Ružomberok — Místní úzkorozchodná trať Ružomberok – Korytnica - kúpele se nacházela v severní části středního Slovenska. Měřila 23,564 km a měla rozchod 760 mm. Dnešních dní se tato železnička bohužel nedožila, v roce 1974 byla zlikvidována. Přesto se krátký úsek trati ve standardním rozchodu 1435 mm zachoval dodnes a dne 9.6.2018 se na chvíli probral z dlouhého spánku, když se zde po dlouhé době ukázal osobní vlak.
Praha — Nedávná výstraha meteorologů na intenzivní sněžení a silný vítr přináší obavy také železničním dopravcům. Ty se snaží vyhnout situaci, která vznikla v prosinci roku 2014, kdy sněžení a ledovka prakticky paralyzovaly českou železniční síť a chystají tak různá opatření, které vycházejí mimo jiné z tehdejší nepřipravenosti na tuto zásadní mimořádnou událost. V depech Českých drah budou připraveny pohotovostní lokomotivy a ve vybraných stanicích budou k dispozici zásoby vody a občerstvení pro cestující, kterých by se mohlo dotknout případné vyšší zpoždění či rovnou přerušení provozu. Pohotovost budou držet také stovky zaměstnanců Českých drah, tak aby mohli v případě potřeby mimořádně nastoupit do služby. České dráhy také doporučují cestujícím, aby se na případné mimořádné události předem připravili, vybavili se na cestu tekutinami a jídlem, případně léky, které pravidelně užívají, a to i v případě cesty na kratší vzdálenost. Cestujícím, kteří mohou cestu odložit na později se doporučuje, aby cestu odložili a těm, kteří tak učinit nemohou, je doporučováno sledovat meteorologickou a dopravní situaci v Česku a aktuálnímu vývoji uzpůsobovali svou cestu.
Za Spolek ŽelPage přejeme všem, kteří budou v průběhu nepřízně počasí cestovat, především pevné nervy a co nejmenší, ideálně žádné komplikace v průběhu cesty. Zahajujeme tímto také on-line přenos, kdy budeme v průběhu nepříznivého počasí sledovat stav na české železniční síti a informovat o vzniklých mimořádnostech. Pokud budete mít v průběhu události jakékoliv postřehy z provozu, rádi je do článku vložíme. Informace, postřehy či fotografie zasílejte na e-mail readakce@zelpage.cz, případně na náš Facebook. Děkujeme!
Špičák - Závěrem září se vydal na české koleje zajímavý a relativně neobvyklý vlak. Na objednávku organizátorů etapového cyklistického závodu dvojic Masiv MTB Race, který se uskutečnil 20. - 23. září, vypravily České dráhy majestátní jedenáctivozovou soupravu, která se podívala do středních, západních i severních Čech. Vlak sloužil nejen k přesunu samotných účastníků mezi jednotlivými částmi soutěže, ale přepravoval i jejich bicykly a zajišťoval závodníkům komplexní servis – ve vlaku se spalo, jedlo, probíhaly zde briefingy nebo dokonce i masáže. Ačkoliv již od samotné jízdy uběhlo nemálo času, věříme, že stojí za to se podívat, jaká vlastně cesta tohoto zvláštního spoje byla. To se můžete dočíst na následujících řádcích.
Praha — V úterý 3. října 2017 byla slavnostně dokončena rekonstrukce haly pražského hlavního nádraží včetně navazujícího zastřešení nad prvním nástupištěm. Opravy probíhaly od listopadu 2015 s částečně vyloučeným provozem vlaků. Projektantem stavby byla společnost Sudop Praha. Realizaci zajišťovala dvojice firem Metrostav a Prominecon CZ. Stavba byla financována prostřednictvím Operačních programů Doprava I a II v rámci EU částkou 428 mil. Kč a ze Státního fondu dopravní infrastruktury. Celkové náklady stavby přesáhly částku 690 milionů korun.
Moskva — Rusko není třeba úvodem asi nějak dlouze představovat. Největší státní zřízení na světě. Hlavní město Moskva. Politika tvořená Vladimirem Vladimirovičem Putinem, vysoká úmrtnost z důvodů spojených s alkoholismem, obrovské sociální rozdíly aj. Taková jsou naše současná média a snad někdy i mají pravdu. Ale o tom já vás nechci nějak hluboce přesvědčovat, chci nabídnout svůj pohled na Rusko očima železničního fanouška. A třeba vás vybídnout k cestě do této země, abyste se o situaci přesvědčili přímo na místě.
