 9. 2016, sa nezadržateľne blíži a popredný svetový výrobca železničnej techniky Siemens prostredníctvom prezentácie predstavil novinku, ktorú na výstave plánuje propagovať. Ide o novú 2- až 7-vozňovú elektrickú jednotku pre prímestskú, regionálnu alebo interregionálnu dopravu s maximálnou rýchlosťou 160 km/h, nazvanú Mireo. V prezentačnom materiáli výrobca uvádza, že nové Mireo nadväzuje na a systematicky rozvíja koncept Desiro City, Desiro ML a Desiro HC (pričom Mireo má v kontinentálnej Európe nahradiť Desiro ML). Hlavnými prednosťami majú byť zlepšená energetická efektivita, nekompromisná flexibilita, úspora času a vyššia rentabilita prevádzky.

Weiter

Cerhenice/München — Škoda Transportation dne 27. června 2016 slavnostně představila lokomotivy řady 102 Deutsche Bahn Regio. Ty vychází z již notoricky známé, avšak nepříliš početné lokomotivní řady 380 Českých drah, výrobcem označované jako typ 109E Emil Zátopek. Kromě 20kusové série pro ČD byly dále vyrobeny dva téměř stejné kusy pro Železničnú spoločnosť Slovensko. 22 kusů v současnosti doplňuje 6 lokomotiv, které budou dodávány spolu s patrovými netrakčními soupravami pro meziregionální dopravu na trase Nürnberg – Ingolstadt – München, zkráceně označovanou jako NIM Express. Zbývající 4 lokomotivy jsou již podle slov zástupců Škody v zásadě kompletní.

Weiter

Tak jako každý večer otevírám e-mail abych smazal spamy, ale místo toho nacházím zprávu, která dle předmětu tak nevypadá. Tak si ji přečtu a nemohu uvěřit vlastním očím. Nebýt oslovení na mojí osobu, řekl bych si, že je to zřejmě nějaký omyl. Překvapen jsem byl především proto, že už nějaký ten rok jsem ve své činnosti na ŽelPage spíše outsider, fotografie i články sice pravidelně sleduji, ale prakticky už delší dobu nepublikuji, a když, tak s několikaměsíčními pauzami a výhradně ze šuplíku. Znám osobně i řadu fotografů, ale ani s těmi už jsem se nějaký ten rok neviděl, občas mě to sice trochu mrzí, když si prohlížím starší fotky, ale časy se prostě mění. Proto jsem se bez váhání rozhodl tuto nabídku přijmout a trochu se vžít do starších časů a některé věci si připomenout. 

Weiter

Fakt, že zde píši, by se dalo nazvat návratem ztraceného syna, tedy kdyby mě nemělo být koncem roku kulatých sedmdesát let. Takže návrat ztraceného dědy, to je lepší. Před třemi roky jsem se potichu vytratil z šotoušského pelotonu, který na mě začal být poněkud rychlý. To dobíhání k rozjíždějícímu se autu či na šotoplac mě trochu zmáhalo. Začal jsem fotit železnici poněkud ve volnějším tempu. Také jsem si přibral i jiné fotografické náměty, které vycházely z mé záliby v cestování po světě. Zároveň jsem se odsunul na Flickr, to mě umožnilo zúročit ty stovky a spíše tisíce fotek, které jsem pořídil během svého šotoušského působení u kolejí, ale i letištních drah. U kolejí jsem byl poté vidět spíše sporadicky. Koncem minulého roku jsem si říkal, že by nebylo špatné zase si zaskočit ke kolejím. Člověk ovšem míní, život mění. Začátkem tohoto roku jsem skončil ve špitále. Poté v březnu byl problém vyřešen operací. V dubnu jsem vyrazil do Říma na první foto výlet roku. Bylo to dost utrpení, prý mám artrózu. Injekce do kolena mě pomohla, takže to už snad půjde. Nyní však k výběru šotoklubu.

Weiter

Berlín/Praha — Jenom a pouze z osobních a rodinných důvodů jsem poprvé od roku 2012, v sobotu 16. dubna 2016, vyrazil vlakem EC z Berlína do Prahy. Mým cílem bylo navštívit mámu v pražské Thomayerově nemocnici a přitom všecho stihnout za jeden den, tam i zpět do Berlína. K tomu mám omezení zdravotní – jsem chodící, leč pomalý invalida. K tomu patří i to, že v relativním dosahu potřebuji mít prostorné WC, bezbariérový nástup a výstup do vozu a pokud možno výtah. Cesty jsem se nebál, znám tu trasu dobře, poprvé jsem zde jel v roce 1967 jako desetiletý a pak stále a pořád až dosud. Konstatuji – lze to stihnout za jeden den.

Weiter