Do Albánie, dříve dobrovolně nejuzavřenější evropské země, se dá již přes dvě desetiletí celkem dobře cestovat a její poznávání tak nečiní zvláštních obtíží. Dá se tam dostat takřka všemi dostupnými dopravními prostředky – letecky, pozemní cestou, případně trajektem přes moře. Druhý z uvedených způsobů však stále zůstává vyhrazen takřka výhradně automobilům, poněvadž i když jsou albánské železnice napojeny u pohraničního města Skadar (alb. Shkodër) u stejnojmenného jezera na železniční síť Černé Hory a přes ni dále do zbytku železničního světa, je na tomto spojení stále provozována toliko nákladní doprava. Ojedinělým způsobem pak bylo nedávno vyřešeno i železniční spojení do albánského hlavního města Tirany (alb. Tiranë).

Więcej

V první části článku jsem se pokusil přiblížit makedonské železnice od dob Osmanské říše do současnosti. Nyní se chci zaměřit na bližší popis jednotlivých tratí, pokud možno s uvedením všech (i případně t. č. neprovozovaných) stanic/zastávek, případně dalších souvisejících informací, které považuji za vhodné zmínit. Snažil jsem se pojmout článek co nejúplněji s důrazem na faktickou přesnost, každopádně uvítám případné doplňující údaje, aby se na tento pokus o miniencyklopedii dalo co nejvíce spolehnout.

Więcej

Ještě před několika málo lety se dalo bez přerušení cestovat vlakem do každé země ležící na Balkánském poloostrově (vyjma Albánie). Oproti minulosti dnes ubylo příležitostí k využití osobní dopravy po tamní železnici. Pomineme-li dřívější zakončení trati na evropském břehu Marmarského moře v tureckém Istanbulu, nachází se potom nejjižnější místo na Balkáně, kam lze ze zbytku světa bez přerušení dojet pravidelným vlakem, v Makedonii.

Więcej

Aktualizováno 9. 12. 2013 — Kosovo (albánsky „Republika e Kosovës“, srbsky „Република Косовоse“, anglicky „Republic of Kosovo“) je v médiích zmiňováno zejména v souvislosti s vnitro- i zahraničně-politickou situací, tj. stále problematickým soužitím většinových Albánců se zbytky srbské populace, neuspořádanými vztahy se Srbskem, od něhož se tato bývalá autonomní oblast po ozbrojeném konfliktu a intervenci NATO roku 1999 formálním vyhlášením nezávislosti v roce 2008 odtrhla, případně činností zdejších mezinárodních misí KFOR, UNMIK, EULEX, různými z výše uvedeného pramenícími incidenty a podobně. O tom všem lze najít dost a dost informací, ne však o provozu na tamní železnici.

Więcej

Dostat se vlakem někam opravdu daleko byl vždycky můj sen. Když jsem poprvé zaslechl, že se dá dojet do Londýna jen s několika málo přestupy, přišlo mi to stejně pořád nereálné. Radši jsem jezdil měsíc po Rakousku nebo přes Německo regionálními vlaky. Při první výletu do Londýna vyhrálo letadlo. Pak jsem ale před několika lety objevil stránky pana Válka vlakem.net, kde bylo spojení do Londýna opravdu rozepsáno a hlavně za cenu, která mne zaujala. Pak už bylo potřeba jen odstranit všechny výmluvy typu: nemám tam kde bydlet (pozval mne kamarád, který se tam odstěhoval), nikdo se mnou nebude chtít jet (táta se nabídl, že se přidá a podívá se, kde ještě nikdy nebyl) a ty výhodné jízdenky budou určitě pořád vyprodány (v lednu na březen nebyly). A tak v cestě už nic nebránilo a stačilo sbalit batoh a vyrazit.

