..: All news and reports - Komentáře :..

Lokomotiva Rocket, reprodukce z publikace Samuel Smiles, The Life of George Stephenson Když se 15. září 1830 za účasti legendární Stephensonovy lokomotivy Rocket zahajoval provoz na první parostrojní železnici světa, Liverpool and Manchester Railway, byla to slavná a dodnes připomínaná událost. Publikum, které se k nové železniční trati seběhlo z menších i větších vzdáleností, připravilo parnímu oři emocionální přivítání. Kanonýři stříleli z moždířů řízné salvy, muzikanti hráli oslavné ódy, klobouky létaly do vzduchu, pivo teklo proudem, přesně jak se na každou podobnou slavnost sluší a patří. Význačné osobnosti pronášely patetické proslovy. Filozofové prorokovali, že železnice zmenší vzdálenosti mezi národy a lidé se začnou díky vlakům navzájem více navštěvovat i lépe poznávat a díky tomu se zákonitě stanou veškeré války i mezilidské sváry jednou provždy minulostí.

Pohled na interiér vozu ABpee, foto: Aleš PetrovskýPraha/Plzeň - „Dámy a pánové, vítáme vás v rychlíku vyšší kvality číslo sedm set sedmdesát jedna, Radyně…,“ takto vítá cestující automatizované hlášení ve vlacích kategorie Rx, kterou zavedly České dráhy na začátku platnosti jízdního řádu 2014/2015. Slibováno bylo, že na těchto vlacích budou řazeny kvalitnější vozy, které byly ještě nedávno zejména doménou vlaků EuroCity (Bee, Bpee), doplněné o vozy rekonstruované v závodech Pars nova, ŽOS Trnava (Bbdgmee), KOS Krnov (Bdtee) a PESA Bydgoszcz (ABpee). Právě poslednímu jmenovanému vozu se bude věnovat tento komentář.

BBC logo, foto: Wikimedia commons Komentář autora, Londýn — Jsou tomu přibližně dvě hodiny, co jsem se „prochechtal“ k závěru jednoho z minulých dílů pořadu Top Gear, jehož pojetí – tradičně stejné a přesto nepřekonané – se týkalo trojboje. Ano, trojboje. Jeremy Clarkson šéfoval parní lokomotivě, James May se k cíli řítil v dobově stylovém Jaguáru a Richard Hammond trpěl v sedle neméně dobového motocyklu. A já jsem – plně si užívajíc příjemného pocitu na mé bránici – s uznáním kvitoval čistou profesionalitu a nenápadnou moudrost, s jakou se provozovatel veřejnoprávního vysílání, společnost BBC (British Broadcast Corporation) věnuje tomuto druhu dopravy. Je to totiž docela neuvěřitelné, ale pořadů o železnici ve Velké Británii existuje více. A jsou veřejnosti předkládány s poměrně přesnou pravidelností. A jako by překvapení nebylo dost, nebude od věci zmínit, že rozhodně není žádný problém dohledat v archivu BBC, případně na internetu seriály, které se věnují i ostatním druhům veřejné dopravy. Ano, všimli jste si správně – seriály.

Westminsterský palác v noci, Londýn, pohled z jižního nábřeží řeky Temže, foto: Diliff Komentář — Jak jsem již lehce upozornil v jedné z předchozích aktualit, ve Velké Británii se velmi živě diskutuje nad budoucností projetku HS2 – konkrétně nad spojením měst Londýna a Birminghamu prostřednictvím vysokorychlostní železniční trati. V oné aktualitě jsem i naznačil mírné neshody mezi původním nadšením a následným skepticismem, který se na půdě médií objevil velmi nečekaně a v médiích se i usadil na dobu vskutku delší, než je zdejším politickým špičkám milé. Paradoxem jest skutečnost, že onen skepticismus poničil velmi křehké pouto dojemného souhlasu, který se mezi vládní stranou (Liberální Demokraté reprezentovaní premiérem Velké Británie Davidem Cameronem, strana pravého středu) a opoziční stranou (ve volném překladu Strana práce, vedená Edem Milibandem, strana levého středu) vyvinul právě a pouze pro projekt HS2.

