Komentář — „Tak nám zabili České dráhy, paní Millerová“, aspoň tedy ve Zlínském kraji, chtělo by se říci spolu se Švejkem. Jenže ona to zase až taková švejkovina není. Situace je vážná a nevím, jestli snad ne i zoufalá…

Pokračování

Komentář — Nejdříve trošku historie. Po vzniku Československa v roce 1918 národohospodáři, vojáci i dopravní odborníci konstatovali, že ČSR zdědila po Rakousku-Uhersku železniční síť (hvězdicovitě se rozbíhající od hlavního města monarchie), která nevyhovuje potřebám státu, jehož teritorium je velmi protáhlé a orientované západovýchodním směrem. Od počátku 20. let se tedy začalo s intenzivní výstavbou chybějících strategických tratí v onom západovýchodním směru, nebo strategických spojek mezi severojižně směřujícími tratěmi. Mezi tyto prioritní stavby patřila i trať Vsetín – Horní Lideč – Bylnice, která se stavěla v letech 1924–1928 a byla zprovozněná k 10. výročí republiky pod názvem Dráha presidenta Masaryka, a trať Veselí nad Moravou – Myjava – Nové Mesto nad Váhom, jejíž stavba probíhala v letech 1923–1929.

Pokračování

Zítra se otevřou volební místnosti a o váš hlas se bude ucházet 31 politických stran kandidujících do Poslanecké sněmovny. Některé znáte důvěrně, jiné hledají cestu do parlamentu poprvé, a proto vás zkoušejí přesvědčit, že právě jejich klíčové téma je to nejpodstatnější pro tuto zemi na následující čtyři roky. Tady v redakci vám nechceme říkat, koho máte volit. Jsme ale dopravní magazín a chceme vám ukázat, jak moc právě téma dopravy dokáže říct o kvalitách a skutečných záměrech kandidátů. Než tedy vyrazíte do volebních místností, dobře se zamyslete, která ze stran může mít na váš každodenní život opravdu pozitivní dopad. S tím vám trochu pomůžeme.

Pokračování

Curych/Praha — Asi to znáte: přijedete na pražské hlavní nádraží a éterem se vedle hučení vlaků nese neustálé švitoření nádražního rozhlasu. Je ho tolik, že už se ho ani nesnažíte vnímat. A pokud se jím náhodou začnete řídit, zjistíte, že vlak, který podle rozhlasu přijíždí, ve skutečnosti právě odjel. Není proto divu, že nedávná tisková zpráva Švýcarských federálních drah (SBB CFF FFS) o redukci hlášení zaujala i dispečery Českých drah, posléze redaktora iDNES.cz Jana Sůru a dokonce i Český rozhlas Plus, který zprávu převzal a k vyjádření si krátce pozval Petra Šlegra z Centra pro efektivní dopravu (CEDOP). Naneštěstí byla zpráva SBB z důvodu neznalosti kontextu novináři částečně chybně interpretována a budí dojem, že Švýcaři plánují na nádraží hlásit pouze zpožděné nebo jinou nepravidelností ovlivněné vlaky. Rádi bychom tyto informace uvedli na pravou míru, neboť věříme, že mnoho zájemců o problematiku, z řad fanoušků či odborníků, čerpá právě z výše uvedených českojazyčných zdrojů, a že osvětlení švýcarského systému může nastínit třeba i cestu pro česká nádraží.

Pokračování

Komentář — Správa železniční dopravní cesty ve čtvrtek na půdě Dopravní fakulty ČVUT veřejně projednala aktualizaci studie proveditelnosti trati Praha-Veleslavín – Praha-Letiště Václava Havla společně se zpracovatelem studie, společnostmi Metroprojekt a SUDOP Praha. Za účasti až cca 150 hostí byla odprezentována především klíčová změna studie – dvojice nových ražených tunelů mezi stanicemi Dejvice a Veleslavín hluboko pod Střešovicemi, která má zajistit projednatelnost pokračování trati do centra Prahy s městskou částí Praha 6. Představený projekt zcela ignoruje dříve představenou myšlenku alternativního napojení města Kladna a připomíná spíše druhé metro pro Prahu 6 než páteřní spojení Středočeského kraje s hlavním městem Prahou.