Więcej

Je čtvrtek 14. února 2013. Po práci se doma rychle balím, jaké to štěstí, že teď bydlím minutu od nádraží. Ještě pohled na Babitron, kdy vidím, že vlak jede načas a šup na ústecké hlavní nádraží. Mám ještě pár minut k dobru, akorát na to, abych se postavil na správné místo, kde bude přistaven můj vagón. Přesně v 19.40 přijíždí noční vlak EN 456 s vozy do Amsterdamu, Kodaně a Curychu. Můj vůz je ten se sklopnými sedačkami směr Curych (cestu lůžkem si schovám na jindy). Vagón je naštěstí téměř prázdný, takže to vypadá na celkem klidnou noc. Sedačky se dají trochu polohovat, ale žádná sláva to není, tak uvidím, jak se vyspím. Po kontrole průvodčí a zastávce v Děčíně vjíždíme do Německa. V Drážďanech se vlak dělí na dvě části. Jen zamávám vagónům jedoucím směr Berlín, přistavují nám novou lokomotivu a již míříme do Lipska, kde vlak musí změnit směr jízdy (Lipsko je hlavové nádraží – největší v Německu). To je již docela pozdě večer, snažím se tedy spát, což se mi trochu daří až do Frankfurtu, kde jsme ve čtyři hodiny ráno. Odtud už spíš jen poklimbávám, takže se začínám za Offenburgem balit trochu rozlámaný a málo vyspalý. Po jedenácti hodinách cesty jsem v krátce po 7. hodině ranní v cíli cesty, v německém Freiburgu, u hranic se Švýcarskem a Francií. Zjišťuji, že nám v noci přidali spoustu vagonů z Berlína, takže vystupuji z posledního vagonu asi 14vozového vlaku.

Więcej

Jeden vázací šanon, co mi v rámci hledání místa ve skříni bez ustání překáží, má obsah vskutku internacionální. Nadšen články v Železničářích osmdesátých let o evropských „mountainkách“ či „Létajícím Skotovi“, v aufru jsem popsal pár A-čtyřek, polepil to vystřiženými fotkami z oněch Železničářů a doplnil několika přičinlivými vlastními kresbami. No považte; koho může nechat chladným, čte-li třeba následující řádky?

Więcej

S fotografovaním železnice som začal asi pred štyrmi rokmi s mojou prvou "krabičkou" Hewlett-Packard. Teraz je to činnosť, pri ktorej sa dokážem najlepšie uvoľniť a relaxovať. Popri tom milujem hory a aktívne fandím futbalovému klubu Inter Bratislava. Všetko sú to časovo náročné záľuby a keďže počet dní dovolenky nepustí, často je nutné ich skombinovať. V uplynulom roku som pri koľajniciach strávil veľa času a na tomto mieste vám ponúkam krátku bilanciu.

Więcej

Praha – Naši z dalších cest jsme začali poněkud netradičně. Setkali jsme se v bydlišti jednoho z nás, v Čelákovicích, odkud jsme měli vyrazit na náš výlet do Albánie a Makedonie. Večer jsme ještě poseděli u piva a hodnotili, co nás může v těchto zemích čekat.

Więcej

Praha – Od 23. 9. do 1. 10. 2006 vyrazili redaktoři ŽelPage (CSPSV) na 9 dnů dlouhou cestu vlakem do Bosny a Hercegoviny se zastávkami na Slovensku, v Maďarsku a Rumunsku. Během své cesty jsme navštívili Michalovce, Košice, Sighisoaru, Brasov, Pécs, Mostar, automobilem hercegovský venkov, Medugorje, vodopády Kravica, Poćitelj, Blagaj a Sarajevo. Vlakem jsme ujeli více než 4.600 km. Zážitky z cestování (nejen) vlakem přinášíme v následujícím článku.

Więcej

Čelákovice - Od 25.3. do 2.4.2006 vyrazili redaktoři ŽelPage (CSPSV) na 9 dnů dlouhou cestu vlakem do Bulharska a Istanbulu. Během své cesty jsme navštívili Sofii, Bojanu, pohoří Rila a Rilský monastýr, pobřeží Černého moře - Burgas, Nessebar a Sozopol, Plovdiv a Istanbul. Vlakem jsme ujeli více než 7.500 km. Zážitky z cestování (nejen) vlakem přinášíme v následujícím článku.

Więcej