Praha/Oršava — Veřejně známou událostí posledních dní se stal festival Banát, který probíhal v termínu od 16. do 20. srpna 2017 v rumunském Banátu. Snad nikomu neunikla informace o vypravení téměř půl kilometru dlouhého vlaku z pražského Smíchova do rumunské Oršavy s přibližně 1150 lidmi na palubě. Akce se zúčastnila i početná delegace členů ŽelPage. Pokusíme se tedy shrnout náplň, přípravy a průběh jízdy vlaku i samotného festivalu s doprovodnou fotodokumentací s nutným úvodním zasazením do kontextu celé této události, neboť i my jsme se kromě jízdy vlakem zúčastnili i samotného hudebního festivalu a podnikli i několik výletů.
Prishtinë — Republika Kosovo je stát v jihovýchodní Evropě nacházející se v nitru Balkánského poloostrova. Zároveň je i nejmladším evropským státem, kdy 17. února 2008 jako poslední země bývalé Jugoslávie vyhlásila jednostrannou nezávislost na Srbsku. Srbsko však již od roku 1999 nemá nad Kosovem žádnou kontrolu poté, co oblast byla předána do správy OSN po kruté válce. Ta byla živena nenávistí a nacionalismem, která se neobešla bez válečných zločinů jak na straně Srbů, tak kosovských Albánců, a kterou zastavilo až bombardování Srbska leteckými silami NATO. Podle srbské ústavy však území Kosova je stále součástí Srbska. Tento cestopis však nemá za úkol popisovat historii a politické dění v této zemi. Přijměte prosím pozvání na krátkou exkurzi po zdejší železnici.
Indické vlaky jsou pomalé, mají často zpoždění a způsobují pěkný kulturní šok. Přes to všechno jsou však tím nejlepším dopravním prostředkem pro cestování po této zemi. Nic nepřekoná úžasné výhledy na vyprahlou Thárskou poušť nebo nekonečné planiny Uttarpradéše z koženkové pryčny „sleeperu“. Nakonec si zvyknete i na zkoumavé pohledy zvědavých spolucestujících, kteří rádi vyplní pár hodin jízdy přátelským rozhovorem. Je to úžasný chaotický svět nesmyslných zážitků. Kde jinde můžete pozorovat krávy spící na nástupišti nebo tak velké šváby, které nemají ani v zoo?
Třebívlice — Regionální železniční trať s číslem 113, vedoucí z Čížkovic do Obrnic, toho zažila již mnoho. Po zastavení pravidelné objednávané osobní dopravy se v některých chvílích spekulovalo i o jejím úplném konci, pak však přišel výrazný obrat. Nejdříve dodal jistotu Ústecký kraj se svým konceptem turistických linek, poté trať přešla do soukromých rukou. Z područí Správy železniční dopravní cesty se dostala do majetku výrobce železniční zabezpečovací techniky AŽD Praha. Ten trať plánuje využívat jako testovací polygon pro své produkty, zároveň však garantuje zachování turistického provozu. Před zahájením letošní sezóny navíc proběhla výrazná oprava trati včetně dosazení zabezpečovacího zařízení a zvýšení kapacity dráhy. Letošní provoz byl slavnostně zahájen právě o uplynulém víkendu.
Curych/Praha — Asi to znáte: přijedete na pražské hlavní nádraží a éterem se vedle hučení vlaků nese neustálé švitoření nádražního rozhlasu. Je ho tolik, že už se ho ani nesnažíte vnímat. A pokud se jím náhodou začnete řídit, zjistíte, že vlak, který podle rozhlasu přijíždí, ve skutečnosti právě odjel. Není proto divu, že nedávná tisková zpráva Švýcarských federálních drah (SBB CFF FFS) o redukci hlášení zaujala i dispečery Českých drah, posléze redaktora iDNES.cz Jana Sůru a dokonce i Český rozhlas Plus, který zprávu převzal a k vyjádření si krátce pozval Petra Šlegra z Centra pro efektivní dopravu (CEDOP). Naneštěstí byla zpráva SBB z důvodu neznalosti kontextu novináři částečně chybně interpretována a budí dojem, že Švýcaři plánují na nádraží hlásit pouze zpožděné nebo jinou nepravidelností ovlivněné vlaky. Rádi bychom tyto informace uvedli na pravou míru, neboť věříme, že mnoho zájemců o problematiku, z řad fanoušků či odborníků, čerpá právě z výše uvedených českojazyčných zdrojů, a že osvětlení švýcarského systému může nastínit třeba i cestu pro česká nádraží.