Pokračování

Komentář — Kolegové postupně přinášejí sérii článků k připravovanému novému grafikonu. Pod jedním z nich se na chvíli objevil tento komentář, který ale po chvíli autor smazal: „Už o niekoľko týždňov začne platiť zatiaľ najhorší gvd so schválením Ministerstva dopravy ČR. Zk…súčasné vlaky EC premávajúce cez Vsetín a H. Lideč! Zastávky v dierach jako Mohelnice, Červenka a príchody do prestupnej stanice Púchov v 48. minútu, cestujúci smer Turiec, Orava, Liptov, Košice budú mať na prestup iba 5 minút. V tomto gvd je to 13 minút a ani tých 13 minút niekedy nestačí a rýchliky R 6XY musia dispečeri zdržať. Toto je vážnejší problém jako diery v takte na trati 320!“ Když jsem ale na síti zaregistroval rozhovor s generálním ředitelem Železničnej spoločnosti Slovensko (ZSSK) Filipem Hlubockým, který připravil tým Hospodárskych novín, nedalo mi to, abych neusedl za klávesnici. Nechci tady vypisovat z návrhu JŘ změny – poslechněte si pana generálního.

Pokračování

Komentář — Již více než deset let se na české železniční síti setkáváme s taktovým jízdním řádem. Cestující se za tu dobu mnohde naučili, že jim vlak jezdí každou hodinu nebo alespoň co dvě hodiny, a to vždy ve stejnou minutu. Bohužel ne všechny linky mají takto pěkný jízdní řád, některé vlaky během dne totiž v jízdním řádu vůbec nenajdete. Tomuto jevu, kdy se na dané lince jednou či dvakrát denně prodlouží doba taktu, obvykle říkáme díra v taktu, taktová díra či vynechávka. Motivací objednatelů pro vytváření děr v taktu je zcela jistě úspora finančních prostředků, které vynakládají na dopravní obslužnost. Je však tato úspora natolik významná, aby vyvážila všechny negativní efekty vynechaných spojů?

Pokračování

Komentář – Pardubický deník pro své čtenáře v pondělí 5. září uspořádal on-line rozhovor s Jaromírem Duškem. Ten zastává funkci náměstka hejtmana Pardubického kraje, s odpovědností za dopravu a dopravní obslužnost. Zatímco médium pobízelo čtenáře k otázkám na Duškův volební program pro nastávající krajské volby, většinu tazatelů zajímala spíše jeho dosavadní rozhodnutí v oblasti dopravní obslužnosti kraje. Občané například požadovali vysvětlení, proč kraj objednává málo využívané vlaky na některých tratích, za jakých okolností probíhaly poslední škrty v autobusové dopravě či z jakého důvodu kraj nezajišťuje obsluhu páteřních relací spěšnými vlaky. V podstatě nic nového pod sluncem, chtělo by se říci.

Pokračování

Komentář — Zastupitelstvo Pardubického kraje koncem června schválilo plán dopravní obslužnosti pro období 2016–2020. Čtenáři, kteří již dříve studovali plány např. Libereckého, Ústeckého nebo Olomouckého kraje, však budou pravděpodobně zklamáni, zveřejněný dokument má totiž převážně popisný charakter. Na celkem osmnácti stranách nalezneme obecný popis kraje (dvě strany), seznam železničních tratí (jedna strana), výčet objednávaných autobusových linek (sedm stran), popis IDS IREDO (jedna strana) a v neposlední řadě velmi skromné přílohy (tři strany, konkrétně jedna tabulka a tři mapy). Stojí vůbec za to Plán dopravní obslužnosti Pardubického kraje otevírat?

Pokračování

Nedávný autorský text Zdeňka Šindlauera, ve kterém poutavě a čtivě prezentoval svou kreslířskou dráhu, mě přivedl k myšlence, že i já bych se mohl podělit se svou vlastní tvorbou, za jejímž vznikem stála právě železnice. Ač snad oplývám jistým kreslířským nadáním, nikdy jsem si netroufal ztvárnit nic jiného, než nehybné siluety krajiny, a tak mě železniční múzy musely vést jinou tratí, a to tratí spisovatele.