Trolejové vedení na trati 010 u Pardubic, foto: Matouš Danielka Komentář — Číst v novinách nebo na internetu o tom, že zase někdo na železnici ukradl kabel, který buď něco napájel, nebo sloužil zabezpečovacímu zařízení, je v poslední době už tak běžné, že většina seriózních deníků o tom už ani nepíše. Zbývá to zpravidla na krátké zprávičky v regionálních občasnících. Donedávna jsem si myslel, že krádeže kabelů a jiných kovových věcí jsou specifickým problémem Česka (nebo možná Československa, tedy Česka a Slovenska), ale při přípravě aktualit jsem narazil na zprávu, že se s podobnými problémy potýkají třeba i v Norsku, kde bych takové přestupky proti zákonu neočekával. Tak jsem začal pátrat dál a z webu se na mne vysypala obrovská spousta odkazů – a to jsem hledání strýčku Gůglovi zadal jen v angličtině. Kdybych asi zkusil dotazy i v jiných jazycích, byla by ta množina určitě ještě větší. Místo aktuality jsem se tedy raději pustil do psaní komentáře.

1116.235, Landeck-Zams - St. Anton am Arlberg, foto: Tomáš Kubovec Komentář — Kroutíte hlavou nad titulkem, že se vám to nezdá? Nedivte se! Po vládě rozpočtové odpovědnosti se do díla pustila vládu odborníků a jejich práce zasáhla mimo jiné do dlouhodobé koncepce dopravní infrastruktury. Česká republika ani po dvaceti letech nedokázala zrekonstruovat svou páteřní železniční síť tak, aby vlaky po ní mohly bez omezení jezdit rychlostí alespoň 160 km/h. Zatím to nejde ani mezi Prahou a Českou Třebovou. A některé koridorové úseky ve směru na Cheb pro jistotu na tuto rychlost nejsou ani projektovány. Že za našimi hranicemi začíná být rychlost 160 km/h pro dálkovou osobní dopravu již překonaná? To nám přece nevadí. Dodnes není hotov jediný koridor, který nás propojuje se zahraničím, kde by bylo možno jet bez rychlostních omezení. Dálková doprava se nám začne pomalu, ale jistě vyhýbat – ti kteří budou pro dopravu z Německa do Rakouska chtít využít železnici, to už začínají mít rychlejší mimo naše území.

Česko-polský nápis, foto: Přema Vlak není jen dopravní prostředek. Pro někoho je to pracoviště, pro někoho objekt tvůrčí fotografie, pro jiného zase zdroj romantiky nebo seznamovací kancelář… Pro mne byly vlaky, mimo jiné, místem prvního setkání s cizími jazyky. Vlakem jsem začal denně jezdit v době, kdy jsem se učil číst. A velice brzy mi do oka padly různé nápisy na dveřích, skříňkách, cedulkách, přepínačích a jiných hejblatech; a jen o málo později jsem si všiml toho, že mi některé z nich nedávají smysl. Vícejazyčné cedulky v osobních vozech se mi tak staly svéráznou Rosettskou deskou; vychutnával jsem si exoticky znějící Riscaldamento a vapore, lámal si jazyk na Ersatzteilschrank, zoufale dumal nad neznámými písmenky v Не высовываться, přemýšlel, proč němčině většinou stačí méně slov a proč si jsou italština s francouzštinou (když už jsem je dokázal odlišit) natolik podobné. Škola srovnávací jazykovědy na ocelových kolech.

RegioJet stevardka, foto: Josef Petrák Praha — První polovina roku 2013 je dávno za námi. Kalendář ukazuje srpen a ruku v ruce s tím přišly také teploty často atakující hranici čtyřicítky, které by měly vydržet dle posledních prognóz meteorologů až do konce prázdnin. Stejně jako loňský rok se i letos potýká žlutý dopravce RegioJet s častými poruchami klimatizace, v jejichž důsledku není uvnitř vozu dodržena teplotní pohoda. Dopravce se za způsobené nepříjemnosti omlouvá a nabízí finanční kompenzaci v podobě návratku jízdného, ta však není přiznávána ve všech případech. Příčin výpadků klimatizace přitom může být hned několik. RegioJet se k řešení záležitosti postavil čelem až po mimořádném dozoru Drážního úřadu, který nařídil nápravu nejpozději do 20. července.

BBC 2 Logo, foto: Wikimedia Common Komentář — Pokud bychom nahlédli do historie jakékoliv náhodně vybrané země, zcela nepochybně najdeme okamžik, kdy určitá část dopravní infrastruktury selhala a dopravní proud v dané dopravní službě se zastavil. Úplně. I ve Velké Británii nastal okamžik, kdy se díky stávce personálu National Rail, provoz na „ostrovní“ železnici zastavil. A onoho dne ráno, tedy 19. prosince roku 2003, zcela určitě nikdo netušil, že to, co začalo pouhou stávkou personálu drah, skončí katastrofou, která si na svoje konto přičte 93 obětí bez ohledu na typ dopravy.