Ve dnech 16. až 19.února 2017 se uskutečnily jízdy pro fotografy pořádané Alexanderem Loidlem ve spolupráci se Steam Story Agency. Ve čtvrtek začala akce ve Spišském Podhradí, kde bylo možné zachytit lokomotivu 477.013 komínem napřed při cestě do Spišských Vlachů. Další dění akce se přesunulo do Horehroní, konkrétně na podvečerní záběry ve stanici Dobšinská Ľadová Jaskyňa, přilehlého mostu u zastávky Telgárt penzion nebo přímo ve stanici Telgárt. S dopravou soupravy a zároveň i na požárním vlaku asistovala „zamračená“ T 478.1131 z Prievidze.
Duchcov — Při listování současným jízdním řádem si tarifního bodu s názvem Duchcov možná ani nevšimnete. Dokonce i během cesty některým z vlaků mezi Ústím nad Labem a Chomutovem můžete tuto zastávku lehce přehlédnout. Už jen asi nemnoho cestujících projíždějících tímto místem si dnes pamatuje, že tato současná zastávka, vzdálená téměř dva kilometry od centra stejnojmenného města, je pouhou náhradou kdysi jedné z nejdůležitějších železničních stanic pod Krušnými horami.
V nedávno zveřejněném „Výběru šotoklubu“ jsem zmínil německou oblast Harz, kde jsou v pravidelném provozu parní vlaky o rozchodu 1000 mm. Tímto článkem bych se rád k našim, již dvěma, harzkým návštěvám vrátil. Zní to až neuvěřitelně, že v Německu, v jedné nejrozvinutějších zemí světa, lze v 21. století spatřit parní osobní vlaky, odjíždějící dopoledne každý den každých 45 minut (!) na Brocken (1 125 m n. m.), na jehož výrazný vrchol zamíří vlakem nebo pěšky tisíce turistů.
Česká Lípa — Cestující, kteří po delší době pojedou na českolipské hlavní nádraží, si mohou po výstupu nyní snadno připadat jako v jiném světě. Tento železniční uzel totiž v poslední době prošel velkou rekonstrukcí a změnil se prakticky k nepoznání. Celá stanice se posunula o několik set metrů blíže k centru města, původní nízké peróny nahradila standardizovaná nástupiště ve výšce 550 mm nad temenem kolejnice, doplněn je i obligátní nový audiovizuální informační systém. Po dokončení stavby bude do prakticky nové stanice zaústěna i regionální trať 087 z Lovosic, která doposud ústila na samostatné nástupiště na druhé straně původní stanice. Nejzajímavější na celé stavbě je však bezpochyby nová výpravní budova, která je zajímavým architektonickým počinem, jenž nemá zatím v České republice při srovnatelných stavbách obdoby.
Když jsem byl malý, trávil jsem občas volné chvíle na opavském východním nádraží. Na rozdíl od současné doby, kdy se vlaky před půl sjedou a po půl zase rozjedou (a pak je dlouho klid), se tam pořád něco dělo. Vlaky přijížděly průběžně. Klasická lokomotiva, staré rychlíkové vozy – žádné motorové soupravy s řídicími vozy. Nádraží je koncové, takže lokomotiva musela vlak do Ostravy objet. Vlaky, které skončily na kusých kolejích, zaměstnaly i parní posunovací lokomotivu. (Tehdy s ní jezdili pánové Radovan Urbaník a Jaroslav Uherka. Kde je jim dnes konec?) Odtáhnout vagony, pak mohla odjet vlaková lokomotiva. Zpět s vagony k nástupišti a pak se musel vrátit vlakový stroj. Z Olomouce osobní vlaky vozil papoušek – toho na točně otočili. Krásná lokomotiva, ale měl jsem z ní strach. A pak najednou papoušek zmizel, už nikdy nepřijel. Místo papouška začala jezdit nová motorová lokomotiva – bardotka. Ani nevím, kdy přesně se to stalo.
ISSN 1801-5425
historie ŽelPage
Verejné použitie obsahu bez výslovného súhlasu autora nie je dovolené.
zc.egaplez@ofni
© 2001-2024 Spolek ŽelPage
na fotenie v ČR
Slnko
vychádza v 05:54
zapadá v 20:07