Pokračování

Komentář — Spoločnosť LEO Express (ďalej len „LE“) zverejnila v týchto dňoch svoju výročnú správu za rok 2015. O propagáciu tohto počinu sa postarali niektoré média, ktoré čitateľov hneď informovali o vybraných faktoch. Napríklad na stránkach idnes.cz ste sa mohli okrem iného dočítať: „Leo Express loni snížil ztrátu, ztrojnásobil provozní zisk… Firma poprvé uvedla, kolik stojí jeden vlakokilometr: zhruba 90 korun. U konkurence ho odhaduje nejméně na 150 korun… Ukazatel EBITDA, tedy zisk před zdaněním, úroky a odpisy, stoupl na 25 milionů korun a provozně je společnost v zisku. Za pozitivními čísly stojí zejména stále vzrůstající oblíbenost našich vlakových spojů na východním Slovensku.”

Pokračování

Komentář — Poslední březnový den ČTK zveřejnila stručnou tiskovou zprávu, že expresy na trase mezi Prahou a Hamburkem se od prosince tohoto roku dočkají nových třísystémových lokomotiv s provozní rychlostí 200 km/h, které od nového jízdního řádu umožní jízdu bez přepřahání. České dráhy, které expresy na této trase zajišťují, se k jízdě bez přepřahu zavázaly smluvně a za nesplnění této podmínky jim hrozí pokuta. Avšak pozor – novými stroji, kupodivu, nebudou lokomotivy řady 380, které byly, mimo jiné, i kvůli této trase kdysi dávno objednány, ale půjde o jiné stroje, které si České dráhy budou muset pronajmout. Jak potvrdil mluvčí ČD Radek Joklík, Řídící výbor ČD již schválil vypsání soutěže na desetiletý pronájem 10 lokomotiv, přičemž předpokládaná hodnota pronájmu přesáhne 1 miliardu Kč.

Pokračování

V rámci oživení fotogalerie vypouštíme první vlaštovku – pilotní díl seriálu, jehož účelem bude návrat k těm snímkům z uplynulého týdne, jež se vybranému autorovi zdály nejzajímavější. Formu budeme ladit za pochodu, může se měnit forma, počet fotek i periodicita (jednou či dvakrát týdně).

Viděno mýma očima, uplynulé dva týdny ve fotogalerii nijak nevybočovaly ze zavedeného standardu, přesto zde nacházím několik snímků, jež jsou mi něčím milejší, než ty ostatní. Vybral jsem tři, které vám připomenu, a vysvětlím, čím zaujaly právě mě.

Pokračování

Praha — Jeden nešťastně umístěný kamion stačil k tomu, aby všechna média v zemi začala rozvíjet pochybnosti o bezpečnosti železniční dopravy. Mimoděk svou troškou k hysterii přispěli i samotní členové vlády, jedoucí v týž den vlakem do Ostravy. Z bezpečnostních důvodů prý na další výjezdní zasedání, do Ústeckého kraje, už raději pojedou auty – a to přesto, že jen následující den po havárii pendolina ve Studénce zemřelo na českých silnicích deset lidí. Konečná bilance silniční dopravy v ČR za letošní červenec pak činí 83 mrtvých – více než ve všech železničních nehodách od prosince 1970 dohromady. Studénka ovšem není důkazem nebezpečnosti železnice; je bolestivou historickou lekcí o tom, že i ten nejlépe organizovaný systém bude vždy kriticky trpět na svá nejslabší místa. Žádné velké neštěstí v dějinách nemělo jedinou konkrétní příčinu, stejně jako smutné letní ráno ve Studénce bylo svědkem nešťastné shody celé řady faktorů. Kde se ale všechny příčiny setkávají, leží železniční přejezd. A ten bude opravdu bezpečný jen v jediném případě – když přestane existovat.

Pokračování

Pardubice — Pardubický kraj v čele s hejtmanem Martinem Netolickým 18. května jízdou parního vlaku pro média z Pardubic do Moravan prezentoval připravovaný pravidelný provoz historických spojů na úpatí Králického Sněžníku. Každou sobotu od 13. června do 19. září totiž vyjede na trať mezi Letohradem a Hanušovicemi historický vlak. Na spojích se bude vždy ob týden střídat klasická souprava tažená parní lokomotivou 423.009 s motorovým vozem M 286.0001 zvaným Krokodýl. Na zahájení provozu a také u příležitosti akce Cihelna 2015 se navíc ukáže ještě královéhradecký parní stroj s číslem 464.008.

Pokračování