Prohlídka, DKV Děčín, foto: Petr Sváda V mluvě českých železničářů, v jejich běžném služebním i společenském styku, uplatňují se tak jako v jiných pracovních prostředích některé specifické prostředky slovníkové, tvořící slangovou vrstvu. [1] Přitom je nutno si uvědomit, že některé výrazy ztrácejí časem povahu výrazu slangového a přecházejí do výraziva spisovného. Železničářské slangové výrazivo vznikalo již od počátku zavádění železniční dopravy u nás, tj. zhruba od 2. třetiny minulého století. Jeho dnešní celkem pestrá zásoba je tedy výsledkem poměrně dlouhého vývoje, v němž se zároveň obrážejí různí činitelé, kteří se podíleli na jejím vzniku. Z nich nejdůležitější jsou: nadřazenost německé odborné terminologie v dosti dlouhém počátečním období, různorodý sociální i národnostní původ zaměstnanců, jejich vzdělání, druh vykonávané práce, vliv místních nářečí, působení mluvy různých „neželezničářských“ profesí, jejichž služeb železnice využívá, dosavadní částečná neustálenost dnešní odborné terminologie [2] a řada činitelů podružnějších. Pro ilustraci stačí například srovnat jazykové prostředí tzv. jízdního personálu s jazykovým prostředím zaměstnanců traťové správy. Jízdní personál je téměř denně vystavován působení různých místních jazykových prostředí často značně odlišných (srovnej například prostředí pražské a olomoucké nebo přerovské, bohumínské a břeclavské, brněnské a bratislavské atd.), zatímco zaměstnanci traťové stavební správy pracují ve víceméně stále stejném kolektivu a v nevelkém okruhu svého bydliště. U těchto zaměstnanců pak je aktuální otázka vlivu místního nářečí, zatímco u jízdního personálu se projevují tendence jiné, míšení nebo stírání výrazných nářečních znaků.

M 290.001, Kopřivnice, foto: Martin Grill Komentář — Tatra Kopřivnice prodána v dražbě! Zpráva, které by snad nikdo ještě před pár lety nevěřil. Firma se stošedesátitříletou historií skončila v insolvenci a čelí exekuci. Faktem je, že když poskládám mozaiku zpráv z poslední doby, tak k tomu současní vlastníci asi nemálo pomohli. Jak psal Pavel Páral v Euru: „Tatra se v roce 1996 dostala do rukou megalomana a kontroverzního manažera Lubomíra Soudka, který v té době již poměrně úspěšně devastoval plzeňskou Škodu. A od té chvíle to šlo s kopřivnickým výrobcem z kopce.“ Přidejte k tomu podezření z korupce u českých vojenských zakázek, které stejně asi už nikdo nerozmotá a „vícenáklady“ zaplatíme my, daňoví poplatníci. Pokračovat se dá nestandardním přístupem při vývozu Tater do Indie, ať už to jsou dodávky přes prostředníky, kteří dodávali s vysokými maržemi, ale Tatra jim prodávala vozy údajně pod výrobními náklady. Dodávky pro tamější armádu skončily vyšetřováním indických generálů. 18. března 2013 převzal firmu zástupce nového majitele – a americko-indické vedení firmy tím skončilo.

Gatwick Express, London Victorie, foto: zirecekLondýn — Pokud český příznivec železniční dopravy míní, že Ministerstvo dopravy ČR je ono nejhorší možné na celém světě, pak je nutno dotyčného uvědomit o faktu, že asi není. Najdou se totiž horší. Pravda. Případ, který se nyní odehrává ve Velké Británii je sice ojedinělou ukázkou dokonalého kolapsu státní správy při organizaci výběrového řízení v oboru drážní dopravy, nicméně ona "ojedinělost" by neměla být záminkou k omluvě - naopak. Tvrdá kritika je v tomto konkrétním případě zcela na místě. Dlužno podotknout, že onu kritiku zdejší ministerstvo dopravy (Department of Transport) dostává měrou vrchovatou.

Souprava RegioJet VIP, foto: Matouš Danielka Komentář„Žluté vlaky jsem nikdy neviděl a ani neuvidím,“ rozčiloval se před novináři Petr Žaluda začátkem prosince 2009. Ten den padly Českým drahám do vínku všechny desetileté smlouvy. Student Agency mezitím už dávno nepracovala na projektu HighJet a nasazení jednotek Stadler FLIRT do dálkové dopravy. Místo toho nově založený RegioJet právě prezentoval své první nabídky státu a krajům. O tom, že by brněnské společnosti někdy mohl vyjít open-access projekt na Ostravu, se vůbec nedebatovalo – a nikdo tomu asi ani nevěřil. V dubnu následujícího roku mi však zazvonil telefon a vysmátý hlas oznámil, že RegioJet koupil lokomotivy řady 163 na severu Itálie a ve výborné kondici. Společnost, založená za účelem soutěžení o regionální dopravu, tak najednou ožila zcela nečekaným úkolem: vzkřísit projekt Praha – Ostrava, přizpůsobit ho pro lokomotivou tažené soupravy a co nejdříve ho spustit. První pravidelný vlak IC RegioJet vyjel na trať o 16 měsíců později, 26. září 2011. A spustil lavinu.

M152_libchava, foto: SindlauerRáno sobotu 29. září 1979 všechno vypadalo úplně normálně. Motorák z českolipského hlaváku vyjel do Kamenice tak, jako každý den. Akorát někteří ve voze říkali, že dnes naposled. Ale já tomu shovívavě nevěřil. Proč by to mělo být naposled? Poslední byla tahle zářijová sobota, možná byl poslední hřejivý víkend celkem slušného babího léta. A že poslední vlak na šenovské lokálce? Teď v sobotu? Ale jděte…

První ze série 21 modernizovaných jídelních vozů WRmee816 obdržely ČD v červnu 2012, foto: Juraj KováčRecenze — Osmnáct měsíců. Tolik času uplynulo od vyhlášení výsledků výběrového řízení až do momentu, kdy České dráhy poprvé veřejnosti ukázaly první ze svých nově modernizovaných jídelních vozů řady WRmee816. Nový typ z produkce ŽOS Vrútky se přitom na dálkových expresech do Ostravy a Žiliny měl objevit už začátkem platnosti aktuálního jízdního řádu, prodlevy v produkci ovšem odsunuly jeho premiéru až na letošní veletrh Czech Raildays. Jako jedna z mála dosud neviděných novinek proto od začátku nový restaurační vůz budil značný zájem návštěvníků, jejichž reakce jsou ale vesměs rozpačité. Ačkoliv se totiž jedná o jeden z technicky nejvyspělejších vozů dopravce, jeho finální podoba vyvolává celou řadu otazníků – o to víc, že se nejnovější produkt přední slovenské vagonky drasticky odchyluje od dosavadních vývojových trendů společnosti.

« Newer messages | 1 2 3 4 | Older messages »    
ŽelPage - Czech railway webzine
ISSN 1801-5425
historie ŽelPage
Public use not allowed without explicit permission of author.
zc.egaplez@ofni
© 2001-2019 Spolek ŽelPage
:. Sign inopen/close
 
 
  
 
Forgot your password?   
Register   
:. eShop offeropen/close
:. Current train position - Czech Rep.open/close
Current train position - Czech Rep.
 
:. Searchopen/close

 
   
 
 
   
 
:. Weather for Photographersopen/close
Photographing conditions
in the Czech Republic

Sun
rises at 06:35
sets at 19:19
:. New on VLAKY.NET
Poslední příspěvek 120 rokov trate Trnava – Smolenice – Jablonica – Kúty
Nedávno spomenuté 120. výročie trate Lužianky – Hlohovec – Leopoldov možeme doplniť ďalším, rovnako okrúhlym výročím. S tou traťou totiž súvisí aj trať Trnava – Smolenice – Jablonica – Kúty, ktorá predstavuje ...

Poslední příspěvek Parádní wolsztynská „Parada parowozów 2018“
Mezinárodní setkání parních lokomotiv v místě posledního pravidelného normálněrozchodného parního provozu je tradičním fenoménem. Letos se do polského Wolsztyna vydala i moje maličkost a byla svědkem již ...

Poslední příspěvek ZSSK predstavila 2. zmenu cestovného poriadku
V nedeľu 10. júna 2018 vstúpi do platnosti 2. zmena Cestovného poriadku 2017/2018 (GVD). Vďaka vlakom Železničnej spoločnosti Slovensko (ZSSK) budú ľudia z okolia hlavného mesta cestovať rýchlejšie, ekologickejšie ...